Postup při uznávání pracovní neschopnosti
Oddíl XIII
Postup při uznávání pracovní neschopnosti

(1) Orgány státní zdravotní správy i pracovníci zdravotní služby jsou povinni soustavnou zdravotní péčí i odpovědnou posudkovou činností usilovat o snižování nemocnosti spojené s pracovní neschopností.¹)

(2) Zdravotnická zařízení státní zdravotní správy uznávají, zda zaměstnanci, popř. jiné osoby pojištěné podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců (dále jen „zaměstnanci”), jsou dočasně neschopny práce pro nemoc nebo úraz, a vydávají o tom potvrzení.

(3) Podle ustanovení § 3 vládního nařízení č. 57/1956 Sb., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení členů výrobních družstev, platí ustanovení tohoto oddílu přiměřeně i pro uznávání pracovní neschopnosti členů výrobních družstev.

(4) Podle ustanovení tohoto oddílu postupují také zdravotnická zařízení podřízená ministerstvům národní obrany, vnitra a dopravy. Ministerstvo zdravotnictví může v dohodě s těmito ministerstvy a Ústřední radou odborů stanovit odchylky pro uznávání pracovní neschopnosti u zaměstnanců závodů podřízených těmto ministerstvům.²)

(1) Při ambulantním ošetřování uznává zaměstnance neschopným práce pro nemoc nebo úraz

(2) Při ústavním ošetřování vydává potvrzení o uznání pracovní neschopnosti lékař nemocnice nebo jiného lůžkového zařízení, ve kterém je zaměstnanec ošetřován. Při propuštění z ústavního ošetřování ústav buď ukončí pracovní neschopnost zaměstnance nebo ho uzná dále neschopným práce.

(3) Při karanténě vydává potvrzení ošetřující lékař, popř. příslušný okresní hygienik.

(1) Potvrzení o uznání pracovní neschopnosti se vydává výhradně na předepsaných tiskopisech a způsobem stanoveným ministerstvem zdravotnictví v dohodě s Ústřední radou odborů. Je zároveň dokladem o omluvené nepřítomnosti v práci pro nemoc nebo úraz.

(2) Uznání pracovní neschopnosti platí při ambulantním ošetřování jen na dobu uvedenou v potvrzení, zpravidla nejdéle do 4 dnů; bylo-li uznání pracovní neschopnosti prodlouženo, je lékař povinen to vyznačit na potvrzení.

(3) V případech stanovených orgány státní zdravotní správy, zpravidla v případech, kdy pracovní neschopnost při ambulantním ošetřování trvá déle než 7 dnů, je třeba, aby další uznání pracovní neschopnosti bylo schváleno lékařskou poradní komisí.

(4) Pro jednotlivé výplaty nemocenského (včetně nemocenského při karanténě) vydává příslušné zdravotnické zařízení potřebná potvrzení na předepsaných tiskopisech.

(5) Příslušný lékař, popř. lékařská poradní komise uzná zaměstnance práce schopným, jakmile může opět bez ohrožení zdraví vykonávat své dosavadní zaměstnání. Uznání pracovní schopnosti vyznačí na potvrzení a popř. i na dokladu uvedeném v odstavci 4. Ukončení pracovní neschopnosti při přechodu do invalidity se provádí podle zvláštních předpisů.¹)

(1) Pro účely peněžité pomoci v mateřství vydává příslušný ošetřující lékař, zpravidla lékař, který má zaměstnankyni¹) v soustavné předporodní péči, potvrzení o předpokládaném dnu porodu. Potvrzení vydává nejpozději 4 týdny před tímto dnem, ledaže zaměstnankyně vstoupila do ošetřování lékaře teprve později.

(2) Potvrzení je zároveň dokladem o omluvené nepřítomnosti v práci z důvodu mateřství.

(1) Nemůže-li zaměstnanec pracovat, protože musí ošetřovat nemocného člena rodiny, který s ním žije ve společné domácnosti, vydá lékař, jenž ošetřuje nemocného člena rodiny, potvrzení o jeho zdravotním stavu a o potřebě ošetřování zaměstnancem. Lékař je povinen napřed přezkoumat, zda ošetřování nemocného člena rodiny v nemocnici není možné, a potvrdí tuto okolnost, není-li nemocniční ošetřování indikováno nebo nelze-li nemocného do nemocnice převézt, popř. přijmout. Potvrzení smí být při témže onemocnění vydáno toliko jednou a jen jednomu z více oprávněných.

(2) Jde-li o potřebu ošetřování dítěte, jemuž byla nařízena karanténa, vydá o tom potvrzení ošetřující lékař, popř. okresní hygienik.

(3) Potvrzení je zároveň dokladem o omluvené nepřítomnosti v práci.

a) dílenský lékař, jde-li o zaměstnance závodu, pro který je zřízeno závodní zdravotnické zařízení nebo určen lékař s úkoly dílenského lékaře (§ 16 odst. 2), s výjimkou případů, kdy zdravotní stav nedovoluje zaměstnanci dostavit se k dílenskému lékaři a kdy závodní zdravotnické zařízení není v provozu,

b) v ostatních případech obvodní lékař příslušný podle místa pobytu zaměstnance.
Uznat zaměstnance neschopným práce může též odborný lékař, který převzal zaměstnance do soustavného ošetřování, popř. lékař pohotovostní služby, lékař, který poskytl zaměstnanci první pomoc, nebo lékař, který jej ošetřuje při jeho přechodném pobytu.