Úvodní ustanovení
§ 1
Účel úpravy
Nejednotnost lékařů v hodnocení bolesti, doprovázená stejnou rozdílností v jejím peněžitém oceňování, znesnadňovala již v minulosti mimosoudní projednávání nároků na náhradu škody při ublížení na zdraví (§ 355 obč. zák.). Po vydání zákona č. 58/1956 Sb., o náhradě škody za pracovní úrazy a o náhradě nákladů léčebné péče a dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení, nelze se s tímto stavem nadále smiřovat. Náhrada škody z pracovních úrazů se totiž stala doplňkem systému sociálního zabezpečení a její výše nesmí být v žádné ze svých složek vystavována nejednotnostem tohoto druhu. Stanovením jednotných měřítek bude také lékařům, podnikům a odborovým orgánům usnadněna jejich odpovědná práce při projednávání náhrady škody.
§ 2
Rozsah platnosti
Touto vyhláškou jsou povinni se řídit zdravotnická zařízení a všichni lékaři, podávající posudek o bolestném, ať tak činí při výkonu svého zaměstnání, popř. při výkonu znalecké činnosti, nebo v jiném právním poměru.