Základní ustanovení

(1) Územní plánování je soustavnou činností, která v souladu s úkoly a záměry národohospodářského plánování a na základě průzkumů přírodních, demografických, kulturních, ekonomických a technických podmínek řeší uspořádání daného území tak, aby byl vytvořen organický a dalšího rozvoje schopný celek, zabezpečen vzájemný soulad všech územních prvků a společenských zájmů a tím i předpoklady pro harmonické uspokojování požadavků obyvatel na práci, bydlení, kulturu a zotavení.

(2) Územní plánování zajišťuje, aby provádění změn v uspořádání území, především investiční činností, bylo dlouhodobě a plánovitě usměrňováno podle předem stanovených zásad.

(1) Územní plánování plní zejména tyto hlavní úkoly:

(2) Při řešení úkolů územního plánování jsou příslušné orgány povinny

(3) Příslušné orgány jsou při řešení úkolů územního plánování povinny dbát zájmu obrany státu.

(1) Základním výchozím podkladem pro územní plánování jsou výhledové plány hospodářského a kulturního rozvoje jednotlivých oblastí, vypracované v rámci státního plánu rozvoje národního hospodářství, jakož i perspektivní studie a rozbory orgánů hospodářského plánování, objasňující postavení a funkci jednotlivých krajů, okresů, popřípadě jiných územních celků v národním hospodářství a základní zaměření jejich dalšího rozvoje a výstavby. Územní plánování se při řešení svých úkolů opírá též o výhledové plány rozvoje jednotlivých odvětví národního hospodářství a přejímá jejich zásady v rozsahu vymezeném jejich schválením a dále se opírá o generální plány rozvoje báňských revírů, výhledové studie a generální řešení jednotlivých staveb na řešeném území.

(2) Směrným plánem pro základní vodohospodářská opatření při územním plánování je státní vodohospodářský plán. Pokud byly vypracovány pro některé další hospodářské úseky zvláštní plány (státní silniční plán, generální plán zvelebení zemědělského, lesního a vodního hospodářství aj.), používá územní plánování těchto plánů jako podkladu pro řešení základních otázek a přejímá jejich zásady v rozsahu vymezeném jejich schválením.

(3) Vedle podkladů získaných z národohospodářského plánování si územní plánování opatřuje pro řešení svých úkolů vlastní podklady prováděním všestranného průzkumu řešeného území, rozborem vztahu plánovaných opatření k současnému uspořádání, možnostem a výhledovým potřebám řešeného území a zkoumání podmínek, jakož i důsledků realizace zamýšlených opatření v území.

a) vymezuje výhledově velikost a organizaci sídlišť řešeného území v souladu s výhledovými úkoly jeho hospodářského a kulturního rozvoje,

b) vymezuje správnou velikost a rozvržení ploch pozemků pro všechny složky osídlení a pro ostatní účely na řešeném území s ohledem na současnou i výhledovou potřebu a na racionální využití zastavěných i nezastavěných ploch všeho druhu,

c) řeší umístění a začlenění jednotlivých účelových skupin výstavby a jednotlivých staveb na řešeném území a zjišťuje potřebu a rozsah vyvolaných investic, které podmiňují plné využití a uplatnění navrhované základní výstavby, popřípadě určuje jejich umístění,

d) určuje nutné asanační nebo rekonstrukční zásahy do existujícího stavu území,

e) vymezuje chráněná území nebo objekty a ochranná pásma a zajišťuje ochranu území, objektů nebo pásem vymezených podle zvláštních předpisů,

f) navrhuje účelné časové pořadí výstavby a jiných opatření nezbytných k dosažení uspořádání území podle územního plánu.

a) dbát o vytváření příznivých územních podmínek pro rozvoj výrobních sil,

b) dbát o vytváření zdravého, krásného a pohodlného prostředí pro život a práci obyvatel, o zachování, využití a rozmnožení hmotných a kulturních hodnot na řešeném území, jakož i o ochranu daného prostředí před nežádoucími zásahy, vlivy a důsledky hospodářské nebo jiné činnosti a o odstranění závad touto činností způsobených,

c) umožňovat nejúčelnější využití přírodních podmínek řešeného území,

d) uplatňovat zásadu nejvyšší hospodárnosti a nejnovější poznatky pokrokové vědy a techniky,

e) dbát o ochranu nerostného bohatství a zemědělské půdy.