(1) Pokud se v této vyhlášce mluví o mezistátních podmínkách, rozumí se tím úmluvy, které byly jako mezistátní schváleny. Jestliže v jednotlivém případě dodávek pro vývoz přicházejí tyto podmínky v úvahu v poměru mezi vývozním odběratelem a hlavním dodavatelem, je vývozní odběratel povinen na to upozornit již v poptávce hlavního dodavatele a na jeho žádost mu znění příslušných podmínek dát k dispozici; hlavní dodavatel v takovém případě je povinen navrhnout příslušná smluvní ustanovení v souladu s nimi. Toto ustanovení platí i pro vztahy hlavního dodavatele k finálním dodavatelům popřípadě generálnímu projektantovi.

(2) Hlavní dodavatel a finální dodavatelé jsou povinni na žádost svého odběratele a na jeho náklad zabezpečovat nerušený provoz dodaných vývozních investičních celků (jejich částí) tak, aby případnými rozdíly záručních lhůt nebylo ohroženo plnění platných záručních závazků zúčastněných odběratelů, a to zejména rychlým odstraňováním vzniklých závad, jakož i pohotovými dodávkami náhradních dílů, prováděním inspekce a servisu i po uplynuti záruční lhůty vlastních (dílčích) záruk.

(3) Jestliže vývozní odběratel sám provádí kompletaci investičního celku z vývozního investičního celku dodávaného hlavním dodavatelem a z dodávek jiných, s vývozním odběratelem kooperujících zahraničních dodavatelů, je hlavní dodavatel povinen na žádost vývozního odběratele

a) poskytnout vývoznímu odběrateli technickou pomoc i při sjednávání otázek technické povahy v jeho smlouvách s kooperujícími zahraničními dodavateli a při plnění takových ustanovení těchto smluv;

b) převzít koordinaci projektové dokumentace podle § 47 odst. 2; totéž platí i pro generálního projektanta;

c) provádět, pokud k tomu má technické předpoklady, opravy nebo výměny vadných zařízení, popřípadě dodávky nových zařízení, i když za vzniklou vadu neodpovídá nebo i když prošla sjednaná záruční lhůta, a to na účet vývozního odběratele.