Studium
Studium marxistické filosofie
Jazykové studium

(1) Studium aspiranta se skládá ze studia odborného, studia marxistické filosofie a studia jazykového.

(2) Studium aspiranta probíhá ve dvou obdobích. První období trvá nejdéle 18 měsíců, během nichž musí aspirant vykonat zkoušky z kandidátského minima (§ 29); druhé období se končí odevzdáním kandidátské disertační práce (§ 24).

(3) Základní metodou výchovy aspiranta je jeho samostatná práce, zejména samostatné studium vědecké literatury, a příprava referátů a přednášek, které aspirant přednese na katedře vysoké školy, popř. v odborném oddělení ústavu nebo v jiných vědeckých shromážděních.

(1) Studium aspiranta se koná podle individuálního studijního plánu, sestaveného rámcově na celou dobu aspirantury. Podrobně se studijní plán rozpracovává zpravidla na každý rok zvlášť.

(2) Návrh studijního plánu sestavuje školitel za účasti aspiranta v prvém měsíci aspirantury. Návrh obsahuje zejména termíny zkoušek, úkoly souvisící s přípravou kandidátské disertační práce, časový rozvrh pro vypracování této práce a pro činnost pedagogickou, popř. přednáškovou. Jednotlivé úkoly musí být ve studijním plánu určeny tak, aby je bylo možno průběžně kontrolovat v předem stanovených lhůtách.

(3) Návrh studijního plánu, podepsaný školitelem a projednaný za jeho účasti na schůzi katedry, popř. odborného oddělení ústavu, schvaluje děkan fakulty, popř. ředitel ústavu, nejdéle do dvou měsíců od aspirantova ustanovení.

(4) Studijní plán může být měněn a doplňován jen ze závažných důvodů; pro postup při změně a doplnění studijního plánu platí přiměřeně ustanovení předcházejícího odstavce.

(5) Studijní plán je závazný pro všechny zúčastněné činitele.

(1) Studium aspiranta má být upraveno tak, aby se vystačilo s dosavadním věcným vybavením pracoviště, kde se aspirant školí. Ministerstvo školství a kultury, akademie věd a příslušné ústřední úřady umožní vzájemně svým aspirantům, aby se seznámili s přístroji a zařízeními, jakož i metodami práce, používanými na vysokých školách a v ústavech jim podřízených.

(2) Nelze-li bez ohrožení výsledku aspirantova studia vystačit s dosavadním vybavením pracoviště, a má-li aspirant podle studijního plánu konat experimentální a jiné práce vyžadující zvláštních zařízení, která nejsou dosažitelná ani na jiném pracovišti (externí pracoviště), sestaví školitel s pomocí aspiranta seznam nutných zařízení a postará se o jejich včasné zařazení do hmotného a finančního plánu katedry nebo fakulty, popř. odborného oddělení ústavu.

(3) Nově požadovaná zařízení musí být toho druhu, aby jich bylo možno použít pro vědeckou činnost vysoké školy, popř. ústavu.

(1) Aspirant je členem katedry vysoké školy, popř. odborného oddělení ústavu, kde se školí. Účastní se pravidelně schůzí katedry, popř. odborného oddělení ústavu, na kterých se projednávají vědecké nebo pedagogické otázky.

(2) Aspirant je povinen plnit svědomitě studijní plán, konat zkoušky a vypracovat kandidátskou disertační práci v termínech stanovených tímto plánem.

(3) Aspirant odpovídá přímo svému školiteli za plnění studijního plánu. Na pracovišti se musí podřizovat provozním předpisům, zejména o bezpečnosti práce, pracovní kázni apod. Nevztahuje se naň úprava pracovní doby na pracovišti, musí však mít týdenní časový rozvrh, do něhož jsou zahrnuty jeho povinnosti vyplývající ze studijního plánu.

(4) Aspirant je oprávněn používat laboratoří, kabinetů, knihoven, studijních publikací a materiálů vysoké školy, popř. ústavu, v témž rozsahu jako učitelé a vědečtí pracovníci vysoké školy, popř. ústavu.

(5) Aspirantu nesmějí být ukládány úkoly, jež nejsou obsaženy v jeho studijním plánu, ani když by šlo o úkoly nárazové.

(1) Neplní-li aspirant bez závažných důvodů povinnosti vyplývající z organizačního a studijního řádu pro vědecké aspiranty, napomene jej děkan fakulty, popř. ředitel ústavu.

(2) Při opětovném zanedbání povinností dá děkan fakulty, popř. ředitel ústavu, aspirantu výstrahu.

(3) Neplní-li aspirant ani pak své povinnosti, navrhne děkan fakulty rektoru vysoké školy, popř. ředitel ústavu předsednictvu sekce (odboru) příslušné akademie věd nebo příslušnému ústřednímu úřadu, aby jeho aspiranturu zrušil.

(1) V prvním období studia se aspirant zaměří na prohloubení znalostí ve zvolené specializaci v rámci příslušného vědního oboru a na studium předmětů širšího vědního základu. Seznam předmětů širšího vědního základu k jednotlivým specializacím stanoví ministerstvo školství a kultury a presidium Československé akademie věd v dohodě s příslušnými ústředními úřady a s předsednictvy Slovenské akademie věd a Československé akademie zemědělských věd.

(2) V druhém období studia se aspirant soustředí na vypracování kandidátské disertační práce.

(1) Téma kandidátské disertační práce volí školitel v dohodě s aspirantem tak, aby odpovídalo zaměření pracoviště, na kterém se aspirant školí. Téma schvaluje děkan fakulty, popř. ředitel ústavu, po projednání s příslušnou katedrou, popř. s příslušným odborným oddělením ústavu, a s vědeckou radou fakulty, popř. s vědeckou radou ústavu, nejpozději do konce prvního roku aspirantury.

(2) Nejpozději do tří měsíců po schválení tématu rozpracuje aspirant za vedení školitele studijní plán (§ 19 odst. 2), pokud jde o časový rozvrh pro vypracování kandidátské disertační práce.

(3) Vypracované části kandidátské disertační práce jsou postupně hodnoceny na schůzích katedry, popř. odborného oddělení ústavu, kde se aspirant školí, popř. v odborných seminářích téhož nebo příbuzného oboru.

(4) Vypracovanou kandidátskou disertační práci, doloženou vyjádřením školitele, posoudí příslušná katedra, popř. příslušné odborné oddělení ústavu.

(5) Schválí-li příslušná katedra, popř. příslušné odborné oddělení, vypracovanou kandidátskou disertační práci, odevzdá ji aspirant děkanu fakulty, popř. řediteli ústavu. Vědecká rada fakulty, popř. vědecké rada ústavu, posoudí, je-li práce způsobilá, aby byla předložena k obhajobě podle vládního nařízení č. 60/1953 Sb., o vědeckých hodnostech a o označení absolventů vysokých škol. Uzná-li ji způsobilou, navrhne rektorovi vysoké školy, v ústavech akademií věd předsednictvu sekce (odboru) příslušné akademie věd, v ostatních ústavech řediteli ústavu, aby aspirantu bylo vydáno potvrzení o úspěšném dokončení aspirantury (§ 38).

(6) Neodevzdá-li aspirant kandidátskou disertační práci do konce určené doby aspirantury, může ji pak už dokončit a odevzdat jen při zaměstnání. Až do té doby, kdy vědecká rada fakulty, popř. vědecká rada ústavu, uzná práci za způsobilou, aby byla předložena k obhajobě, nebude mu vydáno potvrzení o úspěšném dokončení aspirantury (§ 38).

(1) Cílem studia marxistické filosofie je prohloubit a upevnit znalosti marxistického světového názoru jako metodologického základu vědecké práce.

(2) Studium marxistické filosofie je povinné až do vykonání zkoušky z marxistické filosofie v rámci zkoušek z kandidátského minima. Toto ustanovení se nevztahuje na aspiranty specializující se v oboru filosofických věd (kromě estetiky), dějin KSSS nebo dějin KSČ.

(3) Hlavní metodou studia marxistické filosofie je individuální studium. Toto studium řídí katedry dialektického a historického materialismu, kde tyto katedry nejsou zřízeny, katedry základů marxismu-leninismu, v akademiích věd též vlastní organizační jednotky (dále jen „katedry”). Je-li pracoviště, na kterém se aspirant školí, mimo sídlo katedry pověřené vyučováním aspirantů marxistické filosofii, může předsednictvo příslušné akademie věd nebo příslušný ústřední úřad výjimečně povolit, aby se vyučování aspirantů marxistické filosofii dálo jiným způsobem, je-li zaručena potřebná úroveň vyučování; v tomto případě hradí náklady spojené s vyučováním marxistické filosofii příslušná akademie věd nebo příslušný ústřední úřad.

(4) Ministerstvo školství a kultury vydá v dohodě s Československou akademií věd vzorový tématický plán studia marxistické filosofie v aspirantuře. Katedry pověřené vyučováním aspirantů marxistické filosofii zajistí, aby vyučování marxistické filosofii se přiblížilo aspirantově specializaci v příslušném vědním oboru.

(1) Rektor vysoké školy zařadí jednotlivé aspiranty vysokých škol a na žádost příslušné akademie věd nebo příslušného ústředního úřadu i aspiranty ústavů do kateder pověřených vyučováním aspirantů marxistické filosofii ihned po skončení přijímacího řízení a odevzdá příslušné katedře seznam zařazených aspirantů. Aspiranty ústavů akademií věd, kteří budou marxistické filosofii vyučováni na katedrách příslušné akademie věd, zařadí do těchto kateder předsednictvo příslušné akademie věd.

(2) Katedry pověřené vyučováním aspirantů marxistické filosofii pořádají přednášky, zajišťují konzultace a semináře pro skupiny aspirantů jednotlivých vědních oborů, zpravidla 5—10členné, v rozsahu nejméně 6 hodin měsíčně. Tématika přednášek a seminářů musí být probrána v prvém roce aspirantury. V dohodě s katedrami zajišťujícími vyučování aspirantů marxistické filosofii mohou vysoké školy a ústavy, na kterých se aspiranti školí, pořádat přednášky metodologického a ideologického rázu.

(3) Po vykonání zkoušky z kandidátského minima může aspirant žádat katedru, která ho vyučovala, o radu a pomoc při dalším samostatném studiu marxistické filosofie.

(1) Jazykové studium aspiranta záleží ve studiu ruského jazyka a ve studiu druhého cizího jazyka, zpravidla němčiny, angličtiny nebo francouzštiny. O výběru tohoto jazyka rozhodne děkan fakulty, popř. ředitel ústavu, přihlížeje k tomu, který jazyk je pro aspirantovu specializaci důležitější.

(2) Cílem studia ruského jazyka je, aby aspirant dosáhl takové znalosti tohoto jazyka, že bude s to, aby při své odborné práci používal odborné sovětské literatury, četl odborný periodický tisk, poslouchal odborné přednášky a jednal o otázkách svého oboru s potřebnou zásobou odborné terminologie. Mimo to musí aspirant ovládat nejběžnější formy písemných projevů ve svém oboru (dotaz, krátká zpráva, résumé apod.).

(3) Cílem studia druhého cizího jazyka je dosáhnout takových znalostí, aby jich aspirant mohl bezpečně používat při práci s odbornou literaturou a při poslechu odborných přednášek. Studium se zaměří především na to, aby se aspirant seznámil s odbornou terminologii svého oboru.

(4) Studium ruského jazyka a druhého cizího jazyka je povinné až do vykonání zkoušky z obou těchto jazyků v rámci zkoušek z kandidátského minima. Ustanovení o studiu ruského jazyka se nevztahují na aspiranty specializující se v oboru ruského jazyka nebo ruské literatury.

(5) Jazyk ruský a druhý cizí jazyk studuje aspirant na jazykových katedrách vysokých škol, v akademiích věd též ve vlastních organizačních jednotkách (dále jen „jazykové katedry”). Je-li pracoviště, na kterém se aspirant školí, mimo sídlo vysoké školy nebo v sídle vysoké školy, na níž není zřízena jazyková katedra, postupuje se obdobně podle § 25 odst. 3 věty třetí.

(1) Zařazování jednotlivých aspirantů do jazykových kateder se děje obdobně podle § 26 odst. 1.

(2) Jazyk ruský a druhý cizí jazyk studuje aspirant za vedení učitele nejméně dvě hodiny týdně v kroužcích o dvou až pěti účastnících. Metodický postup, rozsah lexikálních a gramatických požadavků a učební texty stanoví vedoucí katedry v dohodě s děkanem fakulty, v akademiích věd v dohodě s předsednictvem sekce (odboru).

(3) Po vykonání zkoušek z kandidátského minima může aspirant žádat katedru, na které studoval, o individuální konzultace, zaměřené především na odbornou terminologii a frazeologii dotčeného oboru.