(1) Úhrn veškerých náhrad, příplatků, přirážek a hotových výdajů po odečtení prémií tvoří přepravné. Přepravné se zaokrouhluje na nejblíže vyšších 10 haléřů.

(2) Podkladem pro výpočet přepravného jsou údaje zapsané v dokladu o provedení přepravy. O vedení přepravního dokladu platí ustanovení APŘ a vyhlášky č. 190/1953 Ú. l.

(3) Přepravné je povinen hradit přepravce, a to buď podle obecných předpisů o placení dopravním organizacím, nebo způsobem, který byl v rámci těchto předpisů zvlášť smluven, anebo hotově před započetím přepravy. Za placení v hotovosti se považuje i složení zálohy ve výši předběžného vypočteného přepravného před započetím přepravy; na zaplacenou částku vydá dopravní podnik potvrzení.

(4) Přeplatky a nedoplatky vzniklé nesprávným užitím sazeb, chybou při výpočtu přepravného nebo chybou při účtování hotových výloh apod. musí být vráceny nebo doplaceny, i když nebyly reklamovány, jestliže přeplatek nebo nedoplatek dosahuje u jednoho přepravního dokladu 5,— Kčs nebo jde-li o služby zasílatelství u jednoho zúčtovacího dokladu 2,— Kčs.

(5) Přeplatky a nedoplatky, které jednotlivě nedosahují výše uvedené v odstavci 4, mohou být požadovány, jen jestliže jejich úhrnná výše za dobu jednoho kalendářního měsíce činí u jednoho přepravce nejméně 30,— Kčs.

(6) Dopravní podnik je oprávněn počítat k tíži přepravce ve skutečné výši a bez jakékoli přirážky všechny částky, které při přepravě prokazatelně vydal z příkazu nebo v zájmu přepravce (např. placené veřejné dávky a poplatky, meziměstské telefonní hovory, železniční přepravné, pojištění proti poškození nebo ztrátě, byl-li náklad pojištěn na příkaz přepravce).

(7) Daně se nesmějí k sazbám nebo k přepravnému připočítávat.

(8) Náhrady cestovních výloh (diety) zaměstnanců dopravního podniku se nepovažují za hotové výdaje vynaložené dopravním podnikem v zájmu přepravce a nesmějí se přepravcům počítat.