(1) U přeprav, které se opakují za zásadně stejných podmínek, může být mezi dopravním podnikem a přepravcem dohodnuto počítání paušálního přepravného. K žádosti přepravce je dopravní podnik povinen stanovit paušální přepravné.

(2) Paušální přepravné se může stanovit za jednotku váhy (množství) nebo za jeden obrat nebo za celkové množství, které se má přepravit, popřípadě za jednotku vzdálenosti. Dohoda o paušálním přepravném musí obsahovat rozbor jeho výpočtu.

(3) Obdobně podle ustanovení odstavce 1 mohou být mezi dopravním podnikem a přepravcem dohodnuty paušální náhrady za pomocné výkony jako braní vzorků, zkoušky jakosti, přijímání objednávek zboží apod. Podkladem pro stanovení paušální náhrady je skutečná střední doba trvání výkonu a příslušná časová sazba. Ustanovení odstavce 1 druhé věty platí obdobně.

(4) Výkonný orgán rady krajského (ústředního) národního výboru může stanovit nebo schválit paušální přepravné jako závazné pro určité přepravy nebo pro skupiny přepravců, jsou-li splněny podmínky odstavce 1; schválené sazby se uveřejní v místech, jichž se týkají.

(5) Náhrady za čekání (§ 9) se počítají vždy zvlášť a nelze je do paušálních sazeb zahrnovat.