367/1952 Sb. — Vyhláška ministerstva dopravy o plánované údržbě a hospodárném provozu motorových vozidel.

§ 1

Plánovaná údržba.

(1) Řidiči a držitelé motorových vozidel jsou povinni ke zvýšení provozní způsobilosti, hospodárnosti a pohotovosti motorových vozidel provádět jejich udržování podle plánu údržby tak, aby bylo zajištěno pravidelné (cyklické) ošetřování vozidel, jejich mazání, kontrola a seřizování dílů ve stanovených lhůtách a v rozsahu dostačujícím k včasnému zjištění a odstranění závad.

(2) Plán údržby, zejména určení povinných prací za lhůt, obsahují Směrnice o plánované údržbě, motorových vozidel uvedené v příloze I.

§ 2

Hospodárný provoz motorovými vozidly.
Motorová vozidla musí být udržována tak a při jejich provozu musí být používán takový způsob jízdy, aby spotřeba pohonných hmot a opotřebování dílů a obručí byly hospodárné; za hospodárnou spotřebu a opotřebování se pokládá spotřeba pohonných hmot, potřeba generálních oprav motoru nebo vozidla a opotřebování obručí nepřesahující technicko-hospodářské normy stanovené v příloze II.

§ 3

Součinnost národních výborů.
Krajské a okresní národní výbory napomáhají při zajišťování plánované údržby a hospodárného provozu zejména tím, že podporují uvědomování a zvyšování odborné úrovně řidičů, údržbářů i držitelů vozidel, dbají o přenášení zkušeností mezi jednotlivými podniky a o budování stanic technické obsluhy motorových vozidel; provádění a výsledky plánované údržby a hospodárného provozu sledují a hodnotí zejména při zkoumání výsledků výkonů a pravidelných technických prohlídek motorových vozidel.

§ 4

Výjimky.
Tato vyhláška se nevztahuje na vozidla ozbrojených sborů.

§ 5

Účinnost.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953.

k vyhlášce ministerstva dopravy

ČÁST 1

(1) Složitá konstrukce motorových vozidel a značná citlivost jejich ústrojí vyžadují pečlivou obsluhu vozidla a kontrolu všech jeho částí a dílů (udržování vozidla), a to tak včas, aby bylo možno rozeznat opotřebení nebo vadu ještě v době, kdy lze zabránit vzniku poruchy nebo alespoň oddálit nutnost Opravy pouhým seřízením ústrojí, namazáním, vyčištěním mechanismu, odstraněním netěsností, utažením uvolněných spojů nebo odstraněním nesprávné vůle dílů. Udržování prováděné podle sovětských method údržby periodicky po ujetí určitého počtu kilometrů nebo po určité době má proto povahu preventivní ochrannou. Tím slouží co nejdelšímu stálému uchování vozidla v řádném technickém stavu na rozdíl od oprav, jimiž se nastalé poruchy odstraňují výměnou nebo rekonstrukcí skupin, částí nebo dílů vozidla.

(2) Preventivní udržování musí být prováděno v pravidelných lhůtách podle podrobného plánu, který určuje provedení jednotlivých prací ve lhůtách, odpovídajících provozní potřebě a technickým i konstrukčním vlastnostem motorového vozidla (plánovaná údržba).
Plánovaná údržba obsahuje v cyklu všechny práce (technické operace), potřebné k uchování nejdelší možné provozní schopnosti vozidla i při jeho největším výkonu; je účelnější a hospodárnější než udržování neplánovité, živelné, prováděné teprve při vzniku poruchy nebo vady.

(3) Plánovaná údržba zahrnuje tyto práce:

a) ošetřování, zejména čištění a doplňování pohonných a mazacích hmot,

b) mazání všech dílů,

c) technickou kontrolu všech dílů,

d) seřízení ústrojí, utažení spojů a ošetření obručí.

(4) Práce plánované údržby se provádějí v těchto skupinách (stupních):
Při jednotlivých skupinách prací nebo výjimečně mezi nimi se provádí mazání, a to podle plánu mazání (M).

a) denní ošetřování vozidla (D),

b) technická prohlídka 1. stupně (P1),

c) technická prohlídka 2. stupně (P2).

(5) Denní ošetřování, technické prohlídky 1. a 2. stupně a mazání se provádějí po ujetí stanoveného počtu kilometrů nebo po uplynutí stanovené doby. V mezích tohoto rozpětí, které je určeno v plánu údržby (část II této přílohy, oddíl 1 odst. 2, oddíl 2 odst. 1, oddíl 3 odst. 1 a oddíl 4), stanoví přesnou lhůtu (počet ujetých km), v níž je třeba práce provést, držitel vozidla nebo osoba odpovědná za jeho provoz, a to pro každé motorové vozidlo se zřetelem k jeho druhu, typu, stáří a podmínkám provozu. Tím stanoví podrobný plán údržby pro každé motorové vozidlo. Orgány státní správy a závody socialistického sektoru vyznačují plán údržby pro každé motorové vozidlo nejméně pro jedno čtvrtletí dopředu v záznamu podle vzoru A uvedeného v části III.

(6) Pokud v pokynech podniku, který motorové vozidlo vyrobil, jsou stanoveny pro některou práci (na př. mazání) kratší lhůty, platí pro tuto práci lhůta stanovená pokynem výrobního podniku.

(7) Technické podmínky stanovené pro provoz motorových vozidel vyhláškou ministerstva dopravy č. 328/1951 Ú. l. I, o způsobilosti vozidel k provozu na veřejných silnicích, o způsobilosti k jejich řízení a o péči o rozvoj motorismu, zejména také předepsané tlaky obručí, musí být při provádění plánované údržby a v provozu zachovány, a to i tehdy, jsou-li v pokynech výrobce uvedeny jiné údaje.

(8) Plánovaná údržba se vztahuje na všechny druhy motorových vozidel a jejich přívěsů; u motocyklů, traktorů, speciálních motorových vozidel, motorových tříkolek, motorových vozíků pro invalidy a u přívěsů se provádějí práce plánované údržby v rozsahu předepsaném pro automobily, pokud tato vozidla mají skupiny, části nebo díly shodné s automobily; pro ostatní skupiny, části nebo díly těchto vozidel stanoví rozsah plánované údržby (jednotlivé práce a lhůty) držitel vozidla nebo osoba odpovědná za jejich provoz.

(9) Pro provádění údržby zemědělských traktorů (traktorů o rychlosti do 30 km/hod.) platí směrnice ministerstva zemědělství.

(10) Doba potřebná k provedení prací plánované údržby musí být zahrnuta do pracovní doby pracovníků povinných jejich provedením (řidiče, údržbáře).

(11) Všechny zásady, zjištěné při plánované údržbě, je nutno ihned odstranit; závady menšího rázu je povinen zásadně odstranit řidič, závady, které nemůže řidič odstranit nebo které vyžadují opravy, je povinen řidič hlásit držiteli vozidla. Držitel vozidla je povinen postarat se o odstranění takových závad.

(12) Práce, které neslouží jen uchování motorového vozidla ve stavu schopném provozu, jimiž se však obnovuje řádný technický stav vozidla (na př. výměna nebo rekonstrukce opotřebovaných nebo poškozených skupin, částí a dílů vozidla), nejsou zahrnuty do prací plánované údržby; tyto práce jsou běžné, střední nebo generální opravy, jimiž se odstraňují poruchy, vzniklé opotřebením a zjištěné při plánované údržbě nebo vzniklé poškozením při provozu.

(13) Orgány státní správy a držitelé motorových vozidel socialistického sektoru vedou o provádění plánované údržby pro každé motorové vozidlo záznam podle vzoru B uvedeného v části III této přílohy. Záznam je nutno předložit při pravidelné technické prohlídce vozidla (§ 15 vyhlášky ministerstva dopravy č. 328/51 Ú. l. I).

(14) Provádění plánované údržby zajišťují a kontrolují ve státní správě a v podnicích socialistického sektoru jejich zvláštní orgány; ustanovení o dozoru na silniční provoz a na motorová vozidla podle předpisů o silničním provozu (vyhláška ministerstva národní bezpečnosti č. 327/1951 Ú. l. I, kterou se stanoví pravidla silničního provozu a ministerstva dopravy č. 328/1951 Ú. l. I), tím nejsou dotčena.

(15) K zajištění řádné plánované údržby a ke zvýšení vztahu řidiče ke strojům buďtež motorová vozidla svěřována jednomu řidiči nebo jedné četě řidičů (při více směnách a pod.) zásadně trvale; úkoly řidičů a vozidel buďtež pokud možno plánovány a stanoveny rovnoměrně tak, aby nedocházelo při jejich plnění v některém dnu k nadměrnému přepjetí řidiče nebo vozidla.

(16) Ke kontrole teploty vodou chlazených motorů a k urychlenému jejímu dosažení se doporučuje opatřit motorová vozidla s těmito motory teploměry a termostaty.

ČÁST 2

Oddíl 1

(1) Denní ošetřování tvoří:

a) kontrola vozidla před jízdou a za jízdy,

b) denní obsluha vozidla (čištění, doplnění pohonnou látkou a mazadlem a kontrola dílů vozidla),

c) mazání vozidla.

(2) Práce denního ošetřování se provádějí na počátku pracovní směny, v jejím průběhu a před jejím ukončením, u vozidel s nepravidelným provozem po ujetí 200—300 km podle druhu a typu vozidla a podle podmínek jeho provozu. Práce patřící k dennímu ošetřování provádí řidič; jen pro některé nebo všechny práce denní obsluhy a mazání (odst. 2 a odst. 3 písm. C a D) mohou být určení zvláštní zaměstnanci.

(3) Povinné jsou tyto práce:

A. Kontrola vozidla (přívěsu) před jízdou a na počátku jízdy:
Před jízdou je řidič povinen zjistit:
Při výjezdu je řidič povinen zjistit:

1. vnější technický stav vozidla, zejména není-li poškozeno,

2. hladinu a čistotu oleje v motoru,

3. stav paliva v nádrži,

4. zda neteče palivové, olejové a brzdové potrubí, nádrže a palivové čerpadlo,

5. hladinu vody v chladiči a zda neteče voda z chladicí soustavy,

6. upevnění kabelů ke svíčkám a zapalovací cívce,

7. vůli volantu, stav táhel, jejich spojů a činnost řízení,

8. stav obručí a jejich huštění (včetně záložního kola),

9. upevnění kol včetně záložního kola (podle potřeby dotáhnout šrouby diskových nebo dělených kol),

10. stav vozových per, jejich závěsy, upevnění třmenů, čepů a tlumiče.

11. úplnost výstroje,

12. činnost všech světel, ukazatelů směru, houkačky a stíračů,

13. čistotu poznávací (popisné) značky a odrazových skel.

14. tlak oleje v motoru,

15. chod motoru odposloucháním, zda se neozývají nezvyklé zvuky (klepání ventilů, ložisek nebo pístních čepů, hlučení rozvodu a pod.),

16. činnost brzd, nenaráží-li pedál na podlahu a nemá-li příliš malý nebo příliš velký chod naprázdno; u vzduchotlakové brzdy kontrolovat tlak vzduchu,

17. činnost spojky (vůli pedálu).
Práce uvedené pod č. 2, 3, 4, 5, 6 a 15 není řidič povinen před jízdou opakovat, jde-li o vozidlo obsluhované týmž řidičem a garážuje-li vozidlo jednotlivě v uzavřené garáži (jsou obsaženy v pracích, jež jsou předepsány po jízdě)

B. Kontrola vozidla za jízdy.
Za jízdy je řidič povinen sledovat kontrolní přístroje, chod a teplotu motoru, činnost převodovky, řízení a brzd a tlak obručí: při delších zastávkách je povinen kontrolovat motorové vozidlo jako před výjezdem. Pokud to není nutné k zamezení nehody, není dovoleno prudce rozjíždět vozidlo nebo prudce brzdit a jezdit těsně při obrubě chodníku; rovněž není dovoleno snižovat tlak v zahřátých obručích.

C. Denní obsluha vozidla (DO).
Při ní je nutno provést — pravidelně po jízdě — tyto práce:

1. nádrž doplnit palivem,

2. do chladiče dolít vodu; při nebezpečí mrazu po jízdě (směně) vodu z chladiče, po případě — podle konstrukce vozidla — i z bloku vypustit,

3. vyčistit vnitřek vozidla, po případě ložní prostor,

4. očistit vnějšek karoserie, blatníky, kola, světlomety a skla od prachu a bláta a podvozek od hrubých nečistot,

5. očistit poznávací (popisné) značky a odrazová skla,

6. provést kontrolu technického stavu vozidla a jeho dílů (DK), a to

a) stavu, dotažení a upevnění šroubových spojů řízení, vůle v čepech a kloubů řízení,

b) stavu lanek (táhel) a zajištění čepů u mechanických brzd, těsnosti vedení u kapalinových a tlakovzdušných brzd,

c) činnosti zapalovacího zařízení; při obtížném spouštění motoru zkontrolovat činnost spínací skříňky, pojistky, rozdělovače a svíčky, mají-li správnou vzdálenost elektrod,

d) napětí a neporušenost řemene dynama a větráku,

e) upevnění baterie,

f) stavu a huštění obručí, nejsou-li obruče poškozeny nebo nad dovolenou míru opotřebeny, neobjevují-li se na nich vyboulená místa (porušení pláten); vtisknuté kameny nebo jiné předměty nutno odstranit, správnost huštění — i u záložního kola — přezkoušet, po případě dohustit.
Kontrolovat bezvadnost ventilků. Přísně dbát, aby motorová vozidla nestála s vypuštěnými obručemi,

g) činnosti světel (při různých polohách zapínacího klíčku),

h) stavu oleje v motoru a ve vstřikovacím čerpadle,

7. vyčistit vložky v čističích u dřevoplynu, po př. doplnit náplň dřevěného uhlí (mimo garáž),

8. kontrolovat těsnost vedení a upevnění lahví na plyn (mimo garáž).

D. Mazání.

1. Doplňovat podle potřeby olej v motoru, a to nejvhodněji po jízdě, kdy je motor ještě teplý; u dvoudobých motorů doplňovat směsí (promísenou ve zvláštní nádobě) oleje pro dvoudobé motory a paliva v poměru 1 : 25, v záběhu 1 : 20 (v zimě i v létě). U čtyřdobých motorů v záběhu přidávat do benzinu olej pro vrchní mazání v poměru 1 : 400.

2. U ústředního mazání mazat podvozek sešlápnutím pedálu za jízdy po 100 km jízdy, při jízdě za deště a na rozmoklém sněhu i dříve. (Vhodné druhy olejů jsou uvedeny v mazacím plánu v oddílu 4 této části).

3. Každý druhý den (po 200 — 500 km jízdy) provést mazání č. 1. (M 1) podle mazacího plánu (oddíl 4 této části).

Oddíl 2

(1) Technická prohlídka prvého stupně se provádí povinně u osobních automobilů a motocyklů po ujetí 800—1500 km, u nákladních po ujetí 800—1200 km, u autobusů po ujetí 800—1200 km. Provádí ji řidič nebo odborné síly pokud možno za účasti řidiče.

(2) Povinné jsou tyto práce:

A. Kontrola technického stavu vozidla a jeho dílů v rozsahu stanoveném pro denní ošetřování (D), pokud nejsou obsaženy v technické prohlídce prvého stupně (P 1).

B. Důkladné očištění vnějšku i vnitřku vozidla, zejména i stěn, stropu, okenních rámů, podlahy, motoru, převodovky, skříně hnací nápravy, pák řízení, táhel a lan brzdy a svorek akumulátoru; podvozek vozidla umýt.

C. Podrobnější technická kontrola dílů vozidla, a to

1. karoserie: kontrolovat upevnění karoserie k rámu, kontrolovat (upevnit) volné spoje masky, kapoty, blatníků, závěsů dveří, oken, závěsů postranic, střechu, nárazníky, sedadla, podlahové kryty, spouštěcí okna a topení;

2. motoru: kontrolovat těsnění hlav válců (podle potřeby dotáhnout), těsnost klikové skříně, vypouštěcí zátky oleje a ssacího a výfukového potrubí, upevnění motoru (nejsou-li patky motoru prasklé), stav ventilových pružin, rozvod a vůli ventilů (sluchem nebo měrkami). Odposlouchat chod ohřátého motoru a překontrolovat tlak oleje mazací soupravy;

3. chlazení: očistit lamely chladiče od vnějších nečistot (u vzduchem chlazených motorů očistit žebra válců). Přezkoušet upevnění větráku a napětí jeho řemene (podle potřeby řemen seřídit).
Kontrolovat upevnění a stav chladiče a těsnost pryžových spojek a výpustných kohoutů; v případě nutnosti utáhnout ucpávky vodního čerpadla a třmínky hadic;

4. palivové soustavy: ověřit si, že z palivové soustavy neuniká pohonná látka.
Kontrolovat činnost karburátoru, palivového čerpadla, potrubí, čističe paliva a vzduchu (těsnost, upevnění, nečistoty odstranit, příruby přitáhnout, olejovou náplň doplnit nebo vyměnit, čistič vzduchu vymýt).
Přezkoušet vůli hřídelíku, škrticí klapky a činnost (dovírání) sytiče. Klouby táhel u karburátorů promazat:

5. zapalování: kontrolovat neporušenost baterie, vývody baterie a svorky (očistit a natřít tukem), čistotu baterie (očistit do sucha povrch), upevnění kabelů a koncovek a isolaci kabelů, spojení na kostru.
Baterii doplnit destilovanou vodou, přeměřit napětí, hustotu náplně, podlé potřeby dobít;

6. osvětlení a elektrického zařízení: kontrolovat upevnění všech světel a signálních zařízení, stírače a jejich činnost. Vyměnit podle potřeby žárovky.
Prohlédnout isolaci a připojení celého elektrického zařízení (uvolněné svorky dotáhnout, objímky a držáky připevnit, kontakty zajistit proti uvolňování za jízdy).
Kontrolovat upevnění spouštěče a spinače a jejich činnost:

7. spojky: kontrolovat vůli pedálů, záběr spojky a její vysouvání;

8. řízení: přezkoušet upevnění sloupku řízení a skříně řídícího mechanismu a šroubové spoje. Zkontrolovat maximální natočení kol a zjistit, zda při tom kola nikde nenarážejí.
Překontrolovat vůli volantu (v případě potřeby seřídit), spojení táhel a pák řízení; v případě potřeby odstranit vůli ve spojích.
Kontrolovat všechny kulové čepy, přezkoušet vůli čepů a příčný a podélný sklon přední nápravy (svislých čepů);

9. kol a per vozidla: kontrolovat, zda přední kola nekmitají a neuniká-li mazivo z ložisek kol.
Přezkoušet upevnění třmenů per, celistvost per, těsnost upevnění a činnost tlumičů, stav přední a zadní nápravy, rámu vozidla a závěsu pro přívěs.
Odstranit uvolnění nýtů a spojů, pátrat po trhlinách. Prohlédnout potrubí topeni, zjistit jeho těsnost;

10. brzd: kontrolovat celé ústrojí a činnost brzd, stav brzdových táhel, lan, pák a ovládání brzd.
Překontrolovat a dotáhnout všechna spojení hadic a trubek kapalinových brzd.
Překontrolovat hladinu kapaliny v hlavním brzdovém válci a v případě potřeby dolít.
Přezkoušet seřízení brzdy provozní i pomocné (nožní i ruční). Vypustit kondensáty ze vzduchojemů, seřídit tlak vzduchu u vzduchotlakových brzd;

11. obručí: pečlivě pohlédnout obruče, druh a stupeň jejich opotřebení, montáž i huštění.
Kontrolovat zadní dvojité obruče, zda se netřou při jízdě o sebe. Podle potřeby obruče vyměnit; 12. závěsu pro přívěs a přípojek pro brzdy a světla přívěsu.

D. Provést mazání č. 2 (M 2) podle mazacího plánu (oddíl 4 této části).

E. Po ujetí počtu km stanoveného mazacím plánem provést mazání č. 3 (M 3) podle mazacího plánu (oddíl 4 této části).

Oddíl 3

(1) Technická prohlídka druhého stupně se provádí povinně u motocyklů

po ujetí	2.500— 5.000 km
u osobních automobilů po ujetí	5 000—12.000 km
u nákladních automobilů po ujetí	7.000—10 000 km
u nákladních automobilů, jichž se užívá také k hromadné dopravě osob, po ujetí	4.000— 8.000 km
u autobusů po ujetí	4.000—10.000 km

Vozidlo musí být na dobu nutně potřebnou k provedení P 2 odstaveno z provozu (pravidelně 1—3 dny podle druhu, typu, stáří a podmínek provozu vozidla). Údržbu provádějí odborné síly pokud možno za účasti řidiče nebo řidiči zvlášť odborně kvalifikovaní.

(2) Pokud orgán státní správy nebo závod socialistického sektoru nemá odborné síly nutné k provádění technické prohlídky 2. stupně ani není možné tuto prohlídku provádět v jiném závodě, v odborné dílné (stanici technické obsluhy), je povinen zajistit předpoklady pro plynulé provádění prohlídek co nejdříve: do té doby je povinen úměrně zvýšit počet technických prohlídek 1. stupně a podle možnosti rozšířit je aspoň o některé práce technických prohlídek 2. stupně tak, aby řádná údržba vozidel nebyla rušena.

(3) Technická prohlídka 2. stupně může být provedena i po ujetí vyššího počtu km než bylo jeho plánem údržby (část I odst. 5) původně stanoveno, jestliže technický stav vozidla, zjištěný odbornými silami při technické prohlídce 1. stupně a potvrzený osobou odpovědnou za provoz vozidla to dík pečlivému dennímu ošetřování a technickým prohlídkám 1. stupně a hospodárnému způsobu provozu dovoluje.

(4) Při technické prohlídce 2. stupně jsou povinné tyto práce:

A. Všechny práce P 1, pokud nejsou obsaženy v pracích P 2.

B. Důkladná technická revise všech dílů vozidla v tomto rozsahu:

a) Motor.

1. Odposlouchat chod ohřátého motoru.

2. Přezkoušet těsnost pracovního prostoru.

3. Přezkoušet vedení, sedla a pružiny ventilů, podle potřeby je seřídit (provést podle potřeby jako běžnou opravu dekarbonisování a zabroušení.

4. Přezkoušet mechanismus klikového hřídele, vůli ložisek klikového hřídele a ojnic (po odmontování olejové vany), je-li zjištěn nesprávný chod motoru.

5. Přezkoušet upevnění motoru k rámu, pryžové podložky, přitáhnout hlavy válců, kontrolovat těsnost ssacího potrubí, dotáhnout šrouby.

6. Prohlédnout těsnost výfukového potrubí, zjistit, zda je dobře připevněno, není-li propáleno a nepřiléhá-li k hořlavým částem karoserie.

b) Chlazení.

1. Kontrolovat vůli ložisek ventilátoru.

2. Vyčistit důkladné chladicí ústrojí; u vzduchem chlazených motorů vyčistit žebrování válců a lopatky větráků

3. Přezkoušet seřízení řemene ventilátoru (po případě jej vyměnit) a vzdálenost lopatek od chladiče (po případě dotáhnout upevňovací šrouby).

4. Překontrolovat činnost termostatu, v případě nutnosti jej vyměnit.

5. Překontrolovat teploměr a jeho upevněni.

6. Kontrolovat činnost větráku u motorů vzduchem chlazených (po případě vyměnit řemeny), upravit vodicí vzduchové kanály.

c) Mazání.

1. Překontrolovat jakost (znečištění) oleje v motorové skříni.

2. Přezkoušet činnost olejového čerpadla a tlak oleje, činnost kontroly mazání, mazání vahadel ventilů a mazání kompresorů; rozebrat a vyčistit čističe oleje.

3. Vyčistit síto ve spodku klikové skříně (podle možnosti demontáže).

4. Kontrolovat těsnění klikové skříně a vypouštěcí zátky, a je-li třeba, těsnění vyměnit.

5. Přezkoušet činnost ústředního mazání (zda proniká olej na všechna mazaná místa).

6. Provést mazání č. 4 podle mazacího plánu (oddíl 4 této části).

ch) Obruče.

1. Vyměnit navzájem obruče (i u přívěsu).

2. Důkladně kontrolovat stav a stupeň opotřebení obručí, správnost ventilků a kloboučků.

3. Dbát, aby obruče nebyly ojety tak, že by nebylo možné jejich protektorování.

4. Zajišťovat celokruhové obnovování obručí.

d) Palivová soustava.

1. Vyčistit nádrž, přezkoušet těsnost a činnost přívodu paliva (potrubí profouknout).

2. Důkladně prohlédnout a vyčistit karburátor a čistič, zkontrolovat těsnost jehly, správnost hladiny paliva v plovákové komoře a správnou funkci všech součástí karburátoru. Profouknout kanály a trysky. Překontrolovat správnost trysek a seřídit volnoběh.

3. Promazat spoje táhel a ložiska klapek.

4. Dotáhnout spoje tlakového potrubí.

5. Seřídit lanko sytiče.

6. Přezkoušet činnost a těsnost čerpadla paliva, zdvih membrány, a je-li třeba, membránu vyměnit.

7. Přezkoušet vstřikovací zařízení u naftových motorů, není-li chod motoru bezvadný. Přezkoušet trysky; kontrolovat činnost regulátoru. Je-li třeba, seřídit předvstřik.

8. Prohlédnout zařízení na zkapalněný plyn, zajistit těsnost a upevnění spojů

e) Zapalování.

1. Svíčky vyjmout, očistit od nečistot a karbonu, překontrolovat a seřídit vzdálenost elektrod, po případě vyměnit; po montáži svíčky řádně dotáhnout.

2. Srovnat a seřídit doteky přerušovače, dotáhnout upevnění rozdělovače a očistit jeho hlavu (vně i uvnitř), prohlédnout uhlíkový kontakt, raménko a zapojení kabelů. Přezkoušet funkci automatického regulátoru, předzápalu cívky a kondenzátoru.

3. Upevnit kabely vysokého napětí, kontrolovat vedení kabelů (odstranit nebezpečí jejich odírání nebo opálení), jejich koncovky očistit od oleje nebo vaseliny, kontakty upevnit, poškozené kabely vyměnit. Upevnit neisolované uzemňovací kabely a přezkoušet uzemnění na konstrukci.

4. Prohlédnout a očistit žhavicí svíčky.

f) Osvětlení a ostatní elektrická zařízení.

1. Přezkoušet

a) upevnění a seřízení světlometů a účinnost dálkových a tlumených světel,

b) vedení, zda nemá krátké spojení (změřením isolačního odporu).

2. Přezkoušet ostatní světla (obrysová, koncová, brzdová, osvětlení poznávací značky, kontrolní) a dodatkové světlomety, houkačku (vyčistit kontakty) a přezkoušet funkci světel.

3. Připevnit objímky a držáky, vyměnit poškozená sklíčka, upevnit, po př. vyměnit přívody, zajistit dobře kontakty.

4. Akumulátory odborně ošetřit (vybít a nabít mimo vůz), koncové poly pečlivě očistit, natřít tukem svorky, opatrně pevně dotáhnout. Pečlivě akumulátory upevnit.

5. Prohlédnout dynamo, upevnit je, překontrolovat opotřebení kolektoru, očistit kartáčky a kolektor.

6. Upevnit spouštěč, přezkoušet přívodní kabel a jeho upevnění, isolaci a činnost.

7. Prohlédnout osvětlení přístrojové desky a činnost kontrolních přístrojů.

8. Prohlédnout pojistky, vadné vyměnit.

g) Spojka a převodová ústrojí.

1. Seřídit spojku, je-li její chod naprázdno příliš malý nebo příliš velký, namazat ložisko pedálu spojky, přezkoušet zpětnou pružinu pedálu.

2. Kontrolovat množství oleje v převodovce a diferenciálu (podle potřeby doplnit nebo vyměnit), kontrolovat důkladně těsnost skříně převodovky (víko, spoje a zátky), výpustné a plnicí otvory utěsnit, dotáhnout zátky, jsou-li uvolněny.

3. Kontrolovat činnost převodovky (záběr, vysouvání, hluk), připevnění převodovky k rámu a ke skříni spojky.

4. Přezkoušet vůli kloubů, hluky a pružné spojky kloubového hřídele.

5. Kontrolovat těsnost skříně hnací nápravy, množství maziva, přezkoušet vůli pastorku.

h) Kola a řízení.

1. Přezkoušet sbíhavost předních kol, rovnoběžnost náprav. Překontrolovat vůli ložisek, upevnění kol a disků, stav ráfků.

2. Kontrolovat důkladně činnost a stav mechanismu řízení.

3. Prohlédnout kola a řízení přívěsů a upevnění hlavního svislého čepu.

i) Brzdy.

1. Prohlédnout obložení brzdových čelistí (podle potřeby odmastit).

2. U tlakovzdušných brzd prohlédnout kompresor, potrubí, hadice a spoje, brzdič přívěsu, přezkoušet tlak vzduchu a jeho stálost, vyčistit vzduchové jímky (zbavit kondensátu).

3. U kapalinových brzd kontrolovat těsnost potrubí, hadic a spojů a náplň brzdové kapaliny v hlavní nádrži.

4. Prohlédnout a podle potřeby vyčistit motorovou brzdu.

5. Přezkoušet tlakový (podtlakový) válec, jeho stav, těsnost a činnost.

6. Důkladně přezkoušet účinnost a seřízení brzd.

j) Podvozek, závěs pro přívěs, karoserie.

1. Po očištění překontrolovat upevnění a stav rámů, kontrolovat sváry, nosníky a příčky rámu, zjistit trhliny, uvolněné nýty a šrouby, uvolněné spoje dotáhnout (deformace rámu — jako běžnou opravu — opravit).

2. Důkladně kontrolovat pera, nejsou-li listy prasklé, přezkoušet stav závěsů, čepů, ok, třmenů a svorníky. Uvolněné spoje dotáhnout, třmeny a spoje doplnit, prasklé spoje a listy per vyměnit.

3. Překontrolovat upevnění tlumičů a jejich činnost, náplň a těsnost a v případě nutnosti dolít kapalinu.

4. Prohlédnout závěs pro přívěs: tažný hák, kloubový závěs, samočinný závěs, pevnost a neporušenost závěsu. Zkontrolovat připevnění k rámu.

5. Prohlédnout vyklápěcí zařízení u hydraulického vyklápění, kontrolovat přívody, válce, vzpěry a těsnost spojů a v případě potřeby provést odvzdušnění a doplnění kapaliny.

6. Kontrolovat upevnění karoserie k rámu, upevnění kapoty, blatníků, stupátek a pod., dotáhnout, po případě vyměnit šrouby a silentbloky (pružné pouzdro, gumový špalík a pod.)

7. Podrobně prohlédnout dveře vozů i skříně, závěsy a závěry, střechu, nárazníky, zámky a zajištění dveří a postranic proti otevření; těsnění dveří, podlahy a skříní, zasunovací střechu opravit, lak karoserie konservovat.

8. Upravit vnitřní zařízení karoserie, polštářování, sedadla, tyče, police na zavazadla, upevnění skel a činnost spouštěčů skel.

9. Prohlédnout potrubí topení, zjistit těsnost, utáhnout uvolněné spoje. Prohlédnout celé topné zařízení, utěsnit uzavírací klapky, promazat čepy.

10. Utěsnit větrací klapky. Při umělém větrání prohlédnout a podle návodu ošetřit větrací zařízení.

k) Výstroj.

1. Kontrolovat stav a použivatelnost nářadí a náhradních součástek, vadné vyměnit.

2. Prohlédnout zdravotnický materiál (je-li pro vozidlo předepsán), podle potřeby jej doplnit nebo vyměnit.

3. Důkladné očistit plachty, zjistit poškození.

4. Vyzkoušet zvedáky.

5. Prohlédnout a opravit zvláštní výstroj nákladních automobilů, nepoužívané části (plachty, oblouky, klanice) uložit.

Oddíl 4

I. Mazání prvního stupně — M 1 (po 200—500 km jízdy).
Po očištění maznic promazat tlakovou maznici tutým mazivem (automobilovým tukem 00):
čepy předních a zadních per,
kulové čepy řízení a řídících táhel,
čepy výkyvných polonáprav,
čepy přední nápravy,
ložiska čepů brzdových klíčů,
hřídele a čepy pedálů a brzd,
chrániče brzdových lan,
po případě klouby předního pohonu kol.
Při jízdě po suché bezprašné vozovce postačí mazání po větším počtu km, ne však více než je stanovená nejvyšší mez po jízdě za deštivého počasí anebo na rozmoklém sněhu (mazivo je vyplachováno), nutno mazat hned bez ohledu na počet ujetých km.
Podle potřeby ručně olejničkou namazat (předem vyčistit) mazací otvory (automobilovým olejem motorovým)
ložisko roztáčecí kliky,
hřídel regulátoru, kulové klouby a ložiska pák a táhel ke karburátoru,
horní ložisko sloupků řízení.
Otočením víčka Stauferovy maznice o 1—2 otáčky namazat hřídel (ložisko) vodního čerpadla (automobilovým tukem 4) a větráku (automobilovým tukem 2).
U motorů v záběhu vyměnit (po 500 km) poprvé olej v motoru.
Před naplněním novým olejem propláchnout motorovou skříň proplachovacím olejem — nikdy petrolejem nebo naftou. (O vhodných druzích olejů pro motory viz poznámku na konci tohoto oddílu).

II. Mazání druhého stupně — M 2 (po 800—1500 km jízdy).

1. Prohlédnout tlakovou pumpu ústředního mazání a klesne-li stav oleje v jeho nádržce na jednu třetinu doplnit (V létě letním automobilovým olejem motorovým, v zimě automobilovým olejem Z.)

2. Namazat přerušovač a rozdělovač bateriového zapalování otočením Stauferovy maznice o 1—2 otáčky (automobilovým tukem 2).

3. Promazat ložiska vypínací objímky spojky podle konstrukce buď několika kapkami automobilového oleje motorového nebo automobilovým tukem 2.

4. Promazat ložiska ventilátoru (automobilovým tukem 2), hřídel vodního čerpadla (u splavků) a kardanův kloub, je-li třeba je již mazat.

5. Očistit ocelová lana brzdového ustrojí, natřít je starým olejem, promazat maznice brzdového ústrojí (automobilovým tukem 00).

6. Vyčistič vložku čističe vzduchu (kovová vlna) a navlhčit ji směsí motorového oleje a petroleje, pak naplnit čerstvým olejem (značky jako v motoru) do potřebné výše.

7. Kontrolovat stav kapaliny v brzdách (doplnit vždy kapalinou téže značky — obvykle brzdová kapalina Syntol červená 1).

8. Doplnit olej (asi 15 cm) ve skříni vstřikovacího čerpadla a regulátoru motoru: v létě nakapat do komůrky přesuvníku vstřiku asi 15 kapek oleje (automobilovým olejem AF — olej téhož druhu jako pro motor).

9 U vozů v záběhu:
(O vhodných druzích olejů viz poznámku na konci tohoto oddílu).

a) druhá výměna oleje v motoru (po ujetí 1000 km od první výměny),

b) první výměna oleje v převodovce, ve skříní řízení a soukolí hnací nápravy (k propláchnutí skříní použije se proplachovacího oleje — olej ložiskový 207).

III. Mazání 3. stupně — M 3 (v létě po 2.000—2.500, v zimě po 1.500—2.000 km jízdy).

1. Pravidelně vyměnit olej v motoru; na jaře vyměnit vždy zimní olej za letní a na podzim letní druhy za oleje zimní

2. Před naplněním motoru novým olejem propláchnout motorovou skříň proplachovacím olejem

3. Doplnit olej v převodovce, ve skříni hnací nápravy a ve skříni řízení. Klouby kardanového hřídele starší konstrukce promazat tlakovou maznicí automobilovým tukem 2, novější podle potřeby doplnit automobilovým olejem C.

4. Namazat spouštěč, dynamo a magnet podle jejich konstrukce buď automobilovým tukem 2 nebo několika kapkami automobilového oleje Z (přemázání by mohlo škodit funkci). Ložiska některých dynam, spouštěčů a magnet nutno mazat až po 20.000 km (v odborné dílně).

5. Kápnout, kapku čistého vyplachovacího oleje na plstěnou vložku pohyblivé páčky přerušovače.

6. Prostříkat odlehčená pera, jejich boční strany natřít mazadlem.

7. Kontrolovat těsnění a doplnit mazivo (automobilový tuk 00) drážkového spojovacího hřídele.

8. Překontrolovat náplň hydraulických tlumičů výkyvů, podle potřeby doplnit tlumičovým olejem

IV. Mazání 4. stupně — M 4 (po 5000—6000 km jízdy).
Poznámka:
Pro mazání čtyřdobých motorů benzinových vodou chlazených a pro většinu motorů naftových se užívá v létě automobilového oleje AF, v zimě automobilového oleje Z (při trvalých větších mrazech).
Pro mazání čtyřdobých motorů vzduchem chlazených a pro petrolejové a některé naftové motory se užívá v létě oleje BB, v zimě oleje A, při trvalých větších mrazech oleje Z.
U motocyklových motorů čtyřdobých se užívá v létě automobilového oleje D, v zimě oleje A, při trvalých větších mrazech oleje Z.
K mazání benzinových motorů dvoudobých, mazaných směsí s palivem, se užívá automobilového oleje DT.
Pro mazání převodovek, skříně řízení a hnací nápravy se užívá v létě automobilového oleje C, v zimě automobilového oleje CZ, u vozidel zvlášť namáhaných v létě automobilového oleje EP, v zimě oleje EPZ.
Pro zadní nápravy s hypoidním ozubením (nikoliv pro převodky) se používá automobilového oleje EPH.
Pro málo těsné zadní nápravy a skříně řízení se používá automobilového tuku 00.

1. Pravidelně doplnit po případě vyměnit olej v převodovce, skříni řízení a ve skříni hnací nápravy; na jaře vyměnit zimní olej za letní a na podzim letní druhy oleje za zimní. Automobilový olej C nebo Z se vyměňuje po 10.000 km.

2. Promazat ložiska předních kol (automobilovým tukem 2), po případě vnější ložiska zadních kol (dbát na utěsnění) a ložiska brzdových táhel (automobilovým tukem 00).

3. Vyměnit olej a vyčistit skříň vstřikovacího čerpadla, doplnit maznici na regulátoru vstřikovacího čerpadla, do přesuvníku vstřiku nakapat 10—15 kapek oleje (téže značky jako v motoru).

4. Promazat pera (při uvolněných perových svorkách a po odlehčení per) automobilovým tukem 00
Při každém druhém mazání 4. stupně, t. j. po 10.000—12.000 km jízdy ještě:

5. Promazat závěsy karoserie, stahovače oken, veřeje kapoty a pod. (automobilovým olejem motorovým)

6. Prohlédnout a namazat náhon rychloměru (automobilovým tukem 2 nebo automobilovým olejem motorovým).

7. Vyměnit poprvé plstěnou vložku čističe oleje (při další výměně po 15.000 km, t. j. vždy při třetím mazání čtvrtého stupně).
Při každém čtvrtém mazání 4. stupně (po 20.000 km jízdy):

8. Rozebrat, vyčistit a namazat nosná pera (automobilovým tukem 00 s přídavkem 3 až 5% vločkového grafitu).

9. Vyčistit klouby spojovacího hřídele a naplnit čerstvým mazadlem (skříně těsné a olejová ložiska automobilovým olejem C, klouby starší konstrukce automobilovým tukem 2).

10. Prohlédnout, seřídit a naplnit valivá ložiska dynam, spouštěče a magnetky v odborné dílně (automobilovým tukem 2).

11. Rozebrat a důkladně vyčistit čistič vzduchu, kovové kroužky naolejovat a spodní nádobku naplnit čerstvým olejem (automobilový olej téže značky jako pro motor).

ČÁST 6

č. 367/1952 Ú. l. o plánované údržbě a hospodárném provozu motorových vozidel.

k vyhlášce ministerstva dopravy

ČÁST 1

(1) Spotřeba pohonných látek, obručí a do jisté míry i mazadel a výkony motorových vozidel jsou odvislé, kromě jiných vlivů, též od vnějších podmínek provozu motorových vozidel. Z vnějších podmínek provozu se uplatňují zejména: sklonitost silnice a povrch vozovky. Proto se pro účely technicko-hospodářských norem v silniční dopravě přihlíží k těmto druhům provozních poměrů:

		označení
1. Sklonitost silnice:
a)	rovinatá silnice	R
b)	kopcovitá silnice	K
c)	horská silnice	H
2. Povrch vozovky
a)	— rovný (asfaltový, betonový, dlážděný kostkou, špalíčkovaný, dehtový, válcovaný dobrý nebo s jiným rovným povrchem, a to i s tenkou vrstvou uježděného sněhu)	I.
b)	— nerovný (ve špatném stavu — výtluky — nebo rovný s jakoukoliv úpravou povrchu, avšak a vysokou projetou vrstvou sněhu nebo s vrstvou neprojetého sněhu do 15 cm)	II.
c)	— rozježděný (s hlubokými rýhami, nerovný kamenitý, blátivý nebo s jakoukoliv úpravou povrchu, avšak s vrstvou neprojetého sněhu vyšší než 15 cm)	III.
d)	— terén (na stavbách pískovištích a lomech, pole, louky, rozmoklé lesní a polní cesty	IV.

(2) Pro třídění silnic do skupin podle jejich sklonitosti pro účely technicko-hospodářských norem se pokládá

a) za rovinatou silnici silnice (cesta) — třeba v hornatém kraji — jejíž podélný profil vykazuje sklony nejvýše 5%, takže téměř není třeba jet na nižší rychlostní stupeň než na přímý záběr;

b) za kopcovitou silnici silnice (cesta), na jejímž podélném profilu se rovina často střídá s kopci o sklonu nad 5%, takže je třeba jet na nižší rychlostní stupeň než na přímý záběr, a to na úsecích zpravidla delších než 500 m;

c) za horskou silnici silnice (cesta) v horách, která má strmé sklony a zákruty, vyžadující častého řazení a dlouhých jízd při zařazeném nízkém rychlostním stupni; za strmý svah se pokládá svah o sklonu nejméně 15%.

(3) Jednotlivé druhy provozních poměrů, uvedené v odst. 1, které mají přibližně týž vliv na opotřebování vozidel nebo obručí, se pro účely technicko-hospodářských norem sdružuji do těchto hlavních skupin provozních poměrů:

A. příznivé:	R	I	— silnice kopcovitá, povrch rovný.
A. příznivé:	K	I	— silnice kopcovitá, povrch rovný.
B. ztížené:	R	II	— silnice rovinatá, povrch nerovný.
	K	II	— silnice kopcovitá, povrch nerovný.
	H	I	— silnice horská, povrch rovný.
C. nepříznivé:	R	III	— silnice rovinatá, povrch rozježděný.
	K	III	— silnice kopcovitá, povrch rozježděný.
	H	II	— silnice horská, povrch nerovný.
D. velmi nepříznivé:	R	IV	— terén v rovině.
	K	IV	— terén kopcovitý.
	H	III	— silnice horská, povrch rozježděný.
	H	IV	— terén horský.

(4) Provozní poměry se označují pro účely norem spotřeby pohonných látek oběma značkami pro danou skupinu sklonitosti silnice a povrchu, na př. provozní poměry při jízdě po kopcovité silnici s válcovaným povrchem v dobrém stavu (povrch rovný) se označují K I nebo při jízdě po silnici v rovině (rovinaté) s vrstvou neprojetého sněhu do 15 cm (povrch nerovný) se označí R II a pod. Pro stanovení lhůt P1 a P2 a účely norem výkonů vozidel do generální opravy a norem výkonů obručí se užívá označení podle skupin provozních poměrů A až D.

(5) Normy spotřeby pohonných látek, olejů a mazadel, obručí, automobilových plášťů, akumulátorů i normy výkonů motorových vozidel mezi velkými opravami slouží zajištění hospodárnosti provozu a premiování řidičů a údržbářů za úspory; spotřeba i výkony musí být držiteli vozidel sledovány a kontrolovány v provozu; k tomu účelu jsou držitelé vozidel povinni vést vhodné záznamy. Jsou dále povinni informovat řidiče o normě základní spotřeby jejich vozidla a o výši přirážek po případě srážek v procentech pro jednotlivé druhy provozních poměrů a pro jiné důvody, jakož i o normách výkonů vozidel do generální opravy a o normách výkonů obručí a akumulátorů. Nejméně jednou za 14 dní provozu vozidla jsou povinni se přesvědčit o skutečné spotřebě a porovnat ji se spotřebou normovanou pro provedené výkony; je-li spotřeba vyšší než normovaná, musí držitel vozidla učinit příslušná opatření k zajištění hospodárné spotřeby (seřízení vozidla, poučení řidiče a pod.).

ČÁST 2

A. Normy spotřeby při jízdě.

(7) Norma spotřeby jiných pohonných látek než benzinové směsi a nafty se stanoví podle těchto přepočítaných poměrů;

a) 1 kg zkapalněného (tekutého) plynu odpovídá 1,5 l benzinové směsi nebo naopak 1 litr benzinové směsi odpovídá 0,67 kg zkapalněného plynu,

b) 1 m³ svítiplynu při tlaku 1 atm a 0° C odpovídá 0,5 l benzinu,

c) 1 m³ metanu anebo zemního plynu při tlaku 1 atm a 0° C odpovídá 1 l benzinu,

d) 1 kg dřevěného uhlí nebo antracitu odpovídá 0,67 l benzinové směsi, nebo naopak 1 l benzinové směsi odpovídá 1,5 kg dřevěného uhlí nebo antracitu,

e) 1 kg suchého dříví odpovídá 0,24 l benzinové směsi nebo naopak 1 l benzinové směsi odpovídá 4,2 kg suchého dříví.

f) 1 kg koksu odpovídá 0,5 l benzinové směsi, nebo naopak 1 l benzinové směsi odpovídá 2 kg koksu.

(8) Držitel vozidla (osoba odpovědná za provoz vozidel, vedoucí závodu), je oprávněn zvýšit na omezenou dobu základní normu spotřeby pohonných látek uvedenou v tabulce č. 1 v části VII., a to nejvýše o 5% základní normy, je-li to odůvodněno technickým nedostatkem vozidla, který nelze ihned odstranit. Na př. vozidlo je třeba ponechat omezenou dobu v provozu přesto, že některá součást vozidla je opotřebovaná, nelze ji však ihned opravit nebo vyměnit. Je oprávněn i zvýšit sazby přirážek k základní normě spotřeby (tabulka č. 2 části VII.), a to zvýšit příslušnou přirážku přičtením celkem nejvýše 10%, je-li to odůvodněno mimořádnými okolnostmi, zejména provozními poměry, pro které není stanovena zvláštní přirážka (na př. mimořádně časté zastavování vozidel, hustota stanic na poměrně krátké trati, jiný přerušovaný provoz — na př. rozvoz potravin v městech, rozvoz a svoz pošty, časté nakládání a skládání a pod. — hustá mlha, vyžadující jízdy ne větší rychlostí než 6 km, jízda s nákladem ryb nebo živého dobytka nebo nebezpečného nákladu).

(9) Skutečná spotřeba motorových vozidel nesmí překročit stanovenou normu.

(10) Normy spotřeby jsou stanoveny pro provoz na veřejných silnicích: pro provoz speciální mimo veřejné silnice (na př. provoz vnitrozávodový, pro polní práce), je nutno stanovit normy podle znaků odpovídajících tomuto provozu.

(11) Vzory zjištění norem spotřeby v silničním provozu za různých provozních podmínek u různých typů motorových vozidel jsou uvedeny v části VIII. této přílohy.

1. Norma spotřeby pohonných látek při jízdě určuje pro jednotlivé druhy a typy motorových vozidel — v závislosti na různých provozních poměrech — přiměřenou a hospodárnou spotřebu pohonné látky na 100 km jízdy, čítajíc v to spotřebu pro denní ošetřování (D) motorového vozidla.

2. Základní norma spotřeby benzinové směsi nebo nafty (plynového oleje) je stanovena pro běžné typy a druhy motorových vozidel a pro příznivé provozní poměry v tabulce č. 1 v části VII; je to spotřeba motorového vozidla v řádném technickém stavu zatíženého do dovoleného zatížení, při jízdě na silnicích v rovině nebo s mírným zvlněním a asfaltovým, betonovým nebo dlážděným nebo jiným rovným (dobře uválcovaným) povrchem vozovky za příznivých povětrnostních poměrů a bez přívěsného vozu; v základní normě spotřeby je obsažena i spotřeba nutná pro manévrování, řazení rychlostí a pro denní ošetřování vozidla.

3. Při jízdě za ztížených provozních poměrů se základní norma podle odstavce 2 zvyšuje o přirážku, jejíž výše v procentech základní normy je stanovena v tabulce č. 2 v části VII. této přílohy; při jízdě vozidla nezatíženého po případě zatíženého jen do 30% dovoleného zatížení se základní norma snižuje — s výjimkou osobních automobilů — o srážku, jejíž výše v procentech je rozněž uvedena v tabulce č. 2 v části VII. této přílohy.

4. Přirážky uvedené v tabulce č. 2 v části VII., po případě přirážky, uvedené v odst. 8 — je-li více důvodů ztížené jízdy — se sečítají; součet přirážek se připočítává k základní normě za délku jízdy projetou za ztížených podmínek. K přirážkám uvedeným pod pořadovým číslem 4 písm. a) (jízda uvnitř velkého města) lze přičíst jen přirážku na technický stav vozidla (poř. č. 1), na mlhu [poř. č. 4, písm. b)], na zimní období [poř. č. 4, písm. c)], na Jízdu v koloně [poř. č. 4, písm. d)], na skříňovou karoserii (poř. č. 5), na přívěsné vozy (poř. č. 6) a pomocná zařízení (poř. č. 7), po případě mimořádné přirážky podle odst. 8. Při cvičných jízdách se zvyšuje celková norma spotřeby o 5%.

5. Pro určení normy spotřeby jsou směrodatné km udané tachografem nebo tachometrem po přepočítání případné úchylky přístroje U vozidel, která nejsou vybavena nebo která z technických příčin nelze vybavit předepsaným přístrojem, musí býti stanovena vzdálenost před jízdou nebo aspoň musí být najeté km (udané řidičem) přezkoušený měřením na mapě.

6. Pro vozidla, která nejsou uvedena v tabulce číslo 1 nebo pro vozidla kombinovaná nebo speciální stanoví základní normu spotřeby držitel vozidla (vedoucí závodu). Určování základní normy spotřeby paliva provádí se za těchto podmínek:

a) vozidlo musí býti v dobrém technickém stavu, se zaběhaným motorem řádně seřízeným, dobře seřízeným zapalováním a karburátorem, po případě vstřikovacím čerpadlem a tryskami vstřiku; motor musí být ohřát na požadovanou provozní teplotu, brzdy a sbíhavost kol musí být seřízeny a pneumatiky huštěny předepsaným tlakem tak, aby vozidlo mělo přiměřený doběh, to je dojezd s vysunutými převody a vypnutým motorem v rovně;

b) vozidlo musí být zatíženo na předepsanou největší celkovou váhu: traktor se zkouší s přívěsem o celkové váze přívěsu, rovnající se dvojnásobku provozní váhy traktoru,

c) vozidlo má řídit uvědomělý a svědomitý řidič;

ch) změří se přesně množství paliva spotřebovaného na ujeté dráze (1 km) zvlášť pro každou jízdu tam a zpět, celkem tedy 6 měření. Měření se provede pomocí průtokového měřiče spotřeby, který musí dávati možnost odečtení 2 cm³.
Z naměřených hodnot zjistí se střední hodnota spotřeby na 1 km a vypočítá se spotřeba na 100 km. K této spotřebě paliva připočte se u nákladních automobilů 15% na příznivé okolnosti během měření a na denní ošetřování. Spotřeba se udává s přesností na jedno desetinné místo, zaokrouhlené tak, že pod 0,05 se zaokrouhlí dolů, 0,05 a výše nahoru. Na př. vypočítaná spotřeba 16,23 l = 16,2 l,
26,95 l = 27,- l.
Takto zjištěná spotřeba je základní norma spotřeby paliva motorového vozidla.

d) při zkušebních jízdách použije se největšího normálního rychlostního stupně (zařazen zpravidla přímý záběr);

e) zkouška se provede na suché rovinaté silnici, pokud možno bez zatáček o délce 1 km, vymezeně pevnými kilometrovníky, tam a zpět, s tvrdým povrchem (asfalt, beton). Dovolené je krátké stoupání a spád do 1.5%;

f) přípustná je největší síla větru 7—18 km v hod. a vnější teplota 5—20°C;

g) měření se provede třikrát v obou směrech; jízdy v obou směrech následují za sebou;

h) při měření spotřeby najíždí vozidlo 200 m před počátkem zkušební dráhy stejnoměrnou rychlostí, odpovídající dvěma třetinám největší rychlosti, u vozidel s omezovačem (regulátorem) otáček motoru a traktoru třem čtvrtinám největší rychlosti, udané v typovém osvědčení zkoušeného vozidla. Rychlost se zaokrouhlí na nejbližší 5 nebo 0. (Na př. ⅔ nebo 3⁄4 rychlost 41.2 km/hod. se zaokrouhlí na 40 km/hod.).
Rychlost se měří stopkami. Dovolená úchylka je ± 3,5%. (Na př. vozidlo, které má být zkoušeno ve 40 km/hod. rychlosti, vykazuje podle měření stopkami 38,6 km, to je dovolená úchylka);

i) o provedení měření a zkoušky je nutno provésti zápis.

B. Normy spotřeby pohonných látek na údržbu a opravy motorových vozidel.

(1) Norma spotřeby pohonných látek na seřizování motoru při technických prohlídkách 1. nebo 2. stupně činí 5% základní spotřeby na 100 km jízdy podle tabulky č. 1 v části VII. této přílohy.

(2) Délka zkušební jízdy činí

a) po střední opravě	10 km.
b) po generální opravě	30 km.

Pro normu spotřeby pohonných látek při jízdě platí ustanovení oddílu A této části.

(3) Norma spotřeby pohonných látek při zkušebním běhu motoru na brzdě nebo při prvotním záběhu motoru před jízdou činí na každou jednotku jeho jmenovitého výkonu (na každého koně)

u benzinových motorů	0,3 l,
u naftových motorů	0,2 l.

ČÁST 3

(1) Normy spotřeby mazacích olejů činí

a) u čtyřdobých motorů 4 až 6% normy spotřeby pohonné látky; pro stanovení normy v uvedeném rozmezí je směrodatný technický stav vozidla a opotřebení motoru;

b) u dvoudobých motorů 5% normy spotřeby pohonné látky;

c) u čtyřdobých motocyklových motorů s cirkulačním mazáním 5% normy spotřeby pohonné látky.

(2) Normy spotřeby mazadel v převodovém ústrojí činí

a) u vozidel s jednou hnací nápravou 0,8% normy spotřeby pohonné látky,

b) u vozidel s více hnacími nápravami 1,5% normy spotřeby pohonné látky.

(3) Norma spotřeby tuhých tuků činí u vozidel bez ústředního mazání 0,8% normy spotřeby pohonné látky.

ČÁST 4

(1) Automobilové pláště se dělí pro normy svých výkonů do těchto skupin:

a) pláště pro osobní a dodávkové automobily (nákladní automobily s podvozkem osobních automobilů o nosnosti do 900 kg),

b) lehké pláště: do rozměrů 7,15—20 mimo pláště uvedené v bodě a), dále rozměry 30 X 5 a 32 X 6,

c) střední pláště: do rozměrů 9,00—20 a rozměry 34 X 7, 36 X 6 a 36 X 8,

d) těžké pláště: do rozměrů 11,00—20 a rozměry 38 X 7, 38 X 9 a 40 X 8,

e) obří pláště: do rozměrů 12,00—20 a rozměry 13,00—20, 12,00—22 a větší.

(2) Normy výkonů plášťů jsou stanoveny pro jejich jednotlivé skupiny v části VII. této přílohy v tabulce 3 a to pro skupiny provozních poměrů A (příznivé), B (stižené), C (nepříznivé) a D (velmi nepříznivé). Pro bližší třídění provozních poměrů platí ustanovení části I této přílohy.

(3) Normy jsou stanoveny pro výkony plášťů až do jejich vyřazení z provozu bez celokruhového obnovení (vulkanisování); provede-li se takové obnovení, zvýší se norma výkonu o podíl odpovídající poměru nákladu na celokruhové obnovení k pořizovací ceně pláště (na př. pořizovací cena pláště, jehož norma je 35.000 km, činí Kčs 7209,—, obnovení stojí Kčs 2480.—, t. j. 34% pořizovací ceny. Původní norma výkonu pláště 35.000 km se zvýší o 34%, t. j. na 46.900 km).

(4) Norma výkonu duší činí 150% normy výkonu plášťů podle odst. 2.

(5) Držitel vozidla (osoba odpovědná za provoz vozidla, vedoucí závodu) je oprávněn snížit normu výkonu určitých plášťů stanovenou v tabulce č. 3 části VII. v případě, že takové snížení je odůvodněno trvale mimořádně ztíženými provozními poměry nebo sníženou odolností plášťů, potvrzenou jejich výrobcem. Toto snížení smí činit nejvýše 10%. Osoba odpovědná za provoz vozidla odpovídá za oprávněnost snížení normy

ČÁST 5

ČÁST 6

(1) Výkon motorových vozidel mezi generálními opravami je výkon v km ujetých od prvého zařazeni vozidla do provozu až do první generální opravy nebo od generální opravy až do další generální opravy anebo do vyřazení vozidla; za hospodárný výkon se pokládá ujeti počtu km, který je stanoven se zřetelem k typům vozidel a podmínkám jejich provozu v části VII této přílohy v tabulce č. 1.

(2) Normy výkonů motorových vozidel mezi generálními opravami jsou uvedeny v části VII. v tabulce č. 1 pro skupinu provozních poměrů A (příznivé), B (ztížené), C (nepříznivé) a D (velmi nepříznivé): pro bližší třídění provozních poměrů platí ustanovení části I této přílohy.

(3) Jezdilo-li motorové vozidlo za různých skupin provozních poměrů, stanoví se norma výkonu průměrem z poměrného počtu ujetých km v jednotlivých skupinách provozních poměrů.

(4) Generální oprava motorového vozidla zajisťuje obnovu všech skupin, částí a dílů motorového vozidla, nutnou k udržení vozidla ve stavu schopném provozu. Generální oprava obsahuje vynětí jednotlivých skupin (agregátů) z podvozku a úplné rozebrání skupin na části a díly, kontrolu a třídění částí a dílů na vyhovující, potřebující opravu nebo nevyhovující, výměnu nevyhovujících dílů za nové a opravu dílů opotřebených, kontrolu rámu a jeho opravu, dále sestavení částí z nových nebo opravených dílů a skupin z částí, jejich vyzkoušení a seřízeni, sestavení a vyzkoušení motoru na motorové brzdě a sestavení vozidla a jeho vyzkoušení při jízdě.

(5) Pro generální opravy hlavních částí motorového vozidla (převodovka, redukční skříň, rozvodová skříň, zadní a přední mosty, řízení) platí výkony stanovené pro vozidlo jako celek.

(5) Připouští-li stav vozidla prodloužení lhůty ke generální nebo střední opravě, lze opravu provést později; nutnost a doba opravy musí být zjištěny odpovědné osobou odpovědnou za provoz vozidla a odbornými sílami při plánované údržbě 2. stupně a stanoveny další přípustné výkony, po kterých teprve bude na vozidle oprava provedena. Osoba odpovědná za provoz vozidla odpovídá za oprávněnost prodloužení lhůty.

(6) Výjimkou z ustanovení odst. 5 se norma výkonu motoru do generální opravy stanoví polovinou výkonu stanoveného pro generální opravu vozidla jako celku.

(7) Výkon pro střední opravu vozidla se stanoví polovinou výkonu stanoveného pro generální opravu vozidla; střední oprava vozidla obsahuje generální opravu motoru (odstavec 6) i s jeho vymontováním z podvozku a běžnou opravu ostatních skupin, částí a dílů bez vymontování skupiny lze odmontovat z podvozku jen jednotlivě v případě, nelze-li odstranit poruchy na rámu a dá-li k odmontování souhlas vedoucí závodu (dílny)

(8) U vozidel po generální opravě se snižují normy výkonů o 10%, po druhé generální opravě o 15% a po třetí generální opravě o 20%: takto snížená norma výkonu platí i pro výkony po dalších generálních opravách

(9) Při jízdách s přívěsem se stanovené normy výkonu mezi generálními opravami snižují, a to

a)	při převážné jízdě s přívěsem (přes 50% stanovené normy výkonu)	o 10%,
b)	při častější jízdě s přívěsem (přes 25% stanovené normy výkonu)	o 5%,
c)	u traktorů jsou uvedená snížení výkonů přípustná jen, byl-li připojen druhý přívěs.

(10) Generální a střední oprava vozidla a motoru se provádí nejdříve po ujetí stanoveného počtu km; vyžaduje-li stav vozidla zjištěný při plánované údržbě opravy dříve, nebyl provoz hospodárný, pokud nejde o stav způsobený poškozením v provozu.

(11) Pro posuzování hospodárnosti provozu motorových vozidel mezi generálními opravami, zejména při prémiování řidičů a údržbářů, je nutno vedle výkonů přihlédnout také k celkovým nákladům v mezidobí mezi generálními opravami vynaloženými na práce plánované údržby a na běžné a střední opravy vozidel. Podrobnosti, zejména normy těchto nákladů, budou stanoveny zvláštním opatřením.

(12) Pro motorová vozidla typů, které nejsou uvedeny v tabulce 1 v části VII. této přílohy, stanoví normu výkonu mezi generálními opravami držitel vozidla (osoba odpovědná za provoz vozidla, vedoucí závodu) se zřetelem k podmínkám provozu, ke konstrukci vozidla a se zřetelem k normám výkonů obdobných typů.

(13) Opravy odstraňující během provozu poruchy jednotlivých skupin, částí a dílů, způsobené opotřebováním, nesprávnou jízdou nebo nedokonalou plánovanou údržbou, jsou opravy běžné, sloužící k zajištění okamžité provozní schopnosti vozidla. K pracím odstraňujícím důsledky přirozeného opotřebování patří na př. výměna pístních kroužků, zabroušení ventilů, výměna dílů způsobená nedostatkem konstrukce nebo materiálu a pod.; k poruchám způsobeným nesprávnou jízdou nebo nedokonalou údržbou patří na př. zlomení per nebo třmenů, listů per, nadměrné opotřebení brzdových bubnů a pod.

(14) Běžné opravy se, provádějí podle potřeby Generální opravy motorů a generální opravy celého vozidla je nutno plánovat pro každé motorové vozidlo a to podle jeho druhu, typu a způsobu provozu, při provádění oprav se doporučuje používat metody skupinové (agregátové), při níž se vyměňují určité skupiny (motor, převodovka, přední náprava, řídící mechanismus, kabina u nákladních vozidel) za opravené nebo nové skupiny téhož typu

ČÁST 7

1. Nákladní automobily.

A. Československé značky.

Číselné označení typu		Značka výrobní	Typ	Obsah válců ccm		Zákl. norma spotřeby v 1 na 100 km	Norma výkonu do generální opravy (v 1000 km) pro provozní poměry skupiny
							A		B	C	D
1.	Praga	AN 13—18 s.,	4 v, 1 t	1945		16,0	70		60	50	35
2.		AN 19 s.,	6 v, 1,5 t	2491		17,0	70		60	50	35
3.		MN,	4 v, 2 t	2292		21,0	70		60	50	35
4.		L,	4 v, 3 t	3800		24,0	70		60	50	35
5.		N,	4 v, 5 t	6080		42,0	130		120	100	65
5.		N,	4 v, 5 t	7500		40,0
6.		LN,	4 v, 1,5 t	1660		12,5	80		70	60	40
7.		TN,	6 v, 7 t	7800		40,0	120		110	100	60
8.		RN,	6 v, 3 t	3468		24,0	100		90	75	50
9.		A 150,	4 v, 1,5 t	2090		16,0	85		75	65	45
10.		SND,	6 v, 4 t	6754		23,0	90		80	70	45
11.		ND,	6 v, 6 t	8850		28,0	110		100	80	55
12.		RND,	4 v, 3 t	4500		16,0	110		100	80	55
20.	Škoda	154,	4 v, 1,5 t	1944		17,0	80		70	60	40
21.		104,	4 v, 1 t	1655		13,5	80		70	60	40
22.		206,	6 v, 2 t	2650		24,0	100		90	75	50
23.		256 B,	6 v, 2,5 t	3137		25,0	100		90	75	50
24.		304,	4 v, 3 t	4828		33,5	120		110	90	60
25.		306,	6 v, 3 t	7270		34,5	130		115	100	65
26.		506,	6 v, 5 t	7270		38,5	130		115	100	65
27.		506,	6 v, 5 t	8275		42,0	130		115	100	65
28.		254 D,	4 v, 2,5 t	3763		17,0	100		90	75	50
29.		404, D,	4 v, 4 t	5702		24,0	105		100	95	50
30.		406, D	6 v, 4 t	8553		25,0	105		100	90	50
31.		606, D	6 v, 6 t	8553		28,0	130		120	100	65
32.		706 N,	6 v, 7 t	8553		28,5	130		120	100	65
33.		706 R,	6 v, 7 t	11781		28,0	150		135	110	75
40.	Tatra	24,	4 v, 5 t	7480		35,5	120		110	90	60
41.		24/58,	6 v, 8,5 t	11220		50,0	120		110	90	60
42.		27	4 v, 3 t	4712		27,0	100		90	75	50
43.		43/52,	4 v, 1¹/₂ t	1910		17,0	100		90	75	50
44.		24/91,	6 v, 5 t	7250		30,0	120		110	90	60
45.		111,	12 v, 10 t	14825		36,6	140		125	110	70
46.		114, 115,	4 v, 3 t	4940		16,5	120		110	90	60
47.		24/67,	6v,9 t	16600		47,0	120		110	100	60
60.	Walter	FNA,	4 v, 4 t	5244		30,0	100		90	80	50
61.		PN IV—XVI s,	4 v, 2,5 t	2840		27,0	90		80	70	45
62.		Ideal,	6 v, 4 t	5793		32,5	110		100	90	55
63.		Comercial,	4 v, 1,5 t	1908		16,0	85		80	70	40
B. Nákladní automobily cizozemských značek.
	Sovětské:
70	GAZ	51,	6 v, 2,5 t		3480	25,0	100	90		80		50
71.	GAZ	63,	6 v, 2 t		3480	26,0	100	90		80		50
72.	ZIS	150,	6 v, 4 t		5500	30,0	110	90		80		50
73.	JAZ-200		4 v, 7 t		4650	35,0	120	100		80		60
	Německé:
90.	Opel	36—30,	6 v, 3 t		3630	25,0	100	90		80		50
91.		Blitz,	6 v, 3 t		3417	25,0	90	80		65		45
92	Ford	51 (Köln)	8 v, 3 t		3500	28,0	100	90		80		50
93.	Steyer		8 v, 2,5 t		3517	25,0	80	70		60		40
94.	Henschel	30 T 1,	4 v, 3 t		4849	16,0	100	90		80		50
95.		5 J 0,	6 v, 8 t		11780	39,0	110	100		90		55
98.		36 W 3,	6 v, 8 t		15708	39,0	120	110		100		60
97.	Humbold-Deutz-
	Magirus		6 v, 3 t		4530	16,5	105	95		80		55
98.	Humbold-Deutz-		6 v, 5 t		7214	26,0	110	100		90		55
	Magirus
99.			6 v, 5 t		9060	27,0	110	105		100		55
100.	Glöckner-Humbold-		4 v, 3,5 t		4942	18,0	100	90		80		50
	Deutz S 3000
101.	MAN	E 2,	4 v, 2,5 t		4500	16,0	105	95		80		55
102.			6 v, 5 t		7983	27,0	110	100		90		55
103.		F 4,	6 v, 7 t		13312	34,0	120	110		100		60
104.	VOMAG		4 v, 4 t		7240	20,0	95	85		65		50
105.			6 v, 6 t		9061	27,0	120	110		100		60
106.		6 LR	6 v, 8 t		14355	35,0	120	110		100		60
	Francouzské:
120.	Berliet	GDRA 28,	6 v, 5 t		5650	32,0	100	80		70		50
121.			6 v, 7 t		9480	30,0	110	100		90		55
122.			4 v, 3,5 t		5700	26,0	110	100		90		55
123.	Citroen	23,	4 v, 1,5 t		1911	15,0	80	65		60		40
124.		32,	4 v, 2,5 t		3250	17,0	80	65		60		40
125.		T 45,	6 v, 3,5 t		4580	22,0	90	75		70		45
126.		45 M,	6 v, 4,5 t		4580	24,5	105	95		80		55
127.	Panhard		4 v, 6 t		5700	27,0	100	90		80		50
128.	Peugeot	DMA,	4 v, 2 t		2142	15,0	90	75		70		45
129.	Renault		4 v, 1,5 t		2384	14,0	90	75		70		45
130.			4 v, 2 t		2384	16,0	90	75		70		45
131.	Willeme	L 10,	6 v, 10 t		13540	35,0	100	90		80		50
132.		R—15,	6 v, 15 t		13540	38,0	100	90		80		50
133.		K 15	8 v, 15 t		18050	42,0	95	85		65		50
	Ostatní nákladní automobily:
140.	Csepel	D 350,	4 v, 3,5 t		5300	19,0	90	80		65		45
141.	Chevrolet	Truck	6 v, 3 t		4940	24,0	120	110		90		80
142.		Master	6 v, 2,5 t		3176	22,0	110	90		80		60
143.		Canada,	6 v, 3 t		3545	25,0	85	75		65		45
144.	Dodge	TH 45	6 v, 4 t		3950	27,0	140	130		100		70
145.		61 C	6 v 3 t		3875	26,0	125	115		95		65
146.	Denis	Pax,	4 v, 4 t		3769	27,0	80	70		60		40
147.	Ford	50 BB	4 v, 3 t		3620	24,0	120	105		90		60
146.		Canada,	8 v, 1,5 t		3920	22,0	80	70		60		40
149.		Canada,	8 v, 3 t		3920	29,5	85	75		65		45
150.	GMG	ACK,	6 v, 4 t		4070	30,5	85	75		65		45
151.		CCKW,	6 v, 5 t		4413	38,0	90	80		70		50
152.	Studebaker		6 v, 2,5 t		5240	28,0	100	90		80		50
153.	Austin		6 v, 3 t		3460	25,0	105	95		80		55
154.	Bedford	KZ 30	6 v, 2,5 t		3519	19,0	90	80		65		45
155.		OLBD,	6 v, 3,5 t		3519	24,0	100	90		80		50
156.	Fordson		8 v, 4,5 t		3924	33,5	80	70		60		40
157.	Morris-Commercial		4 v, 3 t		3600	30,5	100	90		80		60
158.	Alfa-Romeo		6 v, 3,5 t		5816	25,0	100	90		80		60
159.	Fiat	666 N 7	6 v, 7 t		9365	33,0	130	120		110		65
160.	Mack	LISW	6 v, 15 t		10400	40,0	110	100		85		60
B. Autobusy čs. značek.
200.	Škoda	154,	4 v		1944	18,0	100	90		75		—
201.		206,	6 v		2650	25,0	100	90		75		—
202.		256 B,	6 v		3117	26,5	90	80		65		—
203.		304,	4 v		4828	34,5	130	115		110		—
204.		306,	6 v		7270	36,0	130	115		100		—
205.		506,	6 v		7270	39,0	130	115		100		—
206.		506,	6 v		8275	43,0	130	115		100		—
207.		706 RO,	6 v		11781	27,0	170	155		125		—
208.		254 D,	4 v		3768	17,5	90	80		65		—
209.		404 D,	4 v		5702	25,0	100	90		75		—
210.		406 D,	6 v		8553	26,0	100	90		75		—
211.	Škoda	606 D,	6 v		8553	29,0	135	120		100
212.		706 RO,			11781	29,0	160	150		110
		s horským převodem
220.	Praga	AN,	4 v		2491	22,0	100	90		75		—
221.		RN,	6 v		3468	25,0	100	90		75		—
222.		NO,	4 v		6080	42,0	135	120		105		—
223.		NO,	4 v		7500	42,0	135	120		105		—
224.		RND,	4 v		4500	17,0	100	90		75		—
225.		NDO,	6 v		8850	27,0	140	125		105		—
226.		SND	6 v		6754	24,0	100	90		75		—
227.		TO,	6 v		11536	42,0	135	120		105		—
240.	Tatra	24,	6 v		7480	36,0	135	120		105		—
241.		27a, b,	4 v		4712	28,0	100	90		75		—
242.		28,	4 v		4712	28,0	130	115		100		—
243.		24/58,	6 v		12210	53,0	135	120		105		—
244.		500 (horský),	8 v		9870	24,0	100	90		75		—
260.	Walter	PN,	4 v		2840	28,0	100	90		75		—
261.		Ideal,	6 v		5793	32,5	110	100		90		—
Autobusy cizích značek.
	Sovětské:
300.	GAZ	03—30,	4 v		3280	17,8	105	90		85		—
301.	ZIS	16,	6 v		5550	32,0	110	90		80		—
302.	ZIS	154	4 v		4650	35,0	180	170		150		—
	Ostatní:
310.	Ikarus	30,	4 v		5300	21,0	110	100		85		—
311.	Mercedes	OM 65	4 v		4849	18,5	140	125		105		—
312.	Büssing	NAG 900,	6 v		13540	38,0	130	115		100		—
313.	Opel	Blitz 3626,	6 V		3417	26,0	130	115		100		—
314.	Saurer		6 v		7980	28,0	140	125		105		—
315.	Vomag	C 6	6 v		9491	28,0	140	125		105		—
316.	Gräf-Stift		6 v		7550	26,5	140	125		105		—
317.	Krupp	OD5 5N,	6 v		13538	37,0	100	90		75		—
318.	Magirus	0145,	6 v		9123	32,0	100	90		75		—
319.	MAN		4 v		4500	17,0	100	90		75		—
320.	MAN		6 v		9434	29,0	100	90		75		—
321.	Henschel	6 J 2,	6 v		11780	39,0	100	90		75		—
322.	Chevrolet Master		6 v		3176	24,0	130	115		100		—
323.	Fiat	626 R NL,	6 v		5750	20,0	100	90		75		—
324.	Alfa Romeo	430 A,	4 v		5816	28,0	100	90		75		—
III. Osobní automobily.
Československé značky.
401.	AERO	30,	2 v		998	9,5	80	70		55		—
402.		50,	4 v		1977	13,0	75	60		55		—
403.		1000,	2 v		998	8,0	80	65		60		—
404.		18,	2 v		662	6,5	65	50		40		—
405.		500,	1 v		499	5,0	60	50		40		—
410.	JAWA	600,	2 v		615	7,5	70	50		40		—
411.		700,	2 v		689	7,5	75	50		40		—
415.	Minor I		2 v		615	7,0	80	70		55		—
416.	Aero Minor I		2 v		615	6,6	75	60		50		—
420.	Praga	Piccolo XIII—XX-S	4 v		995	9,0	80	60		50		—
421.		Piccolo 203—204,	4 v		995	9,0	80	60		50		—
422.		Piccolo,	4 v		1160	9,5	90	80		70		—
423.		Piccolo 306,	4 v		1447	10,5	90	80		70		—
424.		Super Piccolo,	4 v		1660	10,5	90	80		70		—
425.		Lady,	4 v		1447	11,0	100	85		70		—
426.		Lady (1—8 ser.)	4 v		1660	11,0	100	85		70		—
427.		Baby (1—10 s.)	4 v		980	9,0	90	80		70		—
428.		Alfa (13—16 s.)	6 v		1496	11,5	100	85		80		—
429.		Alfa (17—21 s),	6 v		1795	12,5	100	85		80		—
440.	ŠKODA	422,	4 v		1200	10,0	80	65		50		—
441.		430,	4 v		1660	11,0	85	60		55		—
442.		633,	6 v		1800	12,5	80	60		50		—
443.		645,	6 v		2500	14,0	90	70		60		—
444.		420,	4 v		995	9,0	70	55		50		—
445.		Popular SV,	4 v		995	8,5	70	55		50		—
446.		Popular OHV,	4 v		995	8,0	80	70		55		—
447.		Popular OHV,	4 v		1086	8,5	80	70		55		—
448.		Rapid OHV,	4 v		1553	9,5	100	90		75		—
449.		Rapid SV,	4 v		1386	10,0	100	90		75		—
450.		Superb 105—110—120,	6 v		2911	16,0	110	95		80		—
451.		Superb,	6 v		1950	12,5	85	70		65		—
452.		Tudor 1101,	4 v		1089	8,8	100	90		75		—
453.		Tudor 1102,	4 v		1089	8,8	100	90		75		—
454.		Tudor 1200,	4 v		1200	8;8	110	90		75		—
455.		Škoda sanitní
		(2 lůžka) 1200,	4 v		1200	11,0	100	80		60		—
470.	Tatra	11—12 s,	2 v		1056	10,0	75	60		50		—
471.		30—54,	4 v		1680	11,0	80	65		60		—
472.		52,	4 v		1910	12,5	100	90		75		—
473.		57a,	4 v		1150	9,5	100	90		75		—
474.		57b,	4 v		1250	10,0	85	70		60		—
475.		75,	4 v		1688	11,0	90	75		70		—
476.		87,	8 v		2863	13,5	90	75		70		—
477.		97,	4 v		1750	11,0	100	80		70		—
478.		T—600,	4 v		1950	11,0	120	105		80		—
490.	Walter	6 B,	6 v		2863	15,0	80	65		60		—
491.		Junior,	4 v		995	7,5	70	55		50		—
492.		Standard,	6 v		2863	13,5	70	60		55		—
493.		Bijou,	4 v		1438	10,5	70	60		55		—
494.		Lord-Princ	6 v		2491	13,0	90	75		70		—
495.		Regent,	6 v		3257	16,0	90	80		70		—
500.	Zbrojovka	Z—4,	2 v		980	9,5	70	60		55		—
501.		Expres Z—5,	4 v		1470	12,5	80	65		60		—
502.		Z—6,	2 v		735	8,5	70	60		55		—
503.		Z—9,	2 v		1000	9,0	80	65		60		—
504.		Z—18,	2 v		980	9,0	80	05		60		—
Osobní automobily cizích značek.
	Sovětské:
600.	Moskvič		4 v		1070	7,8	75	60		50		—
601.	GAZ	M 20 Poběda,	4 v		2120	11,0	100	90		80		—
602.	GAZ	M 1,	4 v		3280	12,6	90	80		70		—
603.	ZIS	110,	8 v		6000	23,0	200	180		160		—
604.	ZIM		6 v		3480	16,0	130	110		100		—
	Německé:
620.	Adler	Trumpf,	4 v		1645	12,5	85	80		75		—
621.		Diplomat,	6 v		2916	13,5	90	85		80		—
622.	DKW	Meisterkl,	2 v		690	6,5	65	60		50		—
623.		Sonderkl	4 v		1054	9,5	70	60		50		—
624.	Wanderer	23,	6 v		2651	14,5	90	80		70		—
625.	BMW	321,	6 v		1971	11,0	95	90		85		—
626.		326,	6 v		1971	11,5	95	90		80		—
627.	Mercedes	170 V,	4 v		1697	10,5	85	80		70		—
628.		170,	4 v		1697	10,0	90	80		70		—
629.		230,	6 v		2229	14,0	90	80		70		—
630.	Ford	Eifel,	4 v		1157	8,0	70	65		60		—
631.		8 V,	8 v		3560	13,5	90	85		80		—
632.	Fiat	(NSU) Topolino,	4 v		565	6,0	65	60		50		—
633.	Fiat	1100,	4 v		1090	8,0	90	80		70		—
634.	Opel	Kadett,	4 v		1074	8,0	80	70		60		—
635.		Olymnia,	4 v		1488	9,0	90	85		80		—
636.		Kapitän	6 v		2473	12,0	90	85		80		—
637.	Opel	Admiral,	6 v		3626	16,5	100	90		80		—
638.	KDF	Volkswagen,	4 v		985	7,2	75	70		65		—
639	KOF	Volkswagen,	4 v		1130	7,5	80	75		70		—
Francouzské a ostatní značky:
660.	Citroen	11 L,	4 v		1911	12,0	90	80		70		—
661.	Citroen	15,	6 v		2867	15,0	90	80		70		—
662.	Delage		6 v		2988	14,5	100	90		80		—
663.	Delahave	135 M,	6 v		3557	14,5	100	90		80		—
664.	Hotchkiss	686,	6 v		3482	13,5	110	105		100		—
665.	Hotchkiss	680,	6 v		290-1	12,5	105	100		90		—
666.	Peugeot	202,	4 v		1133	8,0	80	70		60		—
667.	Peugeot	203,	4 v		1290	7,5	80	70		60		—
668.	Renault	YN	4 v		1463	10,0	80	70		60		—
669.	Simca	8,	4 v		1089	7,5	80	70		60		—
680.	Buick		6 v		3860	14,0	130	120		110		—
681.	Ford	69 A,	8 v		3916	12,5	135	130		120		—
682.	Ford	Anglie,	4 v		933	8,5	80	70		60		—
683.	Ford	Prefect,	4 v		1172	8,2	80	70		60		—
684.	Nasch	Super,	6 v		2830	12,0	130	120		110		—
685.	Oldsmobile		6 v		3859	15,0	130	110		100		—
686.	Packard	Six,	6 v		4017	14,0	140	130		120		—
687.	Pontiac		6 v		3920	14,0	135	130		120		—
688.	Studebacker	Champion,	6 v		2785	12,0	130	120		110		—
689.	Willys	Jeep,	4 v		2105	14,0	90	80		70		—

Traktory.
Všeobecné zásady.
U traktorů je norma základní spotřeby stanovena pra jízdu s přívěsem, jehož celková váha se rovná dvojnásobné pohotovostní váze traktoru.

Základní norma spotřeby traktoru bez přívěsu nebo bez jiného zatížení se vypočte z normy základní spotřeby odečtením

50%.

Základní norma spotřeby traktoru s jedním prázdným přívěsem se vypočte z normy základní spotřeby odečtením 25%.
Základní norma spotřeby traktoru se dvěma přívěsy zatíženými se vypočte z normy základní spotřeby přirážkou na každou tunu z celkové váhy druhého přívěsu, a to do 7 tun této váhy 10%,
nad 7 tun této váhy 8%.
Norma základní spotřeby u traktorů.

Číselné označení typu	Značka výrobní	Typ		Obsah válců ccm	Zákl. norma spotřeby v 1 na 100 km	Norma výkonu do generální opravy (v 1000 km) pro provozní poměry skupiny
Číselné označení typu
	Traktory čs. značek:					A	B	C	D
900.	Škoda 30		2 v	3116	23	45	40	35	25
901.	Zetor 25		2 v	2000	25	45	40	35	25
902.	Zetor 15		1 v	1580	15	40	35	30	20
	Traktory cizích značek:
930.	Hanomag	SS 55 H,	4 v	5196	24	85	75	65	45
931.	Hanomag	SS 100 H,	6 v	8550	30	90	80	60	45
932.	Käelble	Z 6 GN	6 v	9700	32	85	75	65	45
933.	135	6 GN,	6 v	13260	40	100	90	75	50

Přirážky a srážky základních norem spotřeby.

		Přirážka v %
Pořadové číslo:	Provozní okolnosti	Označení:	pro nákladní dodávkové automobily a autobusy:	pro osobní automobily:
1. Technický stav vozidla:
	Vozidlo je v záběhu před ujetím 2000 km, nebo ujelo více jak 60.000 km bez generální opravy motoru		5%	5%
2. Povrch vozovky:
a)	rovný (asfaltový, betonový, dlážděný kostkou, špaličkovaný, dehtový, válcovaný, dobrý nebo s jiným rovným povrchem a to i s tenkou vrstvou uježděného sněhu)	I.	—	—
b)	nerovný (ve špatném stavu — výtluky — nebo rovný a jakoukoliv úpravou povrchu, avšak s vysokou projetou vrstvou sněhu nebo s vrstvou neprojetého sněhu do 15 cm)	II.	15%	15%
b)		II.	15%	15%
c)	rozježděný (s hlubokými rýhami, nerovný kamenitý, blátivý nebo s jakoukoliv úpravou povrchu, avšak s vrstvou neprojetého sněhu vyšší než 15 cm)	III.	25%	20%
d)	terén (na stavbách, pískovištích, lomech, pole, louky, rozmoklé lesní a polní cesty)	IV.	50%	50 %
3. Sklonitost vozovky:
a)	rovinatá silnice	R	—	—
b)	kopcovitá silnice	K	17%	10 %
c)	horská silnice	H	27%	17%
4. Zvláštní provozní poměry:
a)	jízda uvnitř velkého města		25%	25%
b)	jízda v mlze		10%	10%
c)	jízda v zimním období při teplotě vzduchu nižší než 0 stupeň C
	buď		10%	10%
	nebo		5 %	5%
	Při druhém způsobu přísluší ještě za každé 2 hodiny prostoje přirážka ve výši 0,5% základní normy spotřeby, je-li nutno za trvalých mrazů motor udržovat v teplém stavu natáčením a trvá-li takový prostoj déle než 2 hodiny;
d)	jízda v koloně		10%	10%
5. Pro automobily do 2,5 t nosnosti opatřené skříňovou karoserií			5%	—
6. Přívěsné vozy:
a)	nákladní automobil a autobus s přívěsem za každou tunu součtu vlastní váhy a zatížení přívěsu přísluší přirážka		3%
	do 7 tun		3%
	nad 7 tun		2%
b)	traktor jezdí s dvěma přívěsy za každou t součtu vlastní váhy a zatížení druhého přívěsu přísluší přirážka		10%
	do 7 t		10%
	nad 7 t		8%

Poř. čís.	Provozní okolnosti	Přirážky nákladní automobily a autobusy
Pomocná zařízení:
6. a)	vozidlo je opatřeno motorovou sklápěčkou; za každou strojně vyklopenou tunu nákladu přísluší přirážka	0,3%
b)	vozidlo je opatřeno motorovým navijákem: za každou tunu nákladu, při níž bylo použito navijáku, přísluší přirážka	1,0%
B. Srážky.
	Zatížení vozidla:
1. a)	— vozidlo jezdí nezatížené nebo zatížené do 30% nosnosti	8%
	u dodávkových automobilů	5%
b)	— traktor jezdí bez závěsu nebo bez jiné zátěže	50%

ČÁST 8

a) 30 X 0,26 + 15 X 0,325 = 7,8 + 4,88 = 12,68

a) ujeto plně zatížených venku 30 km, ve městě 15 km,

b) 30 X 0,239 + 15 X 0,229 = 7,27 + 4,5 = 11,7

b) ujeto čtvrtinovým zatížením venku 30 km, ve městě 15 km.

č. 367/1952 Ú. l. o plánované údržbě a hospodárném provozu motorových vozidel.