Vyhláška ministra zahraničního obchodu o hospodářských vztazích při provádění dovozu zboží

(1) Podniky zahraničního obchodu jsou povinny na žádost oprávněného odběratele uzavřít hospodářskou smlouvu, jen tehdy jestliže objednávka obsahující požadavek na dovoz byla odeslána včas a jestliže je v souladu s kapacitní smlouvou nebo s příslušnými plánovacími doklady (limity na dovoz strojů a strojního zařízení, limity na dovoz nestrojírenské nefondované produkce, bilancemi fondovaných položek, jinak se schváleným objemem dovozního plánu zahraničního obchodu).

(3) Za plánovací doklady se považují též příkazy k úpravě plánu zahraničního obchodu, které z podnětu nebo za souhlasu odběratele vydá ministerstvo zahraničního obchodu podnikům zahraničního obchodu.

(1) Organizaci, která dodá vhodné vývozní fondy nad plán nebo účelně sníží hodnotu plánovaného dovozu nebo jinak uspoří devizy, bude přiznán zvláštní dovozní limit ve výši podílu ze zlepšeného devizového výsledku. Tento limit se stanoví v zahraničních hodnotách odděleně pro dovozy z kapitalistických států a ze zemí socialistického tábora.

(2) Použití zvláštních dovozních limitů, postup při jejich přiznávání, jakož i jejich výši upravují zvláštní předpisy.

(1) Odběratelem, který je oprávněn domáhat se uzavření hospodářské smlouvy, je podnik nebo organizace stanovená kapacitní smlouvou nebo odběratelským ministerstvem v dohodě s ministerstvem zahraničního obchodu.

(2) U zboží, u něhož se provádí dovozní odbytová gesce, je odběratelem gestor nebo jím pověřený podnik nebo organizace.

(1) Dovozní odbytová gesce se provádí

(2) Gestory jsou odběratelé,

(3) Gestor soustřeďuje objednávky zboží, na něž se gesce vztahuje, předkládá podnikům zahraničního obchodu vlastním jménem jejich sumář ve formě požadavku na dovoz, odebírá dovezené zboží od podniků zahraničního obchodu, rozděluje je podle předložených objednávek, popřípadě nebyl-li dovoz realizován v plném rozsahu, určí rozdělení dodávky na jednotlivé příjemce.

(4) Podnik zahraničního obchodu je povinen u podlimitních dodávek uskutečnit dovoz i v menším množství, než činí stanovený limit, jestliže veškeré gestorem shromážděné objednávky tohoto limitu nedosahují.

(5) Při uzavírání smlouvy mezi gestorem a jeho dalším odběratelem je gestor oprávněn požadovat takovou úpravu přejímky zboží a reklamace vad, jaká odpovídá povinnostem gestora vůči dodavateli dováženého zboží.

(6) Za podlimitní dodávku je gestor, popřípadě podnik zahraničního obchodu, není-li gesce prováděna, oprávněn vyúčtovat odběrateli přirážku k ceně, a to buď ve výši stanovené v základních podmínkách dodávky nebo v přiměřené, předem sjednané výši.

(1) Odběratelé předkládají požadavky na dovoz

(2) Není-li v základních podmínkách dodávky stanoveno nebo mezi stranami dohodnuto něco jiného, předloží odběratel požadavek na dovoz na každou položku dovozní bilance samostatně ve 4 vyhotoveních, a to na celoroční množství.

(3) Je-li předložený požadavek na dovoz neúplný nebo jinak vadný, je podnik zahraničního obchodu povinen vrátit jej odběrateli do 10 dnů od jeho doručení s vytčením vad a nedostatků. Jestliže odběratel předloží opravený, doplněný nebo nově vyhotovený požadavek na dovoz podniku zahraničního obchodu do 15 dnů po jeho vrácení, pokládá se požadavek na dovoz za předložený k původnímu datu předložení.

(4) Při opožděném předložení je podnik zahraničního obchodu oprávněn prodloužit dodací lhůtu o dobu přiměřenou potížím v zajišťování dovozu, vzniklým v důsledku nedodržení předkládací lhůty.

(1) Podnik zahraničního obchodu vrátí odběrateli potvrzený požadavek na dovoz (hospodářskou smlouvu) do 20 dnů po uplynutí předkládací lhůty podle § 9. V případech uvedených v § 9 odst. 3 běží lhůta 20 dnů od předložení opraveného nebo doplněného požadavku na dovoz, u opožděných požadavků od jejich obdržení.

(2) V potvrzeném požadavku na dovoz (hospodářské smlouvě) sdělí podnik zahraničního obchodu cenu; není-li v tuzemsku stanovena cena zboží, o jehož dovoz jde, ani cena zboží srovnatelného, může si podnik zahraničního obchodu vyhradit sdělení ceny zboží na pozdější dobu, současně však udá cenu orientační a způsob stanovení ceny definitivní.

(3) Podnik zahraničního obchodu je povinen postupovat při potvrzování požadavku na dovoz s péčí řádného hospodáře a dbát při tom hospodářských a zejména devizových zájmů státu. Zjistí-li, že dodací lhůta, jakost, sortiment, provenience apod. uvedené v požadavku na dovoz, nejsou z hlediska možností na zahraničních trzích pro národní hospodářství devizově nejvýhodnější nebo že jsou nedosažitelné, zašle odběrateli ve lhůtě podle odstavce 1 zdůvodněný protinávrh k požadavku na dovoz, který se považuje za nový návrh smlouvy.

(1) Je-li třeba v důsledku jednání podniku zahraničního obchodu se zahraničním dodavatelem nebo v průběhu realizace doplnit potvrzený požadavek na dovoz (hospodářskou smlouvu) dalšími údaji, popřípadě též dokumentací, je odběratel povinen učinit tak ve lhůtě vyplývající prokazatelně z jednání se zahraničním dodavatelem. Neučiní-li tak, je podnik zahraničního obchodu oprávněn navrhnout novou dodací lhůtu přiměřenou potížím způsobeným nedostatečnou součinností odběratele nebo podle okolností navrhnout zrušení potvrzeného požadavku na dovoz (hospodářské smlouvy).

(2) Podnik zahraničního obchodu je povinen v zájmu ušetření deviz v případě, kde se ukáže možnost využití volné kapacity, zajistit přesun potvrzeného požadavku na dovoz (hospodářské smlouvy) z dovozu do tuzemské výroby. Odběratel je povinen vyslovit souhlas, pokud jakost, sortiment a dodací lhůta z tuzemska odpovídají potvrzenému požadavku na dovoz (hospodářské smlouvě).

(1) Místem plnění je

(2) Pro účel majetkových sankcí se v případě překládání podle odstavce 1 písm. b) nevčítá doba, po kterou byl dodavatel v prodlení proto, že veřejný dopravce bez zavinění dodavatele nepřijal zásilku k přepravě; dále se pro účely majetkových sankcí nevčítá doba překladu.

(3) Je-li zboží v případě ustanovení odstavce 1 písm. b) přejímáno (odebíráno) odběratelem na československé pohraniční celní stanici, je místem plnění vždy příchozí vagón nebo člun.

(1) Podnik zahraničního obchodu nebo jeho zmocněnec (speditér, rozdělovací středisko ČSD apod.) je povinen zpravit odběratele včas o očekávaném příchodu zboží do místa určení tak, aby se odběratel mohl připravit na jeho převzetí.

(2) Základní podmínky dodávky mohou stanovit něco jiného.

(1) Dopravu po ose obstará podnik zahraničního obchodu, jen tehdy když to s odběratelem výslovně sjednal.

(2) Nemůže-li odběratel udělit přepravní dispozice již v požadavku na dovoz, je povinen dát je alespoň 6 týdnů před počátkem dodávkového čtvrtletí, pokud základní podmínky dodávky nestanoví lhůtu jinou; k pozdějšímu předložení přepravních dispozic, popřípadě k jejich změnám a doplňkům, je třeba souhlasu podniku zahraničního obchodu.

(3) Přepravní dispozice musí obsahovat všechny údaje potřebné k řádnému a včasnému odeslání zboží z místa plnění, přesný název a adresu příjemce zboží, pro dopravu po železnici přesné označení stanice určení u vagónových zásilek a přesné označení stanice určení (okrsek) pro kusové zásilky, popřípadě způsob přepravy. Další náležitosti přepravní dispozice podle povahy zboží mohou být stanoveny v základních podmínkách dodávky. Nejsou-li přepravní dispozice dány vůbec anebo jsou-li dány opožděně, jsou-li nejasné nebo dodatečně měněny, jdou výlohy a škody tím způsobené na vrub odběratele. Nebyly-li přepravní dispozice dány ani po výzvě podniku zahraničního obchodu, může dodavatel odeslat zásilku do místa odběratelova sídla, pokud je dovoz realizován v dohodnutých dodacích lhůtách.

(4) Podnik zahraničního obchodu je povinen vypravit zásilku na podkladě mimořádných nebo tarifních slev, jen tehdy jestliže si je odběratel včas výslovně předepsal.

(5) Pokud předává dopravci přepravní dispozice podnik zahraničního obchodu, odpovídá toliko za jejich řádné předání, nikoli však za škody vzniklé odběrateli nedodržením dispozic ze strany dopravce.

(1) Množství dodávaného zboží musí odpovídat množství udanému v potvrzeném požadavku na dovoz (hospodářské smlouvě). U hromadného zboží — s výjimkou pevných paliv — smí se dodané množství odchylovat od množství dohodnutého v potvrzeném požadavku na dovoz (hospodářské smlouvě) o toleranci stanovenou v základních podmínkách dodávky. Tyto rozdíly však musí být vyrovnány v rámci celoročního množství. Tolerance se nevyrovnávají v případech, kdy podnik zahraničního obchodu nemá podle platných mezistátních dohod, příslušných technických norem nebo obchodních uzancí možnost vymáhat na zahraničním dodavateli dodání zbytku; o tom uvědomí podnik zahraničního obchodu odběratele nejpozději při dodávce

(2) Váhové rozdíly, nepřesahující množství tolerované podle příslušných mezinárodních dopravních úmluv (SMGS, CIM) a železničního přepravního řádu, se nepovažují za rozdíly skutečné; tyto rozdíly se při případné reklamaci od zjištěného úbytku odečítají.

(1) Jakost dovezeného zboží musí odpovídat podmínkám dohodnutým s odběratelem v potvrzeném požadavku na dovoz (hospodářské smlouvě) nebo stanoveným v základních podmínkách dodávky, jakož i podmínkám stanoveným v tuzemských zdravotních, veterinárních a fytokarantenních předpisech. Podnik zahraničního obchodu je povinen na žádost odběratele předložit veterinární, případně fytokarantenní certifikáty, osvědčení apod. nejpozději při dodávce.

(2) Odběratel je povinen na výzvu dodavatele spolupůsobit při vyjasňování požadavku na dovoz v otázce požadované jakosti ve vztahu k zahraničnímu dodavateli.

(3) Není-li jakost dováženého zboží sjednána, musí dovážené zboží odpovídat střední jakosti obvyklé v zemi původu.

(1) Dovezené zboží odevzdá podnik zahraničního obchodu odběrateli za tytéž ceny a za týchž cenových podmínek jako tuzemský dodavatel.

(2) Podnik zahraničního obchodu provádí zúčtování dovezeného zboží s odběrateli podle předpisů platných pro fakturaci.

(1) Je-li dovážené zboží dodáváno podle vzorku, musí být dohoda o vzorku obsažena již v potvrzeném požadavku na dovoz (hospodářské smlouvě). V takovém případě je podnik zahraničního obchodu povinen předložit odběrateli k sesouhlasení příslušné vzorky před konečným sjednáním koupě v zahraničí.

(2) Nevyjádří-li se odběratel k předloženým vzorkům ve lhůtě dohodnuté v potvrzeném požadavku na dovoz (hospodářské smlouvě), platí, že vzorky schvaluje a ztrácí tím právo vytýkat později vady, které bylo možno při odborném přezkoumání vzorků seznat. Tuzemské přezkoušení vzorků dovážených na žádost odběratele jde na jeho náklad.

(3) Vzorkování se neprovádí, pokud je dovážené zboží dodáváno podle mezinárodních standardů, technických norem platných v zemi původu zboží, mezinárodních typů, dále typů zahraničního dodavatele nebo podniku zahraničního obchodu, pokud tyto typy byly již jednou s odběratelem nebo jeho nadřízeným orgánem a případně s jinými orgány podle příslušných předpisů sesouhlaseny. Při změně těchto standardů, norem a typů je třeba nové dohody.

(4) Základní podmínky dodávky mohou stanovit odchylky od předchozích ustanovení.

(1) Obal a způsob balení zboží určuje podnik zahraničního obchodu; přihlédne přitom k věcně odůvodněným požadavkům odběratele a zachovává zásadu hospodárnosti. Odběratel je povinen zaplatit podniku zahraničního obchodu obaly, jichž vrácení si podnik zahraničního obchodu nevyhradí.

(2) Odběratel je povinen vrátit obaly ve všech případech, kdy si to podnik zahraničního obchodu vzhledem ke svému závazku k zahraničnímu dodavateli vyhradí, a v přiměřené lhůtě, kterou podnik zahraničního obchodu stanoví. V jiných případech odběratel není povinen ani oprávněn obaly vracet.

(3) Odběratel je povinen dát podniku zahraničního obchodu včas k dispozici potřebný počet speciálních obalů (bomb, válců, vyolověných a kaučukovaných jímek apod.) ve všech případech, kdy tyto obaly nejsou obvykle se zbožím dodávány nebo kdy je cena stanovena za dodávku zboží ve vlastních obalech odběratele.

(1) Podnik zahraničního obchodu je povinen dodat odběrateli ve sjednané lhůtě, a není-li sjednána, nejpozději s dodávkou zboží, bez úplaty technickou dokumentaci, pokud se v zemi dodavatele obvykle dodává se zbožím, a to nejvýše v množství odpovídajícím počtu dodávaných kusů zboží (např. návody k použití, plány základů a zazdívek, montážní příručky). Český nebo slovenský překlad dodá podnik zahraničního obchodu jen na přání odběratele a na jeho náklad.

(2) O dodání technické dokumentace, která se v zemi dodavatele obvykle nedodává se zbožím nebo nikoli v počtu odpovídajícím množství dodávaného zboží, se musí odběratel s podnikem zahraničního obchodu výslovně dohodnout (např. seznamy náhradních dílů, manuály, dílenské příručky).

(3) Odběratel nenabývá původských práv k dodané technické dokumentaci ani jejím zaplacením, ledaže by tak bylo výslovně ujednáno. Bez výslovného svolení podniku zahraničního obchodu jí nesmí používat jinak než k účelu vyplývajícímu z potvrzeného požadavku na dovoz (hospodářské smlouvy). Jinak odpovídá za vzniklé škody.

(4) Pokud jde o dovoz motorových vozidel, mohou základní podmínky dodávky stanovit něco jiného.

(1) Při odběru i přejímce musí odběratel postupovat tak, aby zajistil práva podniku zahraničního obchodu vůči zahraničnímu dodavateli. Zejména musí kromě povinností uložených mu zákonem postupovat též podle podmínek sjednaných mezi podnikem zahraničního obchodu a zahraničním dodavatelem, popřípadě dopravcem, speditérem či pojišťovnou tak, aby zajistil vůči nim postih. Nejsou-li odběrateli tyto podmínky známy a neoznámí-li mu je podnik zahraničního obchodu nejpozději při dodávce, postupuje odběratel podle podmínek nebo zvyklostí platných pro prověrku téhož nebo podobného zboží tuzemského původu. V závažných případech, jakož i ve všech případech, kde si to podnik zahraničního obchodu předem vyhradí, musí odběratel přizvat k přejímce úředního znalce (zástupce SIJ) nebo zástupce nestranné organizace, popřípadě také zástupce podniku zahraničního obchodu.

(2) Jiné zboží odchylné jakosti je odběratel povinen převzít, může-li ho upotřebit pro své plánované úkoly. Nemůže-li ho takto upotřebit, je oprávněn převzetí zboží odmítnout, pokud dodavatel může zboží vrátit zahraničnímu dodavateli. Pokud takové zboží vyžaduje určité úpravy (čištění, třídění, asanace apod.), je povinen provést takovou úpravu odběratel, popřípadě gestor na náklad podniku zahraničního obchodu. Převzetí takového zboží nezbavuje však odběratele případných reklamačních nároků nebo nároků na náhradu škody. Pokud odběratel nemůže zboží odchylné jakosti použít pro své plánované úkoly, je povinen ihned vyrozumět podnik zahraničního obchodu a své nadřízené ministerstvo, které rozhodnou o jeho použití, aby se zabránilo hospodářským ztrátám.

(3) Provedl-li prověrku jakosti v zahraničí přejímač, kterého odběratel zmocnil, je výsledek prověrky pro odběratele závazný.

(4) Pokud podle rozhodnutí podniku zahraničního obchodu je příjemce povinen vystavit přejímací list, musí tak učinit podle vzoru uvedeného v základních podmínkách dodávky. Toto ustanovení se netýká přejímacích listů vystavovaných podle předpisů platných pro fakturaci.

(1) Odběratel je povinen v reklamaci uvést zejména tyto údaje: číslo potvrzeného požadavku na dovoz (hospodářské smlouvy), kode nebo jednací číslo podniku zahraničního obchodu, datum dojití zboží do stanice určení, datum celního projednání a převzetí zboží a datum doručení dokladů umožňujících celní projednání a převzetí.

(2) Odběratel je povinen odeslat reklamaci nejpozději:

(3) Reklamovat může odběratel nebo příjemce zboží. Reklamuje-li příjemce zboží, činí tak jako zmocněnec odběratele. Reklamační nároky projednává však s podnikem zahraničního obchodu vždy odběratel.

(4) Jde-li o zásilku, která obsahuje značný počet kusů, mohou strany dohodnout přiměřené prodloužení reklamační lhůty uvedené v odstavci 2 písm. a). Pokud doklady umožňující odebírání zboží nedošly včas, počítá se lhůta podle odstavce 2 písm. a) a písm. b) od doručení těchto dokladů.

(5) Po uplynutí reklamačních lhůt omezuje se odběratelovo právo z odpovědnosti za vadnou dodávku na to, co podnik zahraničního obchodu obdrží od zahraničního dodavatele; odběratelova povinnost reklamovat trvá však i nadále.

(6) Odběratel je povinen na žádost podniku zahraničního obchodu spolupůsobit pod vedením podniku zahraničního obchodu v zahraničním reklamačním řízení, jakož i dát podniku zahraničního obchodu k dispozici doklady potřebné k vyřízení reklamace u zahraničního dodavatele, pojišťovny nebo dopravce. Pokud odběratel spolupůsobí v zahraničním reklamačním řízení, jsou skutková zjištění, učiněná za jeho součinnosti nebo jeho zmocněnci závazná i pro odběratele.

(7) Způsob vyřízení reklamace (sleva, výměna, oprava, doplnění) určí podnik zahraničního obchodu v dohodě s odběratelem s ohledem na hospodářské a devizové zájmy státu.

(8) Až do vyřízení jakostní reklamace musí být zboží uloženo odděleně od ostatního zboží a nesmí s ním být bez předchozího souhlasu podniku zahraničního obchodu naloženo způsobem, který by přezkoumání reklamované vady ztížil nebo znemožnil.

(9) Podnik zahraničního obchodu je povinen oznámit odběrateli, zda a do jaké míry reklamaci uznává bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců po jejím uplatnění.

(10) Ukáže-li se, že reklamace odběratele byla zcela nebo zčásti neoprávněnou, jdou výlohy s reklamací spojené zcela nebo zčásti na jeho vrub.

(1) U dovážených strojů a zařízení investiční povahy, motorových vozidel, letadel a zemědělských strojů se provádí přejímka a reklamace vad podle ustanovení §§ 29 a 30 s těmito odchylkami:

(2) Zápis o přejímce nebo vadách musí obsahovat kromě náležitostí stanovených v § 30 zejména:

(3) Přejímku provádí a zápis o přejímce nebo vadách sestavuje komise jmenovaná ředitelem podniku odběratele (příjemce), skládající se z předsedy a členů, mezi nimiž musí být osoby odpovědné za kvantitativní a kvalitativní převzetí zboží. Zápis o přejímce nebo o vadách musí být podepsán předsedou a ostatními členy komise.

(4) V reklamaci skrytých vad, s výjimkou dodávek motorových vozidel, letadel a zemědělských strojů, musí být uvedeno též místo, kde jsou stroje nebo zařízení v podniku umístěny a datum uvedení strojů nebo zařízení do provozu.

(5) Členem komise sestavující zápis o skrytých vadách musí být osoby odpovědné za technické převzetí zboží. Zápis o skrytých vadách podepisuje i montér zahraničního dodavatele, je-li dosažitelný. U motorových vozidel, letadel a zemědělských strojů určí sestavení komise odběratelské ministerstvo.

(1) Nehmotné dozovy, zejména montáže dovážených strojů a zařízení, dozor při montáži prováděné odběratelem, projekční práce, konzultace, revize, modernizace, opravy, generální opravy a instruktáže, uvedení strojů do provozu, zaučení obsluhujícího personálu a pasivní zušlechťovací styk uplatňuje odběratel u příslušného podniku zahraničního obchodu samostatnými požadavky na dovoz, a to:

(2) Potvrzením požadavku na dovoz uplatněného podle odstavce 1 se podnik zahraničního obchodu zavazuje zprostředkovat odběrateli za odměnu provedení požadovaných prací a výkonů odborníky zahraničního dodavatele v rozsahu a za podmínek sjednaných s tímto dodavatelem. Odměnu za svou práci stanoví podnik zahraničního obchodu v procentech konečné částky faktury zahraničního dodavatele nebo ve vyhlášené nebo dohodnuté ceně.

(3) Předpisy o pasivním zušlechťovacím styku (práce ve mzdě prováděná v cizině pro čs. výrobu) obsahují základní podmínky dodávky.

(1) Pokud v některých ustanoveních prvé části zákona se mluví o zvláštní povaze plnění, jest takovou povahou plnění rozumět i povahu plnění dodávek z dovozu.

(2) Při dodávkách z dovozu se nepoužije zejména ustanovení §§ 116 a 140 až 142 zákona.