(1) Motorové vozidlo musí mít dvě na sobě nezávislé brzdy, brzdu provozní (zpravidla nožní) a brzdu pomocnou (obvykle ruční), které musí vyhovovat ustanovení § 18.

(2) Kola brzděná každou touto brzdou musí být uspořádána souměrně po obou stranách podélné osy vozidla.

(3) Alespoň jedna z obou brzd musí působit přímo na brzdové plochy, připojené na kola buď pevně nebo prostřednictvím součástek, u nichž je vyloučeno selhání.

(4) Provozní brzda musí působit u dvounápravových vozidel na obě nápravy, s výjimkou zemědělských traktorů, kde může být brzděna pouze jedna náprava a to hnací. U vozidel s více nápravami musí provozní brzda působit nejméně na dvě třetiny náprav, při čemž tlak na brzděné nápravy musí odpovídat nejméně dvěma třetinám celkové váhy vozidla.

(5) Motorová vozidla musí být zařízena tak, aby mohla být brzděna motorem, trolejbusy elektrodynamickou brzdou.

(6) Ústrojí k ovládání pomocné brzdy musí být u motorových vozidel takové, aby zůstalo zajištěno v zabrzděné poloze mechanickým způsobem, i když řidič opustí vozidlo. Tato pomocná brzda musí být tak účinná, aby i bez použití brzdicího účinku motoru bylo lze zabránit otáčení kol plně zatíženého vozidla na silnicích se sklonem do 30 %. Je-li pomocná brzda ovládána vzduchem nebo kapalinou, musí její ovládací ústrojí být naprosto odděleno od ovládacího ústrojí provozní brzdy. Brzdový klíč s pákou, čelisti a buben (popřípadě dílce kotoučové brzdy) mohou být společné s provozní brzdou.

(7) U motorových vozidel hnaných elektrickou energií z akumulátorů může jedna z obou brzd být brzdou odporovou nebo brzdou na krátko.

(8) Je-li pro činnost, brzdového zařízení nezbytně nutné použít pomocného zdroje energie, nesmí se při zastavení motoru účinnost brzd snížit.

(9) Vozidla s brzdou, která se uvádí v činnost zásobníkem energie, musí být opatřena v případech, kdy účinné brzdění není možné bez použití nahromaděné energie, zařízením, které označuje opticky nebo akusticky, že energie již nedává záruku účinného brzdění.

(10) Motorová vozidla, jejichž celková váha přesahuje 7000 kg a byla vyrobena nebo dovezena po 1. červenci 1959, musí mít kromě brzd uvedených v odstavci 1 ještě odlehčovací brzdu (motorovou nebo jinou brzdou se stejným brzdícím účinkem).

(11) Motorová vozidla, která jsou používána k tahu přívěsů o větší celkové váze než 3500 kg nebo přívěsů o celkové váze menší, je-li však rychlost tažného motorového vozidla vyšší než 30 km/hod., a k tahu návěsů, musí být opatřena takovým zařízením, aby zároveň s provozní brzdou tažného vozidla mohly být uvedeny v činnost brzdy přívěsů a návěsů.

(12) Motorová vozidla, jichž se používá k tahu přívěsů nebo návěsů, musí být opatřena zařízením, které zajišťuje, že jejch provozní brzda nemůže být vyřazena z činnosti, jestliže přívěs nebo návěs se odpojí.

(13) Autobusy, jejichž celková váha přesahuje 8000 kg a nákladní automobily, jejichž celková váha přesahuje 16 000 kg, musí mít hlavní brzdové zařízení konstruované tak, aby při poruše přenosů síly k ovládání předních brzd se neporušil současně přenos síly k ovládání zadních brzd a opačně (brzdy dvouokruhové). Toto ustanovení platí pro vozidla vyrobená nebo dovezená po 1. lednu 1960.

(14) Plnicí otvory vyrovnávacích nádržek kapalinových brzd musí být snadno přístupné; nemá-li vyrovnávací nádržka zvláštní zařízení pro kontrolu výše hladiny její náplně, musí být výše hladiny snadno zjistitelná jiným způsobem.