1. Kovové láhve na stlačené plyny*)
§ 11
Značení
§ 12
Úschova a uskladnění
§ 13
Opravy a udržování
§ 14
Doprava
§ 15
Umístění lahví na pracovišti
§ 16
Zacházení s lahvemi na pracovišti
§ 17
Zvláštní ustanovení o zacházení s lahvemi na kyslík
Pro zacházení s lahvemi na kyslík platí kromě § 16 ještě tyto předpisy:
§ 18
Zvláštní ustanovení o zacházení s lahvemi na acetylén
Pro zacházení s lahvemi na acetylén platí kromě § 16 ještě tyto předpisy:
§ 19
Opatření pro případ vznícení nebo výbuchu
§ 20
Vadné láhve
Poškozené nebo netěsné láhve a láhve, které byly vystaveny působení ohně, horka nebo byly zahřáty zpětným šlehnutím plamene, musí být zřetelně označeny a odstraněny z provozu; plnírně musí být podána o tom zpráva (§ 13 odst. 2).
§ 21
Prasknutí a výbuchy lahví
(1) Láhve musí být opatřeny barevným značením podle druhu plynu, pro který jsou určeny. Pro barevné značení lahví a nápisy na nich platí ČSN 07 8509.
(2) Každý zaměstnanec, pracující se stlačenými plyny musí znát barevné značení lahví, materiál a uspořádání láhvových ventilů.
(3) Lahví se smí používat jen pro ty plyny, pro které jsou určeny podle nápisu a barevného značení.
(4) Má-li zaměstnanec odůvodněnou pochybnost, zda láhev obsahuje skutečně plyn, pro který je určena, vyřadí láhev a oznámí své pochybnosti svému nejbližšímu představenému.
(5) Na každé láhvi musí být zřetelně a trvale vyznačeno nezkrácené pojmenování plynu, pro který je láhev určena, jméno výrobce láhve nebo jeho značka, výrobní číslo láhve, váha láhve včetně výstroje, avšak bez ochranného kloboučku, výška zkušebního přetlaku, nejvyšší dovolený plnicí přetlak v kg/cm2, vnitřní objem v litrech, den poslední zkoušky a razítko přejímacího orgánu.
(6) Značky a nápisy na lahvích nesmějí být měněny.
(1) Zakazuje se uschovávat nebo uskladňovat láhve naplněné plynem v prostorách volně přístupných, například na schodištích, v domovních a patrových chodbách, průchodech, průjezdech a hromadných úkrytech CO nebo v jejich bezprostřední blízkosti.
(2) Venku smějí být uschovány nebo uskladňovány láhve naplněné plynem pouze tehdy, jsou-li chráněny vhodným způsobem před účinky slunečních paprsků, před mrazem a nepohodou a před zásahem nepovolaných osob.
(1) Opravy lahví a láhvových ventilů smějí provádět pouze odborné závody nebo dílny, které mají k tomu oprávnění udělené na podkladě kladného vyjádření Ústavu technického dozoru příslušným ministerstvem, ústředním úřadem nebo orgánem jím k tomu zmocněným.
(2) Zjistí-li svářeč závady nebo nedostatky na láhvi, je povinen oznámit je svému nejbližšímu představenému, který po vyšetření hlášené závady nebo nedostatku vloží popis závady pod ochranný klobouček vadné láhve, označí láhev bílou křídou na plášti nápadným písmem „Vadná láhev” a odešle ji příslušné plnírně. Není-li představený přítomen, provede označení láhve svářeč. Vedení závodu je ještě kromě toho povinno oznámit zjištěné závady písemně přímo plnírně.
(3) Pro utěsnění výstroje lahví se smí používat pouze fíbrových těsnění. Mazání láhvových ventilů olejem nebo jinými mastnotami zvyšuje nebezpečí a je zakázáno. K láhvovým ventilům se nesmějí připojovat matice se strhanými závity nebo matice s jinak řezaným závitem.
(1) Plné i prázdné láhve se musí chránit před nárazem. Nesmějí se házet ani válet a musí se s nimi zacházet opatrně, aby se láhve a láhvové ventily nepoškodily a předešlo se tak možnému výbuchu.
(2) Láhve se nesmějí přenášet na rukou nebo na ramenou pro nebezpečí uklouznutí nebo pádu. Je-li při skládání nebo nakládání lahví nebo při jiné práci nezbytně nutné přenést láhev, musí láhev přenášet dva pracovníci, při čemž láhev nesmí být uchopena pouze za ochranný klobouček.
(3) Před dopravou a po dobu, po kterou není láhev v používání, musí být našroubován ochranný klobouček.
(4) Láhve se musí přemísťovat v místech spotřeby na vozících zvlášť upravených k tomu účelu, na nichž musí být zajištěny proti pádu. Na obtížně přístupné místo a v nebezpečných místech (kolejiště apod.) se láhve přemísťují připevněné na nosítkách.
(5) Není-li možné přemístění láhve v místech spotřeby na vozíku nebo na nosítkách (odstavec 4), smějí být láhve dopraveny na místo spotřeby jeřábem, který má koncové vypínače a elektrické brzdy, a to za podmínek stanovených v normě ČSN 27 0140, nebo nákladními výtahy, a to za náležitého zajištění láhve proti pádu, posunutí, pohybu apod. Je zakázáno dopravovat láhve jeřábem s magnetickým závěsem nebo ručními zdvihadly.
(6) Doprava lahví jeřábem nebo výtahem se musí provádět s největší opatrností, aby bylo vyloučeno nebezpečí nárazu láhve nebo jejího pádu a za dozoru svářečského technologa nebo mistra. Podrobné podmínky pro dopravu lahví jeřábem stanoví s přihlédnutím k místním poměrům jeřábový referent nebo jeřábový technik, popřípadě, není-li ustanoven, provozovatel jeřábu, za zvlášť nebezpečných podmínek v dohodě s Ústavem technického dozoru. Podrobné podmínky pro dopravu lahví výtahem stanoví svářečský technolog nebo mistr, za zvlášť nebezpečných podmínek v dohodě s Ústavem technického dozoru.
(7) Shazování lahví při jejich vykládání z vozu je zakázáno. Je třeba používat smyků a nebezpečnému dosednutí na tvrdou půdu zabránit podklady dřevem nebo jiným měkčím materiálem.
(8) Dopravu lahví po železnici a motorovými vozidly upravují zvláštní předpisy.*)
(1) Láhve musí být vždy zajištěny proti převržení nebo skutálení stabilními nebo pojízdnými stojany třmenem, řetězem, objímkou nebo pásem. Používání drátu k zajištění lahví je zakázáno.
(2) Pracuje-li se na témž pracovišti s několika soupravami lahví současně, musí být jednotlivé soupravy od sebe vzdáleny nejméně 3 metry nebo odděleny od sebe nehořlavou pevnou stěnou. Hromadění lahví v pracovních místnostech musí být zabráněno. Na jednu hořákovou soupravu smějí být na pracovišti po ruce nejvýše dvě zásobní láhve téhož plynu.
(3) Láhve umístěné v místnosti musí být vzdálený v době, kdy se s nimi nepracuje, od topných těles alespoň 1 metr, avšak od míst, kde se svařuje nebo řeže, od kamen a jiných zdrojů tepla s otevřeným ohněm, alespoň 10 metrů.
(4) Láhve, u nimiž se pracuje, musí být vzdáleny od míst, kde se svařuje nebo řeže, nejméně 3 metry.
(5) Láhve nesmějí být umístěny na místě, kde by mohly být povaleny jeřábem nebo břemenem přepravovaným jeřábem nebo pádem břemene.
(6) Místnosti a skříně pro úschovu lahví a baterií lahví (§§ 22 až 27) musí být dobře větrány.
(1) Plné láhve a k nim příslušející armatury, zvláště jejich připojovací závity, musí být před použitím prohlédnuty, zda jsou v řádném stavu. Poškozené láhve a armatury nesmějí být použity, i když k poškození došlo teprve při použití.
(2) Ventily lahví se musí otevírat a zavírat pozvolna, ne trhavě, a to ručně, nikdy kleštěmi, hasákem, nástavcem apod. U lahví bez ventilového kolečka musí být trvale nasazen ventilový klíč. Netěsnosti se smějí zkoušet pouze mýdlovou vodou, nikdy plamenem. Při otevírání nemá být pracováno nad výfukovým otvorem pojistných ventilů.
(3) Obsluhující osoba nesmí stát při otevírání před boční přípojkou ventilu.
(4) Závěrná matice na boční přípojce musí být před otevřením láhvových ventilů a také před každým zkušebním otevřením odšroubována.
(5) Ochranných kloboučků lahví se nesmí používat jako nádobek na olej, mazadla, barvy apod. Po odšroubování musí být uloženy tak, aby byly chráněny před znečištěním. Rovněž musí být vhodně uloženy i závěrné matice bočních přípojek.
(6) Při přerušení práce musí být ventily na hořáku a láhvové ventily, popřípadě také uzavírací zařízení na vyvíječích uzavřeny. Kloboučky plných i prázdných lahví musí být pevně zataženy klíčem.
(7) Láhve obsahující plyn se po skončení práce na přechodném pracovišti ihned odvezou.
(8) Po skončení práce se uzavře pevně láhvový ventil, po vyprázdnění láhve se kromě toho ještě opatří závěrnou maticí a ochranným kloboučkem. Závity ochranných kloboučků a závity na láhvi musí být prohlíženy, zda jsou čisté. Zjištěné závady musí být vždy neprodleně odstraněny. Závěrné matice se musí pevně utáhnout. Volně utažené nebo pouze vložené matice znemožňují opětné sejmutí ochranného kloboučku, který musí být rovněž pevně našroubován. Na prázdné láhve se poznamená bílou křídou „prázdná”.
1. Kyslíku se nesmí používat místo jiného plynu, zejména ke spouštění spalovacích motorů, ke zkoušení tlakových nádob, k plnění tlakových nádob u lisů nebo místo vzduchu při stříkání barev, protože stěny těchto zařízení jsou vždy znečištěny olejem.
2. Armatury a těsnění lahví a ventilů musí být udržovány prosty tuku a oleje, zejména nesmějí přijít do styku s hadry znečištěnými olejem nebo s mastnými prsty. Je-li nebezpečí, že by mohly být armatury zasaženy odkapávajícím nebo stříkajícím olejem, musí být opatřeny ochranným nástavkem.
3. Pružiny nových manometrů, které přicházejí do styku s kyslíkem, musí být zbaveny tuku a označeny jako odmaštěné. Kyslíkové manometry musí být opatřeny nápisem „Kyslík”. Kyslíkové manometry nesmějí být používány pro jiné plyny a pro stlačený vzduch.
4. Láhve smějí být vyprazdňovány nejvýše do přetlaku 1 atm (při úplném vyprázdnění je nebezpečí, že láhev bude znečištěna).
5. Láhve nesmějí být umístěny v místě, kam kape olej.
1. S odběrem plynu z láhve se smí započít teprve po uplynutí alespoň jedné hodiny po dopravě láhve.
2. Láhev musí být při odběru plynu buď v poloze svislé nebo musí být uložena hlavicí šikmo vzhůru v úhlu nejméně 30° od vodorovné roviny, aby s plynem nebyl strháván aceton.
3. Acetylén se má odebírat z láhve stejnoměrně v množství, které nepřesahuje 1000 litrů za hodinu. Je-li hodinová spotřeba větší, je nutno spojit láhve do baterie. Spojování více lahví do baterie musí být provedeno ocelovými trubkami. Nesmí být překročen nejvyšší dovolený pracovní přetlak 1.5 atm.
4. Vyprazdňování lahví se nesmí urychlovat zahříváním otevřeným ohněm, plynovým plamenem nebo elektrickým ohřívačem.
5. Láhve se smějí vyprazdňovat pouze do přetlaku odpovídajícího teplotě okolí, jak je uvedeno v tabulce,*) neboť jinak nevniká plyn do hořáku přetlakem, nýbrž je současně s acetonem z láhve vysáván proudem kyslíku. Plamen v tomto případě je žlutý, nečistý a svařovací kužel se prodlužuje na újmu jakosti svaru.
6. Přepouštění plynu z plných lahví do prázdných lahví a spojování lahví, které jsou vyprázdněny na různý stupeň, do společné baterie je zakázáno.
(1) Pro případ nebezpečí vznícení nebo výbuchu doporučuje se mít po ruce k obsluze láhvových ventilů ochranné pomůcky, jako vlhké šátky a azbestové rukavice a k zabránění požáru husté přikrývky.
(2) Vznikne-li oheň v blízkosti pracoviště nebo místa, kde jsou uloženy láhve, musí se láhve, a to i prázdné, neprodleně odstranit. V prvé řadě se odstraní láhve na vodík a acetylén a láhve s jinými hořlavými plyny. Nelze-li včas odstranit láhve, je nutné hlásit jednotce požární ochrany, jaké láhve jsou v hořícím nebo ohroženém prostoru a možnost výbuchu. Odstraněné, ale již zahřáté láhve je nutno chladit poléváním vodou tak dlouho, až se při přerušení chlazení láhev znovu nezahřívá.
(3) Zahřeje-li se z jakéhokoliv důvodu láhev na acetylén, je nutno se přesvědčit, nenastal-li uvnitř rozklad plynu, který se projevuje stoupající teplotou hrdla láhve. V takovém případě je třeba přerušit ihned odběr plynu a ponořit láhev na 24 hodiny do vody nebo ji polévat (stříkat) studenou vodou. Dalším odběrem acetylénu nebo jeho odpouštěním se zvyšuje nebezpečí rozkladu plynu a zvýšení teploty a tlaku.
(1) O prasknutí nebo výbuchu láhve s hořlavým plynem nebo o vznícení kyslíkového ventilu učiní vedoucí závodu neprodleně hlášení příslušnému dozorčímu orgánu Ústavu technického dozoru a příslušnému svazovému inspektoru práce, i když nedošlo k poranění osob. Místo výbuchu se musí zajistit a ponechat až do příchodu uvedených orgánů v původním stavu.
(2) Při výbuších s katastrofálními následky nebo při kterých došlo k hromadným, těžkým nebo smrtelným úrazům, vyrozumí vedoucí závodu neprodleně také příslušnou složku Veřejné bezpečnosti.