(1) Organizace jsou povinny soustavně a důsledně provádět všechna potřebná opatření (zejména organizační, bezpečnostní a protipožární) podle druhu majetku a stupně ohrožení, aby se tím předešlo jeho poškození, zničení, ztrátě nebo zneužívání. Organizace je povinna uplatnit nárok na náhradu škody jak proti těm, kteří škodu způsobili, tak i proti těm, kteří úmyslně nebo z nedbalosti umožnili její vznik. Při podezření z trestného činu nebo přestupku je organizace povinna oznámit věc prokurátorovi nebo orgánu Veřejné bezpečnosti, popřípadě při drobném rozkrádání a úmyslném poškozování národního majetku přikročit ke kárnému (disciplinárnímu) stíhání.**)

(2) Ústřední úřady určí podle potřeby, jaká opatření je považovat za vhodná k ochraně národního majetku vzhledem k jeho povaze, funkci a možnosti ohrožení.

(3) O pojištění národního majetku platí zvláštní předpisy.*)