(1) Držitelé vozidel jsou povinni plně využívat v provozu především vozidel starších, neběžných a cizích typů; při dočasném poklesu nároků na přepravu jsou povinni ze svého vozového parku odstavovat do provozní zálohy vozidla novějších typů.

(2) V provozu musí být používáno takových druhů vozidel, která odpovídají povaze přepravy. Jestliže nákladní speciální automobil, autobus nebo traktor a jejich přívěs nebo návěs je převážně používán k takovým přepravám, při nichž nemůže být vozidla některého z uvedeného druhu nebo jeho speciálního zařízení plně využito, a držitel takového vozidla neprokáže, že je k zajištění výrobních úkolů nezbytně potřebuje, je povinen převést je na jinou organizaci státního socialistického sektoru, v níž bude vyhovovat uvedeným podmínkám. Neučiní-li tak držitel vozidla, může mu příslušný výkonný orgán krajského národního výboru uložit převedení vozidla, a to i do podniku jiného hospodářského odvětví; nemá-li však držitel možnost přepravu, obstarávanou vozidlem určeným k převodu, zajistit jiným vlastním vozidlem, může být toto rozhodnutí učiněno toliko za předpokladu, že bude držiteli vozidla zajištěna možnost získat jiné vozidlo vhodné pro převážný druh jeho přepravy.

(3) K zajištění hospodárného provádění oprav a k usnadnění zásobování náhradními součástmi a dílci jsou držitelé nákladních automobilů státního socialistického sektoru v obvodu jednotlivých krajských národních výborů povinni používat vozidel značek a typů, které stanoví ministerstvo dopravy v dohodě v příslušnými ústředními úřady.*) Nesplní-li držitel vozidla tuto povinnost, může mu příslušný výkonný orgán krajského národního výboru uložit, aby vozidlo vyměnil za vozidlo organizace státního socialistického sektoru z jiného kraje, a to v dohodě s příslušným výkonným orgánem toho krajského národního výboru, do jehož obvodu vozidlo má být převedeno.

(4) Při provozu osobních automobilů socialistického sektoru musí být veden záznam, z něhož jsou patrny zejména cesty a osoba, která k ní dala příkaz; řidič je povinen předložit tento záznam na požádání dopravních orgánů k nahlédnutí. Vzory záznamů a podrobnosti o jejich vedení stanoví ministerstvo dopravy v dohodě se Státním úřadem statistickým a ostatními zúčastněnými ústředními úřady.**)

(5) Ministerstvo dopravy může v dohodě s příslušnými ústředními úřady učinit i jiná opatření k zajištění hospodárnosti provozu vozidel, zejména může stanovit

a) množství náhradních automobilových součástí a dílců, jejichž spotřebu je možno se zřetelem k podmínkám provozu a ke konstrukci vozidel pokládat pro stanovené výkony vozidel za hospodárnou a která proto nesmí být překročena,

b) množství náhradních automobilových součástí a dílců, které mohou držitelé vozidel se zřetelem ke spotřebě podle písmeny a) mít na skladě pro svá vozidla,

c) způsob hlášení potřeby náhradních součástí a dílců a povinnost vrátit opotřebovanou součást a dílec při koupi nové součásti nebo dílce,

d) povinnost předkládat ke schválení požadavky na provádění generálních, středních a běžných oprav, jakož i plánované údržby ve veřejných opravnách, a povinnost platit penále v případě, že vozidlo nebylo přistaveno k opravě podle plánu, ač jeho technický stav opravy vyžadoval, nebo že oprava nebyla podle plánu provedena,

e) vymezení působnosti činnosti, rozsahu a rozmístění automobilových opraven,

f) povinné vybavení vozidel, zvyšující hospodárnost jejich provozu, zejména hospodárnou spotřebu pohonných hmot a pneumatik (např. teploměry, termostaty, olejové čističe, vypouštěcí šrouby s magnetem, zařízení pro udržování teploty motoru, vířivé vložky, clony chladičů apod.),

g) omezení užívání zvláštních zařízení k úspoře pohonných hmot jen na zařízení jím povolená.