(1) Ve vojenských objektech a v objektech vojenskou správou používaných, jakož i v objektech ozbrojených součástí ministerstva vnitra zasahuje jednotka požární ochrany jen se souhlasem příslušného velitele, popřípadě jiného orgánu správy takového objektu. Dozví-li se jednotka požární ochrany o požáru v takových objektech, nařídí její velitel okamžitou pohotovost jednotky a vejde ve styk se zmíněnými orgány.

(2) Při vstupu do objektů uvedených v předchozím odstavci, při zásahu v těchto objektech a při povolávání další požární pomoci, musí velitel jednotky požární ochrany dbát upozornění a požadavků příslušného velitele, popřípadě orgánů správy objektu.

(3) Při společném zásahu jednotek požární ochrany a vojenských jednotek požární ochrany, popřípadě jednotek požární ochrany ozbrojených součástí ministerstva vnitra v objektech uvedených v odstavci 1, má řízení zásahu vždy velitel vojenské jednotky požární ochrany, popřípadě jednotky požární ochrany ozbrojené součásti ministerstva vnitra, pokud velitel objektu po dohodě s velitelem jednotky požární ochrany vojsk nerozhodne jinak. Při společném zásahu mimo tyto objekty podléhají veliteli zásahu, stanovenému podle zásad, uvedených v §§ 46, 47 a 50.