(3) Kdo je odkázán na užívání vodního zdroje, k němuž je nejúčelnější přístup přes cizí pozemek, má nárok, aby mu byl za náhradu dovolen přístup k vodnímu zdroji. Vlastník (správce), popřípadě uživatel pozemku, je oprávněn požadovat, aby přístupem nebyl zbytečně obtěžován a poškozován.