(3) Při společném zásahu jednotek požární ochrany a vojenských jednotek požární ochrany, popřípadě jednotek požární ochrany ozbrojených součástí ministerstva vnitra v objektech uvedených v odstavci 1, má řízení zásahu vždy velitel vojenské jednotky požární ochrany, popřípadě jednotky požární ochrany ozbrojené součásti ministerstva vnitra, pokud velitel objektu po dohodě s velitelem jednotky požární ochrany vojsk nerozhodne jinak. Při společném zásahu mimo tyto objekty podléhají veliteli zásahu, stanovenému podle zásad, uvedených v §§ 46, 47 a 50.