5. Svařovací přístroje a příslušenství

(1) Je zakázáno mazání svařovacích přístrojů a jejich příslušenství (hořáky, redukční ventily, hadice) olejem nebo jinými tuky. Zaměstnanci jsou povinni dbát, aby zejména redukční ventily při odkládání na pracovní stoly nepřišly do styku s oleji nebo jinými tuky.

(2) Vadné svařovací přístroje a jejich příslušenství musí být ihned vyřazeny z provozu. Práce s vadným nářadím je zakázána, protože je tím ohrožena bezpečnost svářeče a jeho spolupracovníků.

(3) Svářeč nesmí sám opravovat svařovací přístroje, pokud nejde o výměnu těsnění nebo čištění špiček hořáku. Opravy smějí provádět pouze odborné závody nebo dílny, které mají k tomu oprávnění udělené příslušným ministerstvem, ústředním úřadem nebo orgánem jím k tomu zmocněným. Neodborné opravy mohou vážně ohrozit bezpečnost zaměstnanců.

(4) Rozebírání redukčních a láhvových ventilů a hořáků nepovolanými osobami je zakázáno.

(1) Hořáky, redukční ventily a armatury musí být udržovány v nezávadném stavu a chráněny před znečištěním. Pro hořáky musí být používáno zařízení k odkládání nebo zavěšení.

(2) Hořáky a redukční ventily musí být uloženy při delším přerušení práce tak, aby byly pod uzávěrou a chráněny před znečištěním tuky a před prachem. Hořáky a kyslíkové redukční ventily nesmějí být uschovány společně s předměty obsahujícími olej nebo jiný tuk nebo na místech, na nichž lze předpokládat přítomnost oleje nebo tuku. Hadice musí být provětrány dříve, než se uloží do schránky. Nové hadice musí být před použitím pro kyslík profouknuty kyslíkem.

(3) Skříně pro úschovu připojených svařovacích přístrojů a hadic, např. na pojízdných svařovacích zařízeních, musí mít dostatečně velké otvory k provětrání, např. skříně z drátěného pletiva. Připojené hořáky nesmějí být ukládány do uzavřených schránek, např. beden na nářadí.

(1) Dříve, než se nasadí redukční ventil, je nutno otevřít na okamžik láhvový ventil (asi na dobu jedné vteřiny), aby se odstranila nečistota popřípadě usazená v hrdle. Toto ustanovení však neplatí pro láhve na acetylén. Svářeč je povinen přesvědčit se současně, zda je v pořádku těsnění nátrubku redukčního ventilu. K těsnění se smí používat pouze fíbrových těsnění. Používání kožených nebo hořlavých těsnění je zakázáno.

(2) Při nasazování redukčního ventilu musí stát svářeč stranou.

(3) Je-li redukční ventil připevněn k láhvi třmenem, musí být na láhvový ventil správně nasazen. Při přitahování redukčního ventilu nesmí se používat pouzdra jako páky.

b) občasnou zkouškou správné funkce ventilu.

(1) Po nasazení redukčního ventilu je nutno přezkoušet jeho těsnost

a) jednoduchou zkouškou po každé výměně láhve,

(2) Jednoduchá zkouška se provádí tak, že se úplně uvolní regulační šroub redukčního ventilu, otevře se láhvový ventil a jakmile obsahový manometr ukáže po otevření plný přetlak, láhvový ventil se uzavře. Klesá-li ručička obsahového manometru, je vysokotlaková část redukčního ventilu netěsná, a to zpravidla buď v připojovacích šroubeních na láhvi (poškozené těsnění) nebo v ucpávce láhvového ventilu.

(3) Občasná zkouška se provádí tak, že se po seřízení redukčního ventilu na libovolný pracovní tlak, který však nesmí být nižší než 1 atp u lahví na kyslík a 0,5 atp u lahví na acetylén a po otevření láhvového ventilu uzavře výstupní ventil do hadicového nátrubku. Pracovní manometr musí zůstat bez přetlaku. Stoupá-li přetlak pracovního manometru, netěsní uzavírací kuželka mezi vysokotlakovou a nízkotlakovou komorou a ventil musí být opraven.

(4) Jiné netěsnosti se zjišťují mýdlovou vodou, nikdy plamenem.

(1) Redukční ventil musí být upevněn svisle, aby v případě, že z hadicového nátrubku nebo z pojišťovacího ventilu vyšlehne plamen, nezasáhl láhev, na které je ventil připojen, ani sousední láhev.

(2) Při zacházení s redukčním ventilem musí stát svářeč stranou. Při otevírání láhvového ventilu musí být membránový šroub redukčního ventilu vždy uvolněn.

(3) Zamrzlé redukční ventily se rozmrazují pouze přikládáním hadrů, máčených do horké vody nebo poléváním horkou vodou, nikdy plamenem nebo žhavým předmětem.

(1) Hořák se musí udržovat v nezávadném stavu. Nástavec musí být náležitě přitažen.

(2) Uzavírací zařízení hořáku musí být uzavřeno před otevřením přívodů plynu do hadic, aby se zabránilo nebezpečí vniknutí hořlavého plynu do kyslíkové hadice.

(1) Při poruchách na hořácích, jako ucpání hořákových hubic a trysek, zpětné šlehnutí plamene, zhasnutí plamene aj., musí se ihned uzavřít uzavírací ventily na hořáku a hořák ochladit ve vodě. Vysadí-li hořák vícekrát, musí se vyřadit z provozu a odpovědným osobám musí se podat o tom hlášení.

(2) Při použití acetylénu, odebíraného z vyvíječe, smějí se takové hořáky zapálit teprve po přezkoušení řádného stavu hořáku, acetylénového přívodu a vodní předlohy; přezkoušení smějí provádět jen svářeči starší než 18 let. Jinak musí být přitom dbáno předpisů dodavatele pro obsluhu (§ 31).

(1) Při zpětném šlehnutí plamene je nutno ihned uzavřít nejdříve přívod kyslíku a potom hořlavého plynu, a svařovací nástavec ochladit ve vodě. Po několika vteřinách je nutno profouknout hořák kyslíkem.

(2) Rozšíří-li se šlehnutí plamene do vodní předlohy nebo do redukčního ventilu, je nutno ihned uzavřít přívod plynu na hořáku a ventily na láhvi, popřípadě hlavní kohout vodní předlohy.

(3) Před opětným zapálením hořáku se musí zjistit a odstranit příčina zpětného šlehnutí plamene.

(4) Při zhasnutí plamene je nutno vždy se přesvědčit otevřením ventilu hořlavého plynu, zda plamen nehoří uvnitř. Nebyl-li plamen úplně zhaslý, vyšlehne při otevření ventilu z hořáku.

(1) Čištění svařovacích a řezacích špiček hořáků se musí provádět velmi opatrně, a to pouze z vnitřní strany měděnou nebo dřevěnou jehlou, po případě zvláštním čisticím výstružníkem přizpůsobeným rozměru výstupního otvoru.

(2) I nepatrné zvětšení výstupního otvoru znehodnocuje špičku, která pak neodpovídá výkonu injektoru.

(1) Používané hadice musí být barevně označeny podle druhu plynu, pro který jsou určeny (§ 11). Je zakázáno používat kyslíkové hadice pro hořlavý plyn a plynové hadice pro kyslík.

(2) Délka hadice nesmí být menší než 5 metrů. Vzdušná vzdálenost plamene od lahví nebo od vyvíječe nesmí být menší než 3 metry. Láhve nebo vyvíječe nesmějí být umístěny pod místem, kde se svařuje nebo řeže.

(3) Hadice musí být chráněny proti poškození (přejetí, zlomení, opálení jiskrami a žhavými broky) a proti znečištění olejem nebo jiným tukem. I nepatrná poškození musí být ihned odborně opravena (nespravovat izolační páskou!). Nové hadice se musí propláchnout teplou vodou a důkladně profouknout.

(4) Při práci nesmí mít svářeč hadice zavěšeny přes rameno nebo omotány kolem těla.

(5) Hadice, které při svařování nebo řezání vedou přes jízdní dráhu musí být, jsou-li položeny, chráněny krytem odolným proti tlaku nebo zavěšeny v dostatečné výši na vhodných závěsech.

(6) Připevnění hadic k nátrubku nebo k hadicovým spojkám musí být zajištěno vhodnými páskovými svorkami. Jiný způsob zajištění, zejména stahování drátem, není dovolen.

(7) V nově zřizovaných svařovnách musí být v podlaze zřízeny mělké kanálky pro vedení hadic. Kanálky musí být chráněny krytem odolným proti tlaku.

(1) V nutných případech nastavují se hadice zvláštním hadicovým šroubením nebo spojkou na potřebnou délku. Používá se šroubení mosazných nebo ocelových trubek. Používání skleněných trubek k nastavování hadic je zakázáno.

(2) Pro acetylénové hadice nesmí se používat měděných spojek, protože měď tvoří s acetylénem výbušnou sloučeninu.

(3) Těsnost hadic a spojek je třeba občas přezkoušet mýdlovým roztokem. Netěsností i nepatrnou unikne za den velké množství plynů, které by se mohly vznítit.