Vyhláška Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení brigádníků.

(1) Za brigádníka se pro účely nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení považuje pracovník, který v rámci organisované akce vypomáhá při plnění úkolů důležitých v obecném zájmu, aniž při tom jde o jeho obvyklé zaměstnání.

(2) Za organisovanou se považuje akce, kterou pořádá národní výbor nebo jeho výkonný orgán, státní úřad, škola anebo některá složka Národní fronty; pořádá-li akci jiný činitel, považuje se za organisovanou, jen dal-li k ní souhlas výkonný orgán místního národního výboru. Trvá-li akce déle než týden, považuje se za organisovanou, pořádá-li ji nebo dal-li k ní souhlas příslušný výkonný orgán okresního národního výboru, po případě orgán jemu nadřízený. Organisované akci se klade na roveň akce, pro kterou byla vydána výzva k občanské pracovní pomoci.*)

(3) Za brigádníky podle této vyhlášky se nepovažují:

(1) Dočasným zaměstnavatelem se v dalších ustanoveních rozumí organisace, popřípadě osoba, na jejíž vrub nebo v jejíž prospěch brigádník v brigádnické akci pracuje.

(2) Stálým zaměstnavatelem se v dalších ustanoveních rozumí organisace (osoba), u níž brigádník bezprostředně před nástupem na brigádnickou akci vykonával činnost zakládající pojištění podle zákona o nemocenském pojištění nebo podle předpisů na základě něho vydaných, popřípadě výrobní družstvo, v němž byl činný jako jeho člen.

(1) Úraz, který brigádník utrpěl při brigádnické činnosti nebo v přímé souvislosti s ní, se považuje pro účely nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení za pracovní úraz za stejných podmínek jako u zaměstnanců. To platí obdobně i pro nemoc z povolání, která u brigádníka vznikla v přímé souvislosti s brigádnickou činností.

(2) Vznikne-li v důsledku pracovního úrazu (nemoci z povolání) podle odstavce 1, brigádníku nárok na invalidní důchod při pracovním úrazu nebo na částečný invalidní důchod při pracovním úrazu a má-li vedle toho nárok na důchod podle předpisů o důchodovém zaopatření příslušníků ozbrojených sil, náleží jen jeden z důchodů, a to vyšší.

(1) Brigádník, který koná brigádnickou činnost místo zaměstnání u svého stálého zaměstnavatele s jeho souhlasem a kterému stálý zaměstnavatel vyplácí mzdu i za tuto dobu nebo jehož výdělek za brigádnickou činnost se zcela nebo zčásti zúčtuje na mzdu od stálého zaměstnavatele, zůstává pojištěn tak, jako by pracoval u stálého zaměstnavatele. Z brigádnické činnosti mu nevznikají další nároky v nemocenském pojištění. Jestliže přitom utrpěl pracovní úraz (§ 4 odst. 1), posuzuje se tento úraz pro účely nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení tak, jako by jej utrpěl v zaměstnání u stálého zaměstnavatele.

(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně, koná-li brigádnickou činnost způsobem uvedeným v odstavci 1 účastník nemocenské péče v ozbrojených silách.

(1) Účastní-li se brigádnické akce způsobem uvedeným v § 6 pracovník, který je pojištěn ze zaměstnání u stálého zaměstnavatele, nebo účastník nemocenské péče v ozbrojených silách, zůstává toto pojištění (nemocenská péče) a nároky z něho plynoucí nedotčeny.

(2) Ochranná lhůta, která plyne z nemocenského pojištění podle jiných předpisů nebo z nemocenské péče v ozbrojených silách, se nestaví ani nezaniká vznikem pojištění podle tohoto oddílu vyhlášky.

(3) Pokud brigádník má z důvodů uvedených v předchozích odstavcích nárok na dávky nebo na plnění stejného nebo obdobného druhu, neposkytují se mu již dávky podle §§ 9 a 10, a to ani tehdy, koná-li brigádnickou činnost vedle zaměstnání u stálého zaměstnavatele.*) Jestliže přitom utrpěl pracovní úraz, posuzuje se tento úraz pro účely nemocenského pojištění tak, jako by jej utrpěl v zaměstnání u stálého zaměstnavatele.

(4) Pojištění podle tohoto oddílu vyhlášky se nepočítá do doby pojištění, která je rozhodná pro vznik nebo trvání nároků z nemocenského pojištění,**) ani do doby nepřerušeného zaměstnání v témž podniku.

(1) Z nemocenského pojištění brigádníků uvedených v § 6 náleží pouze tyto dávky:

(2) Nemocenské se brigádníku uvedenému v § 6 poskytuje jen po dobu, po kterou pozbyl zdroje své obživy, protože je neschopen práce pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání, jež vznikly za předpokladů uvedených v § 4 odst. 1. Podpůrčí doba (§ 15 odst. 3 a 4 zákona o nemocenském pojištění) se však počítá vždy již ode dne vzniku pracovní neschopnosti.

(3) Čistá denní mzda pro stanovení nemocenského se vypočte ze započitatelného výdělku, který by podle příslušných mzdových úprav náležel zaměstnanci vykonávajícímu obdobný druh práce.

(4) Nemocenské činí 60 % čisté denní mzdy; i pro ně však platí ustanovení o nejnižším nemocenském (§ 18 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění).

(1) Účast v brigádnické akci podle tohoto oddílu se nepovažuje za zaměstnání pro účely důchodového zabezpečení. Trvá-li však zaměstnání u stálého zaměstnavatele a poskytl-li tento zaměstnavatel zaměstnanci neplacené pracovní volno k výkonu brigádnické činnosti, nezahrnuji se dny tohoto neplaceného pracovního volna do doby, z níž se vypočítává průměrný roční výdělek.

(2) Utrpěl-li brigádník uvedený v § 6 při brigádnické činnosti nebo v přímé souvislosti s ní pracovní úraz nebo onemocněl-li v přímé souvislosti s brigádnickou činností nemocí z povolání (§ 4 odst. 1) a jsou-li jinak splněny stanovené podmínky, náleží mu invalidní, po případě částečný invalidní důchod při pracovním úrazu.

(3) Výše důchodu uvedeného v odstavci 2 se stanoví, pokud není příznivější způsob určený v odstavci 4,

(4) U brigádníka, který není jinak pojištěn, po případě i u brigádníka uvedeného v odstavci 3, je-li to pro něj příznivější, se výše důchodu uvedeného v odstavci 2 stanoví z průměrného ročního výdělku, který by měl podle příslušných mzdových úprav zaměstnanec vykonávající obdobný druh práce, nejvýše však z částky 9600 Kčs ročně.

(1) Dočasný zaměstnavatel je povinen:

(2) Kdo organisuje brigádnickou akci, je povinen dát dočasnému zaměstnavateli podklady potřebné pro splnění úkolů uložených v odstavci 1 a zajistit, aby tyto úkoly byly splněny.

(1) Ustanovení tohoto oddílu platí pro brigádníky, kteří jsou činni v téže organisované akci za mzdu déle než 6 pracovních dnů po sobě jdoucích nebo více než 6 pracovních dnů v kalendářním měsíci a dosáhli přitom výdělku aspoň 120 Kčs za kalendářní měsíc.

(2) Ustanovení tohoto oddílu se použije i na brigádníka, který prokazatelně nastoupil placenou brigádnickou činnost na dobu delší než 6 pracovních dnů, avšak musel dříve zanechat práce, protože jej posudkový lékař neuznal způsobilým k brigádnické činnosti, nebo protože byl podle předpisů o nemocenském pojištění uznán neschopným práce pro nemoc nebo úraz.

(3) Ustanovení tohoto oddílu neplatí pro brigádníky z řad školní nebo studující mládeže, kteří se účastní hromadně a společně brigádnické akce, organisované pro tuto mládež školskými orgány nebo v dohodě s nimi (§ 6 písm. d).

(1) Brigádník, který koná brigádnickou činnost v rozsahu určeném v § 15 místo zaměstnání u svého stálého zaměstnavatele a kterému mzdu za tuto dobu vyplácí jen dočasný zaměstnavatel, je po dobu účasti v brigádnické akci pojištěn jen z důvodu této účasti; nemocenské pojištění z důvodu zaměstnání u stálého zaměstnavatele na tuto dobu zaniká.

(2) Brigádníkovi, který koná brigádnickou činnost způsobem uvedeným v odstavci 1 se souhlasem stálého zaměstnavatele a u kterého nárok na nemocenské, po případě na podporu při ošetřování člena rodiny vznikl do šesti měsíců od nástupu na brigádnickou akci, se vypočte čistá denní mzda pro stanovení těchto dávek na jeho žádost ze započitatelného výdělku, kterého dosáhl v posledních třech kalendářních měsících u stálého zaměstnavatele, jinak se při výpočtu čisté denní mzdy přihlíží jen k době účasti na brigádnické akci. Předchozí ustanovení platí obdobně i pro výpočet čisté denní mzdy pro stanovení peněžité pomoci v mateřství.

(3) Nastoupil-li brigádník po skončení brigádnické činnosti opět zaměstnání u stálého zaměstnavatele a vznikl-li mu nárok na nemocenské, po případě na podporu při ošetřování člena rodiny, nepřihlíží se při výpočtu čisté denní mzdy k době, po kterou se účastnil brigádnické akce, po případě se čistá denní mzda vypočte tak, jako by nově vstoupil do zaměstnání.*) To platí obdobně i pro výpočet čisté denní mzdy pro stanovení peněžité pomoci v mateřství, pokud výpočet podle obecných předpisů není pro zaměstnankyni příznivější.

(1) Brigádníkovi, který koná brigádnickou činnost se souhlasem stálého zaměstnavatele způsobem uvedeným v § 16 odst. 1, se při nástupu na brigádnickou akci započte do nepřerušeného zaměstnání v témž podniku doba jeho zaměstnání u stálého zaměstnavatele a doby v něm započtené.

(2) Splní-li brigádník pracovní závazek v brigádnické akci nebo je-li z ní uvolněn ze závažných zdravotních důvodů na doporučení lékařské poradní komise, po případě posudkové komise sociálního zabezpečení anebo z jiného závažného důvodu se souhlasem příslušného výkonného orgánu okresního národního výboru a nastoupí-li bez zbytečného odkladu do zaměstnání u stálého zaměstnavatele, započte se mu do nepřerušeného zaměstnání pro účely nemocenského pojištění doba jeho účasti na brigádnické akci a doby tam započtené.

(3) Nastoupí-li brigádník po odchodu z brigádnické akce do jiného zaměstnání než u svého stálého zaměstnavatele, započte se pro účely nemocenského pojištění doba účasti v brigádnické akci a doby tam započtené, jen když jak zaměstnání u stálého zaměstnavatele, tak i účast v brigádnické akci skončily z některého důvodu, pro který se změna zaměstnání považuje za změnu z důvodu obecného zájmu nebo z jiných vážných příčin.*)

(1) Brigádník, který koná brigádnickou činnost v rozsahu určeném v § 15 vedle zaměstnání u stálého zaměstnavatele, je pojištěn ze zaměstnání u stálého zaměstnavatele i z důvodu brigádnické činnosti.**)

(2) Člen jednotného zemědělského družstva, jednotlivě hospodařící rolník, jiná osoba samostatně hospodařící nebo spolupracující člen rodiny, který koná brigádnickou činnost v rozsahu určeném v § 15, je pojištěn z důvodu členství v jednotném zemědělském družstvu nebo samostatného hospodaření a zároveň i z důvodu brigádnické činnosti; pojištění z důvodu členství v jednotném zemědělském družstvu nebo samostatného hospodaření však zanikne, nastaly-li předpoklady pro to, aby se ve smyslu předpisů o tomto pojištění brigádnická činnost považovala za trvalé zaměstnání.***)

(3) Koná-li brigádnickou činnost v rozsahu stanoveném v § 15 důchodce, kterému se vyplácí starobní důchod v plné výši, invalidní důchod nebo invalidní důchod při pracovním úrazu anebo obdobný důchod podle předpisů o důchodovém zaopatření příslušníků ozbrojených sil, náleží mu nemocenské jen za podmínek a po dobu, jak jsou stanoveny pro takové důchodce (§ 21 zákona o nemocenském pojištění)

(4) Koná-li brigádník uvedený v odstavci 1 nebo 2 anebo osoba, která dosud nebyla vůbec pojištěna, brigádnickou činnost na sezónních (kampaňových) pracích, platí pro jejich nemocenské pojištění ustanovení platná pro sezónní zaměstnance.*)

(1) Nemocenské pojištění brigádníků podle tohoto oddílu provádějí orgány příslušné pro pojištění zaměstnanců dočasného zaměstnavatele. Dočasný zaměstnavatel plní přitom povinnosti zaměstnavatele a obstarává administrativní práce ve stejném rozsahu jako pro pojištění vlastních zaměstnanců.

(2) Brigádníkovi, který nastoupil na brigádnickou akci v zemědělství nebo v lesnictví na dobu kratší než šest týdnů a jehož pracovní poměr vůči stálému zaměstnavateli zůstal zachován, se poskytují dávky nemocenského pojištění v závodě stálého zaměstnavatele; je-li stálým zaměstnavatelem malý závod,**) poskytne dávky odborový orgán příslušný pro provádění nemocenského pojištění zaměstnanců tohoto malého závodu. Pokud nejde o případ uvedený v § 5, platí však pojistné dočasný zaměstnavatel.

(1) Za hrubý výdělek pro stanovení průměrného ročního výdělku brigádníka podle tohoto oddílu se považuje za dobu jeho účasti v brigádnické akci veškerý příjem, pokud podléhá dani ze mzdy a není od ní osvobozen přímo podle zákona o dani ze mzdy.

(2) Je-li to pro brigádníka příznivější, považuje se za hrubý výdělek za dobu účasti v brigádnické akci výdělek poměrně odpovídající průměru příjmů, jichž brigádník dosáhl za kalendářní rok předcházející roku, v němž nastoupil na brigádnickou akci.

(1) Rozhodnutí a opatření v nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení brigádníků učiněná v době od 1. ledna do 31. prosince 1957 v souladu se zásadami zákona o nemocenském pojištění a zákona o sociálním zabezpečení se považují za učiněná podle této vyhlášky.

(2) Nároky, jichž se týká úprava obsažená v této vyhlášce, které vznikly v době od 1. ledna do 31. prosince 1957 a o nichž v tento den nebylo ještě pravomocně rozhodnuto, se posuzují podle této vyhlášky.