(1) Pokud vojákům vyslaným do zahraničí a jejich rodinným příslušníkům není při pobytu v cizině poskytována preventivní a léčebná péče bezplatně na základě mezistátních úmluv, popřípadě podle zásady vzájemnosti a není-li zajištěna jiným způsobem, obdrží tyto osoby úhradu prokázaných nákladů nutného a přiměřeného léčení v cizině. Vojákům, kteří se přechodně zdržují v cizině ze soukromých důvodů a v tuzemsku mají nárok na bezplatnou péči, může být poskytnuta náhrada nutného a přiměřeného léčení v cizině, a to zpravidla do výše nákladů, jichž by si vyžádalo léčení v tuzemsku.