(1) Základním výchozím podkladem pro územní plánování jsou výhledové plány hospodářského a kulturního rozvoje jednotlivých oblastí, vypracované v rámci státního plánu rozvoje národního hospodářství, jakož i perspektivní studie a rozbory orgánů hospodářského plánování, objasňující postavení a funkci jednotlivých krajů, okresů, popřípadě jiných územních celků v národním hospodářství a základní zaměření jejich dalšího rozvoje a výstavby. Územní plánování se při řešení svých úkolů opírá též o výhledové plány rozvoje jednotlivých odvětví národního hospodářství a přejímá jejich zásady v rozsahu vymezeném jejich schválením a dále se opírá o generální plány rozvoje báňských revírů, výhledové studie a generální řešení jednotlivých staveb na řešeném území.

(2) Směrným plánem pro základní vodohospodářská opatření při územním plánování je státní vodohospodářský plán. Pokud byly vypracovány pro některé další hospodářské úseky zvláštní plány (státní silniční plán, generální plán zvelebení zemědělského, lesního a vodního hospodářství aj.), používá územní plánování těchto plánů jako podkladu pro řešení základních otázek a přejímá jejich zásady v rozsahu vymezeném jejich schválením.

(3) Vedle podkladů získaných z národohospodářského plánování si územní plánování opatřuje pro řešení svých úkolů vlastní podklady prováděním všestranného průzkumu řešeného území, rozborem vztahu plánovaných opatření k současnému uspořádání, možnostem a výhledovým potřebám řešeného území a zkoumání podmínek, jakož i důsledků realizace zamýšlených opatření v území.