144/1958 Sb. — Vyhláška ministerstva dopravy o hospodárnosti provozu silničních vozidel pro motorovou dopravu

§ 1

Úvodní ustanovení
Rozsah a význam silniční automobilové dopravy neustále stoupá s rostoucím rozsahem výroby a se zvyšováním životní úrovně obyvatelstva. Materiálovou základnou silniční automobilové dopravy jsou silniční vozidla pro motorovou dopravu, tj. vlastní motorová vozidla a jejich přívěsy a návěsy (dále jen „vozidla”). Na stavu a využití vozidel závisí plnění úkolů v silniční dopravě, daných mohutným rozvojem našeho národního hospodářství. Proto je třeba vytvořit ekonomické a technické předpoklady pro využití a údržbu vozidel a tím zajistit hospodárnou a bezpečnou jízdu, prodloužení celkové doby jejich upotřebitelnosti, snížení vlastních nákladů provozu a odkrytí vnitřních rezerv v silniční automobilové dopravě. Jen tak lze docílit co největší hospodárnosti provozu, pohotovosti automobilového parku a tím posílení obranné síly našeho státu.

§ 2

Technickohospodářské normy pro provoz vozidel

(1) Ke zhospodárnění provozu vozidel, zajištění kontroly hospodárnosti, pro účely plánování a pro účely prémiování řidičů a údržbářů stanoví se technickohospodářské normy spotřeby pohonných hmot a mazadel, výkonů vozidel do generální opravy a upotřebitelnosti vozidel, nákladů na údržbu a opravy, nákladů na pláště, výkonů a upotřebitelnosti akumulátorů a výkonů vozidel pro jednotlivé práce a stupně plánované údržby (příloha 1).

(2) Držitelé vozidel jsou povinni používat technickohospodářské normy uvedené v příloze 1. Výjimečně mohou používat odchylných norem, pokud jsou pokrokovější než normy stanovené touto vyhláškou; toto oprávnění se nevztahuje na normy výkonů vozidel pro jednotlivé práce a stupně pravidelné údržby. Používání odchylných pokrokovějších norem jsou držitelé povinni oznámit ministerstvu dopravy.

(3) Opotřebení vozidla a plášťů, rychlost vozidla a tím spotřebu pohonných hmot ovlivňují provozní poměry, ve kterých se jízda vozidla uskuteční. Provozní poměry jsou určeny sklonitostí silnice, povrchem vozovky, použitím přívěsů a zvláštní povahou dopravy. Hodnoty technickohospodářských norem jsou vyjádřeny v základním kilometru, tj. kilometru ujetém vozidlem v příznivých provozních poměrech. Nejede-li vozidlo v příznivých provozních poměrech, provede jeho držitel přepočet ujetých kilometrů na základní kilometry použitím zvláštních přirážek stanovených pro jednotlivý druh provozních poměrů (příloha 2).

(4) Spotřebu pohonných hmot ovlivňují kromě provozních poměrů ještě další provozní okolnosti (provozní podmínky). Vliv provozních podmínek na spotřebu pohonných hmot je vyjádřen zvláštními přirážkami a srážkami k základní normě spotřeby pohonných hmot stanovenými v příloze 2. S jejich použitím provede držitel vozidla výpočet normované spotřeby pohonných hmot vozidla.

(5) Vozidla musí být udržována tak řádně a při jejich provozu musí být používán takový způsob jízdy, aby nebyly překročeny normy spotřeby pohonných hmot a mazadel, normy nákladů na údržbu, opravy a pláště a přitom aby byly dosaženy, popřípadě překročeny normy výkonů vozidel do středních a generálních oprav a normy upotřebitelnosti vozidel. Držitelé vozidel jsou proto povinni všechny zaměstnance pracující v provozu vozidel podrobně seznámit s obsahem technickohospodářských norem týkajících se vozidel a plášťů.

(6) Spotřebu pohonných hmot a mazadel, náklady na údržbu, opravy a pláště jsou držitelé vozidel povinni běžně zaznamenávat a ve stanovených lhůtách kontrolovat. Zjistí-li držitel vozidla překročení normy spotřeby nebo normy nákladů, je povinen učinit vhodná opatření k zajištění hospodárného provozu.

§ 3

Plánovaná údržba vozidel

(1) Ke zvýšení hospodárnosti, provozní způsobilosti a pohotovosti vozidel je nutno věnovat soustavnou a pravidelnou péči jejich technickému stavu. Držitelé vozidel jsou proto povinni provádět údržbu vozidel v provozu i vozidel odstavených do provozní zálohy, a to v rozsahu stanoveném přílohou 3.

(2) Údržba vozidel v provozu se provádí na podkladě podrobného časového plánu údržby, který určí provedení jednotlivých stupňů údržby (plánovaná údržba). Plán údržby sestavuje a provádění údržby podle vypracovaného plánu zajišťuje držitel vozidla.

§ 4

Opravy vozidel

(1) Závady na vozidlech, k nimž došlo v provozu, nebo závady zjištěné při plánované údržbě musí být před dalším použitím vozidel v provozu nebo před jejich odstavením do provozní zálohy odstraněny, a to podle povahy závady bud’ běžnou, střední nebo generální opravou. Podrobné určení prací spadajících do jednotlivých druhů oprav obsahuje příloha 4.

(2) V zájmu hospodárného a plynulého provádění oprav a k zajištění správného rozdělování náhradních dílů jsou držitelé vozidel povinni požadavky na provádění generálních, středních a běžných oprav, jakož i plánované údržby ve veřejných opravnách předkládat ke schválení. Tato povinnost se vztahuje jen na vozidla značek, typů a ročníků, které stanoví ministerstvo dopravy pro příslušný plánovací rok. Podrobné směrnice o uplatňování požadavků na provedení oprav obsahuje příloha 4.

(3) Ke schválení podle odstavce 2 musí být předložen i požadavek na provedení generálních oprav vozidel a celkových oprav motorů, které chce držitel vozidla výjimečně provést ve vlastní opravně; ministerstvo dopravy může tuto povinnost rozšířit i na celkové opravy jiných skupin vozidel. Provádění středních a běžných oprav a plánované údržby vozidel ve vlastních opravnách držitelů vozidel se ke schválení nepředkládá.

(4) Veřejné opravny jsou povinny hlásit za účelem trvalého vyřazení z provozu vozidla, u nichž pokládají provedení opravy za nehospodárné, a to příslušnému výkonnému orgánu okresního národního výboru, v jehož obvodu jsou vozidla umístěna.

§ 5

Záběh nových vozidel a vozidel po generální opravě
Nová vozidla a vozidla po generální opravě musí být zajížděna takovým způsobem, aby byla zajištěna jejich největší hospodárnost v dalším provozu a nejdelší upotřebitelnost. Závazné podmínky pro záběh nových vozidel a vozidel po generální opravě obsahuje příloha 5.

§ 6

Hospodaření s plášti a dušemi

(1) Trvanlivost plášťů a duší závisí na jejich správném skladování, huštění, ošetřování, používání v provozu a včasném provedení oprav.

(2) Pneumatiky (pláště s dušemi) musí být huštěny na tlak, uvedený v příloze 6, který odpovídá únosnosti plášťů.

(3) Pláště mohou být používány v provozu jen tak dlouho, aby bylo možno provést jejich protektorování. Držitel pláště je proto povinen odevzdat plášť k protektorování, dokud je vzorek běhounu znatelný i na nejvíce ojeté ploše pláště. Podnik provádějící protektorování provede klasifikaci a označení pláště podle směrnic, uvedených v příloze 6; jestliže je kostra pláště tak poškozena nebo celkový jeho stav tak špatný, že by provedení protektoru nebylo hospodárné nebo použití protektorovaného pláště k dalšímu provozu bezpečné, upustí od protektorování takového pláště. Rovněž může upustit od protektorování pláště tak neběžného rozměru, že s jeho dalším využitím v provozu nelze počítat.

(4) Ojeté pláště, které nemůže držitel použít ve svém provozu, musí nabídnout k výkupu podniku provádějícímu protektorování, který je povinen je odkoupit.

(5) Aby bylo dosaženo nejhospodárnějšího využití plášťů a duší, jsou jejich držitelé povinni tyto pláště a duše skladovat, používat v provozu a vyřazovat podle směrnic uvedených v příloze 6; tato příloha obsahuje dále směrnice o třídění plášťů a reklamační a záruční řády plášťů.

§ 7

Stavby, přestavby a trvalé odnětí způsobilosti vozidel

(1) O stavbách, přestavbách a trvalém odnětí způsobilosti jednotlivých vozidel rozhodují dopravní inspektoráty podle ustanovení vyhlášky č. 145/1956 Ú. l., o provozu na silnicích. Posuzování hospodářských důvodů staveb, přestaveb a trvalého vyřazení nákladních a speciálních automobilů a autobusů přísluší výkonným orgánům krajských a okresních národních výborů v mezích dalších ustanovení.

(2) Souhlas výkonného orgánu krajského národního výboru se stavbou vozidla uvedeného v odstavci 1 může být udělen, jen jde-li o

a) vozidlo s novými konstrukčními prvky, jež je vhodné vyzkoušet v provozu nebo

b) vozidlo speciální, určené k hospodářským nebo k jiným obecně důležitým účelům.

(3) Souhlasu výkonného orgánu okresního národního výboru k přestavbě vozidla uvedeného v odstavci 1 je třeba, jde-li o přestavbu
Výkonný orgán okresního národního výboru může držiteli vozidla uložit přestavbu vozidla na jiný druh vozidla nebo pohonu anebo uložit prodej (převod) zařízení, které sloužilo dosavadnímu pohonu; přitom může určit držitele vozidla, jemuž má být zařízení prodáno (převedeno), pokud zařízení nepotřebuje jiný podnik téhož hospodářského odvětví.

a) na jiný druh vozidla nebo

b) na jiný druh pohonu.

(4) Výkonný orgán okresního národního výboru vysloví souhlas s trvalým vyřazením vozidla, uvedeného v odstavci 1, případně rozhodne o tom, má-li být uloženo držiteli trvalé vyřazení takového vozidla, a to zejména tehdy,

a) není-li oprava se zřetelem k jejímu rozsahu a ke stavu, druhu a typu vozidla hospodárná nebo

b) je-li provoz vozidla se zřetelem k jeho stáří a další upotřebitelnosti nehospodárný.

§ 8

Jiná opatření k zajištění hospodárnosti provozu vozidel

(1) Držitelé vozidel jsou povinni plně využívat v provozu především vozidel starších, neběžných a cizích typů; při dočasném poklesu nároků na přepravu jsou povinni ze svého vozového parku odstavovat do provozní zálohy vozidla novějších typů.

(2) V provozu musí být používáno takových druhů vozidel, která odpovídají povaze přepravy. Jestliže nákladní speciální automobil, autobus nebo traktor a jejich přívěs nebo návěs je převážně používán k takovým přepravám, při nichž nemůže být vozidla některého z uvedeného druhu nebo jeho speciálního zařízení plně využito, a držitel takového vozidla neprokáže, že je k zajištění výrobních úkolů nezbytně potřebuje, je povinen převést je na jinou organizaci státního socialistického sektoru, v níž bude vyhovovat uvedeným podmínkám. Neučiní-li tak držitel vozidla, může mu příslušný výkonný orgán krajského národního výboru uložit převedení vozidla, a to i do podniku jiného hospodářského odvětví; nemá-li však držitel možnost přepravu, obstarávanou vozidlem určeným k převodu, zajistit jiným vlastním vozidlem, může být toto rozhodnutí učiněno toliko za předpokladu, že bude držiteli vozidla zajištěna možnost získat jiné vozidlo vhodné pro převážný druh jeho přepravy.

(3) K zajištění hospodárného provádění oprav a k usnadnění zásobování náhradními součástmi a dílci jsou držitelé nákladních automobilů státního socialistického sektoru v obvodu jednotlivých krajských národních výborů povinni používat vozidel značek a typů, které stanoví ministerstvo dopravy v dohodě v příslušnými ústředními úřady.*) Nesplní-li držitel vozidla tuto povinnost, může mu příslušný výkonný orgán krajského národního výboru uložit, aby vozidlo vyměnil za vozidlo organizace státního socialistického sektoru z jiného kraje, a to v dohodě s příslušným výkonným orgánem toho krajského národního výboru, do jehož obvodu vozidlo má být převedeno.

(4) Při provozu osobních automobilů socialistického sektoru musí být veden záznam, z něhož jsou patrny zejména cesty a osoba, která k ní dala příkaz; řidič je povinen předložit tento záznam na požádání dopravních orgánů k nahlédnutí. Vzory záznamů a podrobnosti o jejich vedení stanoví ministerstvo dopravy v dohodě se Státním úřadem statistickým a ostatními zúčastněnými ústředními úřady.**)

(5) Ministerstvo dopravy může v dohodě s příslušnými ústředními úřady učinit i jiná opatření k zajištění hospodárnosti provozu vozidel, zejména může stanovit

a) množství náhradních automobilových součástí a dílců, jejichž spotřebu je možno se zřetelem k podmínkám provozu a ke konstrukci vozidel pokládat pro stanovené výkony vozidel za hospodárnou a která proto nesmí být překročena,

b) množství náhradních automobilových součástí a dílců, které mohou držitelé vozidel se zřetelem ke spotřebě podle písmeny a) mít na skladě pro svá vozidla,

c) způsob hlášení potřeby náhradních součástí a dílců a povinnost vrátit opotřebovanou součást a dílec při koupi nové součásti nebo dílce,

d) povinnost předkládat ke schválení požadavky na provádění generálních, středních a běžných oprav, jakož i plánované údržby ve veřejných opravnách, a povinnost platit penále v případě, že vozidlo nebylo přistaveno k opravě podle plánu, ač jeho technický stav opravy vyžadoval, nebo že oprava nebyla podle plánu provedena,

e) vymezení působnosti činnosti, rozsahu a rozmístění automobilových opraven,

f) povinné vybavení vozidel, zvyšující hospodárnost jejich provozu, zejména hospodárnou spotřebu pohonných hmot a pneumatik (např. teploměry, termostaty, olejové čističe, vypouštěcí šrouby s magnetem, zařízení pro udržování teploty motoru, vířivé vložky, clony chladičů apod.),

g) omezení užívání zvláštních zařízení k úspoře pohonných hmot jen na zařízení jím povolená.

§ 9

Normy odpisů vozidel
K zajištění jednotného postupu při odpisování vozidel stanoví se v příloze 7 normy odpisů pro jednotlivé druhy a typy vozidel. Stanovené normy odpisů jsou závazné pro držitele vozidel, jimž je uložena povinnost odpisovat základní fondy.*)

§ 10

Působnost výkonných orgánů národních výborů

(1) Kromě působnosti výkonných orgánů národních výborů uvedených v §§ 7 a 8 dohlížejí výkonné orgány krajských národních výborů přímo v dopravních provozech držitelů vozidel na dodržování ustanovení této vyhlášky, dbají o přenášení zkušeností š prováděním vyhlášky mezi řidiči, údržbáři a držiteli vozidel a zajišťují budování stanic technické obsluhy.**)

(2) Výkonné orgány krajských národních výborů mohou podle směrnic ministerstva dopravy svěřit výkon své působnosti podle §§ 7 a 8 odst. 2 a 3 výkonnému orgánu okresního národního výboru a výkon své působnosti podle předchozího odstavce jiné socialistické právnické osobě; posléze uvedené pověření v rozsahu celostátním přísluší ministerstvu dopravy v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.

§ 11

Povolování výjimek
Ministerstvo dopravy (na Slovensku pověřenectvo dopravy) může povolit z ustanovení této vyhlášky výjimku, vyžadují-li to hospodářské nebo jiné zvláštní důvody.

§ 12

Rozsah platnosti vyhlášky

(1) Na trolejbusy se vztahuje ustanovení § 2 odst. 2, 3 a 5, a to pokud se týká norem nákladů na pláště, §§ 6 a 10, dále přílohy 2 a 6 vyhlášky.

(2) Na zemědělské traktory se vztahují ustanovení §§ 6 a 7 a přílohy 6.

(3) Na držitele soukromých vozidel se nevztahují ustanovení § 2, § 3 odst. 2, § 4 odst. 2 a 3, § 9 a přílohy 1, 2 a 7.

(4) Na vozidla ozbrojených sborů se tato vyhláška nevztahuje.

§ 13

Přechodné ustanovení
U vozidel, která již byla v provozu ke dni účinnosti této vyhlášky, se dosud ujeté (skutečné) kilometry převedou na základní kilometry, v nichž jsou vyjádřeny nové normy výkonů, takto:

a) na podkladě ujetých (skutečných) kilometrů ke dni účinnosti této vyhlášky se vypočte z dosud platných norem výkonů, vyjádřených v ujetých kilometrech v provozních poměrech B, procento jejich plnění.
Zbytek procenta do 100 procent se použije pro výpočet zbývajícího výkonu v základních kilometrech z nově stanovených norem;

b) u vozidel, u nichž nebyly dosud stanoveny normy výkonů, se provede přepočet ujetých (skutečných) kilometrů ke dni účinnosti této vyhlášky na základní kilometry pronásobením ujetých kilometrů průměrným koeficientem 1,25.

§ 14

Ustanovení zrušovací
Zrušují se všechny předpisy, které odporují této vyhlášce, zejména vyhláška ministerstva dopravy č. 367/1952 Ú. l., o plánované údržbě a hospodárném provozu motorových vozidel, vyhláška ministerstva dopravy č. 119/1955 Ú. l., o plánování oprav silničních motorových vozidel a jejich přívěsů, a vyhláška ministerstev průmyslu a dopravy č. 18/1951 Ú. l., o některých opatřeních týkajících se pneumatických obručí (plášťů).*)

§ 15

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1958; ustanovení § 9 nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1959.

k vyhlášce č. 144/1958 Ú. l.
Technickohospodářské normy pro provoz vozidel

ČÁST 1

Oddíl 1

1. Základní norma spotřeby pohonných hmot je stanovena pro jízdu vozidel za příznivých provozních poměrů, a to pro běžné typy a druhy vozidel.

2. Základní normou spotřeby je spotřeba pohonných hmot vozidla po záběhu (bez přívěsu) v řádném technickém stavu, zatíženého nejvyšším dovoleným zatížením při jízdě za příznivých povětrnostních podmínek na suché, rovinné a přímé silnici s tvrdým povrchem. V základní normě spotřeby není obsažena spotřeba na vytápění vozidla nebo čerpání mléka zvláštním zařízením atp.

3. Pro vozidla, která nejsou uvedena v odstavci 6, dále pro vozidla kombinovaná nebo speciální stanoví základní normu spotřeby pohonných hmot držitel vozidla. Stanovení základní normy spotřeby pohonných hmot se provádí podle oddílu 2. Protokol o výsledku měření a zkoušek musí být trvale přiložen k technickému průkazu vozidla.

4. Základní norma spotřeby jiných pohonných hmot než benzínové směsi a nafty se stanoví přibližně podle těchto poměru:

a) — 1 kg zkapalněného (tekutého) plynu odpovídá 1,5 l benzínové směsi nebo naopak 1 litr benzínové směsi odpovídá 0,67 kg zkapalněného plynu,

b) — 1 m³ svítiplynu při tlaku 1 atmosféry absolutní o 0 °C odpovídá 0,5 l benzínu,

c) — 1 m³ metanu nebo zemního plynu při tlaku 1 atmosféry absolutní o 0 °C odpovídá 1 litru benzínu.

d) — 1 kg dřevěného uhlí nebo antracitu odpovídá 0,67 l benzínové směsi nebo naopak 1 litr benzínové směsi odpovídá 1,5 kg dřevěného uhlí nebo antracitu,

e) — 1 kg suchého dříví odpovídá 0,24 l benzínové směsi nebo naopak 1 litr benzínové směsi odpovídá 4,2 kg suchého dříví,

f) — 1 kg hnědouhelného koksu, odpovídá 0,5 l benzínové směsi nebo naopak 1 litr benzínové směsi odpovídá 2 kg hnědouhelného koksu.

5. U silničních traktorů se základní normy spotřeby pohonných hmot stanoví pro jízdu s přívěsem, jehož celková váha se rovná dvojnásobné provozní váze traktoru.

6. Základní normy spotřeby pohonných hmot vozidel se stanoví takto:

Výrobní značka	Typ	Počet válců	Obsah válců v ccm	Základní norma spotřeby v 1/100 km
I. Osobní a dodávkové automobily
Československé:
Aero	30	2	998	9,5 B
Aero	50	4	1977	13,0 B
Jawa	600	2	615	7,5 B
Jawa	700	2	689	7,5 B
Minor	I	2	615	7,0 B
Aero Minor	II	2	615	6,6 B
Aero Minor	Kombinovaný (SW)	2	615	7,0 B
Praga	Super Piccolo	4	1660	10,5 B
	Lady	4	1447	11,0 B
	Lady (1—8 série)	4	1660	11,0 B
Škoda	Rapid OHV	4	1553	9,5 B
	Rapid SV	4	1386	10,0 B
	Superb 105—110—120	6	2914	16,0 B
	Superb	6	1950	12,5 B
	Tudor 1101, 1102	4	1089	8,8 B
	sanitní	4	1089	10,0 B
	dodávkový, kombinovaný (SW)	4	1089	9,5 B
	1101 bojový	4	1089	9,0 B
	Sedan 1200	4	1221	8,8 B
	A 1200 sanitní	4	1221	10,5 B
	dodávkový, kombinovaný (SW)	4	1221	10,0 B
	1201	4	1221	8,2 B
	1201 sanitní, kombinovaný (SW)	4	1221	9,4 B
	Spartak 990	4	995	8,0 B
	Spartak 990 se sp. karb.	4	995	7,5 B
	Spartak 440	4	1089	7,7 B
	445	4	1221	8,0 B
Tatra	57a	4	1150	9,5 B
	57b	4	1250	10,0 B
	75	4	1688	11,0 B
	87	8	2863	13,5 B
	97	4	1750	11,0 B
	600	4	1950	11,0 B
	600 s motorem 603	8	2544	10,5 B
	603	8	2544	13,0 B
	87 s motorem 603	8	2544	13,0 B
Sovětské:
Moskvič GAZ		4	1070	9,0 B
	M 20 Poběda	4	2120	12,6 B
	M 1	4	3280	12,6 B
ZIS	110	8	6000	23,0 B
Warszawa		4	2120	12,6 B
GAZ	65, 69 A	4	2120	16,0 B
Volga	M 21 D 4	4	2445	13,0 B
Německé:
DKW	Meisterklasse	2	690	6,5 B
	Sonderklasse	4	1054	9,5 B
	dodávkový, kombinovaný (SW)	2	690	7,5 B
BMV	321	6	1971	11,0 B
	326	6	1971	11,5 B
	3402	6	1971	10,7 B
Mercedes	170	4	1697	10,0 B
	170 V	4	1697	10,5 B
	170 V, SV	4	1767	14,5 B
	180 D	4	1767	6,3 N
	230	6	2229	14,0 B
Wanderer	23	6	2651	14,5 B
Ford	Eifel	4	1157	8,0 B
Ford	V	8	3560	13,5 B
Fiat	(NSU) Topolino	4	565	6,0 B
Fiat	1100	4	1090	8,0 B
KDF	Volkswagen (KDF)	4	1130	7,5 B
Opel	Kadett	4	1074	8,0 B
	Olympia	4	1488	9,0 B
	Kapitán	6	2473	12,0 B
	Admiral	6	3626	16,5 B
KDF	Volkswagen	4	985	7,2 B
P 70	2	2	690	6,3 B
P 70	Kombi	2	690	6,3 B
IFA	F—9 Kombi	3	900	8,5 B
IFA	F—9	3	900	8,5 B
Wartburg		3	900	9,0 B
Framo	valník, skříň	3	900	12,0 B
Ostatní:
Citroen	11 L	4	1911	12,0 B
Citroen	15	6	2867	15,0 B
Peugeot	202	4	1133	8,0 B
Peugeot	203	4	1290	7,5 B
Renault	YN	4	1463	10,0 B
	4 CV	4	750	6,5 B
	Dauphine	4	850	7,0 B
Simca	8	4	1089	7,5 B
Simca	Aronde	4	1290	8,5 B
Fiat	600	4	630	6,0 B
Standart		4	803	7,0 B
Austin		4	918	6,7 B
Morris-Minor		4	918	6,5 B
Buick		6	3860	14,0 B
Ford	69 A	8	3916	12,5 B
	Anglia	4	933	8,5 B
		4	1172	9,7 B
	Prefect	4	1172	8,2 B
Nasch	Super	6	2830	12,0 B
Packard	Six	6	4017	14,0 B
Pontiac		6	3920	14,0
Studebacker	Champion	6	2785	12,0 B
Willys	Jeep	4	2105	14,0 B
Dodge	249	6	3770	15,0 B

Výrobní značka	Typ	Počet válců	Obsah válců v ccm	Základní norma spotřeby v 1/100 km
	II. Autobusy a autokary
Československé:
Škoda	706 RO	6	11781	29,0 N
Škoda	706 RO s horským převodem	6	11781	30,0 N
	706 RO*)	6	11781	24,0 N
	706 RO*) s horským převodem	6	11781	25,0 N
	706 RTO	6	11781	24,0 N
	706 RTO-Lux	6	11781	23,0 N
Karosa	HB 5 5 rychlostí	8	9883	26,0 N
	4 rychlosti	8	9383	26,0 N
Praga	RN	6	3466	27,0 B
	RND	4	4500	17,0 N
	NDO	6	8850	27,0 N
Sovětské:
GAZ	03—30	4	3280	17,8 B
ZIS	16	6	5550	32,0 B
	154	4	4650	35,0 B
Ostatní:
Ikarus	30	4	5320	21,0 N
	55	6	7980	28,0 N
Fiat	626 RNL	6	5750	20,0 N
Alfa Romeo	430 A	4	5816	28,0 B
Garant	30	4	3000	18,0 B

Výrobní značka	Typ	Užitečné zatížení v tunách	Počet válců	Obsah válců v cm³	Zákl. norma spotřeby v 1/100 km
	III. Nákladní automobily
Praga	N	5	4	6080	42,0 B
	RN	3	6	3468	26,0 B
	A 150	1,64	4	2090	16,0 B
	ND	6	6	8850	28,0 N
	RND	3	4	4500	16,0 N
	V3S	5	6	7412	26,0 N
	V3S skláp.	4,5	6	7412	26,0 N
	S5T	5	6	7412	19,0 N
	S5T skláp.	4,5	6	7412	19.0 N
Škoda	254 D	2,5	4	3768	17,0 N
	256 B	2,5	6	3137	25,0 B
	304	3	4	4828	33,5 B
	306	3	6	7270	34,5 B
	404 D	4	4	5702	24,0 N
	406 D	4	6	8553	25,0 N
	606 D	6	6	8553	28,0 N
	706 N	7	6	8553	28,5 N
	706 R	7,3	6	11781	30,0 N
	706 R s rekonstruovaným motorem	7,3	6	11781	25,0 N
	706 RS	6,5	6	11781	30,0 N
	706 RS s rekonstruovaným motorem	6,5	6	11781	25,0 N
	706 RO s uzavřenou karosérií	7	6	11781	29,0 N
	706 RT	7,2	6	11781	23,0 N
	706 RTS	6,7	6	11781	23,0 N
	806 RS	7	6	11781	30,0 N
	906 R	7,6	6	11781	30,0 N
	906 R—sklápěč	7	6	11781	30,0 N
Tatra	24	5	4	7480	35,5 B
	24/58	8,5	6	11220	50,0 B
	27 b	3	4	4712	27,0 B
	111 val., skl.	10	12	14825	36,6 N
	111 R, S (motor rekonstruovaný T 111 A)	10	12	14825	34,0 N
	114	3	4	4940	16,5 N
	115	3	4	4940	17,5 N
	111 Dumpcar	10	12	14825	34,0 N
	128	3,5	8	9883	23,0 N
	805	2,25	8	2544	27,0 B
Walter	Ideal	4	6	5793	32,5 B
	Commercial	1,5	4	1908	16,0 B
Sovětské:
GAZ	51	2	6	3480	26,0 B
	63	2	6	3480	26,0 B
ZIS	150	4	6	5500	30,0 B
JAZ	200	7	4	4650	35,0 N
Německé:
Opel	36—30	3	6	3630	25,0 B
	Blitz	3	6	3417	25,0 B
Ford	51 (Köln)	3	8	3500	28,0 B
Stayer		2,5	8	3517	25,0 B
Humbold-Deutz	Magirus	3	6	4530	16,5 N
Büissing	LD 6	5	6	7413	26,0 N
Humbold-Deutz	Magirus	5	6	7214	26,0 N
		5	6	9060	27,0 N
Glöckner
Humbold
Deutz S 3000		3,5	4	4942	18,0 N
MAN	E 2	2,5	4	4500	16,0 N
		5	6	7983	27,0 N
	F 4	7	6	13312	34,0 N
Garant	32 val.	2	4	3181	12,0 N
	skř.	1,6	4	3181	12,0 N
	30 K val.	1,9	4	3000	18.0 B
	30 K skř.	1,6	4	3000	18,0 B
Francouzské:
Citroen	23	1,5	4	1911	15,0 B
	32	2,5	4	3250	17,0 B
	T 45	3,5	6	4580	22,0 B
	45 M	4,5	6	4580	24.5 B
Willeme L 10	10	10	6	13540	35,0 N
	R 10	15	6	13540	38,0 N
	K 15	15	8	18050	42,0 N
Ostatní:
Csepel	D 350—352	3,5—4	4	5320	19,0 N
Dumper	PR 50	6	4	5320	30,0 N
Chewrolet	Truck	3	6	4940	24,0 B
	Master	2,5	6	3176	22,0 B
	Canada	3	6	3545	25,0 B
	Thrift Master	2.5	6	3546	24,0 B
Dodge		3	6	3875	27,0 B
Denis	Pax	4	4	3769	27,0 B
Ford	50 BB	3	4	3620	24,0 B
	Canada	1,5	8	3920	22,0 B
	Canada	3	8	3920	29,5 B
GMC	ACK	4	6	4070	30,5 B
GMC	CCKW	5	6	4413	38,0 B
Studebacker		2,5	6	5240	28,0 B
Austin		3	6	3460	25,0 B
Bedford	KZ 30	2,5	6	3519	19,0 B
	OLBD	3,5	6	3519	24,0 B
Fordson		4,5	8	3924	33,5 B
Morris-
Commercial		3	4	3600	30,5 B
Alfa Romeo		3,5	6	5816	25,0 B
Fiat	666 N 7	7	6	9365	33,0 B
Mack	LISW	15	6	10400	40,0 N

Výrobní značka	Typ	Počet válců	Obsah válců v cm³	Základní norma spotřeby v 1/100 km
	IV. Traktory
Československé:
Škoda	30	2	3116	23,0 N
Zetor	25	2	2000	23,0 N
	15	1	1580	15,0 N
	35 kolový (super)	4	4160	30,0 N
Tatra	141	12	14825	70,0 N
	Ostatní:
Hanomag	R 40		5195	26,0 N
	SS 55 R	4	5196	24,0 N
	SS 100 H	6	8550	30,0 N
Käelble	Z 6 GN	6	9700	32,0 N
	135	6	13260	40,0 N

	V. Motocykly, skútry a tříkolky
Manet		1	90	2,2 B
ČZ 125		1	125	2,5 B
ČZ 150		1	150	2,9 B
Jawa 50-Pionýr		1	50	1,8 B
Jawa 250		1	250	3,3 B
Jawa 350		2	344	3,8 B
Jawa 500		2	500	4,5 B
Jawa ČZ 125		1	125	2,3 B
Jawa ČŽ 150		1	150	2,5 B
Jawa ČŽ 175		1	175	2,6 B
Jawa ČZ 250		1	250	3,2 B
Jawa ČZ 350		2	350	3,6 B
Jawa ČZ 350	s postranním vozíkem	2	350	4,5 B
Skútr ČZ 175		1	175	3,2 B
Ortopedie	tříkolka	1	150	2,6 B
Velorex		1	250	4,5 B
Velorex		2	350	4,0 B
Motorová	tříkolka ČZ 150 (rikša)	1	149	3,2 B
Motorová	Jawa 250 (rikša)	1	250	4,0 B

Oddíl 2

1. Motorové vozidlo, u kterého se určuje spotřeba pohonných hmot, musí ve všech svých částech odpovídat sériovému provedení, zejména pokud se týče karburátoru nebo vstřikovacího čerpadla a zapalování. Veškeré hodnoty mající vliv na řádný běh jízdy (huštění pneumatik, sbíhavost kol, seřízení brzd apod.) musí odpovídat hodnotám uvedeným v typovém osvědčení dotyčného vozidla.

2. Při zkušebních jízdách musí být motorové vozidlo zatíženo na předepsanou největší celkovou váhu podle ČSN 30 0030 (říjen 1956). Traktor se zkouší s přívěsem o celkové váze rovnající se dvojnásobku provozní váhy traktoru.

3. Motor musí být řádně zaběhán a před měřením náležitě zahřát, aby teplota chladící vody nebo u vzduchem chlazených motorů teplota oleje činila alespoň 70 °C. Na počátku měření musí motor vykazovat předepsanou provozní teplotu.

4. Při zkušebních jízdách se použije největšího normálního rychlostního stupně (zařazený nejmenší normální převod — zpravidla přímý záběr).

5. Zkouška se provede na suché, rovinné a přímé silnici s tvrdým povrchem, a to na úseku s délkou 1 km, vymezeným pevnými kilometrovníky. Dovoluje se krátké stoupání a spád do 1,5 %.

6. Připouští se teplota ovzduší 5 až 20 °C, absolutní tlak vzduchu 745 až 760 mm Hg a relativní vlhkost vzduchu asi 80—50 %.

7. Dovolená rychlost větru 7 až 18 km/hod. (druhý až třetí stupeň podle Beauforta).

8. Při zjišťování základní normy spotřeby pohonných hmot se užije

a) pro benzínové motory běžné benzínové směsi obchodní jakosti,

b) pro naftové motory běžné motorové nafty obchodní jakosti.

9. Před vlastní zkouškou se provede zvláštní zkušební jízda, při které se zjistí, zda údaje rychloměru odpovídají skutečné rychlosti a zda dojezd vozidla odpovídá údajům výrobce nebo testu. Dále se zjistí hodinová spotřeba při běhu naprázdno, a to

a) u motocyklů a osobních automobilů ze dvou čtyřminutových spotřeb,

b) u nákladních automobilů, autobusů a traktorů ze dvou spotřeb dvouminutových.

10. Při měření spotřeby najíždí vozidlo 200 m před počátkem zkušební dráhy stejnoměrnou rychlostí a tuto rychlost musí dodržet při projíždění celé dráhy. Tato rychlost odpovídá dvěma třetinám největší rychlosti zkoušeného vozidla udávané výrobcem u traktorů a vozidel, jejichž motor má omezovač otáček, třem čtvrtinám této největší rychlosti. Takto stanovená rychlost v km/hod. se zaokrouhluje na nejbližší číslo končící 0 nebo 5. Dovolená odchylka rychlosti může činit ± 3,5 %.

11. Měření se provede třikrát, a to oběma směry. Cesty v obou směrech následují bezprostředně za sebou. Doba, za kterou vozidlo projede zkušební dráhu, měří se stopkami.

12. Během jízdy, při které se provádí měření, nesmí řidič kmitat akcelerátorem. Doporučuje se, aby se při jednotlivých jízdách řidič s měřičem střídali.

13. Změří se přesné množství pohonných hmot spotřebovaného na ujeté dráze (1 km) zvlášť pro každou jízdu tam i zpět; provede se tedy celkem šest měření. Měřicí přístroj musí dávat možnost měření a odečtení s přesností na 2 cm³.

14. Z naměřených hodnot se zjistí střední hodnota spotřeby pohonných hmot na 1 km. K této spotřebě se připočte 10 % (s ohledem na případné nepříznivé okolnosti během měření); násobením 100 obdržíme spotřebu pohonných hmot, která se označuje jako základní norma spotřeby pohonných hmot.

15. Základní norma spotřeby se udává s přesností na jedno místo za desetinnou čárkou (zaokrouhlené tak, že pod 0,05 se zaokrouhlí dolů, 0,05 a výše nahoru).
Příklad: Základní norma spotřeby pohonných hmot 9,7 1/100 km při rychlosti . . .

16. Měří-li se celá křivka spotřeby pohonných hmot, provádí se měření podle odstavců 10, 11, 12 a 13.

17. V případě, že se během měření vyskytne nějaká závada, např. v zapalování, přívodu pohonných hmot apod., nebo jakákoliv porucha na vozidle, která by měla vliv na výsledek měření, opakuje se celé měření znovu.

18. Naměřené hodnoty se zapisují do protokolu.

ČÁST 2

1. Norma spotřeby pohonných hmot pro odzkoušení chodu motoru po provedené celkové úpravě se stanoví 150 % základní normy spotřeby příslušného vozidla. Je-li stejný motor použit výrobním podnikem u několika typů (druhů) vozidel, vypočte se norma spotřeby pohonných hmot pro tento motor ze základní normy spotřeby vozidla s nejnižší normou.

2. Norma spotřeby pohonných hmot pro zkušební jízdu vozidla se stanoví normovanou spotřebou (viz část III) pro ujetí příslušného vozidla, a to

po střední opravě na vzdálenost	30 km
a po generální opravě na vzdálenost	150 km.

3. Norma spotřeby pohonných hmot pro technické prohlídky 1. a 2. stupně činí 5 % ze základní normy spotřeby příslušného vozidla.

4. K mytí a čištění vozidel a jejich částí nesmí být používáno pohonných hmot.

ČÁST 3

1. Norma spotřeby mazacích olejů činí:

a) u benzínových motorů 3,5 % z normy spotřeby pohonných hmot,

b) u naftových motorů 4,7 % z normy spotřeby pohonných hmot

c) u traktorů 5,5 % z normy spotřeby pohonných hmot.

2. Norma spotřeby mazadel v převodovém ústrojí činí:

a) u vozidel s jednou hnací nápravou 0,8 % z normy spotřeby pohonných hmot,

b) na každou další hnací nápravu 0,5 % z normy spotřeby pohonných hmot,

3. Norma spotřeby mazacích tuků u vozidel bez ústředního mazání činí 0,8 % z normy spotřeby pohonných hmot.

ČÁST 4

1. Normy výkonů jsou vyjádřeny v základním kilometru (§ 2 vyhlášky).

2. Pro jednotlivé práce a stupně plánované údržby se stanoví tyto závazné normy výkonů:

		Ošetřování
Druh vozidla	Denní obsluha	Mytí		Mazaní M z	Výměna oleje v mot.	Technické prohlídky		Výměna oleje při záběhu
		1. st.	2. st.			Technické prohlídky		u motoru		u ostat. skupin
		1. st.	2. st.			P1	P2	V1	V2	V3	V4
Osobní a
dodávkové	denně	150	460	460	3200	1600	16 000	800	1600	8000	16 000
Autobusy	denně	denně	800	800	3200	1600	16 000	800	1600	8000	16 000
Nákladní	denně	400	800	800	3200	1600	16 000	800	1600	8000	16 000
Traktory	denně	250	500	500	2000	1000	10 000	500	1000	5000	10 000
Přívěsy osobní	denně	denně	500	500	—	1000	—	—	—	—	—
Přívěsy nákladní	denně	—	500	500	—	1000	—	—	—	—	—
Přívěsy těžké	denně	—	250	250	—	500	—	—	—	—	—
Motocykly	denně	—	200	200	—	1000	8 000	—	—	—	—

3. Po jízdě za deštivého počasí, na rozmoklém sněhu nebo po brodění (mazivo je vyplachováno) je nutno, mazat ihned bez ohledu na počet kilometrů stanovených v odstavci 2.

4. Jednotlivé práce a stupně plánované údržby navazují na sebe takto (pomůcka pro sestavení planu údržby nákladního automobilu).*)

Základní kilometry	Mytí		MZ	V	P1	P2	Výměna oleje při záběhu
	1. st.	2. st.					u motoru		u ostat. skupin
	1. st.	2. st.					V1	V2	V3	V4
400	/
800		/	/				/
1200	/
1600			/		/			/
2000	/
2400		/	/
2800	/
3200			/	/	/
3600	/
4000		/	/
4400	/
4800			/		/
5200	/
5600		/	/
6000	/
6400			/	/	/
6800	/
7200		/	/
7600	/
8000			/		/				/
8400	/
8800		/	/
9200	/
9600			/	/	/
10000	/
10400		/	/
10800	/
11200			/		/
11600	/
12000		/	/
12400	/
12800			/	/	/
13200	/
13600		/	/
14000	/
14400			/
14800	/
15200		/	/
15600	/
16000			/	/		/				/
Celkem	20	10	20	5	9	1	1	1	1	1

ČÁST 5

1. Norma výkonu vozidla se stanoví počtem základních kilometrů, a to od zařazení nového vozidla do provozu až do první generální opravy nebo od první generální opravy do druhé generální opravy anebo od druhé generální opravy do trvalého vyřazení vozidla z provozu Pro případné provedení další (třetí) generální opravy platí norma výkonů stanovená pro období od druhé generální opravy do trvalého vyřazení vozidla z provozu; tato norma výkonů zůstává v platnosti i po období od třetí generální opravy do trvalého vyřazení vozidla z provozu.

2. Norma upotřebitelnosti vychází z předpokladu, že na vozidle budou provedeny dvě generální opravy. Norma je vyjádřena

a) výkonem vozidla v kilometrech od prvého zařazení do provozu až do jeho trvalého vyřazení z provozu nebo

b) počtem roků, po které nejméně má být vozidlo užíváno od dodání až do doby jeho trvalého vyřazení z provozu. Časové normy může být použito jen výjimečně; normu stanoví držitel vozidla se souhlasem příslušného nadřízeného orgánu.

3. Pro celkové opravy jednotlivých skupin vozidla (převodovky, redukční převodovky, zadní nápravy, karosérie, budky, plošiny s bočnicemi) platí normy výkonů vozidel do generální opravy.

4. Pro celkovou opravu motoru, přední nápravu a řízení se norma výkonu stanoví polovinou normovaného výkonu vozidla do generální opravy.

5. Při posuzování hospodárnosti provozu vozidel pro účely prémiování řidičů a údržbářů se nepřihlíží jenom k výkonům vozidel, ale také k celkovým nákladům vynaloženým na plánovanou údržbu, běžné, střední a generální opravy.

6. Normy výkonů do generální opravy a upotřebitelnosti vozidel v 1000 km jsou tyto:

I. Osobní dodávkové automobily

Poř. č.	Druh a typ vozidla	Od zařazení do provozu do I. GO*)	Od I. GO do II. GO	Od II. GO do trvalého vyřazení z provozu	Za celou upotřebitelnost
	a) hromadné typy:
1	Škoda 1101/2 Tudor osobní, kombinovaný (SW), dodávkový	110	100	90	300
2	Škoda 1200/1 Sedan osobní, kombinovaný (SW), dodávkový	110	100	90	300
3	Škoda 440, Spartak 445, 450	110	100	90	300
4	Tatra 87	130	120	110	360
5	Tatra 600	130	120	110	360
6	Tatra 603	130	120	110	360
7	GAZ M 20 Poběda	130	120	110	360
8	GAZ M 21 Volga
9	ZIM 12	130	120	110	360
10	ZIS 110	130	120	110	360
11	GAZ 69 A	110	100	90	300
12	Barkas Framo, kombinovaný (SW)	100	90	70	260
13	IFA F 9	100	90	80	270
14	Wartburg	110	100	90	300
15	P 70, P 70 Kombi	90	80	70	240
16	Renault 4 CV	100	90	80	270
17	Fiat 600	100	90	80	270
18	Simca Aronde	110	100	90	300
19	Moskvič	110	100	90	300

b) ostatní typy neuvedené pod písmenem a):
Pro tato vozidla se stanoví norma výkonů podle obsahu válců cm³ uvedeného v technickém průkaze vozidla.

1	do 750	90	80	70	240
2	751—1000	90	80	80	250
3	1001—2000	100	90	80	270
4	2001—3000	110	100	90	300
5	nad 3000	130	120	110	360

II. Autobusy a autokary

Poř. č.	Druh a typ vozidla	Od zařazení do provozu do I. GO	Od I. GO do II. GO	Od II. GO do trvalého vyřazení z provozu	Za celou upotřebitelnost
	a) hromadné typy:
1	Škoda 706 RO,
1	RO lux	210	190	180	580
2	Škoda 706 RTO,
2	RTO lux	210	190	180	580
3	Karosa HB 5	110	100	90	300
4	Ikarus 30	130	120	100	350
5	Ikarus 55	140	130	120	390
6	Garant 30 K	120	110	90	320
7	Praga RND	120	110	90	320
8	Barkas (mikrobus)	100	90	70	260

b) ostatní typy neuvedené pod písmenem a):
Pro tato vozidla se stanoví norma výkonů podle obsaditelnosti uvedené v technickém průkaze vozidla.

1	do 30 míst	110	100	90	300
2	31—70 míst	130	120	110	360
3	nad 70 míst	150	140	120	410

III. Nákladní automobily

a) hromadné typy:

1	Škoda 706 R, RS	190	170	150	510
2	Škoda 706 RO skříňový	190	170	150	510
3	Škoda 706 RT, RTS	190	170	150	510
4	Škoda 806 RS	190	170	150	510
5	Škoda 906 R	190	170	150	510
6	Tatra 111 val., skl.	180	160	140	480
7	Tatra 111 R, S, S2	180	160	140	480
8	Tatra 114/115	140	130	120	390
9	Tatra 128	140	130	120	390
10	Tatra 805	100	90	80	270
11	Praga A 150	110	100	90	300
12	Praga RN	120	100	90	310
13	Praga RND val., skl.	130	120	100	350
14	Praga V3S val., skl.	120	100	90	310
15	Praga S5T val., skl.	150	140	130	420
16	Csepel D 350
	D 352 val., skl.	140	130	120	390
17	GMC 352, 353, Banjo, Split	120	110	90	320
18	GAZ 51	110	90	80	280
19	GAZ 69	110	100	90	300
20	JAZ 200	130	120	110	360
21	MAZ 205	130	120	110	360
22	MAZ 525	100	90	80	270
23	Garant 30 K, 32	100	90	80	270
24	Barkas (Framo) val., skříň	100	90	70	260

b) ostatní typy neuvedené pod písmenem a) valníkové i sklápěcí:
Pro tato vozidla se stanoví norma výkonů podle užitečného zatížení v tunách, uvedeného v technickém průkaze vozidla.

1	0,901 — 1,500	100	90	70	260
2	1,501 — 2,500	110	90	80	280
3	2,501— 4,500	110	100	90	300
4	4,501 — 5,500	120	110	110	330
5	5,501— 7,500	130	120	110	360
6	7,501—10,000	140	130	120	390
7	nad 10,000	150	130	120	400

IV. Traktory

Poř. č.	Druh a typ vozidla	Od zařazení do provozu do I. GO	Od I. GO do II. GO	Od II. GO do trvalého vyřazení z provozu	Za celou upotřebitelnost
	a) hromadné typy:
1	Zetor 15	50	40	30	120
2	Zetor 25	50	40	40	130
3	Zetor 35	50	40	40	130
4	Škoda 30	50	40	40	130
5	Tatra 141	120	110	100	330

b) ostatní typy neuvedené pod písmenem a):
Pro tato vozidla se stanoví norma výkonů užitečného výkonu v „k”.

1	do 15	50	40	30	120
2	16— 35	50	40	40	130
3	36— 50	60	50	40	150
4	51— 60	70	60	50	180
5	61— 80	80	70	60	210
6	81—100	90	80	70	240
7	nad 100	100	90	80	270

V. Přívěsy a návěsy pro dopravu u nákladu

1	Valníkové a sklápěcí dvounápravové a vícenápravové	70	60	50	180
2	Na dlouhé dříví jednonápravové a dvounápravové	40	30	30	100
3	Ostatní jednonápravové	40	30	30	100
4	Skříňové	60	50	40	150
5	Speciální	30	30	20	80
6	Těžké přívěsy „Cullemeyer”	30	20	20	70
7	Trailery a hlubinové podle užitečného zatížení v tunách
	do 60 t	60	50	50	160
	nad 60 t	50	40	30	120
8	Návěsy	60	40	50	180

VI. Přívěsy pro dopravu osob

a) hromadné typy:

1	RPA	90	80	70	240
2	PRK 6	90	80	70	240
3	DM 4	90	80	70	240
4	D 4	90	80	70	240
5	B 40	90	80	70	240

b) ostatní typy neuvedené pod písmenem a):
Pro tato vozidla se stanoví norma výkonů podle obsaditelnosti uvedené v technickém průkaze vozidla.

1	do 30 míst	80	70	60	210
2	nad 30 míst	90	80	70	240

VII. Motocykly, skútry, tříkolky
Pro tato vozidla se stanoví norma, výkonů podle obsahu válců v cm³ uvedeného v technickém průkaze vozidla.

1	do 150	20	20	20	60
2	151—350	30	20	20	70
3	nad 350	40	30	20	90

ČÁST 6

Oddíl 1

1. Normy nákladů na údržbu a běžné opravy vozidel jsou stanoveny pro každých 20 000 základních kilometrů v období do první střední opravy, do první generální opravy, do druhé střední opravy, do druhé generální opravy, do třetí střední opravy a do trvalého vyřazení vozidla z provozu.

2. Hodnoty norem jsou stanoveny v haléřích, při čemž je dodržena zásada, že se zvyšováním počtu ujetých kilometrů se zvyšují také náklady na údržbu a běžné opravy vozidel. V hodnotách těchto norem jsou zahrnuty mzdy a spotřeba materiálu včetně materiálu čisticího, náklady na opravy pneumatik a na jejich demontáž a montáž na vozidlo, dále podíl režie a 10 % příspěvku na národní pojištění. Nejsou v nich zahrnuty náklady na protektorování plášťů a na zakoupení nových plášťů.

3. Bude-li náhradou za generální opravu provedena oprava střední, platí pro období po této provedené střední opravě normy nákladů stanovené pro období před nahrazenou generální opravou.

4. Bude-li na vozidle provedena třetí generální oprava, platí pro období po provedené opravě normy nákladů stanovené pro období po druhé generální opravě.

5. Hodnoty, uvedené v normách nákladů na konci sloupce u jednotlivého typu vozidla v příslušném období, představují nejvyšší náklady v hal/km, při nichž lze po překročení normy výkonů vozidla považovat jeho provoz za hospodárný z hlediska nákladů na údržbu a běžné opravy.

6. Normy nákladů na údržbu a běžné opravy vozidel v hal/km se stanoví takto:

I. Osobní a dodávkové automobily

a) hromadné typy:

Pro období do		Škoda 1101/2 osobní dodávkový kombinovaný (SW)	Škoda 1200/1 osobní dodávkový kombinovaný (SW)	Tatra 87	Tatra 600	Tatra 603	GAZ M 20
provedení	dosažení základních kilometrů	Škoda 1101/2 osobní dodávkový kombinovaný (SW)	Škoda 1200/1 osobní dodávkový kombinovaný (SW)	Tatra 87	Tatra 600	Tatra 603	GAZ M 20
1. SO*)	20 000	13	14	18	18	18	14
	40 000	19	19	24	22	24	21
	60 000	26	27	30	30	30	27
	80 000	34	35	38	38	38	35
	100 000	43	45	46	46	46	43
1. GO	20 000	16	18	21	21	21	18
	40 000	22	24	27	27	27	24
	60 000	30	32	37	35	37	34
	80 000	40	42	45	45	45	42
	100 000	51	53	56	54	56	53
2. SO	20 000	14	16	19	19	19	16
	40 000	21	22	24	24	26	22
	60 000	29	30	35	34	34	32
	80 000	38	40	43	43	43	40
2. GO	20 000	18	19	24	22	22	21
	40 000	26	27	32	30	30	29
	60 000	37	38	42	40	42	38
	80 000	48	49	54	53	53	51
3. SO	20 000	16	18	21	21	21	18
	40 000	24	24	29	27	29	26
	60 000	34	35	38	35	38	35
	80 000	43	45	49	48	48	46
trvalého vyřazení z provozu	20 000	21	22	26	24	26	22
	40 000	30	34	37	35	35	34
	60 000	45	46	49	48	49	46
	80 000	61	62	65	64	65	62

*) SO = střední oprava.

b) ostatní typy neuvedené pod písmenem a):
Pro tato vozidla se stanoví normy nákladů podle obsahu válců v cm³ uvedeného v technickém průkaze vozidla.

Pro období do		do 750	751 až 1000	1001 až 2000	2001 až 3000	nad 3000
provedení	dosažení základních kilometrů	do 750	751 až 1000	1001 až 2000	2001 až 3000	nad 3000
1.SO	20 000	13	13	14	14	18
	40 000	18	19	19	21	22
	60 000	24	26	27	29	30
	80 000	34	34	35	38	40
	100 000	42	43	45	48	49
1. GO	20 000	16	16	18	19	21
	40 000	22	22	24	26	27
	60 000	30	30	32	35	37
	80 000	40	40	42	43	46
	100 000	49	49	53	56	57
2. SO	20 000	14	14	16	18	19
	40 000	21	21	22	24	26
	60 000	29	29	30	32	35
	80 000	38	38	40	43	45
2. GO	20 000	18	19	19	21	22
	40 000	26	27	29	30	32
	60 000	35	37	38	40	42
	80 000	48	48	51	53	56
3. SO	20 000	16	16	18	19	21
	40 000	22	24	26	27	29
	60 000	32	34	35	38	40
	80 000	43	45	46	49	51
trvalého vyřazení z provozu	20 000	21	21	22	24	26
	40 000	30	32	34	35	37
	60 000	45	45	46	49	51
	80 000	59	61	62	65	69

II. Autobusy a autokary

a) hromadné typy:

Pro období do		Škoda 706 RO, RO lux, Škoda 706 RTO	Karosa HB 5	Ikarus 30	Ikarus 55	Praga RNDO
provedení	dosažení základních kilometrů	Škoda 706 RO, RO lux, Škoda 706 RTO	Karosa HB 5	Ikarus 30	Ikarus 55	Praga RNDO
1. SO	20 000	18	33	28	30	15
	40 000	21	41	35	36	23
	60 000	28	51	45	46	33
	80 000	35	64	58	58	46
	100 000	43		74	71	58
	120 000	53
	140 000	63
1. GO	20 000	33	41	36	40	28
	40 000	36	51	46	48	36
	60 000	43	66	58	60	51
	80 000	53	82	71	72	68
	100 000	63		87	87	84
	120 000	76
	140 000	89
2. SO	20 000	25	36	31	33	21
	40 000	30	45	40	41	33
	60 000	36	60	51	61	51
	80 000	46	77	66	64	66
	100 000	58		82	77
	120 000	71
2. GO	20 000	35	46	41	43	31
	40 000	41	58	51	51	41
	60 000	51	74	64	64	56
	80 000	64	94	76	79	77
	100 000	81		101	97
	120 000	99
3. SO	20 000	31	41	36	40	28
	40 000	38	53	48	48	41
	60 000	43	71	63	61	60
	80 000	60	94	81	76	79
	100 000	72		99	94
	120 000	89
trvalého vyřazení z provozu	20000	40	50	48	50	35
	40000	48	68	60	61	50
	60000	61	92	76	76	68
	80000	77	122	95	95	91
	100000	97		115	115
	120000	120

b) ostatní typy neuvedené pod písmenem a):
Pro tato vozidla se stanoví normy nákladů podle obsaditelnosti uvedené v technickém průkaze vozidla.

Pro období do		do 30	31 až 70	nad 70
provedení	dosažení základních kilometrů	do 30	31 až 70	nad 70
1. SO	20 000	15	23	25
	40 000	21	33	33
	60 000	31	43	43
	80 000	43	55	55
	100 000		68	69
1. GO	20 000	26	35	36
	40 000	35	43	45
	60 000	48	58	58
	80 000	63	74	74
	100 000		94	95
2. SO	20 000	20	26	28
	40 000	31	40	41
	60 000	50	56	58
	80 000	66	74	74
	100 000			92
2. GO	20 000	30	38	40
	40 000	40	48	48
	60 000	54	64	66
	80 000	74	82	84
	100 000			104
3. SO	20 000	25	35	36
	40 000	38	46	48
	60 000	56	63	64
	80 000	72	82	84
	100 000			104
trvalého vyřazení z provozu	20 000	33	36	45
	40 000	46	56	58
	60 000	64	76	77
	80 000	84	97	101
	100 000			125

III. Nákladní automobily

a) hromadné typy:

Pro období do		Škoda 706 R, RT, 9 6 R	Škoda 706 RS RTS, 806 RS	Škoda 706 RO skříň	Škoda 256 B	Tatra 111, R	Tatra 111 S, S 2	Tatra 114/115	Tatra 114/115 skl.	Tatra 128	Tatra 27	Praga A 150	Praga RN	Praga RN
provedení	dosažení základních kilometrů	Škoda 706 R, RT, 9 6 R	Škoda 706 RS RTS, 806 RS	Škoda 706 RO skříň	Škoda 256 B	Tatra 111, R	Tatra 111 S, S 2	Tatra 114/115	Tatra 114/115 skl.	Tatra 128	Tatra 27	Praga A 150	Praga RN	Praga RN
1. SO	20 000	18	22	24	21	28	31	21	21	23	18	13	16	18
	40 000	22	24	29	26	34	37	24	26	28	24	16	22	27
	60 000	28	30	35	33	43	46	30	32	36	31	22	32	37
	80 000	37	39	45	43	54	57	40	42	46	40	30	43	49
	100 000	46	48	57	53	66	69	49	51	56	49	39	56	61
	120 000	55	57	70		78	81
1. GO	20 000	24	25	29	28	40	43	24	26	31	24	18	22	22
	40 000	31	33	34	36	51	54	30	32	40	31	22	29	31
	60 000	40	42	42	46	66	69	40	42	50	40	30	38	45
	80 000	51	52	51	60	84	87	51	53	63	52	39	49	54
	100 000	64	66	64	72	105	108	64	65	76	64	41	62	66
	120 000	79	81	77		126	128
2. SO	20 000	21	21	26	25	34	37	21	22	25	19	15	21	19
	40 000	24	25	30	31	42	45	27	29	33	27	19	29	28
	60 000	30	31	37	41	54	57	35	35	43	36	27	38	40
	80 000	39	40	46	53	67	70	48	49	56	48	36	51	54
	100 000	51	52	59		82	85	61	62	71	60
	120 000	66	67	72		100	103
2. GO	20 000	28	30	30	31	54	57	27	29	35	28	21	27	25
	40 000	33	36	37	38	66	69	35	35	43	36	27	37	36
	60 000	43	45	46	51	82	85	46	48	56	48	36	49	46
	80 000	55	57	57	64	102	105	59	61	71	61	45	62	61
	100 000	69	70	70		123	126	73	75	87	76
	120 000	87	88	86		148	151
3. SO	20 000	25	27	27	28	40	43	24	26	30	24	16	26	21
	40 000	31	33	34	36	52	55	32	34	40	31	22	35	33
	60 000	40	42	43	50	69	72	42	43	53	42	31	46	46
	80 000	52	54	54	63	88	91	54	56	69	54	40	59	63
	100 000	67	69	67		109	112	69	70	86
	120 000	82	84	80		130	133
trvalého vyřazení z provozu	20 000	33	34	35	35	67	70	32	34	36	31	24	34	28
	40 000	43	45	43	45	81	84	43	45	50	43	33	45	39
	60 000	55	57	54	58	99	102	59	61	66	60	43	59	55
	80 000	70	72	67	74	118	121	78	80	84	79	55	77	75
	100 000	88	90	81		141	143	111	102	104
	120 000	106	108	91		177	180

Pro období do		Praga RND skl.	Praga V 3 S	Praga V 3 S skl.	Praga S 5 T	Praga S 5 T skl.	Praga N	Praga N skl.	Praga ND	Praga ND skl.	Csepel D 350/2	Csepel D 350/2 skl.	GMC	GMC skl.
provedení	dosažení základních kilometrů	Praga RND skl.	Praga V 3 S	Praga V 3 S skl.	Praga S 5 T	Praga S 5 T skl.	Praga N	Praga N skl.	Praga ND	Praga ND skl.	Csepel D 350/2	Csepel D 350/2 skl.	GMC	GMC skl.
1. SO	20 000	19	19	24	19	21	21	22	26	27	21	22	26	27
	40 000	28	25	30	25	27	27	29	32	34	27	28	30	32
	60 000	39	33	42	31	33	35	37	42	43	34	36	38	40
	80 000	51	45	49	40	42	45	46	53	54	43	45	49	51
	100 000	63	57	61	49	51	54	56	65	67	52	54	59	61
1. GO	20 000	24	27	31	24	25	29	30	34	35	30	31	32	34
	40 000	33	34	39	30	31	37	38	42	43	37	39	40	42
	60 000	46	43	48	42	43	46	48	53	54	46	48	49	51
	80 000	55	55	60	55	57	59	61	65	67	58	60	62	64
	100 000	67	70	75	70	72	72	73	80	81	70	72	75	77
2. SO	20 000	21	25	30	21	22	22	24	29	30	25	27	27	29
	40 000	30	33	39	28	30	30	32	37	38	31	33	35	37
	60 000	42	46	51	37	39	40	42	46	48	40	42	45	46
	80 000	55	58	63	49	51	53	54	59	61	49	52	57	59
	100 000				63	64	65	67	72	73	63	64	70	72
2. GO	20 000	27	30	33	25	27	32	34	37	38	33	34	37	38
	40 000	37	40	45	33	34	40	42	46	48	42	43	45	46
	60 000	48	54	58	45	46	53	54	59	61	54	55	57	59
	80 000	63	70	75	60	61	67	69	75	77	67	69	73	75
	100 000				78	79	83	85	91	93	82	84	89	91
3. SO	20 000	22	31	36	22	24	26	27	32	34	30	31	32	34
	40 000	34	39	43	30	31	34	35	40	42	37	39	40	42
	60 000	48	52	57	40	42	45	46	48	49	46	48	51	53
	80 000	64	67	72	54	55	57	59	67	69	58	60	64	65
	100 000				70	72			83	85	70	72
trvalého vyřazení z provozu	20 000	30	36	40	28	30	35	37	42	43	36	37	40	42
	40 000	40	46	51	37	39	48	49	53	54	46	48	53	54
	60 000	57	63	87	49	51	65	67	70	72	61	63	70	72
	80 000	76	81	85	64	66	86	88	91	98	78	79	88	89
	100 000				82	84			114	115	93	94

Pro období do		Opel Blitz	Opel Blitz skl.	Dodge	Dodge skl.	Garant 32	Garant 32 skříň	Garant K 30	Garant K 30 skříň
provedení	dosažení základních kilometrů	Opel Blitz	Opel Blitz skl.	Dodge	Dodge skl.	Garant 32	Garant 32 skříň	Garant K 30	Garant K 30 skříň
1. SO	20 000	19	20	19	20	18	19	19	20
	40 000	24	25	26	27	22	24	23	25
	60 000	27	29	32	34	29	30	30	31
	80 000	37	39	42	44	41	43	42	44
	100 000	46	48	51	53
1. GO	20 000	25	26	26	27	25	26	26	27
	40 000	30	31	32	33	31	33	32	34
	60 000	39	41	42	43	40	41	41	42
	80 000	49	51	53	55	51	53	52	54
	100 000	60	62	65	67
2. SO	20 000	22	23	22	23	21	23	22	24
	40 000	28	29	29	30	28	30	29	31
	60 000	39	41	37	39	36	38	37	39
	80 000	49	51	48	50	46	48	47	49
2. GO	20 000	28	29	27	28	28	30	29	31
	40 000	39	40	35	36	38	40	39	41
	60 000	49	51	46	48	48	50	49	51
	80 000	63	65	59	61	58	60	59	61
3. SO	20 000	27	28	24	25	25	26	26	27
	40 000	37	38	32	33	35	36	36	37
	60 000	48	50	43	45	45	46	46	47
	80 000	61	63	56	58	56	58	57	59
trvalého vyřazení z provozu	20 000	31	32	30	31	35	36	36	37
	40 000	43	44	42	43	45	46	46	47
	60 000	58	60	54	56	58	60	59	61
	80 000	76	78	70	72	69	71	70	72

b) ostatní typy neuvedené pod písmenem a):
Pro tato vozidla se stanoví normy nákladů podle užitečného zatížení v tunách uvedeného v technickém průkaze vozidla.
Valníkové

Pro období do		0,900 až 1,500	1,501 až 2,500	2,501 až 4,500	4,501 až 5,500	5,501 až 7,500	7,501 až 10,000	nad 10,000
provedení	dosažení základních kilometrů	0,900 až 1,500	1,501 až 2,500	2,501 až 4,500	4,501 až 5,500	5,501 až 7,500	7,501 až 10,000	nad 10,000
1. SO	20 000	16	16	21	27	29	42	48
	40 000	19	21	26	32	35	49	56
	60 000	26	29	32	40	45	61	69
	80 000	34	38	42	51	56	73	80
	100 000		48	51	59	69	86	93
	120000							110
1. GO	20 000	19	22	27	34	37	53	56
	40 000	24	29	34	42	45	61	64
	60 000	32	37	43	51	56	73	77
	80 000	42	49	54	64	69	88	91
	100 000		62	67	77	83	104	107
	120 000							126
2. SO	20 000	18	19	26	29	30	46	58
	40000	22	26	32	37	38	54	61
	60 000	30	35	42	46	48	65	72
	80 000	40	45	53	59	61	78	86
	100 000				72	73	83	112
2. GO	20 000	22	26	32	38	40	57	62
	40 000	30	34	42	46	48	65	73
	60 000	40	45	53	59	61	78	89
	80 000	53	57	65	75	78	94	109
	100 000				91	97	112	131
3. SO	20 000	19	22	30	34	35	49	57
	40 000	29	30	40	42	43	61	65
	60 000	37	42	51	53	56	73	78
	80 000	49	54	64	65	70	89	93
	100 000					86	106	109
trvalého vyřazení z provozu	20 000	27	29	35	42	43	64	70
	40 000	38	40	46	54	56	77	85
	60 000	54	56	64	75	75	94	118
	80 000	70	75	85	93	96	117	125
	100 000					117	139	147

Sklápěcí

Pro období do		0,900 až 1,500	1,501 až 2,500	2,501 až 4,500	4,501 až 5,500	5,501 až 7,500	7,501 až 10,000	nad 10,000
provedení	dosažení základních kilometrů	0,900 až 1,500	1,501 až 2,500	2,501 až 4,500	4,501 až 5,500	5,501 až 7,500	7,501 až 10,000	nad 10,000
1. SO	20 000	18	18	22	29	29	45	51
	40 000	21	22	27	34	37	53	59
	60 000	27	30	34	42	46	64	72
	80 000	35	40	43	53	57	77	83
	100 000		49	53	61	70	89	97
	120 000							114
1. GO	20 000	21	24	29	35	38	56	59
	40 000	26	30	35	43	46	64	67
	60 000	34	38	45	53	57	77	80
	80 000	43	51	56	65	70	91	94
	100 000		64	69	78	85	107	110
	120 000							130
2. SO	20 000	19	21	27	30	32	49	56
	40 000	24	27	34	38	40	57	64
	60 000	32	37	43	48	49	69	75
	80 000	42	46	54	61	62	81	86
	100 000				73	75	96	106
2. GO	20 000	24	27	34	40	42	61	65
	40 000	32	35	43	48	49	69	77
	60 000	42	46	54	61	62	81	93
	80 000	54	59	67	77	80	97	112
	100 000				93	99	115	134
3. SO	20 000	21	24	32	35	37	53	61
	40 000	30	32	42	43	45	64	69
	60 000	38	43	53	54	57	77	81
	80 000	51	56	65	67	72	93	96
	100 000					88	109	112
trvalého vyřazení z provozu	20 000	29	30	37	43	45	67	73
	40 000	40	42	48	56	57	80	88
	60 000	56	57	65	73	77	97	106
	80 000	72	77	86	91	97	120	128
	100 000					118	142	150

IV. Přívěsy pro dopravu osob
Pro tato vozidla se stanoví normy nákladů podle obsaditelnosti uvedené v technickém průkaze vozidla.

Pro období do		do 30	nad 30
provedení	dosažení základních kilometrů	do 30	nad 30
1. SO	20 000	10	11
	40 000	15	15
	60 000	23	24
	80 000	32	33
1. GO	20 000	12	13
	40 000	19	20
	60 000	27	28
	80 000	37	38
2. SO	20 000	12	13
	40 000	19	20
	60000	29	30
	80 000	41	42
2. GO	20 000	15	16
	40 000	22	23
	60 000	34	35
	80 000	47	48
3. SO	20 000	14	15
	40000	24	25
	60 000	36	37
trvalého vyřazení z provozu	20000	17	18
	40000	29	30
	60000	47	48

7. Příklady použití norem nákladů na údržbu a běžné opravy:

a) Autobus Škoda 706 RO ujel od zařazení do provozu celkem 90 000 základních kilometrů. Norma nákladů při dosažení 80 000 až 100 000 základních kilometrů činí 43 hal. na 1 základní kilometr.

b) Jiný autobus Škoda 706 RO ujel od zařazení do provozu celkem 150 000 základních kilometrů, aniž byla provedena střední oprava. (Norma výkonů do 1. střední opravy činí 105 000 základních kilometrů.) Norma nákladů při dosažení 140 000 a více základních kilometrů činí 63 hal. na 1 základní kilometr. Budou-li skutečné náklady na údržbu a běžné opravy nižší než příslušná norma, lze autobus ponechat v provozu do té doby, kdy skutečné náklady na údržbu a běžné opravy na 1 základní kilometr nepřesáhnou příslušnou normu nákladů.

c) Další autobus Škoda 706 RO ujel od provedení druhé generální opravy 50 000 základních kilometrů. Norma nákladů při dosažení 40 000 až 60 000 základních kilometrů činí 48 hal. na 1 základní kilometr.

d) Na autobusu Škoda 706 RO byla pro jeho technický stav provedena třetí generální oprava, ačkoliv již ujel stanovenou normu upotřebitelnosti. Pro další kilometry platí norma nákladů, uvedená v období do třetí generální opravy podle počtu dosažených základních kilometrů.

Oddíl 2

1. Normy nákladů na střední a generální opravy jsou stanoveny v korunách na jednu opravu jednotlivého druhu a typu vozidla. Norma nákladů zůstává nezměněna, i když jde o další opravy téhož vozidla.

2. Normy nákladů na střední opravy obsahují náklad na celkovou opravu samotného motoru a náklad na ostatní práce, provedené podle přílohy 4 v rámci středních oprav na vozidle, dále podíl režie a 10 % příspěvku na národní pojištění.

3. Normy nákladů na generální opravy jsou totožné se státními jednotnými cenami (viz ceník ministerstva dopravy — MD —9). Norem, stejně jako státních jednotných cen, bude použito pro fakturaci provedené generální opravy tehdy, jestliže vozidlo odpovídá svým technickým stavem příslušným ustanovením základních podmínek pro provádění generální opravy.

4. Normy nákladů na střední a generální opravy vozidel v korunách na jednu opravu se stanoví takto:

I. Osobní a dodávkové automobily

a) hromadné typy:

Poř. čís.	Druh a typ vozidla	Norma nákladů v Kčs na
Poř. čís.	Druh a typ vozidla	SO	GO
1	Škoda 1101/2 osobní	7 350	17 330
2	Škoda 1101/2 dodávkový, kombinovaný (SW)	7 650	20 860
3	Škoda 1200/1 osobní	7 650	18 000
4	Škoda 1200/1 dodávkový, kombinový (SW)	8 050	22 270
5	Škoda 440, 445, 450	7 650	18 150
6	Tatra 87	10 900	25 660
7	Tatra 600	8 450	19 920
8	Tatra 603	13 600	32 000
9	GAZ M 20 Paběda	11 250	23 710

b) ostatní typy neuvedené pod písmenem a):
Pro tato vozidla se stanoví normy nákladů podle obsahu válců v cm³ uvedeného v technickém průkaze vozidla.

Poř. čís.	Druh a typ vozidla	Norma nákladů v Kčs na
Poř. čís.	Druh a typ vozidla	SO	GO
1	do 750	5 750	—
2	750—1 000	7 400	—
3	1 001—2 000	10 500	—
4	2 001—3 000	11 650	—
5	nad 3 000	12 950	—

II. Autobusy a autokary

a) hromadné typy:

Poř. čís.	Druh a typ vozidla	Norma nákladů v Kčs na
Poř. čís.	Druh a typ vozidla	SO	GO
1	Škoda 760 RO, RO lux.	41 700	81 400
2	Škoda 706 RTO, RTO lux.	43 000	81 400
3	Karosa HB 5	36 000	84 000
4	Ikarus 30	28 450	70 900
5	Ikarus 55	30 000	70 900
6	Praga-RND	20 800	40 400

b) ostatní typy neuvedené pod písmenem a):
Pro tato vozidla se stanoví normy nákladů podle obsaditelnosti uvedené v technickém průkaze vozidla.

Poř. čís.	Druh a typ vozidla	Norma nákladů v Kčs na
Poř. čís.	Druh a typ vozidla	SO	GO
1	do 30	17 500	—
2	31—70	35 600	—
3	nad 70	42 600	—

III. Nákladní automobily

a) hromadné typy:

Poř. čís.	Druh a typ vozidla	Norma nákladů v Kčs na
Poř. čís.	Druh a typ vozidla	SO	GO
1	Škoda 706 R	35 850	67 000
2	Škoda 706 RS	37 700	67 000
3	Škoda 706 RO skříňový	38 000	81 400
4	Škoda 706 RT	35 850	71 000
5	Škoda 706 RTS	37 700	71 000
6	Škoda 806 RS	37 700	71 000
7	Škoda 906 R	35 850	71 000
8	Škoda 256 B, valník, skl.	13 800	42 000
9	Tatra 111, 111 R	46 600	91 000
10	Tatra 111 S, S 2	49 000	91 000
11	Tatra 114/115	19 550	39 500
12	Tatra 114/115 skl.	20 950	39 500
13	Tatra 128 valník	27 900	50 820
14	Praga A 150 valník	13 200	26 490
15	Praga RN valník	14 850	31 600
16	Praga RND valník	17 700	34 300
17	Praga RND skl.	18 750	34 300
18	Praga V3S valník	25 600	58 000
19	Praga V3S skl.	27 250	60 000
20	Praga S5T	24 800	46 000
21	Praga S5T skl.	26 250	48 500
22	Praga N	16 300	—
23	Praga N skl.	17 500	—
24	Praga ND	30 100	—
25	Praga ND skl.	31 600	—
26	Csepel D 350, D 352	22 750	49 610
27	Csepel D 350, D 352 skl.	24 300	49 610
28	GMC 352, 353 Banjo Split	18 300	48 200
29	GMC 352, 353 Banjo Split skl.	19 550	49 500
30	Opel Blitz	17 900	40 000
31	Opel Blitz skl.	19 000	40 000
32	Dodge	15 500	—
33	Dodge skl.	16 550	—
34	Garant 30 K	13 200	20 500
35	Garant 30 K skříň	14 300	24 200
36	Garant 32	14 500	26 000
37	Garant 32 skříň	15 700	30 900

b) ostatní neuvedené pod písmenem a) valníkové i sklápěcí:
Pro tato vozidla se stanoví normy nákladů podle užitečného zatížení v tunách uvedeného v technickém průkaze vozidla.

Poř. čís.	Druh a typ vozidla	Norma nákladů v Kčs na
Poř. čís.	Druh a typ vozidla	SO	GO
	aa) na pohon naftou:
1	0,900— 1,500 val.	8 900	—
2	skl.	9 600	—
3	1,501— 2,500 val.	13 300	—
4	skl.	14 100	—
5	2,501— 4,500 val.	18 900	—
6	skl.	19 900	—
7	4,501— 5,500 val.	26 200	—
8	skl.	27 400	—
9	5,501— 7,500 val.	32 100	—
10	skl.	33 300	—
11	7,501— 10,000 val.	40 000	—
12	skl.	42 900	—
13	nad 10,000 val.	45 200	—
14	skl.	47 200	—
	bb) na pohon benzínem:
1	0,900—1,500 val.	7 900	—
2	skl.	8 600	—
3	1,501—2,500 val.	11 800	—
4	skl.	12 600	—
5	2,501—4,500 val.	15 600	—
6	skl.	16 600	—
7	4,501—5,500 val.	21 000	—
8	skl.	22 200	—
9	5,501—7,500 val.	24 100	—
10	skl.	25 300	—

1. Normy nákladů na údržbu a opravy vozidel vycházejí z předpokladu, že údržba i střední a generální opravy jsou prováděny v plném rozsahu stanoveném v příloze 3 a 4.

ČÁST 7

ČÁST 8

1. Správné hospodaření s plášti v provozu vozidel se zjistí srovnáním skutečných nákladů na celou soupravu plášťů na vozidle a normovanými náklady této soupravy.

2. Normované náklady na soupravu se vypočítají na podkladě počtu plášťů a stanovených norem nákladů pláště.

3. Normy nákladů jsou stanoveny v Kčs/100 základních kilometrů pro jednotlivý plášť podle jeho rozměrů a poctu pláten v závislosti na pořizovací ceně a jeho upotřebitelnosti.

4. Normované náklady plášťů na vozidla za určité období se vypočítají podle vzorce:

A = N . n . \frac{k m}{100,}

při čemž A značí normované náklady plášťů pro vozidlo za dané období,
N značí normovaný náklad pláště v Kčs pro 100 základních kilometrů,
n značí počet pneumatik na vozidle včetně pneumatik na náhradních kolech a
km značí počet základních kilometrů za dané období.

5. Normy nákladů na pláště v Kčs/100 základních kilometrů se stanoví takto:

I. Pláště pro motocykly a skútry

Rozměr pláště	Počet ložek	Norma nákladů v Kčs/100 základních km
2,50—16	2	0,70
3,00—16	2—4	1,10
3,25—16	2—4	1,20
3,50—16	4	1,30
2,50—19	2	0,75
2,75—19	2	0,95
3,00—19	2—4	1,15
3,25—19	2—4	1,30
3,50—19	4	1,40
4,00—19	4	1,80

Poznámka: Pří stanovení norem nákladů byla uvažována upotřebitelnost plášťů 13 000 základních kilometrů.

II. Pláště pro osobní automobily

Rozměr pláště	Počet vložek	Norma nákladů v Kčs/100 základních km
4,00—15	4	0,95
4,50—15	4	1,05
5,00—15	4	1,25
5,50—15	4	1,45
6,00—15	4	—
	6	2,15
6,50—15	6	2,55
7,00—15	6	2,75
4,75—16	4	1,25
5,00—16	4	1,30
5,25—16	4	1,40
	6	2,05
5,50—16	4	1,55
5,75—16	4	1,55
6,00—16	4	1,90
	6	2,20
6,50—16	6	2,55
7,00—16	6	2,80
7,50–16	6	2,95

Poznámka: Při stanovení norem nákladů byla uvažována upotřebitelnost plášťů 30 000 základních kilometrů.

III. Pláště lehké

Rozměr pláště	Počet vložek	Norma nákladů v Kčs/100 základních km
10,50—16	12	4,70
6,00—18	12	1,30
6,50—18	8	—
7,00—18	8	1,85
7,50—18	10	2,05
6,00—20	6	1,40
6,00—20 HD		1,55
6,50—20	8	1,90
6,50—20 HD		2,15
7,00—20	8	2,00
7,00—20 HD		2,20

Poznámka: Při stanovení norem nákladů byla uvažována upotřebitelnost plášťů 38 000 základních kilometrů.

IV. Pláště střední

Rozměr pláště	Počet vložek	Norma nákladů v Kčs/100 základních km
7,50—20	10	2,30
7,50—20 HD		2,35
7,50—20 HD	10
	12
34×7	10	3,00
8,25—20	10	3,05
	12	3,30
8,25—20 HD		3,45
8,25—20 HD	10
	12
9,00—20	10	3,35
	12	3,60
9,00—20 HD		3,75
9,00—20 HD	10	4,05
	12	4,25

Poznámka: Při stanovení norem nákladů byla uvažována upotřebitelnost plášťů 43 000 základních Kilometrů.

V. Pláště těžké

Rozměr pláště	Počet vložek	Norma nákladů v Kčs/100 základních km
9,75—20	12	3,70
10,00—20	12	3,90
10,00—20 HD		3,65
10,00—20 eHD	12	4,40
10,50—20	14	4,35
11,00—20	14	4,55
	16	4,75
11,00—20 HD		5,10
11,00—20 eHD	14	5,40
	16	5,70

Poznámka: Při stanovení norem nákladů byla uvažována upotřebitelnost plášťů 50 000 základních kilometrů.

VI. Pláště obří

Rozměr pláště	Počet vložek	Norma nákladů v Kčs/100 základních km
12,00—20	14	4,65
12,00—20 HD
12,00—20 eHD	14	5,65
	16
13,00—20	16
13,00—20 HD		5,60
14.00—20 HD
12,00—22	14	4,75
12,00—22 HD		5,50
12,00—22 eHD	16	5,85

Poznámka: Při stanovení norem nákladů byla uvažována upotřebitelnost plášťů 64 000 základních kilometrů.

VII. Pláště traktorové

Rozměr pláště	Počet vložek	Norma nákladů v Kčs/100 základních km
5,50—16		1,17
6,00—20		2,41
8,00—20		3,34

Poznámka: Při stanovení norem nákladů byla uvažována upotřebitelnost plášťů 22 000 základních kilometrů.

9,00—24	2,92
11,25—24	3,51
12,75—28	4,76
13,00—28	5,76
9,00—36	4,48

Poznámka: Při stanovení norem nákladů byla uvažována upotřebitelnost plášťů 40 000 základních kilometrů.

k vyhlášce č. 144/1958 Ú. l.
Provozní poměry, provozní podmínky a přepočet ujetých kilometrů na základní kilometry

ČÁST 1

Oddíl 1

1. Provozní poměry jsou určeny sklonitostí silnice, povrchem vozovky, zvláštní povahou dopravy a použitím přívěsů. Vliv provozních poměrů na opotřebení vozidla a plášťů, na rychlost vozidla a tím na spotřebu pohonných hmot je vyjádřen zvláštními přirážkami, stanovenými pro jednotlivý druh provozních poměrů.

2. Nejede-li vozidlo v provozních poměrech vzatých v úvahu při stanovení technickohospodářských norem, tj. provozních poměrech příznivých, přepočítávají se ujeté kilometry na základní kilometry s použitím přirážek na provozní poměry uvedených v odstavci 3.*)

3. Pro potřebu použití technickohospodářských norem se stanoví tyto druhy provozních poměrů a přirážek na provozní poměry:

a)		sklonitost silnice	označení	přirážka %
	aa —	rovinná silnice nebo cesta, třeba v hornatém kraji, jejíž podélný profil vykazuje sklony nejvýše 5 %, takže téměř není třeba jet na nižší rychlostní stupeň než na přímý záběr	R	O
	bb —	kopcovitá silnice nebo cesta, na jejíž podélném profilu se rovina často střídá s kopci o sklonu nad 5 %, takže je třeba jet na nižší rychlostní stupeň než na přímý záběr, a to na úsecích delších než 500 m	K	15
	cc —	horská silnice nebo cesta v horách, která má sklony nad 10 % a zákruty vyžadující častého řazení a dlouhých jízd při zařazeném nižším rychlostním stupni	H	25
	dd —	strmá silnice nebo cesta v horách, která má sklonitost nad 15 %	S	40
b)	povrch vozovky
	aa —	rovný (asfaltovaný, betonový dlážděný kostkou, špalíčkovaný, dehtový, válcovaný nebo s jiným rovným povrchem)	I	0
	bb —	nerovný (ve špatném stavu — výtluky)	II	15
	cc —	rozježděný (s hlubokými rýhami, nerovný, kamenitý, blátivý)	III	25
	dd —	terén za sucha s hrubou navážkovou úpravou (na stavbách, v pískovištích, lomech, pole, louky, měkké polní cesty)	IV	50
	ee —	terén rozmoklý (rozježděný bez úpravy, sypký písek, mokrý jíl, mokrá zemina)	V	90

Určitému úseku silnice lze přiznat toliko jedinou přirážku ze skupiny a) a jedinou přirážku ze skupiny b). Pro potřebu přepočtu ujetých kilometrů na základní kilometry se však tyto přirážky sčítají v jedinou přirážku na provozní poměry.
Podle velikosti této provozní přirážky je možno uspořádat provozní poměry v tuto řadu:

			přirážka
R	I	silnice rovinná, povrch rovný	0
R	II	silnice rovinná, povrch nerovný	15
K	I	silnice kopcovitá, povrch rovný	15
R	III	silnice rovinná, povrch rozježděný	25
H	I	silnice horská, povrch rovný	25
K	II	silnice kopcovitá, povrch nerovný	30
S	I	silnice strmá, povrch rovný	40
H	II	silnice horská, povrch nerovný	40
K	III	silnice kopcovitá, povrch rozježděný	40
R	IV	rovinný terén za sucha	50
H	III	silnice horská, povrch rozježděný	50
S	II	silnice strmá, povrch nerovný	55
S	III	silnice strmá, povrch rozježděný	65
K	IV	kopcovitý terén za sucha	65
H	IV	horský terén za sucha	75
S	IV	strmý terén za sucha	90
R	V	rovinný terén za mokra	90
K	V	kopcovitý terén za mokra	105
H	V	horský terén za mokra	115
S	V	strmý terén za mokra	130

c)	rozvážkové nebo sběrné jízdy při průměrné vzdáleností zastávek do 500 m nebo doprava do vzdálenosti 500 m		10 %
d)	použití přívěsů
	aa —	u nákladního automobilu a autobusu
		1. rovná-li se celková váha přívěsu nosnosti tažného vozidla	25 %
		2. rovná-li se celková váha přívěsu třem čtvrtinám nosnosti tažného vozidla	20 %
		3. rovná-li se celková váha přívěsu polovině nosnosti tažného vozidla	15 %
	bb —	druhý přívěs u traktorů	20 %
	cc —	u osobního automobilu	10 %

4. Přirážka uvedená pod písmenem c) se sčítá jen s přirážkami uvedenými pod písmeny a) a b); součtu těchto přirážek se použije k přepočtu ujetých kilometrů na základní kilometry (viz část II oddíl 1 odst. 1). Přirážky uvedené pod písmenem d) se s přirážkami uvedenými pod písmeny a) až c) nesčítají; tyto přirážky zvyšují přepočítané základní kilometry pro jízdu vozidla (viz část II oddíl 1 odst. 6).

5. Provádí-li se v určitém silničním úseku větší počet jízd z různých nebo do různých míst tohoto úseku, může být držitelem vozidla zavedena jednotná průměrná přirážka na provozní poměry celého úseku (traťová přirážka).
Traťová přirážka se vypočte takto:
Kilometry celého úseku se převedou na základní kilometry podle části II této přílohy. Z vypočtených základních kilometrů a skutečných kilometrů se zjistí traťová přirážka podle vzorce

t r a ť o v á p ř i r á ž k a = \frac{p o č e t z á k l a d n í c h k m}{p o č e t s k u t e č n ý c h k m} - 1 . 100

Přiklad: Úsek měří 180 skutečných kilometrů. Počet přepočtených základních kilometrů jest 207.

t r a ť o v á p ř i r á ž k a = \frac{207}{180} - 1 . 100 = 1,1500 - 1 . 100 = 0,1500.100 = 15,00

Traťová přirážka pro uvedený úsek činí 15 %.

6. Pro určenou územní oblast, v níž se vozidly téhož držitele provádí větší počet jízd, může být zavedena jednotná průměrná přirážka vycházející ze skutečných provozních poměrů silnic, kterých bude použito k jízdám vozidel v této oblasti (oblastní přirážka). Vypočtenou oblastní přirážku předloží ke schválení příslušnému výkonnému orgánu krajského národního výboru držitel vozidla. Schválená oblastní přirážka se použije pro všechny jízdy provedené ve stanovené oblasti, pokud nedojde k podstatné změně provozních poměrů.
Oblastní přirážka se vypočte takto:
Kilometry všech úseků silnic, kterých bude použito k jízdám vozidel ve stanovené oblasti, se převedou na základní kilometry podle části II této přílohy. Z vypočtených základních kilometrů a skutečných kilometrů se zjistí oblastní přirážka podle vzorce

o b l a s t n í p ř i r á ž k a = \frac{p o č e t z á k l a d n í c h k m}{p o č e t s k u t e č n ý c h k m} - 1 . 100

Příklad:

o b l a s t n í p ř i r á ž k a = \frac{136 400}{124 000} - 1 . 100 = 1,1000 - 1 . 100 = 0,1000.100 = 10,00

Oblastní přirážka pro stanovenou oblast činí 10 %.

Oddíl 2

1. Okolnosti, které kromě provozních poměrů ovlivňují spotřebu pohonných hmot, nikoli však opotřebení vozidel a plášťů, se nazývají provozními podmínkami.

2. Vliv provozních podmínek na spotřebu pohonných hmot je vyjádřen přirážkami a srážkami v % k základní normě spotřeby pohonných hmot.

3. Na provozní podmínky, které ovlivňují spotřebu pohonných hmot v závislosti na počtu ujetých kilometrů, stanoví se tyto přirážky a srážky:

		přirážka %
a)	jízda uvnitř města Prahy, Brna, Bratislavy, Ostravy	20
b)	jízda v koloně (nejméně 3 vozidla za sebou ve vzdálenosti 15 až 40 m)	10
c)	rozvážkové nebo sběrné jízdy při průměrné vzdálenosti zastávek do 500 m, opakující se jízdy do vzdálenosti 500 m nebo jízdy výlučně uvnitř závodu	20
d)	jízda v zimním období při teplotě vzduchu od 0 °C až —25 °C	10
	pod —25 °C	15
e)	vysoká projetá vrstva sněhu na silnici nebo vrstva neprojetého sněhu do 15 cm	10
f)	vrstva neprojetého sněhu vyšší než 15 cm	15
g)	je-li váha přívěsu větší než dvojnásobná provozní váha tažného vozidla, počítá se za každou tunu na tuto váhu	3
h)	jízda v mlze mírnou rychlostí nejvýše	10
ch)	jízda vozidla do prvních 2500 km (záběh) s novým vozidlem nebo po generální opravě, popřípadě střední opravě, při níž byla provedena celková oprava motoru nejvýše	10
i)	přechodné zhoršení technického stavu vozidla, mající bezprostřední vliv na zvýšení spotřeby pohonných hmot nejdéle po dobu 3 měsíců nejvýše	10
j)	jízdy pro potřebu výcviku řidičů	10
		srážka %
k)	vozidlo jezdí bez nákladu nebo s nákladem do 30 % užitečného zatížení	10
l)	traktor jezdí bez přívěsu	50
m)	je-li celková váha přívěsu nižší než dvojnásobná provozní váha traktoru, odečítá se za každou tunu	5

Poznámka:

a) při jízdě vozidla nelze zároveň použít přirážek uvedených pod písmeny a) a b), b) a j), c) a j), e) a f), ch) a i),

b) přirážku uvedenou pod písmenem „i” je možno použít pouze u vozidel zařazených do skupiny „C” podle zásad ministerstva dopravy pro hodnocení značek a typů vozidel. Opakované použití této přirážky u téhož vozidla pro tutéž technickou závadu v období 12 měsíců není dovoleno,

c) srážka podle písmene „j” se provádí za ucelený (denní) výkon; je-li z celkově ujetých kilometrů ujeto 30 % prázdných kilometrů, srážka se nezapočítává; je-li ujeto 31 až 70 % prázdných kilometrů, započítává se srážka 5 %; je-li ujeto přes 70 % prázdných kilometrů, započítává se srážka 10 %.

4. Na provozní podmínky, které ovlivňují spotřebu pohonných hmot vozidla nezávisle na počtu ujetých kilometrů (například vozidel se zvláštním zařízením, zapojeným na motor vozidla) se stanoví tyto přirážky pro zvláštní činnost:

a)	— vozidlo je opatřeno motorovou sklápěčkou; za 1 sklopení	1 %
b)	— vozidle je opatřeno navijákem; za jednu hodinu použití navijáku	10 %
c)	— vozidlo je opatřeno zařízením pro čerpání mléka;
	za přečerpání 100 l mléka
	aa — u benzínových motorů	1 %
	bb — u naftových motorů	0,5 %
d)	— zahřívání motoru v zimních měsících u nákladních automobilů a autobusů chodem motoru;
	za jedno zahřívání	3 %

Pro činnost zvláštních zařízení, zapojených na motor vozidla, které nelze zahrnout pod písmena a)—d) (například přesávání cementu), stanoví přirážku pro zvláštní činnost držitel vozidla. Při stanovení přirážky přihlíží k technickým normám výrobce a k výši přirážky té činnosti, která je svou povahou nejblíže.
Poznámka:
Zahřívání motoru se provádí při teplotě —5 °C až —15 °C jedenkrát za tři hodiny. Při teplotě nižší než —15 °C nebo při teplotě —5 °C, ale za silného větru, jedenkrát za dvě hodiny. Zahříváním motoru se rozumí jeho nastartování a ponechání v chodu na nízké otáčky při zakrytém chladiči. Urychlené zahřívání vysokým počtem otáček není dovoleno.

5. Spotřebu pohonných hmot pro činnost zvláštních zařízeni vozidla, při níž se nepoužije motoru vozidla (např. vytápění vozidla, jeřáb atp.), určuje výrobce zařízení. K této spotřebě se přirozeně nepřihlíží při stanovení normované spotřeby pohonných hmot pro celkovou činnost vozidla.

ČÁST 2

Oddíl 1

1. Ujeté kilometry se přepočítávají

a) s použitím přirážky na provozní poměry v %,

b) s použitím traťové přirážky na provozní poměry v %,

c) s použitím oblastní přirážky na provozní poměry v %.

2. Pro přepočet ujetých kilometrů a pro výpočet normované spotřeby pohonných hmot při jízdě vozidla zjišťují se ujeté kilometry s pomocí tachometru, tachografu (po přepočítání příslušné odchyky přístrojů) nebo podle silničních map.

3. Kilometry ujeté se přepočítají na základní kilometry podle vzorce

z á k l a d n í k m = u j e t é k m . 1 + \frac{p ř i r á ž k a v % n a p r o v o z n í p o m ě r y}{100}

Příklad:
Silnice mezi obcemi A—B měří 60 km. Ze sklonitosti silnice a povrchu silnice vyplývají provozní poměry K I, na něž připadá 15 % přirážka.
Přepočet:

60 . 1 + \frac{15}{100} = 60 . 1 + 0,15 = 60.1,15 = 69

60 ujetých kilometrů mezi obcemi A a B = 69 základních kilometrů.

4. Má-li silnice, po které vozidlo jezdí, několik úseků s rozdílnými provozními poměry, provede se přepočet ujetých kilometrů na základní kilometry pro každý úsek samostatně.
Příklad:
Silnice mezi obcemi C až D měří 180 km.

Z toho je	48 km v provozních poměrech RI, tj. 0 % na provozní poměry
	62 km v provozních poměrech K II, tj. 15 % na provozní poměry
	70 km v provozních poměrech R III, tj. 25 % na provozní poměry

Přepočet:

$48 . 1 + \frac{0}{100} = 48 . 1 + 0 = 48.1,0 = 48$
$62 . 1 + \frac{15}{100} = 62 . 1 + 0,15 = 62.1,15 = 71,3$
$70 . 1 + \frac{25}{100} = 70 . 1 + 0,25 = 70.1,25 = 87,5$
	206,8
zaokrouhleno	207

180 ujetých kilometrů = 207 základních kilometrů.

5. Při opakujících se jízdách vozidly téhož držitele z místa A do místa B (např. pravidelná autobusová linka, pravidelný svoz nebo rozvoz mléka atp.) použije držitel základní kilometry, vypočtené pro takový úsek podle předešlých odstavců pro všechny další jízdy vozidel.

6. Při jízdě vozidla s přívěsem se zvyšují základní kilometry vypočtené z kilometrů ujetých vozidlem o přirážku za použití přívěsu podle vzorce

z á k l a d n í k m v o z i d l a s p ř í v ě s e m = z á k l a d n í k m = v y p o č t e n é p r o j í z d u v o z i d l a . 1 + \frac{p ř i r á ž k a n a j í z d u vo z i d l a s p ř í v ě s e m}{100}

Příklad:
Vozidlo ujelo 120 km s přívěsem. Počet přepočtených základních kilometrů v určitých provozních poměrech pro jízdu vozidla jest 137. Přirážka na jízdu vozidla s přívěsem činí např. 20 %.
Výpočet:

137 . 1 + \frac{20}{100} = 137 . 1 + 0,20 = 137 . 1,20 = 164,40

120 kilometrů ujetých vozidlem s přívěsem = 164 základních kilometrů.

Oddíl 2

1. Normovaná spotřeba pohonných hmot určuje přiměřenou a hospodárnou spotřebu pro jízdu určitého vozidla.

2. Normovaná spotřeba pro jízdu vozidla, při které se nevyskytují některé z provozních podmínek, pro něž jsou stanoveny přirážky a srážky, se vypočte ze základních kilometrů a ze základní normy spotřeby, pohonných hmot podle vzorce

n o r m o v a n á s p o t ř e b a p r o j í z d u = z á k l a d n í k m . \frac{z á k l a d n í n o r m a}{100}

3. Normovaná spotřeba pro jízdu vozidla, při které se vyskytují některé z provozních podmínek, pro něž jsou stanoveny přirážky a srážky, se vypočte podle vzorce

n o r m o v a n á s p o t ř e b a p r o j í z d u = z á k l a d n í k m . \frac{n o r m o v a n á s p o t ř e b a n a 100 k m}{100}

Ve vzorci uvedená normovaná spotřeba na 100 km se vypočte ze základní normy spotřeby pohonných hmot zvýšené o součet přirážek a srážek na provozní podmínky podle vzorce

n o r m o v a n á s p o t ř e b a n a 100 k m = z á k l a d n í n o r m a . 1 + \frac{s o u č e t p ř i r á ž e k a s r á ž e k n a p r o v o z n í p o d m í n k y}{100}

4. Normovaná spotřeba pohonných hmot pro zvláštní činnost vozidla, která je nezávislá na počtu ujetých kilometrů se vypočte ze základní normy spotřeby pohonných hmot zvýšené o přirážky na zvláštní činnost vozidla a z počtu úkonů podle vzorce

n o r m o v a n á s p o t ř e b a n a z v l á š t n í č i n n o s t = z á k l a d n í s p o t ř e b a . \frac{n o r m o v a n á s p o t ř e b a p r o j e d e n ú k o n}{100} . p o č e t ú k o n ů

Ve vzorci uvedená normovaná spotřeba pohonných hmot pro jeden úkon se vypočte podle vzorce

n o r m o v a n á s p o t ř e b a p r o j e d e n ú k o n = z á k l a d n í n o r m a . \frac{p ř i r á ž k a n a z v l á š t n í č i n n o s t}{100}

5. Normovanou spotřebu pohonných hmot pro celou činnost vozidla tvoří součet normované spotřeby pohonných hmot pro jízdu vozidla a pro zvláštní činnost vozidla.

Oddíl 3

a) počet základních kilometrů,

b) normovaná spotřeba na celý výkon.
ad a) Na stupnici E najdeme hodnotu 36 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 12 na stupnici G. V průsečíku této spojnice se stupnicí F odečteme počet základních kilometrů, tj. 40 základních kilometrů.
ad b) Na stupnici C najdeme hodnotu 26 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 20 na stupnici A. V průsečíku této spojnice se stupnicí B obdržíme hodnotu, která nám udává normovanou spotřebu na 100 km, tj. 31,2 l. Nyní hodnotu 31,2 na stupnici B spojíme s hodnotou 40 na stupnici F. V průsečíku této spojnice se stupnicí D odečteme hodnotu, která nám udává výši normované spotřeby pohonných hmot na celý výkon vozidla, tj. 12,5 l.

b) normovaná spotřeba na celý výkon.
ad a) Na stupnici E najdeme hodnotu 120 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 14 na stupnici G. V průsečíku této spojnice se stupnicí F odečteme počet základních kilometrů, tj. 137 základních kilometrů.
ad b) Na stupnici B najdeme hodnotu 30 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 137 na stupnici F. V průsečíku této spojnice se stupnicí D odečteme hodnotu, která nám udává výši normované spotřeby pohonných hmot, na celý výkon vozidla, tj. 41 l.

b) normovaná spotřeba na celý výkon.
ad a) Na stupnici E najdeme hodnotu 70 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 20 na stupnici G. V průsečíku této spojnice se stupnicí F odečteme počet základních kilometrů, tj. 84 základní kilometry.
ad b) Na stupnici C najdeme hodnotu 30 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 10 na stupnici A. V průsečíku této spojnice se stupnicí B obdržíme hodnotu, která nám udává normovanou spotřebu na 100 km, tj. 33 l. Nyní hodnotu 33 na stupnici B spojíme s hodnotou 84 na stupnici F. V průsečíku této spojnice se stupnicí D odečteme hodnotu, která nám udává výši normované spotřeby pohonných hmot na celý výkon vozidla, tj. 28 l.

b) normovaná spotřeba pohonných hmot na celý výkon.
ad a) Na stupnici E najdeme hodnotu 120 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 14 na stupnici G. V průsečíku této spojnice se stupnicí F odečteme počet základních kilometrů ujetých vozidlem bez přívěsu, tj. 137 základních kilometrů. Protože vozidlo jelo s přívěsem, zvýšíme tento počet základních kilometrů o 20 % a obdržíme 164 základní kilometry.
ad b) Na stupnici C najdeme hodnotu 30 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 10 na stupnici A. V průsečíku této spojnice se stupnicí B obdržíme hodnotu, která nám udává normovanou spotřebu na 100 km, tj. 33 l. Nyní hodnotu 33 na stupnici B spojíme s hodnotou 164 na stupnici F. V průsečíku této spojnice se stupnicí D odečteme hodnotu, která nám udává výši normované spotřeby pohonných hmot na celý výkon vozidla, tj. 54 l.

b) normovaná spotřeba pohonných hmot na celý výkon.
ad a) Na stupnici E najdeme hodnotu 55 (tj. 120 minus 65) a tuto spojíme přímkou s hodnotou 14 na stupnici G. V průsečíku této spojnice se stupnici F odečteme počet základních kilometrů ujetých vozidlem bez přívěsu, tj. 63 základní kilometry. Pak znovu na stupnici E najdeme hodnotu 65 a tuto spojíme s hodnotou 14 na stupnici G. V průsečíku této spojnice se stupnicí F odečteme počet základních kilometrů, tj. 74, které zvýšíme o 20 % a obdržíme počet základních kilometrů vozidla ujetých s přívěsem, tj. 89. Sečtením základních kilometrů vozidla ujetých bez přívěsu a s přívěsem obdržíme celkový počet základních kilometrů, tj. 63 + 89 = 152 základní kilometry.
ad b) Na stupnici C najdeme hodnotu 30 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 10 na stupnici A. V průsečíku této spojnice se stupnicí B obdržíme hodnotu, která nám udává normovanou spotřebu na 100 km, tj. 33 l. Nyní hodnotu 33 na stupnici B spojíme s hodnotou 152 na stupnici F. V průsečíku této spojnice se stupnicí D odečteme hodnotu, která nám udává výši normované spotřeby, pohonných hmot na celý výkon vozidla, tj. 50,2 l.

b) normovaná spotřeba na celý výkon.
ad a) Na stupnici E najdeme hodnotu 120 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 14 na stupnici G. V průsečíku této spojnice se stupnicí F, odečteme počet základních kilometrů, tj. 137 základních kilometrů.
ad b) Srážka pro nezatížené vozidlo se nezapočítává, protože počet ujetých kilometrů s prázdným vozidlem činí pouze 25 % z celkově ujetých kilometrů. Normovanou spotřebu na celý výkon vozidla proto zjistíme tak, že na stupnici B najdeme hodnotu 30 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 137 na stupnici F. V průsečíku této spojnice se stupnicí D odečteme hodnotu, která nám udává výši normované spotřeby pohonných hmot na celý výkon vozidla, tj. 41 l.

b) normovaná spotřeba na celý výkon.
ad a) Na stupnici E najdeme hodnotu 120 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 14 na stupnici G. V průsečíku této spojnice se stupnici F odečteme počet základních kilometrů, tj. 137 základních kilometrů.
ad b) Na Stupnici C najdeme hodnotu 30 a tuto spojíme přímkou s hodnotou —10 na stupnici A. V průsečíku této spojnice se stupnicí B obdržíme hodnotu, která nám udává normovanou spotřebu na 100 km, tj. 27 litrů. Nyní hodnotu 27 na stupnici B spojíme s hodnotou 137 na stupnici F. V průsečíku této spojnice se stupnicí D odečteme hodnotu, která nám udává výši normované spotřeby pohonných hmot na celý výkon vozidla, tj. 37 l.

b) normovaná spotřeba na celý výkon.
ad a) Na stupnici E najdeme hodnotu 120 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 14 na stupnici G. V průsečníku této spojnice se stupnicí F odečteme počet základních kilometrů ujetých vozidlem bez přívěsu, tj. 137 základních kilometrů. Protože vozidlo jelo s přívěsem, zvýšíme tento počet základních kilometrů o 20 % a obdržíme počet základních kilometrů, kterých dosáhlo vozidlo s přívěsem, tj. 164 základní kilometry.
ad b) Na stupnici C najdeme hodnotu 30 a tuto spojíme přímkou s hodnotou —5 na stupnici A. V průsečíku této spojnice se stupnicí B obdržíme hodnotu, která nám udává normovanou spotřebu na 100 km, tj. 28,5 l. Nyní hodnotu 28,5 na stupnici B spojíme s hodnotou 164 na stupnici F. V průsečíku této spojnice se stupnicí D odečteme hodnotu, která nám udává výši normované spotřeby na celý výkon vozidla (ovšem bez sklápění), tj. 46,7 l. Norma spotřeby pro jedno sklápění činí 1 %, tj. 1 setinu ze základní normy spotřeby, tj. 0,3 litru. Normu spotřeby pro 27 sklápění proto zjistíme tak, že na stupnici B najdeme hodnotu 0,3 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 27 na stupnici F. V průsečíku této spojnice se stupnicí D odečteme hodnotu, která nám udává normu spotřeby pro 27 úkonů sklápění, tj. 8,1 litru. Normovaná spotřeba vozidla na celý výkon (včetně sklápění) činí: 46,7+8,1=54,8=55 litrů.

b) normovaná spotřeba na celý výkon.
ad a) Na stupnici E najdeme hodnotu 108 (tj. 186 minus 78) a tuto spojíme přímkou s hodnotou 28 na stupnici G. V průsečíku této spojnice se stupnicí F odečteme počet základních kilometrů ujetých vozidlem bez přívěsu, tj. 138 základních kilometrů. Pak znovu na stupnici E najdeme hodnotu 78 a tuto spojíme s hodnotou 12 na stupnici G. V průsečíku této spojnice se stupnicí F odečteme počet základních kilometrů, tj. 87,3, které zvýšíme o 20 % a obdržíme počet základních kilometrů vozidla ujetých s přívěsem, tj. 105. Sečtením základních kilometrů vozidla ujetých bez přívěsu a s přívěsem obdržíme celkový počet základních kilometrů, tj. 138 + 105 = 243 základní kilometry.
ad b) Na stupnici C najdeme hodnotu 30 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 25 (tj. 10 %+15 %) na stupnici A. V průsečíku této spojnice se stupnicí B obdržíme hodnotu, která nám udává normovanou spotřebu na 100 km, tj. 37,5 l. Nyní hodnotu 37,5 na stupnici B spojíme s hodnotou 243 na stupnici F. V průsečíku této spojnice se stupnicí D odečteme hodnotu, která nám udává výši normované spotřeby pohonných hmot na celý výkon vozidla, t. j. 91 litrů.

b) normovaná spotřeba na celý výkon.
ad a) Protože přirážka na provozní poměry se rovná nule, rovnají se skutečně ujeté kilometry základním kilometrům, tj. 120 základním kilometrům.
ad b) Na stupnici B najdeme hodnotu 30 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 120 na stupnicí F. V průsečíku této spojnice se stupnicí D odečteme hodnotu, která nám udává výši normované spotřeby pohonných hmot na celý výkon vozidla, tj. 36 l.

k vyhlášce č. 144/1958 Ú. l.
Plánovaná údržba vozidel v provozu a údržba vozidel odstavených do provozní zálohy

ČÁST 1

1. Plánovaná údržba obsahuje v cyklu všechny práce (technické operace) potřebné k uchování maximální provozní schopnosti vozidla i při největším výkonu. Kromě prací uvedených v části II této přílohy je nutno do plánované údržby pojmout i případné další práce stanovené v pokynech podniku, který vozidlo vyrobil.

2. Plánovaná údržba se vztahuje na všechny druhy vozidel; u motocyklů, silničních traktorů, speciálních vozidel, motorových tříkolek, motorových vozíků pro invalidy a u přívěsů a návěsů se plánovaná údržba vztahuje jen na skupiny, podskupiny, dílce a součásti shodné s automobily; pro ostatní skupiny, podskupiny, dílce a součásti těchto vozidel stanoví rozsah údržby (jednotlivé práce a lhůty) držitel vozidla nebo osoba odpovědná za jeho provoz.

3. Plánovaná údržba musí být prováděna pravidelně po ujetí normovaného výkonu vozidla v základních kilometrech neb v určité době (část III) podle podrobného plánu údržby, který určuje provedení jednotlivých stupňů údržby pro každé vozidlo. Plán údržby pro jednotlivý měsíc dopředu musí být zpracován tak, aby jednotlivé druhy prací časově na sebe navazovaly a nedocházelo k předčasnému, popřípadě opožděnému provedení jednotlivých prací. Prodlužovat normy výkonu pro provádění jednotlivých prací a stupňů plánované údržby, vynechat některé stupně nebo práce a nahražovat je běžnými opravami je nepřípustné.

4. Pokud v pokynech podniku, který vozidlo vyrobil, jsou stanoveny pro jednotlivé práce (např. mazání) normy výkonů (lhůty) kratší než v tabulce 1 těchto směrnic, platí pro takovou práci norma výkonu (lhůta) stanovená výrobcem.

5. Technické podmínky pro provoz vozidel stanovené vyhláškou ministerstva dopravy č. 145/1958 Ú. l., o podmínkách provozu vozidel na silnicích, musí být při provádění plánované údržby zachovány, a to i tehdy, jsou-li v pokynech výrobce uvedeny údaje jiné.

6. Pro provádění údržby zemědělských traktorů platí směrnice ministerstva zemědělství a lesního hospodářství.

7. K zajištění řádné plánované údržby a ke zlepšení vztahu řidičů k vozidlům je nutno, aby vozidla byla trvale svěřována jednomu řidiči nebo jedné četě řidičů; úkoly řidičů a vozidel musí být plánovány a stanoveny rovnoměrně tak, aby nedocházelo při jejich plnění v některém dnu k nadměrnému přepětí řidiče nebo vozidla.

8. Provádění plánované údržby zajišťují a kontrolují ve státní správě a v podnicích socialistického sektoru jejich zvláštní orgány; ustanovení o dozoru na silniční provoz a na vozidla podle předpisu o silničním provozu (vyhláška ministerstva vnitra č. 145/1956 Ú. l., o provozu na silnicích) tím nejsou dotčena.

9. Orgány státní správy a držitelé vozidel socialistického sektoru vedou o provádění plánované údržby pro každé vozidlo záznam podle státního typového vzoru (výnos státního úřadu statistického čj. Vk 463/30-11/3-55 a ministerstva financí čj. 182/26 086/55, uveřejněný v částce 29 Úředního listu z roku 1955).

ČÁST 2

Oddíl 1

a) kontrola vozidla před započetím jízdy a na počátku jízdy,

a) denní obsluha,

b) kontrola vozidla za jízdy,

b) mytí vozidla,

c) obsluha a kontrola vozidla po ukončeném denním výkonu.

c) mazání vozidla,

d) výměna oleje v motoru.

A. Kontrola vozidla před započetím jízdy a na počátku jízdy
Řidič je povinen kontrolovat:
Práce uvedené pod č. 1, 3, 5, 6, 7, 8, 10 a 11 není řidič povinen před jízdou opakovat, jde-li o vozidlo obsluhované týmž řidičem a garážuje-li vozidlo jednotlivě v uzavřené garáži nebo uzamčené na střeženém prostranství (tyto práce jsou obsaženy v pracích, jež jsou předepsány v obsluze a kontrole vozidla po ukončení denního výkonu).

1. stav a čistotu státních poznávacích značek, odrazových skel a čistotu všech skel, světlometů a svítilen,

2. chod ohřátého motoru odposloucháním, neozývají-li se neobvyklé zvuky (klepání ventilů, ložisek, nebo pístních čepů, hučení rozvodů a pod.),

3. množství oleje v motoru a těsnost klikové skříně,

4. množství vody v chladiči a zda tato neuniká z chladicí soustavy,

5. množství paliva v nádržích a těsnost palivového potrubí,

6. činnost všech světel, ukazatelů směru, stírače oken a signálního zařízení,

7. činnost řízení, vůli volantu, stav a spojení táhel a pák řízení,

8. upevnění disků kol a náhradních kol,

9. činnost brzd (stálost tlaku vzduchu u vzduchové brzdy, stav a těsnost brzdových hadic a trubek u ostatních brzd), stav lan, lanovodů, táhel, pák a čepů brzdové soustavy,

10. těsnost hlavního brzdového válce a vyrovnávací nádržky, množství brzdové kapaliny ve vyrovnávací nádržce a její těsnost,

11. stav per, ne jsou-li prasklé listy, svorníky, spony a třmeny,

12. činnost a těsnost sklápěcího zařízení,

13. stav a nahuštění pneumatik včetně záložní pneumatiky,

14. vnější technický stav vozidla, zejména není-li vozidlo poškozeno,

15. stav a správné zapojení přívěsů, zejména zajištění závěrného čepu závěsu, správné zapojení brzdové hadice a kabelu pro elektrické spojení přívěsu s tažným vozem,

16. úplnost a stav výstroje, normální a zvláštní výstroje.

B. Kontrola vozidla za jízdy nebo při zastávkách během denního výkonu vozidla
Řidič je povinen kontrolovat:
Závady ohrožující bezpečnost provozu musí být ihned odstraneny.

1. kontrolní přístroje, chod a teplotu motoru, hlučnost ústrojí a činnost řízení,

2. zda hlavy kol, brzdové bubny, převodové, redukční a rozvodové skříně jsou normálně zahřátý,

3. zda neuniká palivo, voda, olej, brzdová kapalina a zda neuchází vzduch v místě spojů vzduchotlakové brzdy,

4. tlak vzduchu v pneumatikách a jejich stav (zvýší-li se tlak vzduchu zahřátím pneumatik, není dovoleno jej během denního výkonu snižovat).

C. Obsluha a kontrola vozidla po ukončení denního výkonu
Obsluha a kontrola vozidla po ukončení denního výkonu zahrnuje tyto pracovní úkony:
Tyto úkony provede řidič nebo zvlášť určený zaměstnanec. Odstavuje-li se vozidlo k provedení technické prohlídky 1. a 2. stupně, provede se po skončení denního výkonu vozidla pouze doplnění nádrže pohonnými hmotami. Ostatní úkony jsou zahrnuty v technických prohlídkách.
Mytí vozidla:

a)	mytí I. stupně —		umytí karosérie vozidla (u nákladního vozidla umytí budky a valníku),
b)	mytí II. stupně —		umytí celého vozidla, tj. karosérie, motoru a podvozku. Po umytí celého vozidla se nakonzervuje podvozek, spodní plochy blatníků a ochranných plechů vhodnými konzervačními prostředky.

Mazání vozidla (Mz) tvoří očištění maznic a promazání
Výměna oleje v motoru (V) tvoří tyto práce:
Výměna oleje se provádí výhradně u zahřátého motoru.

a) vypuštění starého oleje,

a) čepů a kluzných desek per,

b) vypuštění usazenin z čističe oleje, vypláchnutí čističe a vymytí vložky v technickém benzínu,

b) kulových čepů řízení a čepů řídicích táhel,

c) očištění magnetu vypouštěcí zátky,

c) horních ložisek kloubů řízení,

ch) ložisek a ucpávky vodního čerpadla a větráků,

d) naplnění motorové skříně proplachovacím olejem při současném ponechání motoru v běhu cca 5 minut při nízkých otáčkách,

d) čepů výkyvných polonáprav,

e) vypouštění proplachovacího oleje,

e) svislých čepů přední nápravy,

f) naplnění motorové skříně novým olejem na předepsaný stav.

f) čepů čelistí brzd, ložisek a hřídelů klíčů brzd, lanovodů, ložisek hřídelů, pák ruční brzdy, čepů táhel a pák brzd,

g) kloubů předního pohonu kol,

h) závěsných zařízení pro přívěs,

i) doplnění nádržky centrálního mazání.

1. vyčištění vnitřku vozidla a ložného prostoru,

2. očištění státních poznávacích značek, skel světlometů a svítilen a okenních skel,

3. doplnění oleje do motoru a vstřikovacího čerpadla,

4. doplnění vody do chladiče a kontrola, zda voda neuniká z chladicí soustavy (v zimním období případné vypuštění vody z chladiče),

5. doplnění pohonné látky a kontrola těsnosti nádrže a palivového potrubí,

6. kontrola činnosti všech světel, ukazatelů směru, stírače skel a signálního zařízení,

7. kontrola stavu a spojení táhel a pák řízení, vůle volantu a kulových čepů,

8. kontrola činnosti brzd (stálosti tlaku vzduchu u vzduchové brzdy, stavu a těsnosti brzdových hadic a trubek u ostatních brzd), stavu lan, lanovodů, táhel, pák a čepů brzdové soustavy,

9. kontrola množství brzdové kapaliny ve vyrovnávací nádržce a její doplnění,

10. kontrola stavu per, nejsou-li prasklé listy, svorníky, spony a třmeny,

11. kontrola pneumatik, zda nejsou poškozeny nebo nad dovolenou míru opotřebeny, neobjevují-li se na nich vyboulená místa; odstranění vtisknutých předmětů z pneumatik, přezkoušení zadních dvojitých pneumatik, zda se netřou o sebe; přezkoušení tlaku pneumatik, popřípadě jejich dohuštění,

12. kontrola upevnění disku kol a náhradních kol.

Oddíl 2

1. Technická prohlídka 1. stupně (P 1) pozůstává z uklízení, čištění, mytí, technické kontroly, seřízení a namazání vozidla a dotažení jeho volných spojů.

2. Uklízení, čištění a mytí tvoří:

a) uklízení budky, karosérie a ložné plochy,

b) očištění podvozku,

c) mytí budky, karosérie, ložné plochy a podvozku,

d) očištění sedadel, opěradel a držadel,

e) očištění podlahy,

f) konzervování podvozku vozidla, spodních ploch blatníků a ochranných plechů vhodným konzervačním prostředkem.

3. Technická kontrola, seřízení a namazání vozidla a dotažení jeho volných spojů se provádí takto:

a) u motorů:

1. kontrolou chodu ohřátého motoru odposloucháním a překontrolováním tlaku oleje a činnosti mazací soustavy,

2. kontrolou těsnosti hlav válců a sacího a výfukového potrubí,

3. dotažením všech spojů olejového potrubí,

4. kontrolou množství a čistoty oleje v motoru, kontrolou těsnosti klikové skříně a vypouštěcí zátky oleje, dotažením volných spojů a doplněním chybějícího oleje,

5. vymytím čističe vzduchu, případně naplněním olejem a dotažením,

6. kontrolou ovládacího zařízení pro seřízení volného chodu motoru a zastavením motoru a jeho promazáním;

b) u chladicí soustavy:

1. kontrolou těsnosti vodního čerpadla, dotažením ucpávky a promazáním ložisek,

2. kontrolou vzdálenosti větráků od chladiče, kontrolou stavu a napnutí řemenů, kontrolou stavu a upevnění větráku a promazáním ložisek,

3. kontrolou stavu a upevnění chladiče, očištěním lamel od vnějších nečistot a doplněním chladiče vodou,

4. u vzduchem chlazených motorů překontrolováním činnosti větráků, promazáním ložisek a očištěním žeber válců,

5. kontrolou stavu a těsnosti pryžových spojek, překontrolováním neporušenosti utahovacích pásek hadic,

6. kontrolou těsnosti výpustných kohoutů, činnosti termostatu a teploměru;

c) u palivové soustavy:

1. vyčištěním karburátoru, překontrolováním těsnosti jehly plováku, namazáním hřídelníku škrticí klapky a kloubů táhel karburátoru, seřízením volného běhu naprázdno,

2. kontrolou upevnění a těsnosti vstřikovacího čerpadla a vstřikovacích ventilů, překontrolováním spoje unašeče stavitelné vložky spojky čerpadla, doplněním oleje v čerpadle a promazáním kloubů táhel,

3. kontrolou upevnění, těsnosti a činnosti palivového čerpadla a vyčištěním síta čerpadla,

4. kontrolou činnosti a těsnosti zařízení pro zkapalněný plyn a dotáhnutím spojů,

5. kontrolou těsnosti palivové nádrže a palivového potrubí,

6. kontrolou upevnění čističe paliva, vypuštěním usazenin, vymytím vložky v petroleji nebo v technickém benzínu a odvzdušněním palivové soustavy,

7. promazáním ložisek, kloubů a táhel akceleračního pedálu;

ch) u zadní nápravy:

1. kontrolou těsnosti skříně rozvodovek a doplnění skříně olejem,

2. dotažením spojů nosných trub, matic hřídele kol,

3. promazáním čepů polonáprav;

d) u elektrického zařízení:

1. kontrolou izolace a připojení celého elektrického vedení, kontrolou upevnění svorníků, objímek a držáků,

2. kontrolou neporušenosti akumulátorů, odstraněním nečistoty, dotažením svorek a natřením svorek tukem, doplněním akumulátoru destilovanou vodou, přeměřením napětí článků a hustoty náplně (podrobné pokyny viz část IV této přílohy),

3. kontrolou žhavicího okruhu u motorů s naftovým pohonem,

4. kontrolou upevnění rozdělovače, očištěním jeho víka vně i uvnitř, překontrolováním neporušenosti uhlíkového kontaktu, očištěním raménka a dotáhnutí koncovky kabelů, namazáním hřídele rozdělovače a plstěné vložky a překontrolováním činnosti regulátoru předstihu,

5. kontrolou upevnění dynama a spouštěče, překontrolováním jejich činnosti a promazáním jejich ložisek,

6. očištěním zapalovacích svíček od nečistot a karbonu a seřízením vzdálenosti elektrod,

7. kontrolou činnosti hlavních a pomocných světlometů,

8. kontrolou činnosti svítilen (obrysových, značkových, koncových, brzdových, zpětné jízdy, odstupových, stropních, montážních a přístrojové desky) a kontrolních svítilen (nabíjení, dálkových světel, ukazatelů směru a mazání),

9. kontrolou činnosti ukazatelů směru, elektrického zavírání dveří, stíračů oken a signálního zařízení,

10. výměnou vadných pojistek;

e) u spojky:

1. kontrolou vůle pedálu, vysouvání a záběru spojky,

2. promazáním kluzného kroužku, nebo vysouvacího ložiska spojky, čepu pedálu;

f) u řízení a přední nápravy:

1. překontrolováním stavu upevnění a vůle volantu a všech kulových čepů, promazáním čepů,

2. překontrolováním stavu a spojení táhel a pák řízení,

3. překontrolováním stavu a upevnění sloupku a převodky řízení, doplněním převodky olejem,

4. zjištěním, zda kola při maximálním natočení o něco nenarážejí,

5. kontrolou stavu přední nápravy a vůle svislých čepů, jejich podélného a svislého sklonu a promazáním čepů. U předního pohonu kontrolou stavu a těsnosti kloubů, promazáním kloubů,

6. kontrolou těsnosti a vůle ložisek kol, promazáním ložisek,

7. dotáhnutím disků a ráfků;

g) u převodovky a přídavných převodů:

1. kontrolou upevnění a těsnosti skříně převodovky a doplněním skříně olejem,

2. kontrolou stavu pohonu rychloměru, promazáním ohebného hřídele;

h) u spojovacího a kloubového hřídele:

1. kontrolou upevnění spojovacího a kloubového hřídele,

2. kontrolou stavu převodných kloubů (křížových, pružných apod.), upevněním třmenů ložisek, promazáním ložisek a drážek,

3. kontrolou stavu závěsu (ložisek), promazáním závěsu,

4. promazáním drážky spojovacího a kloubového hřídele;

i) u brzdové soustavy:

1. kontrolou stavu a těsnosti brzdových hadic, trubek, stavu lan, lanovodů, táhel, pák a čepů, dotažením spojů,

2. kontrolou stavu, těsnosti hlavního brzdového válce a vyrovnávací nádržky a doplněním kapalinou,

3. vymezením vůle mezi čelistmi a brzdovými bubny,

4. překontrolováním stavu, seřízením vůle, a chodu pedálu brzdy, seřízením vůle páky ruční brzdy a promazáním ložisek a čepů,

5. promazáním čepů, čelistí brzd, ložisek a hřídelů klíčů brzd, lanovodů, ložisek hřídele páky ruční brzdy, čepů táhel a pák brzd,

6. překontrolováním stavu, a činnosti motorové brzdy;

j) u rámu a příslušenství podvozku:

1. kontrolou rámu, zda nemá trhliny, nebo uvolněné nýty,

2. kontrolou stavu a upevněním závěsu pro přívěs, překontrolováním jeho činnosti, zejména činnosti pojistného čepu a promazáním závěsu,

3. překontrolováním těsnosti a neporušenosti spojkové hlavice pro spojení hlavního brzdiče s brzdičem přívěsu a neporušenosti zásuvky pro elektrické spojení vozidla s přívěsem,

4. kontrolou stavu per (zkrutných tyčí), nejsou-li prasklé listy, svorníky, spony a třmeny per, překontrolováním jejich upevnění,

5. promazáním odlehčených per, čepů a opěr per,

6. kontrolou stavu, těsnosti a upevněním tlumičů a stabilisátorů,

7. kontrolou stavu a upevnění držáku náhradního kola;

k) u karosérie (budky a valníku):

1. kontrolou stavu a upevněním nosníků a příček karosérie (roštu),

2. kontrolou stavu a upevněním blatníků, kapoty, masky chladiče, stupaček, nárazníků, žebříků, skřínky na nářadí, značkové tabulky a držáky značkových tabulek,

3. kontrolou stavu a činnosti závěsu dveří, posuvné střechy, postranic (bočnic) a jejich promazáním,

4. kontrolou stavu upevnění a činnosti zámků a popřípadě zajištění všech dveří a dvířek, překontrolováním stavu a činnosti zařízení spouštěčů oken a posouvací střechy; promazáním těchto zařízení,

5. kontrolou stavu a upevnění sedadel, opěradel, držadel a polic na zavazadla,

6. kontrolou stavu a těsnosti karosérie (dveří, stropu, větracích klapek, oken, podlahy a postranic), těsnosti a upevnění podlahových krytů a krytů topeni,

7. kontrolou činnosti sklápěcího zařízení, stavu a těsnosti kloubových spojů, upevnění a těsnosti čerpadla a válce, překontrolováním stavu těsnosti a upevnění nádrže, doplněním, kapaliny a promazáním celého zařízení,

8. kontrolou, není-li poškozen nátěr karosérie;

l) u pneumatik:

1. kontrolou stavu a stupně opotřebení plášťů a vynětím vtisknutých cizích těles,

2. kontrolou montáže a huštění a zda zadní dvojité pneumatiky se netřou při jízdě o sebe.

Oddíl 3

1. Technická prohlídka druhého stupně (P 2) pozůstává z uklízení, čištění, mytí, technické kontroly, seřízení a mazání vozidla a dotažení jeho volných spojů.

2. Uklízení, čištění a mytí vozu:

a) uklízení budky karosérie a ložné plochy,

b) očištění podvozku,

c) mytí budky, karosérie, ložné plochy a podvozku,

d) očištění sedadel, opěradel a držadel,

e) mytí stěn a stropů,

f) konzervování podvozku vozidla, spodních ploch blatníků a ochranných plechů vhodným konzervačním prostředkem.

3. Technická kontrola, dotahovací a seřizovací práce a mazání vyžaduje:

a) u motoru:

1. kontrolovat chod ohřátého motoru odposloucháním a překontrolovat tlak ve válcích, tlak oleje a činnost mazací soustavy,

2. dotáhnout hlavy válců, sací a výfukové potrubí a překontrolovat jejich těsnost, dotáhnout vahadla ventilů, kontrolovat ventilová pera a seřídit ventily,

3. vypustit usazeniny z čističe oleje, čistič a vložku vymýt v technickém benzínu a dotáhnout všechny spoje olejového potrubí,

4. vyměnit olej, vypláchnout klikovou skříň proplachovacím olejem, dotáhnout spoje a překontrolovat těsnost klikové skříně,

5. vymýt čistič vzduchu, případně naplnit olejem a dotáhnout,

6. kontrolovat ovládací zařízení pro seřízení volného chodu motoru a zastavení motoru, zařízení promazat,

7. dotáhnout motor k rámu;

b) u chlazení:

1. dotáhnout vodní čerpadlo k motoru, překontrolovat jeho těsnost, dotáhnout ucpávku, překontrolovat vůli ložisek a promazat,

2. kontrolovat vzdálenost větráku od chladiče, napnout řemeny a překontrolovat jejich stav, překontrolovat ložiska větráku, větrák dotáhnout, ložiska promazat,

3. kontrolovat stav chladiče, vyčistit lamely z vnějšku, chladič dotáhnout, propláchnout a doplnit vodou,

4. u vzduchem chlazených motorů překontrolovat činnost větráku, promazat ložiska a očistit žebra válců,

5. kontrolovat stav a těsnost pryžových spojek, překontrolovat neporušenost utahovacích pásek hadic a tyto dotáhnout,

6. překontrolovat těsnost výpustných kohoutů, činnost termostatu a činnost teploměru,

7. kontrolovat činnost žaluzií nebo rolety před chladičem a zařízení promazat;

c) u palivové soustavy:

1. důkladně prohlédnout, vyčistit a dotáhnout karburátor, překontrolovat těsnost jehly v plováku a správnost hladiny paliva v plovákové komoře, překontrolovat správnost trysek a vůli hřídelíku škrticí klapky. Namazat hřídelík škrticí klapky a klouby táhel karburátoru a seřídit volný běh motoru naprázdno,

2. přezkoušet správnou činnost vstřikovacího čerpadla a vstřikovacích ventilů na zkušebním přístroji, odstranit karbon u vstřikovacích otvorů a otvorových trysek a na rozprachu jehel čepových trysek. Vyměnit olej v čerpadle, dotáhnout unášeč a stavěcí kotouč, překontrolovat předvstřik a promazat klouby táhel v čerpadlu,

3. dotáhnout palivové čerpadlo, kontrolovat jeho těsnost a činnost, překontrolovat neporušenost membrány nebo ventilků a vyčistit přítok paliva,

4. kontrolovat činnost a těsnost zařízení pro zkapalněný plyn a dotáhnout spoje celého zařízení,

5. vyčistit nádrž a přezkoušet její těsnost, profouknout palivové potrubí, dotáhnout nádrž, držáky nádrže a spoje palivového potrubí,

6. dotáhnout čistič paliva, vypustit usazeninu, plstěnou vložku vyměnit a odvzdušnit palivovou soustavu,

7. promazat ložiska, klouby a táhla akceleračního pedálu;

ch) u zadní nápravy:

1. kontrolovat těsnost skříně rozvodovky, překontrolovat stav ložisek a ozubených kol v rozvodovce (po odmontování víka), seřídit vůli a záběr ozubených kol,

2. vyměnit olej v rozvodovce a skříň propláchnout vyplachovacím olejem,

3. dotáhnout spoje rozvodovky a mostových trub, dotáhnout matice hřídele kola a spoje unášeče,

4. promazat čepy polonáprav;

d) u elektrického zařízení:

1. kontrolovat izolaci (změřením izolačního odporu) a připojením celého elektrického vedení, dotáhnout svorky, objímky a držáky, kontakty zajistit proti uvolnění a odstranit nebezpečí odírání nebo opálení,

2. překontrolovat neporušenost akumulátoru, odstranit nečistotu, dotáhnout svorky a natřít tukem. Doplnit akumulátory destilovanou vodou, přeměřit napětí a hustotu náplně a dotáhnout držák akumulátoru (podrobné pokyny viz část IV této přílohy),

3. kontrolovat žhavící okruh u naftového motoru,

4. dotáhnout rozdělovač, očistit jeho víko vně i uvnitř, překontrolovat neporušenost uhlíkového kontaktu, očistit ramínko a dotáhnout koncovky kabelů, srovnat a seřídit kontakty přerušovače, namazat hřídel rozdělovače a plstěnou vložku, seřídit předstih a kontrolovat činnost regulátoru předstihu,

5. kontrolovat opotřebení kolektorů a uhlíků dynama a spouštěče, kolektory očistit, promazat ložiska a odzkoušet činnost dynama na zkušebních přístrojích,

6. očistit zapalovací svíčky od nečistot a karbonu, seřídit vzdálenost elektrod a přezkoušet na zkušebním přístroji,

7. dotáhnout a seřídit hlavní a pomocné světlomety a překontrolovat činnost přepínače světel,

8. kontrolovat činnost svítilen (obrysových, značkových, koncových, brzdových, zpětné jízdy, odstupových, stropních, montážní a přístrojové desky) a kontrolních svítilen (nabíjení, dálkových světel, ukazatelů směru a mazání),

9. kontrolovat činnost ukazatelů směru, elektrického zavírání dveří, stírače oken a signálního zařízení, spoje a kabelové koncovky dotáhnout,

10. kontrolovat činnost hlavního spínače baterie a dotáhnout spoje kabelových koncovek, vadné pojistky vyměnit;

e) u spojky:

1. kontrolovat stav a vůli pedálu, vysouvání a závěr spojky, překontrolovat stav a opotřebení kluzného kroužku nebo vysouvacího ložiska,

2. promazat kluzný kroužek nebo vysouvací ložisko spojky a čep pedálu;

f) u řízení a přední nápravy:

1. překontrolovat stav a vůli volantu a všech kulových čepů, spoje dotáhnout a čepy promazat,

2. překontrolovat stav a dotáhnout spojení všech táhel a pák řízení,

3. kontrolovat stav sloupku a převodky řízení, spoje dotáhnout a převodku doplnit olejem,

4. zjistit, zda kola při maximálním natočení o něco nenarážejí,

5. překontrolovat stav přední nápravy a vůli svislých čepů, jejich podélný a svislý sklon, dotáhnout spoje a čepy promazat,

6. vymýt ložiska hlavy kol, naplnit mazivem, seřídit vůli ložisek, utěsnit a dotáhnout spoje,

7. kontrolovat stav a dotáhnout disky a ráfky,

8. seřídit sbíhavost předních kol a překontrolovat rovnoběžnost náprav;

g) u převodovky a přídavných převodů:

1. kontrolovat těsnost převodové skříně, stav ozubených kol, hřídelů, zasouvacích vidlic a pojistného ústroji (po sejmutí víka převodovky),

2. vyměnit olej a vypláchnout skříň proplachovacím olejem,

3. kontrolovat stav pohonu rychloměru a promazat ohebný hřídel,

4. dotáhnout převodovku k motoru a k rámu;

h) u spojovacího a kloubového hřídele:

1. dotáhnout přírubu spojovacího a kloubového hřídele (nosné roury),

2. kontrolovat stav převodných kloubů (křížových, pružných apod.), dotáhnout třmeny ložisek a ložiska promazat,

3. promazat drážky spojovacího a kloubového hřídele,

i) u brzdové soustavy:

1. kontrolovat stav a těsnost brzdových hadic a trubek, stav lan, lanovodů, táhel, pák a čepů,

2. dotáhnout hlavní brzdový válec nebo brzdič přezkoušet jeho stav, těsnost a činnost, dotáhnout spoje a doplnit brzdovou kapalinu do vyrovnávací nádržky,

3. překontrolovat brzdové bubny, nejsou-li prasklé, zdeformované, vydřené nebo jinak poškozené,

4. kontrolovat opotřebení obložení brzdových čelistí, obložení odmastit a zdrsnit,

5. kontrolovat stav vratných pružin brzdových čelisti,

6. vymezit vůli mezi čelistmi a brzdovými bubny, seřídit páky brzdových klíčů, páky řádně dotáhnout a klíče promazat,

7. dotáhnout kompresor, řemenici a přírubu kompresoru, překontrolovat těsnost ventilků, napnout řemeny a překontrolovat jejich stav, vyčistit čistič vzduchu kompresoru,

8. vyčistit odlučovač oleje a vypustit usazeniny ze vzduchojemů,

9. seřídit regulátor tlaku vzduchu a překontrolovat stálost tlaku,

10. kontrolovat stav pedálu brzdy a ruční páky brzdy, seřídit jejich chod a promazat ložiska a čepy,

11. dotáhnout spony brzdových hadic, spoje brzdových trubek a táhel a svorky brzdových lan a promazat lanovody, čepy brzdových lan a táhel,

12. dotáhnout hlavní brzdič přívěsu a překontrolovat jeho činnost,

13. seřídit brzdy a odzkoušet při jízdě,

14. kontrolovat stav a činnost motorové brzdy;

j) u rámu a příslušenství podvozku:

1. kontrolovat rám, zda nemá trhlinky nebo uvolněné nýty, překontrolovat sváry, dotáhnout příčky a výztuhy rámu,

2. kontrolovat stav závěsu pro přívěs, dotáhnout spoje a zajistit proti uvolnění, dále překontrolovat činnost závěsu, činnost pojistného čepu, závěs promazat,

3. kontrolovat těsnost a neporušenost spojkové hlavice pro spojení s brzdičem přívěsu a neporušenost zásuvky pro elektrické spojení motorového vozidla s přívěsem,

4. kontrolovat stav per (zkrutných tyčí), nejsou-li prasklé listy, svorníky, spony a třmeny per,

5. kontrolovat stav držáků, kozlíků, závěsů a opěr per a spoje dotáhnout,

6. promazat odlehčená pera, čepy a opěry per,

7. kontrolovat stav a těsnost tlumičů a stabilizátorů, dotáhnout spoje a doplnit kapalinou,

8. kontrolovat stav držáku náhradního kola, spoje a kolo dotáhnout,

9. kontrolovat stav a těsnost výfukového potrubí, dotáhnout spoje a překontrolovat, nedotýká-li se hořlavých částí karosérie,

10. překontrolovat stav ložiska závěsu pro přívěs, spoje dotáhnout a ložiska promazat;

k) u karosérie (budky, valníku):

1. kontrolovat stav nosníků a příček (roštu), karosérie a tyto dotáhnout k rámu,

2. kontrolovat stav blatníků, kapoty, masky chladiče, stupaček, nárazníků, nářadí, žebříku, schránky na nářadí, značkových tabulek a a držáků značkových tabulek a dotáhnout jejich spoje,

3. kontrolovat stav a činnost závěsů dveří, střechy a postranic (bočnic), závěsy promazat a spoje dotáhnout,

4. kontrolovat stav a činnost zámků, zajištění všech dveří a dvířek a dotáhnout spoje. Překontrolovat stav a činnost zařízení spouštěčů oken a zařízení posouvací střechy, dotáhnout spoje a promazat celé zařízení,

5. kontrolovat stav a dotáhnout sedadla, opěradla a držadla a police na zavazadla,

6. kontrolovat stav a těsnost karosérie (dveří, stropu, větracích klapek, oken, podlahy a postranic), těsnost a upevnění podlahových krytů a dotáhnout spoje topení,

7. kontrolovat činnost sklápěcího zařízení, stav a těsnost kloubových spojů, těsnost čerpadla a válce; dotáhnout jejich spoje, dále překontrolovat stav, těsnost a upevnění nádrže, doplnit kapalinu a dotáhnout držák nádrže a celé zařízení promazat,

8. kontrolovat, není-li poškozen nátěr karosérie, dotáhnout lišty a spoje stěn karosérie,

9. kontrolovat stav a upevnění hasicího přístroje;

l) u pneumatik:

1. kontrolovat stav a stupeň opotřebení plášťů a vyjmout z nich vtisknutá cizí tělesa,

2. kontrolovat montáž a huštění, zda se zadní dvojité pneumatiky o sebe nedřou,

3. jednostranně ojeté pneumatiky sejmout s ráfku (provést jejich vnější i vnitřní kontrolu a odstranit závady), obrátit a kola namontovat na druhou stranu.

Oddíl 4

a) před začátkem zimního období:

1. výměnu oleje v motoru, převodovce, rozvodovce, převodce řízení a čerpadle sklápěcího zařízení za olej zimní a skříně těchto skupin propláchnout vyplachovacím olejem,

2. odstranění vodního kamene a případných nečistot z chladicí soustavy; nečistoty možno odstranit proudem vody, vodní kámen chemicky.
Poznámka: Chladicí soustava se po odstranění nečistot naplní vodou s přísadou speciálního přípravku v poměru udaném výrobcem a nechá se den (8 hodin) v provozu; pak se roztok vypustí a chladicí soustava se řádně vypláchne (několikrát) vodou,

3. naplnění chladicí soustavy nemrznoucí směsí.

4. výměna akumulátorů za dostatečně nabité s hustotou elektrolytu odpovídající zimnímu období,

5. doplnění vozidla zimní výstrojí, zejména přikrývkou na chladič, zakládacími klíny, lopatou a řetězy,

6. montáž a kontrolu činností, zařízení pro zahřívání předních okenních skel,

7. úpravu zařízení pro vytápění vozidla a kontrolu jeho činnosti (zejména z hlediska zabránění požáru);

b) po skončení zimního období:

1. výměnu oleje v motoru, převodovce, rozvodovce a převodce řízení za olej letní, skříně těchto skupin propláchnout proplachovacím olejem,

2. odstranění vodního kamene a případných nečistot z chladicí soustavy; nečistoty možno odstranit proudem vody, vodní kámen chemicky,

3. výměnu nemrznoucí směsi za vodu měkkou,

4. uložení zimní výstroje do skladu a nakonzervování,

5. odmontování zařízení pro zahřívání předních okenních skel, odstranění závad a uložení do skladu,

6. odpojení zařízení pro vytápění vozidel,

7. sejmutí pneumatik z ráfků a natření ráfků ochrannou barvou.

a) ošetřování vozidla (O),

b) technická prohlídka 1. stupně (P 1),

c) technická prohlídka 2. stupně (P 2),

d) příprava vozidla pro zimní nebo letní provoz.

ČÁST 3

1. Držitelé vozidel jsou povinni plně využívat v provozu vozidel starších (neběžných) a cizích typů, především vozidel spadajících do skupiny B a C.*) Při dočasném poklesu nároku na přepravu jsou povinni odstavovat do provozní zálohy vozidla novějších typů nebo vozidla po generální opravě. Vozidla se odstavují do provozní zálohy teprve po provedeném záběhu a po ujetí záruční lhůty.

2. U vozidel odstavovaných do provozní zálohy nepřesahující dobu 14 dnů se provedou tyto práce:

a) práce zahrnuté do obsluhy a kontroly vozidla po ukončení denního výkonu,

b) mytí celého vozidla, tj. karosérie, motoru a podvozku,

c) konzervování podvozku vozidla vhodným konzervačním prostředkem,

d) vypodložení vozidla vhodnými podpěrami tak, aby byla odlehčena nosná pera a pneumatiky se slabě dotýkaly podlahy.

3. U vozidel odstavených do provozní zálohy delší 14 dnů, ale nepřesahující dobu 2 měsíců, se provedou tyto práce:

a) práce zahrnuté do technické prohlídky 1. stupně, pokud podle počtu ujetých kilometrů není třeba provést technickou prohlídku 2. stupně,

b) vypustí se pohonné látky z nádrže na palivo a ze záložních nádob (kanistrů); u naftových motorů vypuštění pohonných látek též ze vstřikovacího čerpadla a výtlačného potrubí,

c) u vodou chlazených motorů se vypustí voda a důkladně propláchne celý chladicí okruh (výpustné kohouty se nechají otevřené, plnicí otvor chladiče se uzavře, na chladič se umístí na dobře viditelném místě tabulka s nápisem „bez vody”),

ch) překontrolují se hasicí přístroje a obsah lékárničky; chybějící obsah lékárničky se doplní,

d) vyjme se akumulátor a uloží se v oddělené místnosti, kde se udržuje podle platných směrnic,

e) vyšroubují se svíčky nebo držáky s tryskami z motoru; nalije se do každého válce cca 50 g nepoužitého oleje toho druhu, který je v tom kterém ročním období pro mazání motoru určen a motor se protočí (asi 15—20 otáček); drážky s tryskami se opět zamontují do motoru,

f) sníží se tlak vzduchu v pneumatikách na cca polovinu předepsaného tlaku,

g) postaví se řadicí páka do neutrální polohy a páka ruční brzdy se povolí,

h) překontrolují se nástroje, nářadí a předepsané zásoby náhradních součástí podle platných vyhlášek a řádně se očistí, nakonzervují a doplní se chybějící, drobné součásti se zabalí do naolejovaného papíru,

i) vozidla se uloží na kovových nebo dřevěných podpěrách tak, aby se pneumatiky nedotýkaly země, zajistí se proti spadnutí z podpěr, odlehčí se pera vozidla vložením dřevěných špalíků mezi pero a rám nebo podložením rámu (podle toho, jak to konstrukce vozidla vyžaduje),

j) po jednoměsíčním uložení se zkontroluje stav konzervace vozidla a v případě potřeby se konzervace obnoví,

k) při odstavení nutno splnit tyto další povinností: budka řidiče nesmí být uzamčena, klíče od spínací skříňky, budky řidiče a schránek je třeba spojit na jednom kroužku a kroužek opatřit štítkem, kde na jedné straně je uvedena státní poznávací značka vozidla a na druhé straně značka a typ vozidla, kroužek se štítkem a klíči je třeba uložit na bezpečném a v každé době dosažitelném místě, vozidlo musí být uloženo tak, aby bylo zabezpečeno proti požáru, povětrnostním vlivům, poškození nebo odcizení, pneumatiky musí být chráněny před slunečními paprsky,

4. u vozidel odstavovaných do provozní zálohy, přesahující dobu 2 měsíců, se provedou tyto práce:

a) práce zahrnuté do technické prohlídky 2. stupně a práce uvedené v předcházejícím odstavci,

b) převáže se plnicí otvor klikové skříně, čističe vzduchu a ústí výfukové roury naolejovaným papírem, aby do nich nevnikala vlhkost a prach,

c) řádně se očistí, osuší a nakonzervují všechny lesklé části vozidla (z nebarevných kovů, atd.),

d) u dlouhodobě uložených vozidel se provede kontrola jejich pohotovosti zkušební jízdou dvakrát ročně, zpravidla na jaře a na podzim; s vozidlem se provede zkušební jízda na trati dlouhé 15—20 km; po zkušební jízdě, jejíž výsledek se zaznamená do dokladu o vozidle, se provedou všechny úkony a opatření na vozidle podle bodů a) až e).

ČÁST 4

1. Kontrola akumulátorů se provádí pravidelně při technických prohlídkách 1. a 2. stupně. Akumulátory, které nejsou použity v provozu vozidla, se kontrolují v létě přibližně jednou za 14 dnů, v zimě za 28 dnů.

2. Akumulátor je nutno udržovat čistý a suchý. Kovové součásti musí být lehce natřeny tukem; tuk nesmí přijít do styku s elektrolytem.

3. Sníží-li se vypařením hladina elektrolytu v akumulátoru méně než 15 mm nad hořejší okraj desek, doplní se destilovanou vodou. Zmenší-li se množství elektrolytu jiným způsobem než vypařením, např. vylitím, doplní se upraveným elektrolytem.

4. K úpravě elektrolytu použije se chemicky čisté kyseliny sírové a destilované vody, a to v takovém poměru, aby odpovídal hustotě elektrolytu obsaženého v akumulátoru. Pro úpravu elektrolytu se použije skleněné nebo pryžové nádoby; nalévá se vždy kyselina do destilované vody (opačný způsob je velmi nebezpečný) za stálého míchání skleněnou tyčinkou.

k vyhlášce č. 144/1958 Ú. l.
Opravy vozidel

ČÁST 1

1. Držitelé vozidel jsou povinni postarat se o to, aby závady, k nimž došlo v provozu nebo závady zjištěné při plánované údržbě, byly před dalším použitím vozidel v provozu nebo před jejich odstavením do provozní zálohy odstraněny a tak obnoven řádný technický stav vozidla. Práce, jimiž se odstraňují závady na vozidle vzniklé opotřebením nebo poškozením, nejsou zahrnuty do plánované údržby a tvoří náplň jednotlivých druhů oprav.

2. Podle povahy závad se provádí na vozidle oprava běžná, střední nebo generální. Náplň jednotlivých druhů oprav se vymezuje takto:

a) Běžná oprava se provádí podle potřeby; odstraňují se jí poruchy vyplývající z technických prohlídek plánované údržby nebo vzniklé při provozu vozidla. Běžná oprava zahrnuje odstranění poruch nebo seřízení jednotlivých skupin podskupin, dílců a součástí vozidla k zajištění okamžité provozní schopnosti vozidla, a to jejich opravením nebo výměnou za opravené či nové. Za běžnou opravu se považuje výměna jednotlivých skupin.

b) Střední oprava se provádí nejdříve po ujetí poloviční normy výkonu vozidla do generální opravy; vyžaduje-li toho naléhavě technický stav vozidla, provede se střední oprava výjimečně dříve. Střední oprava se provede, je-li další používání vozidla již nehospodárné s ohledem na jeho technický stav, zejména, vyžaduje-li motor celkovou opravu, při čemž je účelné odstranit závady i na ostatních skupinách vozidla.
Provede-li se výměna motoru, který je třeba celkově opravit, za celkově opravený motor dříve než vozidlo ujelo poloviční výkon do generální opravy, při čemž u ostatních skupin se práce v rozsahu střední opravy neprovede, považuje se taková výměna motoru za běžnou opravu. Mezi dvěma generálními opravami může být provedeno více středních oprav, je-li to pro držitele vozidla výhodnější s ohledem na zlepšení technickohospodářských ukazatelů při dodržení výkonových norem.
Střední oprava zahrnuje celkovou opravu motoru, přední nápravy a řízení nebo výměny uvedených skupin za celkově opravené. Shledá-li opravna, že některá z uvedených skupin je neopravitelná a nemá možnost ji vyměnit za celkově opravenou, vymění ji za novou. Při střední opravě se zároveň provede výměna předních i zadních per za opravená nebo nová, kontrola, popřípadě běžná oprava převodovky, zadní nápravy a karosérie včetně budky, prohlídka rámu a příslušenstvím, oprava nátěru a odstranění všech zjištěných závad, zejména u ústrojí podmiňujících bezpečný provoz vozidla na silnicích. Skupiny, u nichž se v rámci střední opravy neprovádí celková oprava, se vymontují z vozidla jen tehdy, je-li to nezbytně třeba k zevrubné kontrole a k řádnému provedení opravy. Střední opravou se obnovují provozní vlastnosti vozidla v rozsahu provedené opravy tak, aby vozidlo — bylo-li správně udržováno a používáno — dávalo záruku bezpečného a hospodárného provozu nejméně pro ujetí poloviny normovaného výkonu do generální opravy.

c) Generální oprava se provádí nejdříve po ujetí normy výkonu do generální opravy; vyžaduje-li toho technický stav vozidla, provede se generální oprava výjimečně dříve,

aa) je-li spolehlivost ústrojí narušena a celkový technický stav vozidla ohrožuje bezpečnost provozu,

bb) vyžaduje-li většina skupin vozidla celkové opravy,

cc) je-li další používání vozidla v provozu nehospodárné.
Generální oprava zahrnuje odmontování a vynětí všech skupin, podskupin z vozidla (včetně karosérie a rámu), jejich rozebrání na dílce nebo součásti, kontrolu a roztřídění dílců a součástí na použitelné bez opravy, vyžadující opravy a neopravitelné, a to u hromadných typů vozidel podle jakostních směrnic schválených ministerstvem dopravy nebo ministerstvem automobilového průmyslu a zemědělských strojů. Dále zahrnuje vlastní opravu součástí a dílců, výměnu neopravitelných skupin, podskupin, dílců a součástí za opravené nebo nové, sestavení dílců, podskupin a skupin z nových, použitelných bez opravy nebo opravených dílců a součástí, vyzkoušení a seřízení podskupin a skupin po záběhu za studena, vyzkoušení motoru na brzdě, zjištění jeho výkonu a spotřeby, sestavení celého vozidla a jeho vyzkoušení v jízdě, odstranění starého a provedení nového nátěru uvnitř i vně. Při generální opravě se provádějí konstrukční úpravy vozidel podle technických instrukcí výrobního podniku, směrnic ministerstva dopravy, popřípadě další speciální úpravy vozidla požadované držitelem vozidla. U vozidel vybavených vzduchotlakovou brzdou musí být provedena revize vzduchojemů a vzduchotlakového zařízení podle zvláštního opatření ministerstva dopravy.*)
Generální opravou se obnovují původní technické vlastnosti vozidla stanovené normou ČSN pro vozidlo příslušného typu. Vozidlo po generální opravě musí zaručovat, je-li správně udržováno a používáno, bezpečný a hospodárný provoz nejméně pro ujetí normovaného výkonu mezi dvěma generálními opravami nebo od poslední generální opravy do trvalého vyřazení vozidla z provozu.

3. V rámci běžných a středních oprav vozidel se provádějí celkové opravy jednotlivých skupin (podskupin) a opravy, popřípadě obnovení jednotlivých dílců a součástí. Náplň jednotlivých oprav se vymezuje takto:

a) celková oprava skupiny se provádí nejdříve po ujetí normy výkonu, a to

1. u motoru, přední nápravy a řízeni do střední opravy vozidla,

2. u ostatních skupin do generální opravy vozidla.
Celková oprava skupiny se provede jen tehdy, je-li spolehlivost ústrojí narušena a celkový vozu vozidla, při čemž ostatní skupiny vozidla jsou ještě v takovém stavu, že vozidlo jako celek nevyžaduje střední nebo generální opravy. Celková oprava skupiny, zahrnuje demontáž skupiny na podskupiny, dílce a součásti, kontrolu a roztřídění dílců a součástí na použitelné bez opravy, vyžadující opravy a neopravitelné, a to u hromadných typů vozidel podle jakostních směrnic schválených ministerstvem dopravy nebo ministerstvem automobilového průmyslu a zemědělských strojů. Dále zahrnuje vlastní opravu součástí a dílců, výměnu neopravitelných podskupin, dílců a součástí za opravené nebo nové, sestavení skupiny z podskupin, dílců a součástí použitelných, opravených nebo nových, vyzkoušení a seřízení skupiny po záběhu; u motoru zjistit na brzdě výkon a spotřebu.*)
Celkovou opravou se obnovují původní technické vlastnosti skupiny stanovené normou ČSN vozidla příslušného typu. Skupina po provedené celkové opravě musí zaručovat, je-li správně udržována a používána, bezpečný a hospodárný provoz nejméně pro ujetí normovaného výkonu mezi dvěma celkovými opravami dotyčné skupiny.

b) Oprava dílců a součástí zahrnuje odstranění jejich opotřebení a poškození při zachování nebo obnovení funkční použitelnosti a provozní bezpečnosti bez požadavku zaměnitelnosti z hlediska původních rozměrů. Obnovení dílců a součástí (renovace) zahrnuje odstranění jejich opotřebení a poškození při zachování nebo obnovení funkční použitelnosti, provozní bezpečnosti a zaměnitelnosti z hlediska původních rozměrů.

c) Výbrus válců odstraňuje opotřebení válců, vložených válců nebo vložek do válců za účelem obnovení předepsaných technických vlastností. K výbrusu patří dodání a slícování nových pístů s kroužky, čepy a pojistkami. Oprava klikového ústrojí odstraňuje opotřebení kluzných a valivých ložisek, klikového hřídele a ojnic za účelem obnovení předepsaných technických vlastností. K opravě klikového ústrojí patří přebroušení a vyvážení klikového hřídele, výměna opotřebených dílců a součástí klikového ústrojí za nové nebo opravené, slícování klikového hřídele a ojnic s klikovou skříní, jakož i vyúhlování ojnic.
Běžné opravy se provádějí podle potřeby, střední a generální opravy je nutno plánovat, a to pro každé jednotlivé vozidlo podle jeho druhu a typu. Připouští-li technický stav vozidla překročení normy výkonu stanovené pro provedení střední nebo generální opravy, provede se oprava později. Osoba odpovědná za provoz vozidla musí na základě technické prohlídky 2. stupně určit počet základních kilometrů, které mají být ujety do provedení střední nebo generální opravy; tento počet činí maximálně součet základních kilometrů za tři období technických prohlídek 2. stupně. Po ujetí takto určených kilometrů provede se opět prověrka technického stavu vozidla, při níž bude určen další počet kilometrů do nové technické prověrky vozidla, popřípadě termín odevzdání vozidla do střední nebo generální opravy.

4. Pro potřebu této vyhlášky se rozumí

a) skupinou vozidla montážní celek složený z podskupin, dílců a součástí, který lze montovat do vozidla a který je funkčně samostatnou částí vozidla. Skupinou vozidla je např. motor, převodovka, redukční převodovka, přední náprava, zadní náprava, řízení, karosérie, budka, plošina s bočnicemi, spojka (tato jen, je-li samostatným celkem),

b) podskupinou montážní celek funkčně souvisících částí, který s dalšími podskupinami a součástmi tvoří skupinu. Podskupinou je např. vstřikovací čerpadlo, palivové čerpadlo, hlava válců s namontovanými ventily a pružinami, ojnice s písty, rozvodovka, převodka řízení, tlumič pérování, víko řízení, rozdělovač, plnič pneumatik, otáčkoměr, kapalinový zvedák sklápěčky, rám s přišroubovanými držáky per apod.,

c) dílcem dvě nebo více součástí výrobně a účelově spojených a současně montovaných do skupin a podskupin. Dílcem je např. rám, píst a kroužky, kuličkové ložisko, předlohový hřídel, dělený klikový hřídel, úplná ojnice apod.,

d) součástí základní část výrobku zhotovená bez montážních operací, např. píst, kulový čep, segment řízení, klikový hřídel nedělený, pístní čep, kuželový pastorek apod.

ČÁST 2

1. Požadavky se předkládají na generální, střední a běžné opravy vozidel, na celkové opravy motorů, jakož i na plánovanou údržbu vozidel, a to jen u těchto druhů vozidel:

a) osobních, dodávkových, kombinovaných (SW) a bojových automobilů,

b) autobusů, autokarů a mikrobusů,

c) sanitních automobilů se standardním provedením,

d) přívěsů a návěsů pro dopravu osob,

e) nákladních automobilů (valníků, sklápěčů a skříňových),

f) přívěsů a návěsů pro dopravu nákladů (valníků, sklápěčů a skříňových),

g) traktorů s výjimkou traktorů zemědělských a jim konstrukčně příbuzných.

2. Opravy podle odstavce 1 se provádějí jen u vozidel značek, typů a ročníků, které stanoví ministerstvo dopravy pro příslušný plánovací rok ve zvláštních směrnicích.

3. U vozidel vybavených speciálním účelovým zařízením [např. autojeřáby, cisterny, vyprošťovací vozy, popelové vozy, mrazící vozy apod. s výjimkou vozidel sanitních uvedených v odstavci 1 písm. c)] provádějí veřejné opravny pouze opravy podvozků.

4. Požadavky na provedení generálních oprav vozidel a celkových oprav motorů předkládají držitelé vozidel na plánovacích tiskopisech PGO (plán generálních oprav) a POM (plán oprav samotných motorů) ve čtyřech vyhotoveních do 10. července předcházejícího roku u bilančního místa. Bilančním místem pro generální opravy vozidel a celkové opravy motorů je

a) u osobních, dodávkových, kombinovaných, bojových a sanitních automobilů pro celou oblast Československé republiky podnikové ředitelství národního podniku Mototechna, Praha,

b) u ostatních vozidel pro české kraje Koordinační bilanční středisko u národního podniku Československé automobilové opravny Krajského národního výboru Praha, pro slovenské kraje pověřenectvo dopravy.

5. V žádosti o povolení opravy ve vlastní opravně uvede držitel do silně orámované části tiskopisu PGO, popř. POM písmena „VD” (vlastní dílna) a uvede místo, kde má být oprava provedena. O povolení této opravy rozhodne bilanční místo, které o tom vyrozumí držitele vozidla do 10. srpna předcházejícího roku zasláním jedné kopie tiskopisu PGO nebo POM s označením „schváleno”.
Do 10. srpna předcházejícího roku uvědomí bilanční místo držitele vozidla, že jeho požadavek nebyl zahrnut do bilance. Toto odmítnutí musí být předem schváleno ministerstvem dopravy.
Držitel vozidla je povinen na plánovacím tiskopise PGO a POM uvést termín, k němuž žádá dokončení opravy. O tom, zda bude skupina vyměněna za novou nebo opravenou, rozhodne opravna. Pokud však držitel požaduje dodání nové skupiny (karosérie) za příplatek, uvede to v rubrice „Druh karosérie” poznámkou „nová karosérie”.
Nejsou-li z požadavků na plánovacím tiskopise zřejmé správné výrobní značky, typ a ročník výroby podle technického průkazu vozidla nebo chybí-li některé podstatné náležitosti (např. druh karosérie, provedení apod.), je držitel povinen na vyzvání dodavatele ve lhůtě 10 dnů zpřesnit svůj požadavek. Bude-li z tohoto zpřesnění patrno, že jde o vozidlo (motor), u něhož není dána povinnost uplatňovat požadavek na provedení opravy, je oprávněno bilanční místo požadovanou opravu z bilance dodatečně vyjmout.

6. Požadavky na provedení středních a běžných oprav a plánované údržby vozidel předkládají držitelé vozidel na plánovacích tiskopisech SBO (střední a běžné opravy) ve dvou vyhotoveních do 10. července předcházejícího roku u bilančního místa. Bilančním místem pro střední a běžné opravy a plánovanou údržbu vozidel je

a) u osobních vozidel všech modifikací krajská od bytová základna národního podniku Mototechna, příslušná podle stanoviště vozidla,

b) u ostatních vozidel v celé oblasti Československé republiky krajský podnik Československé automobilové opravny, národní podnik, příslušný podle stanoviště vozidla.
Požadavky na provedení těchto oprav a údržby se předkládají, jen pokud držitel vozidla požaduje jejich provedení ve veřejných opravnách.
Požadavky na provedení středních oprav se uplatňují stanovením počtu těchto oprav. Požadavky na provádění běžných oprav se uplatňují stanovením počtu vozidel (podle značek a typů), u kterých mají být pravidelně prováděny běžné opravy. Požadavky na provádění plánované údržby se uplatňuji stanovením počtu vozidel, u nichž máji být prováděny úkony plánované údržby ve veřejných opravnách neb veřejných stanicích technické obsluhy.
Bilanční místo je povinno uvědomit držitele vozidla do 10. srpna předcházejícího roku, pokud by jeho požadavek na provedení opravy nebo plánované údržby nebyl zahrnut do bilance.

7. Požadavky na provedení generálních oprav vozidel a celkových oprav motorů budou zahrnuty do bilancí oprav a jejich provedení bude zajištěno ve výrobních plánech typizovaných veřejných opraven (specializovaných na opravy příslušného typu vozidla). Požadavky na provedení středních a běžných oprav a plánované údržby budou zahrnuty do krajských bilančních oprav a jejich provedení bude zajištěno ve výrobním plánu provozovny, kterou určí bilanční místo.

8. Schválené požadavky zajištěné plánem budou podkladem pro uzavření hospodářských smluv mezi opravárenským podnikem jako dodavatelem a držitelem vozidla jako odběratelem.

9. Hospodářské vztahy mezi dodavatelem a odběratelem se řídí platnými základními podmínkami pro provádění oprav a plánované údržby silničních vozidel pro motorovou dopravu ve veřejných automobilových opravnách.

10. Zrušení vybilancované generální opravy vozidla nebo celkové opravy motoru je přípustné jen ve výjimečných případech, jako je havárie vozidla, nebo vykazuje-li vozidlo na základě socialistického soutěžení takový technický stav, že by provedení opravy nebylo účelné a hospodárné.
Držitelé vozidla jsou však povinni přihlížet již při uplatňování požadavků k očekávanému překročení norem výkonů vozidel. K žádosti o zrušení bude přihlédnuto, jen bude-li požadavek předložen nejpozději do 30 dnů před plánovaným přistavením vozidla (motoru). Tato lhůta neplatí u havárie a podobných případů, k nimž došlo prokazatelně v posledních 30 dnech před plánovaným přistavením do opravny. V žádosti o zrušení požadavku uvede držitel vždy též smluvenou lhůtu přistavení vozidla do opravy. O žádosti rozhodne bilanční místo nejpozději do 15 dnů od doručení žádosti.

11. Při převodu vozidla na jiného držitele, přecházejí na něj práva a povinnosti původního držitele, pokud jde o plánování a provádění oprav. Dosavadní držitel vozidla je povinen upozornit nového držitele na uplatněný požadavek oprav a odevzdat mu o tom doklad.

ČÁST 3

1. Opravny pověřené zajišťováním oprav osobních automobilů jsou povinny rezervovat potřebnou kapacitu na opravy automobilů v majetku obyvatelstva. Na dodržování dozírají výkonné orgány krajských národních výborů.

2. Veřejnými opravnami se rozumějí opravny automobilů provádějící opravy dodavatelským způsobem. Jsou to opravny v působnosti rad národních výborů, ministerstva automobilového průmyslu a zemědělských strojů a Ústředního svazu výrobních družstev.

3. Zřizování a rušení veřejných automobilových opraven, jakož i podstatné změny, jako jest rozšíření nebo snížení provozu opraven o více než o 10 % (nejméně však o 10 zaměstnanců), s výjimkou opraven ozbrojených sborů, nutno předem projednat s odborem místního hospodářství a dopravy rady krajského národního výboru.

k vyhlášce č. 144/1958 Ú. l.
Záběh nových vozidel a vozidel po generální opravě
Po ujetí prvních 2500 km s novým vozidlem nebo s vozidlem po generální opravě, popř. střední opravě, při níž byla provedena celková oprava motoru (záběh vozidla), musí držitelé vozidel zajistit dodržování těchto směrnic:

a) během záběhu musí být s vozidlem šetrně zacházeno, zejména nesmí být použito k jízdě v terénu,

b) záběh vozidla je třeba svěřit jen zkušeným řidičům, kteří musí být o těchto směrnicích řádně poučeni. Není správné v době záběhu měnit řidiče na vozidle,

c) během záběhu je řidič povinen:
pečlivě sledovat tlak, popříp. teplotu oleje a teplotu vody v motoru. Při poklesu tlaku oleje na 1 atm nebo stoupnutí teploty vody nad + 95 °C (pokud chladiče nejsou opatřeny přetlakovou zátkou), zastaví řidič ihned vozidlo a nechá motor běžet na volný chod, popř. jej zastaví a vyčká až vychladne. Dále je povinen přezkoumat funkci olejového čerpadla a chladicího okruhu. Během záběhu kontroluje řidič pravidelně teplotu hlav kol a brzdových bubnů,

ch) při záběhu zemědělských traktorů se traktorista řídí směrnicemi vydanými ministerstvem zemědělství.

d) v době záběhu vozidla se provede výměna olejů v motoru a ostatních skupinách ve zkrácených lhůtách uvedených v části I tabulka 1 a 2. Při výměně brzdové kapaliny, zejména původní náplně ů dovezených vozidel ze zahraničí, je třeba celou soustavu popláchnout denaturovaným lihem. Proplachování brzdové soustavy se doporučuje ve všech případech, když v ní byly zjištěny nečistoty,

e) během záběhu benzínových motorů nutno do benzínu přidávat olej, a to u čtyřdobých motorů v poměru cca 1 : 400, u dvoudobých motorů v poměru cca 1 : 15 až 1 : 20,

f) záběh vozidel s pohonem na zkapalněný nebo stlačený plyn se provádí zásadně s pohonem na benzín. Teprve po záběhu vozidla je možno používat náhradního paliva,

g) při zabíhání vozidla nemá vozidlo při přímém záběru překročit rychlost stanovenou výrobcem pro příslušný typ vozidla. Při používání ostatních převodových (rychlostních) stupňů musí být rychlost vozidla přiměřeně snížena,

h) vozidlo v záběhu musí být opatřeno štítkem a nápisem „V záběhu” umístěným tak, aby nápis byl dobře čitelný ze vzdálenosti 20 m,

k vyhlášce č. 144/1958 Ú. l.
Hospodaření s plášti a dušemi; záruční reklamační řády

ČÁST 1

Oddíl 1

1. Pláště a duše namontované na kolech vozidla dodaného výrobcem nebo získaného od jiného držitele, včetně namontovaných plášťů a duši na náhradních kolech takového vozidla, se považují za součást základního prostředku. Pláště a duše smontované s kol vozidla a převzaté skladem, jakož i pláště a duše zakoupené z provozních prostředků jsou materiálovou zásobou a vedou se v evidenci jako materiálové zásoby.

2. Náklady na opravy plášťů a duší a náklady na montáž a demontáž vyměňovaných plášťů a duší se zahrnují do nákladů na běžné opravy vozidel. Výměny plášťů se rovněž účtují jako náklady na běžné opravy vozidel, a to odděleně jako jejich zvláštní druh nákladů, položka účetní evidence „Výměny pryžových obručí”.

Oddíl 2

1. Předpokladem správného hospodaření s plášti a přesného výpočtu prémií za snížení nákladů za pláště je hodnota jednotlivého pláště, zachycená ve skladní evidenci. Hodnota pláště se stanoví při prvním i při každém dalším přijetí do skladu, jakož i při každém protektorování pláště. Hodnota pláště se vyjadřuje procentem pořizovací ceny (nebo plánované pořizovací ceny) se zřetelem na jeho opotřebení. Zjištění výše opotřebení pláště vyžaduje odbornou prohlídku povrchu i vnitřku pláště.

2. Podle výše opotřebení pláště zjištěného odbornou prohlídkou se stanoví tyto skupiny plášťů a jejich ocenění:

	Skupina:	Ocenění pláště:
I	plášť nový, nepoužitý	pořizovací cena nového pláště
II	plášť s ojetým běhounem v rozpětí 0—35 %	75 % pořizovací ceny nového pláště
III	plášť s ojetým běhounem v rozpětí 35—65 %	50 % pořizovací ceny nového pláště
IV	plášť s ojetým běhounem v rozpětí 65—80 %	25 % pořizovací ceny nového pláště
V	plášť s ojetým běhounem v rozpětí 80—95 % a pláště protektorované	15 % pořizovací ceny nového pláště
VI	plášť s ojetým, běhounem určený k protektorování nebo k trvalému vyřazení	cena šrotu

Provedením opravy pláště se jeho hodnota nemění. Rovněž u pláště s jedním nebo dvěma průrazy se jeho hodnota nemění; při třech a více průrazech se zařadí plášť do nejbližší nižší skupiny uvedené v tomto odstavci.

3. Duše se oceňují pro operativní skladní evidenci, pouze jde-li o nové nepoužité duše, a to podle jejich pořizovací (podnikově plánované) ceny.
Příklady:

a) Smontovaný plášť má běhoun ojetý o 40 % Plášť se ocení podle skupiny III, tj. 50 % z pořizovací ceny, jelikož se ojetí pohybuje v rozpětí 35 až 65 %.

b) Smontovaný plášť má běhoun ojetý o 70 %; měl by být oceněn podle skupiny IV. Plášť má však dva průrazy opravené a jeden dosud neopravený; hodnota se sníží o jednu skupinu, tj. na V a ocenění se provede 15 % pořizovací ceny nového pláště.

c) Smontovaný plášť má ojetý běhoun a je určen k protektorování. Hodnota pláště se rovná ceně šrotu (skupina VI). Po provedeném protektorování se ocení podle skupiny V, tj. 15 % z pořizovací ceny nového pláště.

Oddíl 3

a) motocyklové,

b) pro osobní a dodávkové automobily do nosnosti 900 kg,

c) lehké do rozměrů 7,25×20 mimo pláště uvedené v bodě a) a b),

d) střední do rozměrů 9,00×20,

e) těžké do rozměrů 11,00×20,

f) obří do rozměrů 12,00×20 a větší,

g) traktorové.

Oddíl 4

1. Pláště se skladují v regálech stojmo v jedné, popřípadě ve vice vrstvách nad sebou. Na pláště uskladněné do regálů se nesmějí klást žádné další pláště. Malé a lehké pláště se mohou krátkodobě (nejdéle jeden měsíc) uskladňovat též ležmo na sebe do tzv. komínů. Bezdušové pláště se mohou uskladňovat pouze stojmo vedle sebe v jedné vrstvě. Doporučuje se pláště skladované stojmo jednou za měsíc pootočit, aby se zmenšila možnost jejich trvalé deformace.

2. Duše se uskladňují složené v lepenkových krabicích. Z duše se vytlačí vzduch, na ventil se našroubuje kovová čepička s ochranným pryžovým krytem neb prašníkem a duše se 3 až 4krát přeloží. Přechodně se duše také uskladňuje mírně nahuštěná a zavěšená na věšáku s půlkruhovým průřezem ramena.

3. Dlouhodobé skladování pneumatik namontovaných na ráfcích není dovoleno, neboť pnutí je příčinou trhlin na povrchu pryžové části pláště.

4. Sklad musí být tmavý, chladný, mírně vlhký, bezprašný s dobrým větráním avšak bez průvanu, neboť pohybující vzduch urychluje stárnutí pryže. Teplota ve skladě nemá přesáhnout +25 °C, vzdálenost uskladněných plášťů a duší od topných těles musí být alespoň 1 m a topné těleso, jakož i potrubí musí být stíněné, neboť i sálavé teplo škodí pryžovým výrobkům. Okna a světlíky nutno opatřit roletami a okenní tabule natřít červenou nebo oranžovou barvou. Podlaha musí být vždy čistá, bez skvrn od olejů, organických rozpustidel a kyselin. Ve skladu nesmějí být uskladňovány kyseliny, chemikálie, rozpouštědla, motorová paliva apod. V prostorech skladovaných pneumatik nesmějí být v provozu jiskřící elektrické stroje, neboť vznikající ozón silně narušuje povrch pryže.

5. Pláště a duše se zásadně nesmějí uskladňovat na volném prostranství. Jsou-li pláště a duše výjimečně na krátkou a přechodnou dobu skladovány na volném prostranství — buď volně nebo na vozidlech — musí být čisté a suché. Před povětrnostními vlivy nutno je chránit nepromokavými a neprůsvitnými obaly neb přikrývkami.

6. V operativně technické skladní evidenci se pláště sledují na samostatných skladních kartách zvlášť pro každý rozměr v tomto členění:

a) pláště nové,

b) pláště opotřebené, schopné okamžitého použití,

c) pláště vyžadující běžné opravy nebo určené k reklamaci a pláště odeslané do běžné opravy nebo reklamace,

d) pláště vyžadující protektor nebo odeslané k protektorování,

e) pláště připravené k vyřazení.

7. Vyřazené pláště a dosud neodevzdané pláště jsou evidovány na společném skladním listě.

8. Při příjmu plášťů uvedených v odstavci 7 na sklad nebo při jejich výdeji ze skladu zaznamenávají se na skladních kartách, příjemkách i výdejkách kromě příslušných záznamů též výrobní čísla plášťů.

9. Duše se vedou v evidenci podle rozměrů a kromě toho podle kusů a pořizovací ceny, jde-li o nové duše, a podle kusů, jde-li o opotřebené duše.

Oddíl 5

1. Tlak huštění a únosnost pneumatik se stanoví takto:

Rozměr pneumatiky	Počet vložek	Rozměr ráfku	Tlak huštění v atmosférách	Únosnost pneumatiky v kg	Maximální rychlost km/hod.
		I. Pláště pro motocykly a skútry
2,50—16	2	1,50A×16	1,9	125	40
3,00—16	2—4	1,85B×16	1,9	165	80
3,25—16	2—4	1,85B×16	1,9	185	80
3,50—16	4	2,15B×16	1,9	205	80
2,75—19	2—4	1,60×19	1,9	160	80
3,00—19	2-4	1,85×19	1,9	180	80
3,25—19	2—4	1,85B×19	1,9	200	80
3,50—19	4	2,15B×19	1,9	215	80
4,00—19	4	2,15B×19	1,9	260	80
2,50—19	2	1,50A×19	1,9	145	80
		II. Pláště pro osobní automobily
4,00—15	4	2,50C×15	1,7	210	80
4,50—15	4	3,00D×15	1,7	245	80
5,00—15	4	3,00D×15	1,7	315	80
5,50—15	4	3,50D×15	1,7	350	80
6,00—15	4—6	4,50E×15	1.7	440	80
6,50—15	6	4,50E×15	2,-	515	80
7,00—15	6	5,00F×15	2,2	575	80
4,75—16	4	3,00D×16	1,7	310	80
5,00—16	4	3,00D×16	1,7	330	80
5,25—16	4	3,00D×16	1,7	355	80
5,50—16	4	3,50D×16	1,7	365	80
5,75—16	4	3,50D×16	1,7	405	80
6,00—16	6	4,00E×16	2,-	460	80
6,50—16	6	4,50E×16	2,-	530	80
7,00—16	6	5,00F×16	2,2	600	80
7,50—16	6	5,50F×16	2,2	650	80
		III. Pláště lehké
10,50—16	12	7,00I—16	5,0	1520	80
6,00—18	6	3,75P—18	3,5	650	60
6,50—18	8	3,75P—18	3,5	700	60
7,00—18	8	4,33R—18	4,-	850	60
7,50—18	10	5,00S—18	4,-	1000	60
6,00—20	6	3,75P—20	3,5	700	60
HD		3,75P—20	3,5	500	80
6,50—20	8	4,33R—20	3,5	835	60
HD		4,33R—20	3,5	650	80
7,00—20	8	5,00S—20	4,-	940	60
HD		5,00S—20	4,-	790	80

Rozměr pneumatiky	Počet vložek	Rozměr ráfku	Tlak huštění v atmosférách	Únosnost pneumatiky v kg	Maximální rychlost km/hod.
		IV. Plašte střední
7,50—20	10	5,00S—20	4,5	1050	60
HD		5,00S—20	4,2	930	80
eHD	10	6,00—20	5,25	1350	100
	12
8,25—20	10	6,00T—20	4,5	1340	60
	12	6,00T—20	5,-	1400	60
HD		6,00T—20	4,5	1140	80
eHD	10	6,5 —20	5,25	1525	100
	12	6,5 —20	5,75	1625	100
9,00—20	10	6,00T—20	4,5	1600	60
	12	6,00T—20	5,-	1740	60
HD		6,00T—20	4,5	1350	80
eHD	10	7,0 —20	5,50	1800	100
	12	7,0 —20	6,50	2000	100
		V. Pláště těžké
9,75—20	12	6,00T—20	5,2	1890	60
10,00—20	12	7,33V—20	5,2	1890	60
HD		7,33V—20	5,-	1550	80
eHD	12	7,5 —20	5,75	2075	100
10,50—20	14	7,33V—20	5,5	2050	60
11,00—20	14	7,33V—20	5,5	2150	60
HD		7,33V—20	5,3	1810	80
eHD	14	8,0 —20	6,50	2550	80
	16	8,0 —20	6,50	2600	80
		VI. Pláště obří
12,00—20	14	7,33V—20	5,5	2500	60
HD		7,37V—20	5,5	2040	80
eHD	14	8,5 —20	6,-	2725	80
	16	8,5 —20	6,75	3000	70
13,00—20 HD		8,37V—20	5,5	2440	80
14,00—20 HD		10,00V—20	5,75	2920	80
12,00—22	14	7,33V—22	5,5	2670	60
HD		7,33V—22	5,5	2210	80
eHD		8,5 —22	6,30	3125	70

Rozměr pneumatiky	Rozměr ráfku	Tlak huštění	Únosnost
		VII. Plášte pro traktory
5,50—16	3,50D×16	1,75	300
6,00—20	3,75P—20	2,75	550
8,00—20	6,00S×20	2,50	600
9,00—24	6,00S×24	2,50	850
9,00—24	8,00T×24	2,50	850
11,25—24	8,00T×24	2,50	1000
12,75—28	8,00T×28	2,50	1300
13,00—28	8,00T×28	2,50	1550
9,00—36	6,00S×36	2,50	700

2. Předepsané tlaky huštění pneumatik je nutno dodržovat, i když vozidlo jede nižší rychlostí, než pro kterou jsou tlaky uvedeny nebo i když není zatížením vozidla využita únosnost pneumatiky. Nižší tlaky než předepsané nebudou výjimečně v provozu pozastavovány, jen nepřesahují-li:

a) 10 % u vozidel, u nichž není trvale využito dovolené zatížení alespoň o ¼, nebo u vozidel určených k přepravě nemocných,

b) 5 % u vozidel ostatních.

3. Únosnost pneumatik udaná váhou, jakou smí být pneumatika nejvýše zatížena; vozidlo může být proto zatížené nákladem jen tak, aby část jeho celkové váhy připadající na jednu jeho pneumatiku nebyla vyšší než je udaná únosnost pneumatiky.

4. Zatížení pneumatik nesmí být zvětšováno huštěním nad maximální hodnoty uvedené v tabulkách.

5. Větší zatížení vozidla, než odpovídá stanovené únosnosti pneumatiky, nebude v provozu pozastavováno jen u autobusů, není-li tím ohroženo jejich bezpečné řízení a je-li snížena jejich rychlost; o tom platí zvláštní směrnice ministerstva dopravy.

6. Únosnost pneumatik při jiné rychlosti v hodině, než je uvedena v odstavci 1, udávají Československé státní normy.

Oddíl 6

1. V provozu mohou být používány pouze nepoškozené pláště, u nichž je vzorek běhounu znatelný i na nejvíce ojeté ploše pláště; tyto pláště je držitel povinen odeslat k protektorování podniku provádějícímu protektorování a u poškozených plášťů je povinen zajistit před jejich dalším použitím odbornou opravu.

2. Pneumatiky musí být huštěny podle předepsaného tlaku huštění v oddíle 5.

3. Při montáži pneumatik musí být používány rozměry ráfků, předepsané v oddílu 5 pro příslušný rozměr pláště.

4. Ráfky před montáží musí být prohlédnuty, zda nejsou poškozeny, dále musí být zbaveny rzí a natřeny barvou.

5. Při montáži pneumatik na ráfek se vnitřní pláště a dosedací plocha ráfku posype klouzkem. Používání pohonných hmot, petroleje nebo jakýchkoliv mazadel je zakázáno.

6. Pneumatiky na určité vozidlo mají být zásadně stejného rozměru; u vozidel s dvojitou montáží musí být bezpodmínečně pneumatiky stejného rozměru.

7. Rozdíl výšky pneumatik na kolech s dvojitou montáží může činit toliko 10 mm. Mezi jednotlivými pneumatikami musí být dostatečná mezera, aby při jízdě naloženého vozidla se nedotýkaly.

8. Pláště jednostranně ojížděné musí být včas přemontovány, aby jejich ojíždění bylo stejnoměrné.

9. Váha přepravovaného zboží na vozidle musí být rozložena na celou jeho ložnou plochu, aby jednotlivé pneumatiky nebyly přetěžovány.

10. Sněhové řetězy mohou být používány pouze při jízdě vozidla na zasněžené vozovce.

Oddíl 7

1. Pláště ojeté, proražené nebo jinak poškozené se opravují a protektorují, aby bylo dosaženo úspor nového materiálu a vyšší hospodárnosti provozu. Podnik provádějící opravy a protektorování plášťů je povinen zákazníka upozornit na nejhospodárnější způsob opravy a protektorování a zároveň jej vyrozumět o nejvýhodnějším použití opravených a protektorovaných plášťů a o podmínkách, za nichž přejímá za protektor a provedenou opravu záruku.

2. Do opravy se přijímají pláště, jejichž kordová vrstva i vnějšek mají jen taková poškození a opotřebení, která je možno spolehlivě opravit. Oprava se provede jen tehdy, je-li záruka, že opravený plášť splní účel z hlediska hospodárnosti a bezpečnosti.

3. Podnik provádějící protektorování nesmí provést protektorování plášťů, jejichž kostra je tak poškozena nebo celkový stav takový (separace mezi kordovými vrstvami, prolámání karkasy pod patkou s většími průrazy, pláště s vyhřezlým lankem nebo jinak poškozenou patkou a pláště se zřetelnými stopami stárnutí, kde je nebezpečí, že při vulkanizaci započne regenerační proces), že by provedení protektoru nebylo hospodárné nebo použití protektorovaného pláště pro další provoz bezpečné. Podnik provádějící protektorování může upustit od protektorování pláště, není-li běžného rozměru a nelze-li s jeho dalším využitím v provozu počítat.

4. Podle rozsahu protektorování plášťů rozlišují se druhy protektorů prováděné:

a) úzkým pásem — obnovuje se sjetý střed běžné plochy pláště a okraje zůstávají v původním stavu,

b) širokým pásem — obnovuje se běžná plocha při zachování bočních hran,

c) od boku k boku — provádí se obnova tím způsobem, že se oddělí od kostry původní materiál běhounu, který zůstal po objetí běžné plochy až k místu, kde končí vzorek,

d) od patky k patce — při tomto způsobu se od karkasy oddělí a nahradí materiál běhounu a bočnice až k patkám pláště.

5. Podniky provádějící protektorování plášťů jsou povinny tyto roztřídit, zařadit a označit podle těchto klasifikačních skupin:

I — pláště, jejichž karkasa je zcela neporušena a které jsou protektorovány poprvé. Takto označených plášťů může být použito jako plášťů nových pro původní provozní zatížení,

II — pláště, jejichž karkasa vyžaduje menší opravy (například menší defekt v koruně pláště nebo malou vložku, úměrnou k rozměru pláště) a které budou protektorovány poprvé. Do této skupiny však mohou být zařazeny pláště protektorované i vícekrát, pokud mají neporušenou karkasu a jejich stav zaručuje, že jich bude hospodárně využito.
Plášťů skupiny II může být použito pouze pro vozidla, jejichž dovolená rychlost nepřesahuje při maximálním zatížení 50 km/hod., dále pro jejich přívěsné vozy a pro vozidla určená pro krátkou přepravní vzdálenost,

III — pláště, které budou protektorovány poprvé, jejichž karkasa však vyžaduje větší opravu, dále pláště, které budou opětně protektorovány a jejichž karkasa vyžaduje menší opravy. Takové pláště lze použít na potahových vozech, zemědělských strojích, stavebních strojích apod.,

IV — pláště, u nichž karkasa bude tak poškozena, že provedení protektoru by nebylo hospodárné, jichž však lze ještě po hospodárné opravě po určitou dobu použít v provozu. Těchto plášťů může být zásadně použito jen u zemědělských a stavebních strojů. Výjimečně jich může být použito u motorových vozidel na vnitřní straně zadních kol s dvojitou montáží za předpokladu, že výška obou plášťů bude přibližně stejná (rozdíl může činit maximálně 10 mm) a rychlost těchto vozidel nepřesahuje 50 km/hod. Pláště této skupiny mohou být ojížděny maximálně k narázníkové vrstvě.

Oddíl 8

1. Poškozené pláště, které nelze ani opravit ani protektorovat, určí podnik provádějící protektorování (sběrna) v dohodě s držitelem pláště k trvalému vyřazení. Vyřazené pláště, kterých lze použít na zpracování vložek pro opravu plášťů, podnik provádějící protektorování (sběrna) vykoupí, ostatní vyřazené pláště označí písmenem „R”. Rozhodnutí o vyřazení provede podnik provádějící protektorování (sběrna) bezplatně v závodech (skladu) držitele pláště.

2. Při vyřazování plášťů se zjišťují příčiny vyřazení. Vyřazení plášťů se provádí nejméně ve čtvrtletních lhůtách. Podnik provádějící sběr gumy smí odebrat od držitele pouze pláště, které podnik provádějící protektorování (sběrna) označil písmenem „R”.

3. O vyřazení pláště vyhotoví jeho držitel protokol podle vzoru „P”, který je součástí této přílohy. Protokol je nutno uschovat po dobu nejméně 3 let.

ČÁST 2

Oddíl 1

1. Výrobce plášťů přejímá záruku za jakost použitého materiálu, konstrukci pláště a bezvadnou dílenskou práci u nově vyrobených plášťů jakostní třídy A a B za těchto podmínek:

a) pláště musí být namontovány na nepoškozených ráfcích rozměrů stanovených normou ČSN,

b) do plášťů musí být montovány duše stejných nebo přípustných rozměrů podle norem ČSN,

c) pneumatiky musí být huštěny a zatěžovány podle části I oddílu 5 této přílohy.

2. Výrobce ručí za předčasně vyřazené pláště, pokud jejich vyřazení nebylo zaviněno závadou v provozu nebo závadou vozidla

3. Výrobce ručí za pláště do uplynutí 36 měsíců ode dne vyrobení pláště. Pro uplatnění nároků ze záruky je každý plášť opatřen datem výroby.

4. Při splnění podmínek uvedených v odstavcích 1 a 3 zaručuje výrobce tento minimální kilometrový výkon plášťů vyjádřený v základních kilometrech:

a)	u motocyklového pláště	13 000 km,
b)	u osobního pláště	26 000 km,
c)	u lehkého pláště	33 000 km,
d)	u středního pláště	38 000 km,
e)	u těžkého pláště	44 000 km,
f)	u obřího pláště	50 000 km,
g)	u traktorového pláště	15 000 km.

5. Výrobce neručí za jakost plášťů:
— které byly používány v rozporu se stanovenými záručními podmínkami,
— jejichž boční stěny byly násilně poškozeny (uvolněnými součástkami vozidel, odřením o okraj chodníku apod.) nebo jejichž běžná plocha byla poškozena mechanickými vlivy, zejména najetím na ostrý nebo tupý předmět, následkem nesprávné sbíhavosti kol apod.; nárok na reklamací výrobní vady, která způsobila předčasné vyřazení pláště, tím není dotčen,
— jejichž kordová část byla zničena přetížením vozidla, podhuštěním nebo jízdou po nenahuštěném plášti,
— poškozených na bočních stěnách i běžné ploše chybně montovanými řetězy,
— poškozených neodbornou montáží, zejména nedostatečným odstupem při dvojmontáži a cizími tělesy, která se dostanou mezi pláště,
— zničených jinými vlivy jako při srážce, požáru vozidla apod.,
— poškozených neodborným provedením změny profilu ovrubováním a nařezáváním,
— huštěných jiným plynem než vzduchem,
— kterých je používáno při soutěžích a závodech jakéhokoliv druhu; výjimku tvoří speciální závodní pláště, pro něž však záruky vpředu uvedené neplatí,
— poškozených nevhodným skladováním nebo montáží neodpovídající směrnicím uvedeným v oddílu 5 této přílohy
— jejichž některá část byla opravována, vyjma drobné opravy běžné plochy a opravy dohodnuté s výrobcem; nebudou však uznány vady, které vznikly dodatečně v opravovaném místě.

Oddíl 2

1. Držitel pláště reklamuje všechny pláště, které neujedou záruční kilometrový výkon a nejsou poškozeny nehospodárným ošetřováním v provozu. Reklamační řízení provádí dodavatel, resp. výrobce v dohodě s reklamujícím držitelem.

2. Za uznané reklamace se poskytuje tato náhrada:

a) byl-li plášť uznán pro výrobní vadu za nezpůsobilý k jízdě, nahradí jej výrobce držiteli novým pláštěm, a to — nebylo-li pláště dosud použito k jízdě — bezplatně, jinak za úhradu té části hodnoty pláště, která odpovídá počtu neujetých záručních kilometrů,

b) byl-li plášť uznán pro výrobní vadu za vadný a je schopen opravy, je opraven na náklad výrobce a vrácen vyplaceně zpět držiteli; plášť zůstává dále v původní záruce.

3. Náhradu za uznané reklamace plášťů poskytne dodavatel nejpozději do šesti neděl po rozhodnutí reklamační komise a plášť odešle vyplaceně na adresu reklamujícího.

4. Reklamační nároky uplatňují:

a) národní podniky Československá státní automobilová doprava, podnik zahraničního obchodu Motokov, podnik zahraničního obchodu Strojexport, ministerstvo národní obrany a ministerstvo vnitra přímo u ústřední reklamační komise ministerstva chemického průmyslu, ustavené u Odbytového sdružení gumárenského průmyslu Gottwaldov—Malenovice,

b) podniky vyrábějící vozidla a stroje na pláštích u příslušného výrobce,

c) ostatní odběratelé prostřednictvím Odbytového sdružení gumárenského průmyslu, Odbytové základny národního podniku Mototechna a příslušného výrobního podniku.

5. Reklamační řízení se provádí zásadně v reklamačních komisích, jejichž počet a rozsah působnosti určuje ministerstvo chemického průmyslu v dohodě s příslušným resortem.

6. Veškeré došlé reklamace spotřebitelů uvedených v odstavci 4 písm. a) se vyřizují jednou měsíčně u ústřední reklamační komise ministerstva chemického průmyslů, ustavené u Odbytového sdružení gumárenského průmyslu Gottwaldov — Malenovice. Ostatní došlé reklamace vyřizují se přímo u výrobce, a to vždy během 10 dnů po obdržení plášťů a příslušné dokumentace.

7. Reklamující je povinen dodat reklamované pláště řádně očištěné s řádně vyplněným reklamačním dotazníkem podniku uvedenému v odstavci 4. Pláště nevyhovující těmto podmínkám nebudou k reklamačnímu řízení přijaty a vrátí se na útraty reklamujícího zpět.

8. Reklamační komise je oprávněna přezkoušet údaje v dotazníku uvedené pověřenými zástupci; dotazník nesprávně vyplněný, kterým má být skryto provozní poškození, je důvodem k zamítnutí reklamace.

9. Reklamující obdrží písemné vyrozumění o výsledku provedené reklamace.

10. Prohlášení o uplatňování nároků na náhradu jsou právně účinná, pokud byla doručena písemně; ústní nebo telefonická prohlášení jsou právně bezvýznamná.

11. Při zamítnutí reklamace se plášť na přání reklamujícího na jeho náklad vrátí, jinak se odevzdá bez náhrady do sběru.

12. Nesouhlasí-li reklamující s rozhodnutím reklamační komise, mohou být sporné případy předloženy k arbitráži a jde-li o reklamaci soukromých osob, uplatněny soudně.

Oddíl 3

1. Podnik provádějící protektorování plášťů přejímá záruku za provedené obnovení běžné plochy I., II. a III. klasifikační skupiny těchto plášťů:

a) které jsou montovány na nepoškozených ráfcích, rozměrů stanovených normou ČSN,

b) do nichž jsou montovány duše stejných nebo přípustných rozměrů podle normy ČSN,

c) které jsou huštěny a zatěžovány podle stanovených předpisů,

d) u kterých nebylo předčasné upotřebení běžné plochy zaviněno závadou vozidla,

e) u kterých jsou dodržovány maximální přípustné rychlosti vozidla podle platných předpisů.

2. Podnik provádějící protektorování plášťů ručí za protektorované pláště při splnění záručních podmínek uvedených v odstavci 1 dvanáct měsíců ode dna vyrobení protektoru. Pro kontrolu stáří vyrobeného protektoru je každý protektorovaný plášť označen měsícem a rokem výroby.

3. Při splnění záručních podmínek uvedených v odstavci 1 zaručuje podnik provádějící protektorování tento minimální kilometrický výkon plášťů, vyjádřený v základních kilometrech:

a)	u plášťů pro osobní a dodávkové automobily	13 000 km
b)	u plášťů lehkých	16 000 km
c)	u plášťů středních	20 000 km
d)	u plášťů těžkých	20 000 km
e)	u plášťů obřích	20 000 km

4. Výrobce neručí za jakost protektoru plášťů:
— u nichž byla obnovená běžná plocha ze záruky vyňata pro nesplnění stanovených záručních podmínek,
— jejichž obnovená běžná plocha byla poškozena mechanickými vlivy,
— poškozených průrazem kostry,
— které mají poškozené patky pláště,
— u kterých došlo k přetržení nebo poškození lanka,
— poškozených nedostatečným odstupem při dvojmontáži, případně cizími tělesy, která vnikla mezi pláště,
— poškozených montovanými řetězy,
— poškozených jinými vlivy, jako při srážce nebo požáru vozidla,
— poškozených následkem přetížení vozidla, podhuštěním, případně jízdou po nenahuštěném plášti.

Oddíl 4

1. Protektorované pláště, které neujedou zárukou stanovený počet kilometrů a nejsou poškozeny nehospodárným ošetřováním v provozu, reklamují se u podniku, který protektor provedl.

2. Za uznané reklamace se poskytne náhrada:

a) dojde-li k předčasnému opotřebení obnovené běžné plochy pláště při normálním provozu, je podnik provádějící protektorování povinen uhradit procentuální rozdíl mezi počtem dosažených základních kilometrů a počtem kilometrů zaručených. Za reklamované protektorované pláště, kterých nelze po opravě nebo dalším protektorování dále používat, zaplatí podnik provádějící protektorování i alikvotní část z ceny za opravu provedenou současně s protektorováním reklamovaného pláště,

b) byl-li protektorovaný plášť uznán pro výrobní vadu za vadný podle záručního a reklamačního řádu a je schopen opravy, je opraven na náklad výrobce protektoru a vrácen vyplaceně zpět držiteli. Plášť zůstává dále v původní záruce.

3. Reklamující je povinen dodat reklamované pláště řádně očištěné s řádně vyplněným reklamačním dotazníkem. Pláště neodpovídající těmto podmínkám nebudou přijaty a vrátí se na náklad reklamujícího zpět.

4. Výrobce protektoru je oprávněn přezkoumat údaje v dotazníku; dotazník nesprávně vyplněný, kterým má být skryto provozní poškození, je důvodem k zamítnutí reklamace.

5. Reklamující obdrží písemné vyrozumění o výsledku provedené reklamace.

6. Prohlášení o uplatňování nároků na náhradu jsou právně účinná, pokud byla doručena písemně; ústní nebo telefonická prohlášení jsou právně bezvýznamná.

7. Nesouhlasí-li reklamující s výsledkem reklamačního řízení, má právo podat námitky u vývojové skupiny opravářských služeb místního hospodářství v Gottwaldově—Malenovicích.
Protokol o vyřazení automobilových plášťů
Vzor „P“

vyhlášky č. 144/1958 Ú. l.
Odpisy vozidel

ČÁST 1

1. Normy odpisů slouží k odpisu pořizovací hodnoty vozidla a k vytvoření zdrojů na úhradu nákladů za generální opravy.

2. Normy odpisů stanoví pro jednotlivé druhy a typy vozidel celkovou odpisovou sazbu v korunách. V normách je zvlášť uvedeno, kolik procent z celkové odpisové sazby připadá na vytvoření zdroje na úhradu nákladů za generální opravy.

3. Odpisové sazby u vozidla v provozu se zásadně nemění, i když překročilo normu celkové upotřebitelnosti. Výjimečně u autobusů a nákladních automobilů, jejichž účetní zůstatková hodnota se rovná nule a jejichž typy již nepodléhají režimu generálních oprav, se výše procenta připadající z celkové odpisové sazby na úhradu nákladů za generální opravy snižuje na polovinu; o částku vyplývající z této výjimečné úhrady se snižuje celková odpisová sazba.

4. Norma odpisů je stanovena na podkladě pořizovací ceny vozidla, nákladů na dvě generální opravy a normy celkové upotřebitelnosti vozidla.

5. Pořizovací ceny vozidel, které jsou podkladem pro výpočet norem odpisů, byly vzaty jednak z ceníku ministerstva automobilového průmyslu a zemědělských strojů — MAP 1 platného pro rok 1958, jednak z ceníku vydaného národním podnikem Mototechna a konečně z ceníku vozidel vydaného ministerstvem dopravy pro účely generální inventarizace v roce 1954.
Ceny generálních oprav, které jsou podkladem pro výpočet norem odpisů, byly vzaty z ceníku generálních oprav vozidel vydaného ministerstvem dopravy v květnu 1957; u starších typů vozidel byly stanoveny přirovnáním k nejblíže příbuzným typům novější konstrukce.

6. Vypočtené odpisové sazby jsou sestaveny do 7 tabulek podle druhů vozidel. Vpředu každé tabulky jsou uváděny odpisové sazby vozidel zařazených v perlustraci značek a typů automobilů pro rok 1957—1951 ve skupině a) (u vozidel motorových) a vozidel vyráběných od roku 1954 (u přívěsů). Odpisové sazby vozidel zařazených v perlustraci do skupiny b) a c) a přívěsů, jejichž výroba byla ukončena před rokem 1954, nutno vyhledat podle příslušné technické měrné jednotky (užitečného zatížení, obsahu válců, počtu míst obsaditelnosti atd.).

7. Z důvodů jednoduchosti je v normách stanovena jediná odpisová sazba pro typy vozidel vyráběné před i po 1. lednu 1958; je stanovena podle cen platných od 1. ledna 1958. Případná účetní zůstatková hodnota likvidovaného vozidla bude zdůvodněna také zavedením této jednotné odpisové sazby.

8. Dojde-li v důsledku přestavby, či jiné úpravy vozidla k zvýšení pořizovací hodnoty vozidla, které přesáhne 5 % jeho hodnoty, zvýší se úměrně částka odpisů určená na pořízení nového vozidla tak, aby při zbývající upotřebitelnosti byly odepsány i náklady vynaložené na provedené úpravy. Výše procent připadající na generální opravy zůstane nezměněna. Vybavení vozidla přístroji, které mohou být samostatnými inventárními předměty (tachograf, přijímač apod.) hodnotu vozidla, tudíž ani odpisové sazby, nezvyšuje. Takové přístroje jsou samostatnými inventárními předměty a odepisují se zvlášť podle platných norem odpisů.

9. Odpisové sazby nákladních automobilů, popřípadě i přívěsů jsou stanoveny pro vozidlo bez plachty. Pokud nákladní automobil nebo jiné vozidlo je vybaveno plachtou, je tato považována za samostatný inventární předmět — základní prostředek

s upotřebitelnosti	3 roky
s odpisovou sazbou v %	33 %

10. Normy odpisů vozidel se stanoví takto:

Poř. čís.	Značka a typ	Osobní			Dodávkové
		uzavřené	otevřené	z celkové odpisové sazby připadá na GO %	plošinové	skříňové	kombi-nované (SW)	z celkové odpisové sazby připadá na GO %
		celková odpisová sazba v Kčs na 1000 základních km		z celkové odpisové sazby připadá na GO %	plošinové	celková odpisová sazba v Kčs na 1000 základních km		z celkové odpisové sazby připadá na GO %
a	b	11	12	21	13	14	15	22
a) hromadné typy:
1	Škoda 1101/2 Tudor	283		40		222	306	60
2	Škoda 1200/1 Sedan	215		60		208	246	60
3	Škoda 440/5 Spartak	215		60
4	Škoda 450
5	Tatra 87	401		35
6	Tatra 600 Tatraplan	295		35
7	Tatra 603	733		25
8	Moskvič	313	245	50
9	GAZ M 20 Poběda	227		60
10	ZIM 12	458		35
11	ZIS 110	459		35
12	GAZ 69 terénní		247	60
13	Barkas (Framo)	208		60	183	194		60

b) ostatní typy neuvedené pod písmenem a):
Pro tato vozidla se stanoví normy odpisů podle obsahu válců v cm³ uvedeného v technickém průkaze vozidla.

Poř. čís.	Značka a typ	Osobní			Dodávkové
		uzavřené	otevřené	z celkové odpisové sazby připadá na GO %	plošinové	skříňové	kombi-nované (SW)	z celkové odpisové sazby připadá na GO%
		uzavřené	otevřené			celková odpisová sazba v Kčs na 1000 základních km
		celková odpisová sazba v Kčs na 1000 základních km				celková odpisová sazba v Kčs na 1000 základních km
a	b	11	12	21	13	14	15	22
1	do 750	300	246	45	205	254	345	60
2	751—1000	320	268	45	205	254	345	60
3	1001—2000	422	346	45	205	254	345	60
4	2001—3000	497	399	45	205	254	345	60
5	nad 3000	456	432	45	205	254	345	60

Vysvětlivky.
Pro osobní automobily, které jsou využívány jen příležitostně, je možno výjimečně se souhlasem příslušného nadřízeného orgánu (viz příloha 1 část V odst. 2 písm. b) použít i časového odpisu; odpisová sazba se vypočte z těchto hodnot:

doba upotřebitelnosti v letech	12
celková odpisová sazba v%	20,8 %
z toho výše procent připadající na GO	60 %

II. Autobusy a autokary

Poř. čís	Značka a typ	Počet náprav	Benzin a ostatní	Nafta	Z celkové odpisové sazby připadá na Go %
Poř. čís	Značka a typ	Počet náprav	celková odpisová sazba v Kčs na 1000 zákl. km		Z celkové odpisové sazby připadá na Go %
a	b	c	11	12	21
a) hromadné typy
1	Škoda 706 RO			464	60
2	Škoda 706 RO Lux			609	45
3	Škoda 706 RTO			529	55
4	Škoda 706 RTO Lux			579	50
5	Karosa HB 5			1114	50
6	Ikarus 30			622	65
7	Ikarus 55			756	50
8	Praga RNDO			467	55
9	Garant 30 K		377		55

b) ostatní typy neuvedené pod písmenem a):
Pro tato vozidla se stanoví normy odpisů podle míst obstavitelnosti uvedené v technickém průkaze vozidla.

1	do 30	2	291	351	50
2	31—70	2	452	502	50
3	nad 70	2		630	50

III. Nákladní automobily

Poř. čís.	Značka a typ	Počet náprav	Valníkové		Sklápěcí ručně		Sklápěcí motorové		Skříňové		Z celkové odpisové sazby připadá na GO %
			benzín a ostatní	nafta	benzín a ostatní	nafta	benzín a ostatní	nafta	benzín a ostatní	nafta
			celková odpisová sazba v Kčs na 1000 základních km
a	b	c	11	12	13	14	15	16	17	18	21
a) hromadné typy:
1	Škoda 706 R (S)			398				460			60
2	Škoda 706 RT (S)			446				456			60
3	Škoda 706 RO skříňový									568	60
4	Škoda 706 RTO skříňový									641	60
5	Škoda 806 RS							434			60
6	Škoda 906 R			427							60
7	Tatra 111 R			549				563			70
8	Tatra 111 NR			563							70
9	Tatra 111 S2							589			70
10	Tatra 114/115			318		326		331		372	60
11	Tatra 128			376						478	70
12	Tatra 128 s navijákem			418							70
13	Tatra 805		435						494		60
14	Praga A 150		276						335		60
15	Praga RN		312						404		60
116	Praga RND			309		312		317		439	60
17	Praga V3S			577				636		696	60
18	Praga V3S s navijákem			621							60
19	Praga S5T			415							60
20	Csepel D 350			347				364			70
21	Csepel D 352			376							70
22	GMC 4 t		493		510		516				60
23	GMC 5 t		515		533		539				60
24	Garant 30 K		252						284		60
25	Garant 30 K skříňový								407		60
26	Garant 32			304						344	60
27	Garant 32 skříňové									437	60

b) ostatní typy neuvedené pod písmenem a):
Pro tato vozidla se stanoví normy odpisů podle užitečného zatížení v tunách uvedeného v technickém průkazu vozidla.

1	0,900—1,500	2	211	230	221	240	231	250			50
2	1,501—2,500	2	232	257	241	266	250	275	308	332	50
3	2,501—4,500	2	302	358	312	368	319	373	402	442	50
4		3	334	369	344	379	351	385	429	463	50
5	4,501—5,500	2	311	381	321	390	332	401	433	474	50
6		3	393	464	400	473	409	484	504	525	50
7	5,501—7,500	2	408	515	417	524	427	534	592	648	50
8		3	502	609	511	618	521	627	699	754	50
9	7,501—10,000	2	564	664	573	672	583	682	653	746	50
10		3	655	756	665	767	674	777	753	846	50
11	nad 10,000	2
12		3	viz poznámka

Poznámka: Pro všechny druhy vozidel nosnosti 10 001 t a více použije se odpisových sazeb udaných pro nosnost 7,501—10,000 t, k nimž se za každou další tunu nosnosti připočte 10 % těchto hodnot.

IV. Speciální automobily a automobily nesloužící k přepravě nákladů

Poř. čís.	Značka a typ	Sanitní	Cisternové	Chladicí	Popelové	Fekální	Volně ložený cement	Ostatní	Z celkové odpisové sazby připadá na GO %
Poř. čís.	Značka a typ	celková odpisová sazba v Kčs na 1000 základních km							Z celkové odpisové sazby připadá na GO %
a	b	11	12	13	14	15	16	17	21
a) hromadné typy:
1	Škoda 1101/2	261							60
2	Škoda 1200/1	217							70
3	Praga RN	436	552			552			60
4	Praha RND		489						60
5	Praga V3S					853			60
6	Škoda 706 R			592	551		722		60
7	Tatra 805	552							60
8	Tatra 128		840						60
9	Tatra 111		798				911		65

Poř. čís.	Značka a typ	Traktory kolové		Z celkové odpisové sazby připadá na GO %
		benzín a ostatní	nafta
		celková odpisová sazba v Kčs na 1000 základních km
a	b	11	12	21
a) hromadné typy:
1	Zetor 25 A		348	55
8	Zetor 25 K		363	55
3	Zetor 35 Super		608	50
4	Škoda 30		462	60
5	Tatra 141		1102	60

b) ostatní typy neuvedené pod písmenem a):
Pro tato vozidla se stanoví norma odpisů podle užitečného výkonu v „k” uvedeného v technickém průkazu vozidla.

1	do 15	334	367	60
2	16— 35	468	508	60
3	36— 50	573	620	60
4	51— 60	720	771	60
5	61— 80	740	795	60
6	81—100	769	826	60
7	nad 100	846	919	60

Vysvětlivky:
Normy odpisů v tabulce uvedené platí pouze pro traktory dopravní jezdící převážně po vozovkách. Normy odpisů pro traktory zemědělské jsou pojaty do „Jednotného sazebníku”, který jest otištěn v částce 55 Úředního listu z roku 1958. Traktory pásové se nepovažují za traktory dopravní a platí pro ně normy odpisů platné pro zemědělské traktory.
Bude-li držiteli traktoru povoleno příslušným nadřízeným orgánem provádění časových odpisů, vypočte se časová odpisová sazba z těchto hodnot:

doba upotřebitelnosti v letech	10
celková odpisová sazba v%	20 %
z celkové odpisové sazby připadá na GO	50 %

b) ostatní neuvedené pod písmenem a):
Pro tato vozidla se stanoví norma odpisů podle obsahu válců v cm³uvedeného v technickém průkaze vozidla.

1	do 750							60
2	751— 1000	140						60
3	1001— 1250	291					283	60
4	1251— 2000	407					248	60
5	2001— 3000	470	322			322	322	60
6	3001— 5000		518	636		518	518	60
7	5001— 7000		556	875		556	556	60
8	7001—10000		953	1460	1262	953	953	60
9	10001—15000		1017			1017	1017	60
10	15001 a více	viz poznámka ve vysvětlivkách						60

Vysvětlivky
Bude-li držiteli automobilů, nesloužících k přepravě nákladů, povoleno příslušným nadřízeným orgánem provádění časových odpisů, vypočte se časová odpisová sazba z těchto hodnot:

doba upotřebitelnosti v letech	10
celková odpisová sazba v %	20 %
z toho výše procent připadající na GO	50 %

Doba upotřebitelnosti a odpisová sazba automobilů nesloužících k přepravě nákladů platí pouze pro vlastní automobil. Vnitřní vybavení pojízdných prodejen, knihoven, dílen, zdravotnických vozů, přenosových vozů apod. je třeba považovat za samostatné inventární předměty, které nutno odpisovat zvlášť podle platných norem odpisů. Naopak automobilový jeřáb, rýpadlo, vrtná souprava, zařízení požárních automobilů, zametačích a kropících automobilů apod. jsou nedílnou součástí vlastního automobilu a tvoří s tímto jediný inventární předmět.
Poznámka: Pro všechny druhy automobilů o obsahu 15 001 a více cm³ se použije odpisových sazeb uvedených pro obsah válců 10 001—15 000 cm³, k nimž se za každých dalších 1000 cm³ připočte 10 % těchto hodnot.

V. Traktory

VI. Přívěsy a návěsy

Poř. čís.	Značka a typ	Počet náprav	Valníkové	Sklápěcí	Skříňové	Speciální	Návěsy	Z celkové odpisové sazby připadá na GO %
Poř. čís.	Značka a typ	Počet náprav	celková odpisová sazba v Kčs na 1000 základních km					Z celkové odpisové sazby připadá na GO %
a	b	c	11	12	13	14	15	21
a) hromadné typy přívěsů a návěsu pro dopravu nákladů:
1	A 1,5		123					60
2	A 3 VK		177					60
3	A3		168		496			60
4	A 5 (PO, S)		214	265	596			60
5	A 7 PO
6	A 10
7	A 3 cisterna					337		60
8	PH A3C cisterna					576		60
9	A 5 U chlad.					748		60
10	T 3,5 P (S)		121					70
11	T 5 P		182					70
12	DA 5 dlouhé dříví					319		60
13	DA 6,5 dlouhé dříví					410		60
14	DT 5 dlouhé dříví					320		60
15	DT 7 dlouhé dříví					366		60

b) ostatní typy přívěsů pro dopravu nákladů neuvedené pod písmenem a):
Pro tato vozidla se stanoví normy odpisů podle užitečného zatížení v tunách uvedeného v technickém průkaze vozidla.

1	do 1,500	1	100	120		131	50
2		2	127	138	368		50
3	1,501—2,500	2	149	160	435	148	50
4	2,501—4,500	2	169	181	502	155	50
5	4,501—5,500	2	187	204	665	182	50
6		3	220	237	772		50
7	5,501—7,500	2	198	215	785	198	50
8		3	236	252	921		50
9	7,501—10,000	2	237	254	988	245	50
10		3	285	302	1163		50
11	nad 10,000	2
12		3	viz poznámku ve vysvětlivkách

c) těžké přívěsy pro dopravu nákladů:

Poř. čís.	Značka a typ	Počet náprav	Valníkové	Sklápěcí	Skříňové	Speciální	Návěsy	Z celkové odpisové sazby připadá na GO %
Poř. čís.	Značka a typ	Počet náprav	celková odpisová sazba v Kčs na 1000 základních km					Z celkové odpisové sazby připadá na GO %
a	b	c	11	12	13	14	15	21
1	15 — podvalník						592	60
2	T 22 — podvalník						816	60
3	SL 40 Gotha						1938	50
4	Hunger STA 20						1488	50
5	Hunger STA 30						1665	50
6	Hunger STA 40						1975	50
7	Hunger STA 60						2375	50

d) traillery:
Pro tato vozidla se stanoví normy odpisů podle užitečného zatížení v tunách uvedených v technickém průkaze vozidla.

1	do 25	1125	50
2	26—30	1375	50
3	31—45	1937	50
4	46—60	2750	50
5	61 a více	4125	50

e) culemeyery:
Pro tato vozidla se stanoví normy odpisů podle užitečného zatížení v tunách uvedených v technickém průkaze vozidla.

1	do 20	2500	50
2	21—40	4420	50
3	41—60	6000	50
4	61—80	8280	50
5	81 a více	10860	50

f) hromadné typy přívěsů pro dopravu osob:

Poř. čís.	Značka a typ (počet míst obsaditelnosti)	Celková odpisová sazba v Kčs	Z celkové odpisové sazby připadá na GO %
1	RPA	383	60
2	PRK 6	327	60
3	DM 4	340	50
4	D 4	298	40
5	B 40	281	50

g) ostatní typy přívěsů pro dopravu osob neuvedené pod písmenem f):
Pro tato vozidla se stanoví normy odpisů podle míst obsaditelnosti uvedené v technickém průkaze vozidla.

Poř. čís.	Značka a typ (počet míst obsaditelnosti)	Celková odpisová sazba v Kčs	Z celkové odpisové sazby připadá na GO %
1	do 30	298	50
2	nad 30	384	50

Vysvětlivky
Bude-li držiteli přívěsů nesloužících k přepravě nákladů (požární, pojízdné dílny, obytné, kanceláře, prodejny, knihovny apod.) povoleno příslušným nadřízeným orgánem provádění časového odpisu, vypočte se časová odpisová sazba z těchto hodnot:

doba upotřebitelnosti v letech	10
celková odpisová sazba v procentech	20 %
z toho výše procent připadající na GO	50 %

Doba upotřebitelnosti a odpisové sazby přívěsů nesloužících k přepravě nákladů platí pouze pro vlastní přívěs. Speciální vnitřní zařízení a vybavení přívěsu (nábytek, obráběcí stroje apod.) tvoří samostatné inventární prostředky, které jsou odepisovány zvlášť podle platných norem odpisů.
Poznámka: Pro všechny druhy přívěsů o nosnosti 10,001 t a více použije se odpisových sazeb udaných pro nosnost 7,501 až 10,000 t, k nimž se připočte za každou další tunu nosnosti 10 % těchto hodnot.

VII. Motocykly, skútry a tříkolky
Pro tato vozidla se stanoví normy odpisů podle obsahu válců v cm³ uvedeného v technickém průkaze vozidla.

Poř. čís.	Obsah válců v cm³	Celková odpisová sazba v Kčs na 1000 základních km		Z celkové odpisové sazby připadá na GO %
Poř. čís.	Obsah válců v cm³	Motocykly a skútry	Tříkolky	Z celkové odpisové sazby připadá na GO %
a	b	11	12	21
1	do 150	182	288	55
2	151—350	234	390	45
3	351—500	239	365	45
4	501 a více	289		35

Vysvětlivky
Bude-li držiteli motocyklu nebo tříkolky povoleno příslušným nadřízeným orgánem provádění časových odpisů, vypočte se časová odpisová sazba z těchto hodnot:

doba upotřebitelnosti v letech	10
celková odpisová sazba v procentech	18 %
z toho výše procent připadající na GO	45 %