Část I
Hospodaření s plášti a dušemi

Oddíl 1
Všeobecná ustanovení

1. Pláště a duše namontované na kolech vozidla dodaného výrobcem nebo získaného od jiného držitele, včetně namontovaných plášťů a duši na náhradních kolech takového vozidla, se považují za součást základního prostředku. Pláště a duše smontované s kol vozidla a převzaté skladem, jakož i pláště a duše zakoupené z provozních prostředků jsou materiálovou zásobou a vedou se v evidenci jako materiálové zásoby.

2. Náklady na opravy plášťů a duší a náklady na montáž a demontáž vyměňovaných plášťů a duší se zahrnují do nákladů na běžné opravy vozidel. Výměny plášťů se rovněž účtují jako náklady na běžné opravy vozidel, a to odděleně jako jejich zvláštní druh nákladů, položka účetní evidence „Výměny pryžových obručí”.

Oddíl 2
Oceňování plášťů a duší

1. Předpokladem správného hospodaření s plášti a přesného výpočtu prémií za snížení nákladů za pláště je hodnota jednotlivého pláště, zachycená ve skladní evidenci. Hodnota pláště se stanoví při prvním i při každém dalším přijetí do skladu, jakož i při každém protektorování pláště. Hodnota pláště se vyjadřuje procentem pořizovací ceny (nebo plánované pořizovací ceny) se zřetelem na jeho opotřebení. Zjištění výše opotřebení pláště vyžaduje odbornou prohlídku povrchu i vnitřku pláště.

2. Podle výše opotřebení pláště zjištěného odbornou prohlídkou se stanoví tyto skupiny plášťů a jejich ocenění:

	Skupina:	Ocenění pláště:
I	plášť nový, nepoužitý	pořizovací cena nového pláště
II	plášť s ojetým běhounem v rozpětí 0—35 %	75 % pořizovací ceny nového pláště
III	plášť s ojetým běhounem v rozpětí 35—65 %	50 % pořizovací ceny nového pláště
IV	plášť s ojetým běhounem v rozpětí 65—80 %	25 % pořizovací ceny nového pláště
V	plášť s ojetým běhounem v rozpětí 80—95 % a pláště protektorované	15 % pořizovací ceny nového pláště
VI	plášť s ojetým, běhounem určený k protektorování nebo k trvalému vyřazení	cena šrotu

Provedením opravy pláště se jeho hodnota nemění. Rovněž u pláště s jedním nebo dvěma průrazy se jeho hodnota nemění; při třech a více průrazech se zařadí plášť do nejbližší nižší skupiny uvedené v tomto odstavci.

3. Duše se oceňují pro operativní skladní evidenci, pouze jde-li o nové nepoužité duše, a to podle jejich pořizovací (podnikově plánované) ceny.
Příklady:

a) Smontovaný plášť má běhoun ojetý o 40 % Plášť se ocení podle skupiny III, tj. 50 % z pořizovací ceny, jelikož se ojetí pohybuje v rozpětí 35 až 65 %.

b) Smontovaný plášť má běhoun ojetý o 70 %; měl by být oceněn podle skupiny IV. Plášť má však dva průrazy opravené a jeden dosud neopravený; hodnota se sníží o jednu skupinu, tj. na V a ocenění se provede 15 % pořizovací ceny nového pláště.

c) Smontovaný plášť má ojetý běhoun a je určen k protektorování. Hodnota pláště se rovná ceně šrotu (skupina VI). Po provedeném protektorování se ocení podle skupiny V, tj. 15 % z pořizovací ceny nového pláště.

Oddíl 3
Roztřídění plášťů
Pro tvorbu norem nákladů a pro účely zaručených norem nových protektorovaných plášťů se roztřiďují pláště takto:

a) motocyklové,

b) pro osobní a dodávkové automobily do nosnosti 900 kg,

c) lehké do rozměrů 7,25×20 mimo pláště uvedené v bodě a) a b),

d) střední do rozměrů 9,00×20,

e) těžké do rozměrů 11,00×20,

f) obří do rozměrů 12,00×20 a větší,

g) traktorové.

Oddíl 4
Skladování plášťů a duší

1. Pláště se skladují v regálech stojmo v jedné, popřípadě ve vice vrstvách nad sebou. Na pláště uskladněné do regálů se nesmějí klást žádné další pláště. Malé a lehké pláště se mohou krátkodobě (nejdéle jeden měsíc) uskladňovat též ležmo na sebe do tzv. komínů. Bezdušové pláště se mohou uskladňovat pouze stojmo vedle sebe v jedné vrstvě. Doporučuje se pláště skladované stojmo jednou za měsíc pootočit, aby se zmenšila možnost jejich trvalé deformace.

2. Duše se uskladňují složené v lepenkových krabicích. Z duše se vytlačí vzduch, na ventil se našroubuje kovová čepička s ochranným pryžovým krytem neb prašníkem a duše se 3 až 4krát přeloží. Přechodně se duše také uskladňuje mírně nahuštěná a zavěšená na věšáku s půlkruhovým průřezem ramena.

3. Dlouhodobé skladování pneumatik namontovaných na ráfcích není dovoleno, neboť pnutí je příčinou trhlin na povrchu pryžové části pláště.

4. Sklad musí být tmavý, chladný, mírně vlhký, bezprašný s dobrým větráním avšak bez průvanu, neboť pohybující vzduch urychluje stárnutí pryže. Teplota ve skladě nemá přesáhnout +25 °C, vzdálenost uskladněných plášťů a duší od topných těles musí být alespoň 1 m a topné těleso, jakož i potrubí musí být stíněné, neboť i sálavé teplo škodí pryžovým výrobkům. Okna a světlíky nutno opatřit roletami a okenní tabule natřít červenou nebo oranžovou barvou. Podlaha musí být vždy čistá, bez skvrn od olejů, organických rozpustidel a kyselin. Ve skladu nesmějí být uskladňovány kyseliny, chemikálie, rozpouštědla, motorová paliva apod. V prostorech skladovaných pneumatik nesmějí být v provozu jiskřící elektrické stroje, neboť vznikající ozón silně narušuje povrch pryže.

5. Pláště a duše se zásadně nesmějí uskladňovat na volném prostranství. Jsou-li pláště a duše výjimečně na krátkou a přechodnou dobu skladovány na volném prostranství — buď volně nebo na vozidlech — musí být čisté a suché. Před povětrnostními vlivy nutno je chránit nepromokavými a neprůsvitnými obaly neb přikrývkami.

6. V operativně technické skladní evidenci se pláště sledují na samostatných skladních kartách zvlášť pro každý rozměr v tomto členění:

a) pláště nové,

b) pláště opotřebené, schopné okamžitého použití,

c) pláště vyžadující běžné opravy nebo určené k reklamaci a pláště odeslané do běžné opravy nebo reklamace,

d) pláště vyžadující protektor nebo odeslané k protektorování,

e) pláště připravené k vyřazení.

7. Vyřazené pláště a dosud neodevzdané pláště jsou evidovány na společném skladním listě.

8. Při příjmu plášťů uvedených v odstavci 7 na sklad nebo při jejich výdeji ze skladu zaznamenávají se na skladních kartách, příjemkách i výdejkách kromě příslušných záznamů též výrobní čísla plášťů.

9. Duše se vedou v evidenci podle rozměrů a kromě toho podle kusů a pořizovací ceny, jde-li o nové duše, a podle kusů, jde-li o opotřebené duše.

Oddíl 5
Huštění a únosnost pneumatik

1. Tlak huštění a únosnost pneumatik se stanoví takto:

		I. Pláště pro motocykly a skútry
Rozměr pneumatiky	Počet vložek	Rozměr ráfku	Tlak huštění v atmosférách	Únosnost pneumatiky v kg	Maximální rychlost km/hod.
2,50—16	2	1,50A×16	1,9	125	40
3,00—16	2—4	1,85B×16	1,9	165	80
3,25—16	2—4	1,85B×16	1,9	185	80
3,50—16	4	2,15B×16	1,9	205	80
2,75—19	2—4	1,60×19	1,9	160	80
3,00—19	2-4	1,85×19	1,9	180	80
3,25—19	2—4	1,85B×19	1,9	200	80
3,50—19	4	2,15B×19	1,9	215	80
4,00—19	4	2,15B×19	1,9	260	80
2,50—19	2	1,50A×19	1,9	145	80
		II. Pláště pro osobní automobily
4,00—15	4	2,50C×15	1,7	210	80
4,50—15	4	3,00D×15	1,7	245	80
5,00—15	4	3,00D×15	1,7	315	80
5,50—15	4	3,50D×15	1,7	350	80
6,00—15	4—6	4,50E×15	1.7	440	80
6,50—15	6	4,50E×15	2,-	515	80
7,00—15	6	5,00F×15	2,2	575	80
4,75—16	4	3,00D×16	1,7	310	80
5,00—16	4	3,00D×16	1,7	330	80
5,25—16	4	3,00D×16	1,7	355	80
5,50—16	4	3,50D×16	1,7	365	80
5,75—16	4	3,50D×16	1,7	405	80
6,00—16	6	4,00E×16	2,-	460	80
6,50—16	6	4,50E×16	2,-	530	80
7,00—16	6	5,00F×16	2,2	600	80
7,50—16	6	5,50F×16	2,2	650	80
		III. Pláště lehké
10,50—16	12	7,00I—16	5,0	1520	80
6,00—18	6	3,75P—18	3,5	650	60
6,50—18	8	3,75P—18	3,5	700	60
7,00—18	8	4,33R—18	4,-	850	60
7,50—18	10	5,00S—18	4,-	1000	60
6,00—20	6	3,75P—20	3,5	700	60
HD		3,75P—20	3,5	500	80
6,50—20	8	4,33R—20	3,5	835	60
HD		4,33R—20	3,5	650	80
7,00—20	8	5,00S—20	4,-	940	60
HD		5,00S—20	4,-	790	80

		IV. Plašte střední
Rozměr pneumatiky	Počet vložek	Rozměr ráfku	Tlak huštění v atmosférách	Únosnost pneumatiky v kg	Maximální rychlost km/hod.
7,50—20	10	5,00S—20	4,5	1050	60
HD		5,00S—20	4,2	930	80
eHD	10	6,00—20	5,25	1350	100
	12
8,25—20	10	6,00T—20	4,5	1340	60
	12	6,00T—20	5,-	1400	60
HD		6,00T—20	4,5	1140	80
eHD	10	6,5 —20	5,25	1525	100
	12	6,5 —20	5,75	1625	100
9,00—20	10	6,00T—20	4,5	1600	60
	12	6,00T—20	5,-	1740	60
HD		6,00T—20	4,5	1350	80
eHD	10	7,0 —20	5,50	1800	100
	12	7,0 —20	6,50	2000	100
		V. Pláště těžké
9,75—20	12	6,00T—20	5,2	1890	60
10,00—20	12	7,33V—20	5,2	1890	60
HD		7,33V—20	5,-	1550	80
eHD	12	7,5 —20	5,75	2075	100
10,50—20	14	7,33V—20	5,5	2050	60
11,00—20	14	7,33V—20	5,5	2150	60
HD		7,33V—20	5,3	1810	80
eHD	14	8,0 —20	6,50	2550	80
	16	8,0 —20	6,50	2600	80
		VI. Pláště obří
12,00—20	14	7,33V—20	5,5	2500	60
HD		7,37V—20	5,5	2040	80
eHD	14	8,5 —20	6,-	2725	80
	16	8,5 —20	6,75	3000	70
13,00—20 HD		8,37V—20	5,5	2440	80
14,00—20 HD		10,00V—20	5,75	2920	80
12,00—22	14	7,33V—22	5,5	2670	60
HD		7,33V—22	5,5	2210	80
eHD		8,5 —22	6,30	3125	70

		VII. Plášte pro traktory
Rozměr pneumatiky	Rozměr ráfku	Tlak huštění	Únosnost
5,50—16	3,50D×16	1,75	300
6,00—20	3,75P—20	2,75	550
8,00—20	6,00S×20	2,50	600
9,00—24	6,00S×24	2,50	850
	8,00T×24
11,25—24	8,00T×24	2,50	1000
12,75—28	8,00T×28	2,50	1300
13,00—28	8,00T×28	2,50	1550
9,00—36	6,00S×36	2,50	700

2. Předepsané tlaky huštění pneumatik je nutno dodržovat, i když vozidlo jede nižší rychlostí, než pro kterou jsou tlaky uvedeny nebo i když není zatížením vozidla využita únosnost pneumatiky. Nižší tlaky než předepsané nebudou výjimečně v provozu pozastavovány, jen nepřesahují-li:

a) 10 % u vozidel, u nichž není trvale využito dovolené zatížení alespoň o ¼, nebo u vozidel určených k přepravě nemocných,

b) 5 % u vozidel ostatních.

3. Únosnost pneumatik udaná váhou, jakou smí být pneumatika nejvýše zatížena; vozidlo může být proto zatížené nákladem jen tak, aby část jeho celkové váhy připadající na jednu jeho pneumatiku nebyla vyšší než je udaná únosnost pneumatiky.

4. Zatížení pneumatik nesmí být zvětšováno huštěním nad maximální hodnoty uvedené v tabulkách.

5. Větší zatížení vozidla, než odpovídá stanovené únosnosti pneumatiky, nebude v provozu pozastavováno jen u autobusů, není-li tím ohroženo jejich bezpečné řízení a je-li snížena jejich rychlost; o tom platí zvláštní směrnice ministerstva dopravy.

6. Únosnost pneumatik při jiné rychlosti v hodině, než je uvedena v odstavci 1, udávají Československé státní normy.

Oddíl 6
Správné zacházení s pneumatikami v provozu

1. V provozu mohou být používány pouze nepoškozené pláště, u nichž je vzorek běhounu znatelný i na nejvíce ojeté ploše pláště; tyto pláště je držitel povinen odeslat k protektorování podniku provádějícímu protektorování a u poškozených plášťů je povinen zajistit před jejich dalším použitím odbornou opravu.

2. Pneumatiky musí být huštěny podle předepsaného tlaku huštění v oddíle 5.

3. Při montáži pneumatik musí být používány rozměry ráfků, předepsané v oddílu 5 pro příslušný rozměr pláště.

4. Ráfky před montáží musí být prohlédnuty, zda nejsou poškozeny, dále musí být zbaveny rzí a natřeny barvou.

5. Při montáži pneumatik na ráfek se vnitřní pláště a dosedací plocha ráfku posype klouzkem. Používání pohonných hmot, petroleje nebo jakýchkoliv mazadel je zakázáno.

6. Pneumatiky na určité vozidlo mají být zásadně stejného rozměru; u vozidel s dvojitou montáží musí být bezpodmínečně pneumatiky stejného rozměru.

7. Rozdíl výšky pneumatik na kolech s dvojitou montáží může činit toliko 10 mm. Mezi jednotlivými pneumatikami musí být dostatečná mezera, aby při jízdě naloženého vozidla se nedotýkaly.

8. Pláště jednostranně ojížděné musí být včas přemontovány, aby jejich ojíždění bylo stejnoměrné.

9. Váha přepravovaného zboží na vozidle musí být rozložena na celou jeho ložnou plochu, aby jednotlivé pneumatiky nebyly přetěžovány.

10. Sněhové řetězy mohou být používány pouze při jízdě vozidla na zasněžené vozovce.

Oddíl 7
Opravy plášťů a jejich protektorování

1. Pláště ojeté, proražené nebo jinak poškozené se opravují a protektorují, aby bylo dosaženo úspor nového materiálu a vyšší hospodárnosti provozu. Podnik provádějící opravy a protektorování plášťů je povinen zákazníka upozornit na nejhospodárnější způsob opravy a protektorování a zároveň jej vyrozumět o nejvýhodnějším použití opravených a protektorovaných plášťů a o podmínkách, za nichž přejímá za protektor a provedenou opravu záruku.

2. Do opravy se přijímají pláště, jejichž kordová vrstva i vnějšek mají jen taková poškození a opotřebení, která je možno spolehlivě opravit. Oprava se provede jen tehdy, je-li záruka, že opravený plášť splní účel z hlediska hospodárnosti a bezpečnosti.

3. Podnik provádějící protektorování nesmí provést protektorování plášťů, jejichž kostra je tak poškozena nebo celkový stav takový (separace mezi kordovými vrstvami, prolámání karkasy pod patkou s většími průrazy, pláště s vyhřezlým lankem nebo jinak poškozenou patkou a pláště se zřetelnými stopami stárnutí, kde je nebezpečí, že při vulkanizaci započne regenerační proces), že by provedení protektoru nebylo hospodárné nebo použití protektorovaného pláště pro další provoz bezpečné. Podnik provádějící protektorování může upustit od protektorování pláště, není-li běžného rozměru a nelze-li s jeho dalším využitím v provozu počítat.

4. Podle rozsahu protektorování plášťů rozlišují se druhy protektorů prováděné:

a) úzkým pásem — obnovuje se sjetý střed běžné plochy pláště a okraje zůstávají v původním stavu,

b) širokým pásem — obnovuje se běžná plocha při zachování bočních hran,

c) od boku k boku — provádí se obnova tím způsobem, že se oddělí od kostry původní materiál běhounu, který zůstal po objetí běžné plochy až k místu, kde končí vzorek,

d) od patky k patce — při tomto způsobu se od karkasy oddělí a nahradí materiál běhounu a bočnice až k patkám pláště.

5. Podniky provádějící protektorování plášťů jsou povinny tyto roztřídit, zařadit a označit podle těchto klasifikačních skupin:

I — pláště, jejichž karkasa je zcela neporušena a které jsou protektorovány poprvé. Takto označených plášťů může být použito jako plášťů nových pro původní provozní zatížení,

II — pláště, jejichž karkasa vyžaduje menší opravy (například menší defekt v koruně pláště nebo malou vložku, úměrnou k rozměru pláště) a které budou protektorovány poprvé. Do této skupiny však mohou být zařazeny pláště protektorované i vícekrát, pokud mají neporušenou karkasu a jejich stav zaručuje, že jich bude hospodárně využito.
Plášťů skupiny II může být použito pouze pro vozidla, jejichž dovolená rychlost nepřesahuje při maximálním zatížení 50 km/hod., dále pro jejich přívěsné vozy a pro vozidla určená pro krátkou přepravní vzdálenost,

III — pláště, které budou protektorovány poprvé, jejichž karkasa však vyžaduje větší opravu, dále pláště, které budou opětně protektorovány a jejichž karkasa vyžaduje menší opravy. Takové pláště lze použít na potahových vozech, zemědělských strojích, stavebních strojích apod.,

IV — pláště, u nichž karkasa bude tak poškozena, že provedení protektoru by nebylo hospodárné, jichž však lze ještě po hospodárné opravě po určitou dobu použít v provozu. Těchto plášťů může být zásadně použito jen u zemědělských a stavebních strojů. Výjimečně jich může být použito u motorových vozidel na vnitřní straně zadních kol s dvojitou montáží za předpokladu, že výška obou plášťů bude přibližně stejná (rozdíl může činit maximálně 10 mm) a rychlost těchto vozidel nepřesahuje 50 km/hod. Pláště této skupiny mohou být ojížděny maximálně k narázníkové vrstvě.

Oddíl 8
Vyřazování plášťů

1. Poškozené pláště, které nelze ani opravit ani protektorovat, určí podnik provádějící protektorování (sběrna) v dohodě s držitelem pláště k trvalému vyřazení. Vyřazené pláště, kterých lze použít na zpracování vložek pro opravu plášťů, podnik provádějící protektorování (sběrna) vykoupí, ostatní vyřazené pláště označí písmenem „R”. Rozhodnutí o vyřazení provede podnik provádějící protektorování (sběrna) bezplatně v závodech (skladu) držitele pláště.

2. Při vyřazování plášťů se zjišťují příčiny vyřazení. Vyřazení plášťů se provádí nejméně ve čtvrtletních lhůtách. Podnik provádějící sběr gumy smí odebrat od držitele pouze pláště, které podnik provádějící protektorování (sběrna) označil písmenem „R”.

3. O vyřazení pláště vyhotoví jeho držitel protokol podle vzoru „P”, který je součástí této přílohy. Protokol je nutno uschovat po dobu nejméně 3 let.