Vyhláška ministrů těžkého strojírenství a zahraničního obchodu o dodávkách investičních celků nebo jejich částí

(1) Investičním celkem se rozumí stavba podle předpisů o dokumentaci staveb, jestliže obsahuje technologické zařízení a podle svého hlavního účelu je určena pro provoz průmyslový, energetický, dopravní nebo spojový, jakož i její projektová dokumentace. Částmi investičního celku se rozumí jeho technologická část nebo její díl, a to alespoň v rozsahu finální dodávky, a stavební část.

(2) Technologickou částí se rozumí souhrn kompletního technologického zařízení investičního celku a ostatních strojů a zařízení, které nepřímo slouží technologii výrobních procesů (např. vlastní energetické provozy nebo zdroje nebo jiné pomocné provozy), a to včetně sjednaných příslušných montážních prací, jakož i projektové dokumentace v rozsahu určeném v předpisech o dokumentaci staveb. Při vypracovávání projektové dokumentace prvního stupně dohodne generální projektant v případě pochybností s určenými dodavateli konečného tuzemského odběratele, co je technologickou částí.

(3) Finální dodávkou pro technologickou část, není-li ze závažných důvodů jinak ujednáno, je provozní soubor strojů a zařízení podle třídění buď obecné stanoveného nebo v jednotlivém případě dohodnutého při vypracovávání projektové dokumentace prvního stupně, včetně příslušných montážních prací, jakož i projektové dokumentace v rozsahu určeném v předpisech o dokumentaci staveb. Finálními dodávkami nejsou zejména poddodávky a obchodní zboží, popřípadě jednotlivé dodávky kusového charakteru, potřebné buď při výrobě a kompletaci vlastních dodávek (§ 30) nebo k jinému doplnění dodávky generálního dodavatele technologické části či dodávky vývozního investičního celku.

(4) Stavební částí se rozumí souhrn veškerých stavebních prací včetně potřebných stavebních hmot a výrobků, dále smontovaných konstrukcí a smontovaných strojů a zařízení, které nejsou technologickou částí (dále jen „netechnologické zařízení”), jakož i projektové dokumentace v rozsahu určeném v předpisech o dokumentaci staveb. Při vypracovávání projektové dokumentace prvního stupně dohodne generální projektant v případě pochybností s určenými dodavateli konečného tuzemského odběratele, co je stavební částí.

(5) Jiné dodávky investiční povahy, nezbytné pro trvalý provoz (užívání) investičního celku, než jsou uvedeny v odstavcích 2 a 4, nejsou součástí dodávek podle této vyhlášky, pokud strany nedohodnou něco jiného.

(6) Dodávkami pro investiční celky se rozumí dodávka technologické části, finální dodávky pro ni, dodávka stavební části, dodávka generálního projektanta, popřípadě též ostatní dodávky podle § 49.

(7) Dodávka hlavního dodavatele pro vývoz je dodávkou pro investiční celek; označuje se jako vývozní investiční celek, ať zahrnuje jednu nebo více dodávek pro investiční celky podle předchozího odstavce. Přitom se v jednotlivých případech mohou dodávky co do své náplně podle požadavků odběratele popřípadě i odchylovat od ustanovení odstavců 2 a 4.

(8) Zúčastnění ministři mohou dohodnout, že investičním celkem bude výjimečné i stavba, která je podle svého hlavního účelu určena pro jiný než v odstavci 1 uvedený provoz.

(1) Pokud jde o technologickou část a finální dodávky pro ni, stanoví ministři-dodavatelé po projednání s ministry-odběrateli typické druhy dodávek pro investiční celky a jejich dodavatele; současně v dohodě s nimi stanoví dodavatelský systém (§ 4).

(2) Typické druhy dodávek se rozumí, pokud výslovně není stanoveno něco jiného, včetně případných stavebních prací, které obvykle bývají součástí dodávky strojního zařízení (stavební práce menšího rozsahu, jako vyzdívky kotlů, kobky rozvoden, vyzdívky pecí, nikoliv však např. základy strojů).

(3) Netypické druhy dodávek technologické části, finálních dodávek pro ni a vývozních investičních celků a jejich dodavatelský systém mohou mezi sebou dohodnout organizace, které přicházejí v úvahu jako dodavatelé a odběratelé; dojde-li k rozporu, budou tyto dodávky pokládány za dodávky pro investiční celky, jen dohodnou-li se na tom nadřízení ministři.

(4) Dodávka projektové dokumentace prvního stupně, dodávka stavební části, jakož i ostatní dodávky podle § 49, jsou dodávkou pro investiční celek podle této vyhlášky, jsou-li určeny pro týž investiční celek jako dodávka podle ustanovení předcházejících odstavců.

(1) Dodavatelský systém se určuje tím, že se stanoví, s jakým druhem dodavatele bude konečný tuzemský odběratel ve smluvním vztahu.

(2) Pravidelným dodavatelským systémem při dodávkách do tuzemska je:

(3) Je-li stanoven systém generálního dodavatele, není přípustné, aby investor bez souhlasu generálního dodavatele uzavřel smlouvy s finálními dodavateli; smlouvy takto uzavřené jsou neplatné.

(4) Pravidelným dodavatelským systémem při dodávkách pro vývoz je systém hlavního dodavatele; to znamená, že smlouvy uzavřou jednak vývozní odběratel s hlavním dodavatelem, jednak hlavní dodavatel s generálním projektantem (nevykonává-li jeho funkci sám) a hlavní dodavatel s finálními dodavateli.

(5) Zúčastnění ministři mohou se ve výjimečném případě dohodnout na dodavatelském systému odlišném od ustanovení předchozích odstavců.

(1) Finálními dodavateli, generálním dodavatelem technologické části nebo hlavním dodavatelem jsou organizace, které jsou stanoveny podle § 3. Finálními dodavateli mohou být i podniky zahraničního obchodu. Generální dodavatel technologické části může být stanoven jen, pokud jeho dodávka zahrnuje alespoň rozsah dvou finálních dodávek.

(2) Generálním dodavatelem stavební části, popřípadě dodavatelem ostatních dodávek podle § 49, jsou organizace stanovené podle povahy dodávky v případě potřeby nadřízenými orgány.

(3) Konečným tuzemským odběratelem je investor nebo vývozní odběratel, tj. podnik zahraničního obchodu, který zaslal poptávku.

(4) Smluvní strany, ke kterým patří též generální projektant, uzavírají mezi sebou smlouvy o dodávce technologického zařízení, dále smlouvy o projektových pracích, stavebních pracích, popřípadě ostatní smlouvy uvedené v části druhé oddílu II zákona. Smlouva mezi hlavním dodavatelem a vývozním odběratelem se označuje jako smlouva o vývozním investičním celku; zahrnuje podle povahy a rozsahu dodávky některý nebo několik z uvedených typů smluv.

(5) Smluvními stranami podle této vyhlášky nejsou poddodavatelé.

(1) Při dodávkách do tuzemska je generálním projektantem státní projektový ústav, do jehož oboru činnosti patří projektové práce pro příslušný investiční celek, popřípadě generální (finální) dodavatel nebo jiná organizace v mezích svého oprávnění podle zvláštních předpisů; v pochybnostech určí generálního projektanta Státní výbor pro výstavbu v dohodě se zúčastněnými ministerstvy. Předmětem dodávky generálního projektanta je projektová dokumentace včetně autorského dozoru a koordinační činnost v rozsahu stanoveném předpisy o dokumentaci staveb.

(2) Při dodávkách pro vývoz, pokud se hlavní dodavatel nerozhodne v souladu se zvláštními předpisy vykonávat funkci generálního projektanta sám, je generálním projektantem rovněž příslušný státní projektový ústav. Není-li ujednáno něco jiného, vykonává tuzemský generální projektant svou funkci jen v rozsahu vývozního investičního celku. Jeho činnost zahrnuje vypracování projektové dokumentace v rozsahu požadovaném vývozním odběratelem v souladu se zvláštními předpisy, popřípadě včetně autorského dozoru a koordinační činnost.

(3) Požádá-li investor generálního projektanta, aby jeho jménem a na jeho účet sjednal část smlouvy, která se týká dodávky projektové dokumentace ve smyslu § 12 odst. 2 a aby při plnění této části smlouvy za něj jednal, je generální projektant povinen této žádosti za úplatu vyhovět. Totéž platí obdobně, požádá-li o to hlavní dodavatel generálního projektanta.

(1) Přípravou pro uzavírání smluv generálního dodavatele technologické části, generálního dodavatele stavební části a finálních dodavatelů s jejich odběratelem je účast těchto organizací v období zpracování projektové dokumentace prvního stupně generálním projektantem. Při tom se uzavírají též smlouvy o podkladech mezi generálním projektantem na straně jedné a určenými dodavateli konečného tuzemského odběratele na straně druhé. Je-li takovým dodavatelem generální dodavatel technologické části, uzavírá zpravidla smlouvu společně se zúčastněnými finálními dodavateli; není-li mezi nimi dohodnuto něco jiného, platí, že podíl každého finálního dodavatele na dodávce projektových podkladů musí odpovídat rozsahu jeho předpokládané finální dodávky.

(2) K přípravě smlouvy o vývozním investičním celku slouží v případě potřeby odborná pomoc hlavního dodavatele a popřípadě informativní nabídka.

(3) Odbornou pomocí se rozumí odborná technická poradní činnost, kterou je hlavní dodavatel povinen poskytovat za podmínek sjednaných s vývozním odběratelem, pokud je nutná pro splnění úkolů technické povahy a pokud se vztahuje na takové otázky, jež přesahují rozsah technických znalostí, které se předpokládají pro řádné obchodování příslušným druhem zboží; rozumí se jí též spoluúčast při technickém projednávání předmětu dodávky se zahraničním zákazníkem. Jestliže se vysílá zástupce hlavního dodavatele do zahraničí, hlavní dodavatel mu vystaví plnou moc, jejíž rozsah je určen instrukcí, která bude dohodnuta mezi hlavním dodavatelem a vývozním odběratelem. Veškerá ujednání zástupců vývozního odběratele se zahraničním zákazníkem, s nimiž zástupce hlavního dodavatele v rámci své plné moci projevil písemně svůj souhlas zavazují hlavního dodavatele vůči vývoznímu odběrateli. Toto ustanovení platí obdobně i v poměru mezi hlavním dodavatelem a finálními dodavateli, popřípadě generálním projektantem.

(4) Informativní nabídkou se rozumí zpravidla jen orientační údaje o hlavní náplni budoucí hospodářské smlouvy. Hlavní dodavatel může podat nabídku jako informativní, jen požádá-li o to v poptávce vývozní odběratel. Informativní nabídky jsou na žádost hlavního dodavatele povinni podat i finální dodavatelé, popřípadě generální projektant, umožní-li se tím později podání návrhu smlouvy. Pokud vzhledem k okolnostem případu je nutno pro vypracování informativní nabídky provést projektové práce, musí se strany o jejich rozsahu předem dohodnout; náklady s těmito pracemi spojené hradí vývozní odběratel.

(5) Při dodávkách do tuzemska je podkladem pro uzavření smlouvy mezi investorem a generálním projektantem o dodávce projektové dokumentace prvního stupně schválený investiční úkol. Podkladem pro uzavření smluv investora s ostatními jeho dodavateli je schválená projektová dokumentace prvního stupně v rozsahu a za podmínek, které mezi nimi byly s konečnou platností dohodnuty před jejím předložením ke schválení. Totéž platí obdobně i pro uzavření smluv generálního dodavatele technologické části s jeho finálními dodavateli.

(1) K poptávce na dodávku projektové dokumentace prvního stupně musí být připojen schválený investiční úkol. K poptávkám na dodávku technologické či stavební části, popřípadě na finální dodávky pro technologickou část, musí být připojena ta část projektové dokumentace, kterou je odběratel podle předpisů o dokumentaci staveb povinen poskytnout dodavateli, a to alespoň v předepsaném počtu vyhotovení.

(2) Má-li být dodavatel vázán dodací lhůtou požadovanou v poptávce, musí být tato lhůta v souladu s uvažovanou dodací lhůtou, na které se dodavatel dohodl s konečnou platností při projednání návrhu projektové dokumentace prvního stupně a poptávka s přílohou podle odstavce 1 musí být podána nejpozději tak, aby mohly být dodrženy předkládací lhůty hlavních strojů a zařízení s připočtením lhůty přiměřené rozsahu dodávané části projektové dokumentace a montáže.

(3) Dodavatel je povinen podat návrh smlouvy ve lhůtě uvedené v poptávce, pokud do 14 dnů (ve vztahu mezí generálním dodavatelem technologické části a finálními dodavateli do 7 dnů) po dojití poptávky nesdělí, že návrh smlouvy nepodá nebo že nemůže dododržet požadovanou lhůtu pro jeho podání; v tomto případě je současně povinen sdělit novou lhůtu a odůvodnit ji. Případné rozpory z odmítnutí podání návrhu smlouvy jsou, tam kde je povinnost smlouvu uzavřít, předsmluvními spory.

(4) Jestliže generální nebo finální dodavatel nesdělí podle odstavce 3, že nepodá návrh smlouvy, je oprávněn již na základě poptávky zahájit práce na projektové dokumentaci, a to ještě před uzavřením příslušné části smlouvy, týkající se dodávky projektové dokumentace (§ 12 odst. 2) jako součásti požadovaných dodávek; nárok na náhradu nákladů provedených potřebných prací má i tehdy, nedošlo-li k uzavření smlouvy. Ustanovení § 53 odst. 4 platí obdobně.

(1) Poskytuje-li zahraniční zákazník vývoznímu odběrateli vlastní projektovou dokumentaci nebo její část, musí být předána současně s poptávkou, není-li výjimečně dohodnuto něco jiného.

(2) Do 14 dnů po dojití poptávky je dodavatel povinen sdělit odběrateli

(3) Lhůta 14 dnů se ve vztahu mezi hlavním dodavatelem a finálními dodavateli, popřípadě generálním projektantem, zkracuje na 7 dnů.

(4) V případech, kdy odběratel podle odstavce 2 písm. a) poptávku ve sjednané lhůtě nedoplní, má dodavatel právo podání nabídky odmítnout. Případné rozpory o důvodnosti požadovaného doplnění nebo odmítnutí podání nabídky pro nedoplnění a případy odmítnutí podle odstavce 2 písm. b) jsou předsmluvními spory.

(5) Nepředá-li vývozní odběratel hlavnímu dodavateli projektovou dokumentaci zahraničního zákazníka, je hlavní dodavatel povinen na základě poptávky vypracovat, popřípadě dát vypracovat příslušný nabídkový projekt, pokud je to pro nabídku potřeba. Vývozní odběratel je povinen náklady s tím spojené uhradit, a to i v případě, že k uzavření smlouvy nedošlo; předpokládanou výši těchto nákladů je zpracovatel nabídkového projektu povinen na žádost sdělit bez zbytečného odkladu.

(6) Má-li se vývozní odběratel na základě nabídky hlavního dodavatele zúčastnit veřejné soutěže, je povinen postoupit hlavnímu dodavateli cizojazyčné znění zvláštních (soutěžních) podmínek ihned, jakmile je obdrží; pokud se strany nedohodnou jinak, považuje se však poptávka za uplatněnou teprve dnem, kdy bude hlavnímu dodavateli doručeno jejich závazné české nebo slovenské znění. Hlavní dodavatel je povinen se vyjádřit k poptávce ve lhůtě podle odstavce 2 i tehdy, jsou-li její podmínky pro něj přijatelné a je-li schopen nabídku vypracovat v požadované lhůtě. Je-li to pro splnění soutěžních podmínek nutné, může se dodavatel při vypracování nabídky odchýlit od ustanovení této vyhlášky.

(1) Návrh smlouvy podává vždy dodavatel. Vychází přitom z poptávky odběratele; pokud se od ní odchýlí, musí svůj návrh zdůvodnit. Od podmínek dohodnutých při projednání zadávacího (jednostupňového) projektu může se dodavatel odchýlit, jen nejsou-li dodrženy předpoklady, za kterých k dohodě došlo. V návrhu musí uvést podstatné náležitosti, jakož i cenu a ostatní obvyklé smluvní podmínky, pokud tyto ostatní podmínky nebudou v dohodě s odběratelem vyhrazeny dodatku k návrhu, popřípadě ke smlouvě. V tomto případě musí být v návrhu (ve smlouvě) uvedena lhůta pro podání (uzavření) těchto dodatků. Neuvede-li dodavatel v návrhu smlouvy lhůtu delší, je návrhem vázán po dobu 2 měsíců.

(2) Jestliže při dodávkách do tuzemska byl v poptávce shrnut požadavek na dodávku technologické, popřípadě stavební části s dodávkou příslušné projektové dokumentace, je dodavatel oprávněn zaslat odběrateli návrh části smlouvy, která se týká jen dodávky této dokumentace, jestliže v době vypracování návrhu nejsou dány předpoklady pro vypracování návrhu smlouvy v rozsahu celé poptávky. V tom případě však dodavatel již v návrhu uvede rámcově i předmět celé smlouvy a čas plnění v rozsahu zadávacího projektu, při etapovém zadávacím projektu v rozsahu jeho zpracované etapy; pouhým podáním takového návrhu je zavázán k vyřízení celé poptávky odběratele. Dodavatel může zároveň navrhnout i některá další ustanovení, týkající se smlouvy v rozsahu celé poptávky. Odběratel není oprávněn odmítnout přijetí takového návrhu jen proto, že nevyčerpává celou jeho poptávku.

(3) Ustanovení odstavce 2 se může podle okolností použít u dodávek do tuzemska či pro vývoz přiměřeně pro podání návrhu části smlouvy, která se týká jiné dodávky než projektové dokumentace.

(4) Cena není podstatnou náležitostí smlouvy. Dojde-li k rozporu, je dodavatel až do rozhodnutí sporu o ceně oprávněn zálohově fakturovat cenu uvedenou v návrhu smlouvy, při dodávkách do tuzemska nejvýše však cenu do výše limitu. Pokud byl limit dohodnut, může být předmětem rozporu cena vyšší než je dohodnutý limit, jen když z důvodů, které nejsou na straně dodavatele, nebyly dodrženy předpoklady, za kterých limit dodavatel dohodl.

(5) Dodavatel podává nabídku ve dvou vyhotoveních zdarma s výjimkou nákladů podle § 10 odst. 4 a § 11 odst. 5; pokud po dohodě s odběratelem dodá více vyhotovení nebo vypracuje popisy k výkresové části apod. v cizím jazyce, je odběratel povinen nahradit mu náklady s tím spojené.

(6) Vývozní odběratel zpracuje návrh smlouvy (nabídku) hlavního dodavatele ve vlastní zahraniční nabídku; je povinen dát kdykoli hlavnímu dodavateli k jeho dotazu přesné informace o stavu nebo výsledku projednávání nabídky se zahraničním zákazníkem a důvody, pro které nabídka popřípadě nebyla přijata. Vývozní odběratel však není povinen sdělovat důvody obchodně politické povahy.

(1) Podstatnými náležitostmi smlouvy jsou určení předmětu a času plnění; strany v poptávce a návrhu smlouvy mohou tam, kde jsou pro to důvody, prohlásit za podstatné i některé jiné smluvní náležitosti, např. určení technického obsahu záruky, počtu kvalifikovaných pracovníků, jejichž vyslání dodavatelem je nezbytně nutné k převzetí žádaného rozsahu odpovědnosti za montáž. Za podstatnou náležitost nemůže být prohlášena cena a takové náležitosti, jejichž úpravu obsahuje tato vyhláška, nejde-li o případy, uvedené v § 57 odst. 3. Žádá-li odběratel změny v podstatných náležitostech, může dodavatel vypracovat podle své volby buď dodatek upravující návrh smlouvy, nebo nový návrh.

(2) Součástí dohody o předmětu plnění je souhlas vývozního odběratele s nabídkovým projektem z hlediska jeho technické koncepce, pokud podle okolností případu by nebylo výjimečně dohodnuto něco jiného.

(3) Žádost o rozhodnutí rozporů o podstatných náležitostech nemůže být podána po uplynutí platnosti návrhu smlouvy.

(1) Dojde-li při dodávkách do tuzemska v důsledku pozdějšího plánovacího dokladu ke změně závazku poddodavatele vůči finálnímu nebo generálnímu dodavateli podle § 46 zákona, je taková změna důvodem ke změně všech jí dotčených lhůt a popřípadě i jiných ustanovení ve všech dalších smlouvách mezi smluvními stranami podle § 5.

(2) Při dodávkách pro vývoz platí ustanovení odstavce 1 obdobně, jen když s příslušným plánovacím dokladem předem vyslovilo souhlas ministerstvo zahraničního obchodu.

(3) Pro řešení případných rozporů při změnách smluv platí ustanovení předchozích paragrafů tohoto oddílu přiměřeně.

(1) Montáží se rozumí umístěni a úplné smontování strojů a zařízení na sjednaných místech (montážních pracovištích) tak, aby byly schopny provozu, jakož i jejich komplexní vyzkoušení podle § 32 odst. 2 nebo je-li podle ustanovení § 20 odst. 1 sjednána dodávka montáže jako samostatné (dílčí) plnění, jen individuální vyzkoušení podle § 32 odst. 5.

(2) Montážním pracovištěm je prostor, určený podle příslušné dokumentace v místě montáže, v rámci kterého má být jednotlivý stroj nebo zařízení umístěno a úplně smontováno. Místem montáže (staveništěm) je prostor, ve kterém se stavba provádí.

(3) Jestliže odběratel ve své poptávce na dodávku pro investiční celek uvede požadavek montáže, je dodavatel povinen dodat montáž všech strojů a zařízení, které jsou součástí jeho dodávky (dále jen „úplná montáž”).

(4) Při dodávkách do tuzemska není odběratel povinen požadovat montáž ve své poptávce, jen když jsou pro to ekonomické důvody na jeho straně. Dodavatel však může jako podstatnou náležitost svého návrhu smlouvy uvést výhradu, že mu bude zadána též dodávka montáže, popřípadě způsob jejího provedení, i když v poptávce odběratele požadavek na dodávku montáže uveden nebyl.

(5) Při dodávkách pro vývoz platí povinnost dodat montáž i tenkrát, jestliže si odběratel podání nabídky na montáž v poptávce na dodávku pro investiční celek alespoň vyhradí a dodatečně, nejpozději ve lhůtě sjednané mezi dodavatelem a odběratelem při uzavření smlouvy, zašle na ni samostatnou poptávku. I když nejsou splněny tyto podmínky, je dodavatel povinen nabídku na montáž podat, pokud by tím nebyly vážně ohroženy jeho jiné plánované úkoly. Odběratel může omezit svůj požadavek i na dodávku montáže jen některých strojů a zařízení, které dodavatel dodává, popřípadě dodal (dále jen „částečná montáž”). Ustanovení poslední věty předchozího odstavce platí přiměřeně ve vztahu finálního a hlavního dodavatele, jestliže součástí vývozního investičního celku je i dodávka montáže.

(6) Odběratel může do poptávky na montáž zahrnout i požadavek montáže cizích strojů (§ 29), které v tomto případě musí v poptávce přesně specifikovat a k nimž je povinen současně předat potřebnou dokumentaci (dále jen „zvláštní montáž”). Nejsou-li požadavkem zvláštní montáže vážně ohroženy jiné plánované úkoly dodavatele, nebo neprokáže-li dodavatel, že z technických důvodů nemůže zvláštní montáž provést, je povinen tento požadavek zahrnout do svého návrhu smlouvy.

(7) V návrhu smlouvy navrhne dodavatel provedení montáže buď dodavatelským způsobem nebo způsobem šéfmontáže. Při určování způsobu provedení montáže vychází dodavatel z poptávky odběratele. Současně navrhne dodavatel rozsah a podmínky dodávky; odchýlí-li se ze závažných důvodů ať při určování způsobu provedení montáže či rozsahu a podmínek od požadavku odběratele uvedeného v poptávce, musí tyto odchylky řádně zdůvodnit.

(8) Provádí-li dodavatel montáž dodavatelským způsobem, odpovídá za jakost montáže; budou-li jinak odběratelem dodrženy sjednané podmínky, odpovídá také za dodržení sjednaných montážních lhůt. Dodavatel může přitom buď sám obstarávat všechny práce a povinnosti montujícího podniku nebo si je zajistit ať v rámci svých dodavatelských úkolů u jiných svých dodavatelů, či také podle ujednání stran u svého odběratele.

(9) Provádí-li dodavatel montáž způsobem šéfmontáže, odpovídá pouze za jakost montáže, nikoli však za lhůty. Jde v podstatě o odborné technické řízení montážních prací dodavatelem, při kterém je dodavatel oprávněn dávat odběrateli příkazy k zajištění jakosti montážních prací, prováděných odběratelem; dodavatel však může popřípadě provést vybrané montážní práce sám, a to buď v rozsahu dohodnutém předem či v průběhu montáže nebo i jednotlivé práce podle svého rozhodnutí v průběhu montáže. Dodavatel je povinen postupovat tak, aby z důvodů na jeho straně nedošlo ke zdržení postupu montážních prací.

(10) Při dodávkách pro vývoz zabezpečuje montážní práce, jež mají být provedeny zahraniční firmou, vývozní odběratel a také o nich uzavírá smlouvu se zahraniční firmou. Hlavní dodavatel však je povinen poskytnout mu technickou pomoc podle ustanovení § 49.

(11) Podrobnější úpravu některých podmínek při dodávce montáže stanoví základní podmínky dodávky montážních prací v částech, které platí také pro dodávky pro investiční celky.

(12) Dodávkou montáže není montážní dozor podle § 49 odst. 2.

(1) Rozsah dodávky se stanoví ve smlouvě. Při dodávkách do tuzemska určuje se rozsah dodávky, pokud jde o prováděcí projekt na základě schváleného zadávacího projektu, pokud jde o stroje a zařízení jejich specifikací na podkladě prováděcího projektu, pokud jde o montáž na základě specifikace strojů a zařízení s přihlédnutím k projektu organizace výstavby.

(2) Pro určování množství platí § 97 zákona přiměřeně. Je-li množství určeno několika způsoby, musí být uvedeno, který z nich je rozhodující pro posouzení splnění dodávky z hlediska množství a pro fakturaci.

(3) Váhové údaje jsou s výhradou dále uvedenou pouze přibližné. Je-li množství určeno jen podle váhy nebo jeho váhový údaj uveden jako rozhodující, jsou váhové údaje pevné v mezích rozpětí, které strany současně sjednají jako přípustné, pokud výslovně není ujednáno něco jiného. Váhové odchylky při pevných váhách, jsou-li v rámci rozpětí, nezakládají z hlediska splnění dodávky co do množství důvodu k reklamaci, odpovídá-li dodávka jinak specifikaci, nebo není-li specifikace, svému účelu.

(4) Úřední přezkoušení množství jsou dodavatelé povinni obstarat, jen požádá-li o to včas předem odběratel, na jehož účet úřední zjištění množství jde. Jinak o něm platí § 98 zákona.

(5) Reklamace množství, uplatněné u dodavatele, vyřizuje při traťových dodávkách za dodavatele odesílatel.

(1) Jakost zařízení a technické podmínky musí odpovídat československým technickým normám a předpisům. V těch případech, kdy taková norma není nebo kdy nevyhovuje požadavkům zahraničního trhu, jakož i u dovezených strojů a zařízení, musí jakost a technické podmínky odpovídat podmínkám, dohodnutým při uzavření smlouvy.

(2) Dodavatel musí osvědčit dohodnutou jakost způsobem a doklady předepsanými zvláštními předpisy nebo uvedenými ve smlouvě. Je-li požadováno dodatečně jiné osvědčeni, jdou náklady s tím spojené na účet odběratele a dodavatel má právo požadovat přiměřené prodloužení dodací lhůty.

(3) Zdokonalení, spojená s projektovými, konstrukčními a podobnými změnami, pokud budou navržena po uzavření smlouvy, mohou být provedena jen na základě předcházející dohody stran ve formě dodatku ke smlouvě, v níž se vyřeší též otázka případné změny dodací lhůty a ceny.

(4) Dodávané stroje a zařízení musí být opatřeny značkami, jestliže je tak stanoveno ve zvláštních předpisech nebo ve smlouvě.

(1) Dodavatel je povinen dodat průvodní a technickou dokumentaci podle ustanovení příslušných předpisů. Pokud v jejich mezích odběratel uplatňuje zvláštní požadavky, např. co do rozsahu, způsobu jejího vypracování apod., je povinen uvést to v poptávce. Strany musí ve smlouvě přesně dohodnout, co se považuje v daném případě za průvodní a technickou dokumentaci.

(2) Při dodávkách pro vývoz je dodavatel oprávněn upozornit před podáním nabídky odběratele, že není vhodné dodat technickou dokumentaci nebo její část v požadovaném rozsahu a uvést důvody. Setrvá-li odběratel na svém požadavku, nese všechny následky, z toho vyplývající. Nebude-li mezi stranami sjednáno nic jiného, je hlavní dodavatel povinen předat vývoznímu odběrateli:

(3) Překlady dokumentace pořizuje na svůj náklad vývozní odběratel. Není-li dohodnuto něco jiného, dodávají hlavní dodavatel nebo finální dodavatelé dokumentaci v jazyce českém nebo slovenském; při jiné dohodě musí být dojednáno, jakou náhradu odběratel zaplatí.

(4) Dodavatel je povinen dodat na požádání vývozního odběratele a na jeho náklady své obvyklé podklady a údaje, potřebné ke zhotovení propagačního materiálu, pokud si je vývozní odběratel nemůže opatřit sám.

(1) Je-li to účelné, mohou strany ve smlouvě sjednat různé dodací podmínky a samostatná (dílčí) plnění, např. různé místo a dodací lhůty, popřípadě dílčí dodací lhůty (dále jen „dodací lhůty”) pro plnění dodávky projektové dokumentace, strojů a zařízení, montáže. Z hlediska odpovědnosti za jakost postupuje se i v těchto případech podle §§ 37 až 39, popřípadě § 40.

(2) Postupné dílčí dodávky jsou přípustné v časovém rozpětí, na kterém se strany ve smlouvě dohodnou; jestliže je dodací lhůta stanovena na období nejvýše čtvrtletní a strany se nedohodnou jinak, jsou přípustné postupné dodávky, které mohou počínat 3 měsíce před prvním dnem sjednané dodací lhůty.

(1) Nedohodnou-li se strany jinak, stanoví se dodací lhůty buď na čtvrtletí nebo na měsíc.

(2) Pokud splnění dodacích lhůt je závislé na předchozím plnění se strany odběratele a odběratel své povinnosti včas, popřípadě řádně nesplnil, je povinen na žádost dodavatele přijmout dodatek ke smlouvě, kterým se sjedná nová dodací lhůta, prodloužená přiměřeně okolnostem případu, nebo kterým se sjednají nové podmínky pro dodržení původní dodací lhůty obdobně podle § 28 odst. 4.

(3) Dojde-li k zmetkování důležitých výkovků nebo odlitků, popřípadě kotlových těles, které nebylo zaviněno dodavatelem nebo dalšími dodavateli, je odběratel povinen na žádost dodavatele sjednat dodatek ke smlouvě, kterým se stanoví nová dodací lhůta, prodloužená o dobu nezbytně nutnou k opatření náhrady za zmetkovaný kus. Dodavatelé jsou povinni odběratele neprodleně uvědomit doporučeným dopisem, telegramem nebo dálnopisem. Při dodávkách pro vývoz prokáže hlavní dodavatel na žádost vývozního odběratele, že k zmetkování nedošlo vinou dodavatelovou, příslušným potvrzením Československé obchodní komory. Opakované zmetkování téhož kusu není důvodem k dalšímu prodloužení smluvené dodací lhůty.

(4) Jestliže by se nová dodací lhůta dostala do rozporu se lhůtou stanovenou vládou, je nadřízený orgán odběratele (v případech podle odstavce 3 dodavatele) povinen požádat vládu o souhlas s novou lhůtou. Dodatek ke smlouvě se uzavře po rozhodnutí vlády; v případech podle odstavce 2 není dodavatel až do rozhodnutí vlády původní lhůtou vázán.

(1) Dodavatel je oprávněn, pokud nejde o úkoly stanovené jmenovitě vládou, podmínit ve svém návrhu závaznost dodací lhůty tím, že zejména nebudou přijaty jiné jmenovitě uvedené návrhy smluv, které dodavatel již dříve podal. V případě nabídek pro vývoz nesmí však být stanovena podmínka nepřijetí nabídek, určených pro tuzemsko a naopak.

(2) Jestliže nebude dodrženo smluvní ustanovení o zařízení staveniště odběratelem, postupuje se podle § 21 odst. 2; obdobně postupují dodavatelé a odběratelé technologické části mezi sebou, i když dodavatelé uzavírají o zařízení staveniště zvláštní smlouvu s generálním dodavatelem stavební části.

(3) Podle § 21 odst. 2 se postupuje též, nebude-li dodrženo ustanovení o stavební připravenosti. V rámci stavební připravenosti je odběratel zejména povinen zajistit včasné provedení veškerých stavebních prací, souvisících s dodaným zařízením a jeho montáží, jako jsou např. práce výkopové, základové, označení výškových kót, osových směrů, základy pro stroje, zazdívky topení, kanály, podlahy a stropy, klenby a sklepení, různé otvory ve zdích, stropech a podlahách, podezdívky, nosné sloupy a pilíře, kouřové kanály, komíny a nádrže včetně omítky, a to tak, aby ani počátek montáže, ani její průběh nebyl nijak zdržován. Základy pro postavení zařízení musí být před započetím montážních prací suché a zatvrdlé, montážní pracoviště řádně uklizeno a veškeré překážející lešení odstraněno. Přesný rozsah a časový postup stavební připravenosti musí být vymezen ve smlouvě s ohledem na uvažovanou technologii montáže. Kromě toho určí dodavatel, i když nedodává stavební práce, podle potřeby v návrhu smlouvy požadovaný jejich postup s ohledem na potřebu a postup montáže.

(4) Jestliže pro nedodržení ustanovení o zařízení staveniště nebo pro stavební nepřipravenost nebude moci dodavatel montáž zahájit nebo v ní řádně pokračovat, má po předchozím upozornění (např. zápisem v montážním deníku) právo odložit zahájení montáže nebo ji přerušit, popřípadě zastavit; převzetí, popřípadě postupné převzetí montážního pracoviště musí být vždy provedeno protokolárně (zápisem v montážním deníku).

(1) S výhradou uvedenou v odstavci 2 platí pro místo plnění ustanovení § 55 zákona.

(2) Dojde-li ke splnění dodávky podle ustanovení § 24 odst. 2, 4 a 5, je místem plnění závod dodavatele; odlišná ustanovení smlouvy o místě plnění pozbývají platnosti. Dodavatel je však povinen dopravit dodávky bez zvláštní úplaty do původního místa plnění, jakmile odpadnou překážky na straně odběratele. Závod dodavatele je místem plnění též v případech, kdy dodavatel výjimečně podle zvláštní dohody protokolárně odebrané dodávky prozatímně uskladní.

(3) Místem plnění dodávek, poskytovaných v důsledku oprávněné reklamace, je místo určené podle předchozích odstavců.

(4) Nedohodnou-li při dodávkách pro vývoz hlavní dodavatel s vývozním odběratelem něco jiného, stanoví se místo plnění podle předchozích odstavců zvlášť pro dodávku strojů a zařízení a zvlášť pro dodávku montáže.

(1) Dodávka je splněna v den, kdy samostatné (dílčí) plnění, jako stroje a zařízení podle specifikace, projektová nebo jiná samostatně dodávaná dokumentace, jsou v místě plnění; při dodávce strojů a zařízení včetně montáže prováděné dodavatelským způsobem jako jediného plnění, popřípadě při dodávce montáže v den, kdy montáž je ukončena provedením všech prací podle § 16 odst. 1.

(2) V případech, kdy byla sjednána předchozí jakostní přejímka v dodávajícím závodě a buď dodavatel povolil odběrateli na jeho žádost odklad provedení přejímky na pozdější dobu, anebo odběratel se k přejímce nedostavil a včas si nevyžádal provedení náhradní přejímky, je dodávka splněna v den, kdy zařízení podle specifikace bylo pohotově k přejímce.

(3) V případech, kdy předpokladem splnění je komplexní nebo individuální vyzkoušení a odběratel neumožní jeho včasné provedení na vyzvání dodavatele, učiněné v přiměřené lhůtě předem, je dodávka splněna v den, kdy byla pohotově k vyzkoušení.

(4) V případech, kdy nedošly přepravní dispozice odběratele ve lhůtě pro ně sjednané nebo určené, nebo byly-li dané dispozice před expedicí odvolány, je dodávka splněna v den, kdy dodávka byla připravena k odeslání.

(5) V případech, kdy nebylo možno uskutečnit naložení nebo odeslání pro jinou překážku nastalou u odběratele, ač dodávka byla připravena v dodávajícím závodě, je dodávka splněna v den, kdy byla připravena k odeslání.

(6) Dodávka může být splněna nejdříve v poslední den sjednané dodací lhůty, jde-li o případy, uvedené v odstavcích 2 až 5.

(7) Jestliže vývozní odběratel nemůže v důsledku opožděného plnění dodavatele provést neprodleně expedici do zahraničí, dodávka je splněna podle odstavce 4, dodavatel je však povinen dodávku skladovat na svůj náklad a nebezpečí po dobu nezbytně nutnou; o tuto dobu se též prodlužuje lhůta podle § 43 odst. 4.

(1) Jestliže při dodávkách do tuzemska jdou náklady přepravy, jež nejsou zahrnuty v ceně dodávky, k tíži odběratele ve skutečné výši, musí dodavatel zachovat sjednaný, popřípadě obvyklý způsob přepravy; jinak nese dodavatel případný rozdíl v nákladech přepravy sám.

(2) Při dodávkách pro vývoz:

(1) Při dodávkách do tuzemska dohodnou strany ve smlouvě podle potřeby způsob oznamování přepravních dispozic a náležitosti a způsob expedice.

(2) Při dodávkách pro vývoz je hlavní dodavatel povinen zaslat vývoznímu odběrateli nejpozději 21 dnů před zamýšlenou expedicí předběžné hlášení o pohotovosti výrobků k odeslání s jejich názvem a specifikací, s údajem přibližné váhy a přibližného počtu collis apod. tak, aby bylo možno vystavit vývozní doklady. Při lodních zásilkách má hlavní dodavatel v mezích možnosti poskytovat tyto údaje co nejpřesněji. Vývozní odběratel je povinen nejpozději do 10 dnů po obdržení tohoto návěští zaslat hlavnímu dodavateli přepravní dispozice, jakož i všechny potřebné vývozní doklady. Strany mohou sjednat i lhůty jiné.

(3) Pokud hlavní dodavatel neodesílá odesílací návěští (odstavec 4) současně s expedicí, je povinen zaslat vývoznímu odběrateli nejpozději do 24 hodin po provedení expedice telegram nebo dálnopis obsahující odkaz na zaslané předběžné hlášení, označení zásilky, brutto váhu, počet collis a u vagónových zásilek též čísla vagónů.

(4) Nejpozději do 46 hodin po provedení expedice zašle hlavní dodavatel vývoznímu odběrateli vedle toho řádné odesílací návěští s druhopisem odesílacího dokladu a případně dalšími doklady, které vývozní dodavatel určí v přepravní dispozici. Návěští musí obsahovat označení investičního celku, přesný počet odeslaných collis (beden, balíků, svazků apod.), jejich jednotlivou celkovou hrubou a čistou váhu a jejich rozměry a přesnou specifikaci obsahu zásilky, členěnou podle jednotlivých collis s případným odkazem na jednotlivé položky celkové technické specifikace, způsob dopravy a místo určení, pokud nebude sjednáno něco jiného.

(5) Odesílací návěští se vyhotovuje v jazyce českém nebo slovenském, pokud se strany nedohodnou na vyhotovení návěští v jiném jazyce. Dodavatelská ministerstva určí podniky, které jako odesílatelé jsou povinny vyhotovovat návěští na žádost odběratele v ruštině, angličtině, francouzštině nebo němčině.

(6) Při traťových dodávkách plní povinnosti dodavatele podle předchozích odstavců odesílatelé. V těchto případech však jsou jak odesílatelé, tak příjemci (vývozní odběratel) povinni vždy podepsanou kopií informovat dodavatele.

(1) Dodavatel s odběratelem zpravidla dohodnou druh obalu a způsob balení ve smlouvě. Dodavatel v tomto případě odpovídá pouze za správné provedení dohody, je však povinen při jednání o ni upozornit na zřejmou nevhodnost obalu, požadovaného odběratelem.

(2) Jinak je dodavatel povinen dodat podle druhu dodávek v tuzemsku předepsaný nebo obvyklý druh obalu a provést balení s náležitou péčí.

(3) Vyžádá-li si odběratel dodatečně jiný obal než jak je uveden v předchozích odstavcích, posuzuje se tento požadavek jako podnět ke změně smlouvy, která bude v dohodě stran upravena v bodech tímto požadavkem ovlivněných, zejména pokud jde o cenu a dodací lhůtu.

(4) Speciální vagóny, náležející podniku dodavatele (vozy přepravců), musí být vráceny ihned po vyložení nákladu vyplaceně do závodu dodavatele. Úplata za použití vagónů se řídí podle příslušných předpisů.

(1) Pokud cenové předpisy nestanoví něco jiného, fakturují se ceny, určené podle cenových předpisů platných v den podání návrhu ceny odběrateli.

(2) Ve smlouvě může být stanovena cena montáže pevnou částkou nebo montážní (hodinovou) sazbou. Je-li cena montáže stanovena pevnou částkou, musí být v ustanovení o ceně přesně uvedeno, co v pevné částce je zahrnuto a co bude popřípadě účtováno zvlášť; mimo to zaplatí odběratel dodavateli zvlášť veškeré vícepráce, které budou provedeny v souhlasu s odběratelem, a to podle montážních sazeb a podle skutečně dodaného množství materiálu; pevná částka se upraví odpovídajícím způsobem, jestliže se po uzavření smlouvy změnou příslušných předpisů změní platové, cenové nebo jiné předpoklady, za kterých byla propočítána. Při dodávce montáže způsobem šéfmontáže nemá dodavatel právo požadovat úhradu za jednotlivé práce, které by podle svého rozhodnutí bez dohody s odběratelem provedl sám.

(3) Jsou-li sjednány pouze přibližné váhy, nemají případné váhové odchylky vliv na cenu; byly-li však sjednány váhy pevné, nemají váhové odchylky vliv na cenu, jen jsou-li v rámci sjednaných tolerancí.

(4) Dodavatel, u kterého vzniknou zvýšené náklady v důsledku toho, že na žádost odběratele
má právo podmínit toto své rozhodnutí tím, že mu odběratel zaplatí přitom dohodnutou přirážku ke krytí těchto nákladů.

(5) Strany sjednají ve smlouvě v souladu se zvláštními předpisy způsob a podmínky placení (zpravidla postupného) sjednané ceny v průběhu provádění dodávek; nejpozději však právo a povinnost fakturovat vzniká dnem splnění, popřípadě částečného splnění dodávky.

(2) Při dodávce zvláštní montáže dodavatel montáže stroje cizího ručí vždy jen za správnost provedení montáže podle cizí montážní dokumentace.

(1) Strojem cizím se rozumí stroj či zařízení, které nebylo dodáváno v rámci dodávky pro investiční celky.

(3) Jestliže odběratel požaduje dodávku zvláštní montáže, odpovídá výhradně sám za to, že dodáním montáže stroje cizího nebudou porušena práva třetí osoby; odběratel je povinen dodavateli nahradit veškerou majetkovou újmu v souvislosti s tím vzniklou.

(2) U traťových dodávek posuzuje se odesílatel jako dodavatel a příjemce jako odběratel, pokud z povahy případu nevyplývá něco jiného.

(1) Generální dodavatel technologické části a hlavní dodavatel, pokud jde o jejich vlastní finální dodávky, se posuzují jako finální dodavatelé.

(1) K prověření plnění slouží přejímka dodávek a zkoušky sjednané ve smlouvě mezi stranami; přejímkou je při dodávkách do tuzemska provedeno odevzdání a převzetí. Při dodávkách pro vývoz slouží k prověření plnění také jakostní kontrola odběratele podle ostavce 4.

(2) Účelem přejímky dodávek je zjištění, zda dodávka nevykazuje zjevné vady, zejména zda je splněna ve sjednaném rozsahu a zda není vadné jakosti. Odběratel je povinen při přejímce přezkoumat, zda dodávka je co do množství v souladu s průvodními doklady; není-li způsob přejímky dodávek ve smlouvě sjednán jinak, je povinen postupovat podle ustanovení § 32.

(3) Má-li dodavatel prokázat splnění zaručených jakostně technických ukazatelů (parametrů) a hodnot zvláštními zkouškami, které nejsou obvyklou nebo podle odstavce 4 sjednanou součástí jeho výstupní kontroly, sjednají strany ve smlouvě buď provedení jednotlivých zkoušek nebo vzájemnou spolupráci při nich na základě ustanovení §§ 34 a násl. spolu s jednoznačným vymezením jejich náplně a podmínek. Nedostatky plnění při zkouškách zjištěné jsou spolu s případnými ostatními vadami záručním případem podle ustanovení §§ 39 až 42. Provedení zkoušek, které jsou obvyklou součástí výstupní kontroly dodavatele, prokáže dodavatel dodáním obvyklého osvědčení; takové zkoušky se neopakují, pokud výslovně na přání odběratele a na jeho náklad není ujednáno něco jiného.

(4) Při dodávkách pro vývoz má odběratel, který neprovádí přejímku dodávek v závodě dodavatelově, právo účastnit se výstupní kontroly dodavatele, popřípadě požadovat, aby ve smlouvě bylo sjednáno, že dodavatel provede výstupní kontrolu jakosti odlišným (kvalifikovaným) způsobem; v tomto případě musí být takový odlišný způsob, a má-li se odběratel na něm aktivně podílet, také rozsah a podmínky jeho účasti ve smlouvě dohodnut (jakostní kontrola odběratele).

(1) Přejímka dodávek technologické části, pokud zahrnují jak dodávku strojů, tak jejich montáže a není ujednáno samostatné plnění dodávek strojů a dodávky montáže, se provádí komplexním vyzkoušením finálních dodávek. Strany mohou dohodnout místo komplexního vyzkoušení finálních dodávek i jen komplexní vyzkoušení jejich ucelených částí, je-li toho třeba k uvedení provozně ucelené části do trvalého provozu.

(2) Komplexním vyzkoušením se rozumí zpravidla prozatímní uvedení smontované finální dodávky do chodu, kterým se finální dodávka prověřuje, zda nemá zjevné vady. Strany ve smlouvě dohodnou způsob provedení komplexního vyzkoušení a jeho podmínky; jinak se má komplexní vyzkoušení provádět za podmínek předpokládaných projektem, pokud jsou pro to dány technické a provozní předpoklady. Odběratel je povinen zajistit energii, palivo a ostatní provozní hmoty, jakož i suroviny nezbytné k provedení komplexního vyzkoušení. Při dodávkách do tuzemska je odběratel povinen podle potřeby zajistit i speciální měřicí a kontrolní přístroje pro pozorování a měření činnosti zařízení a poskytnout dodavateli nutný počet kvalifikovaných pracovníků k obsluze zkoušeného zařízení. Při dodávkách pro vývoz platí tato povinnost jen v rozsahu předem sjednaném.

(3) Komplexní vyzkoušení provádí dodavatel za účasti odběratele, a to na náklady konečného tuzemského odběratele. Jestliže komplexní vyzkoušení bylo neúspěšné pro vady dodávky, je dodavatel povinen provést opakované komplexní vyzkoušení na svůj účet. Při dodávkách do tuzemska podle systému generálního dodavatele platí komplexní vyzkoušení finální dodávky i mezi generálním dodavatelem technologické části a investorem; je proto povinností investora na jeho vyzvání, učiněné v přiměřené lhůtě předem, zúčastnit se komplexního vyzkoušení. Při dodávkách pro vývoz upravuje případnou účast vývozního odběratele a účast zahraničního zákazníka smlouva o dodávce vývozního investičního celku.

(4) Jestliže dodávky technologické části nezahrnují jak dodávku strojů, tak dodávku montáže nebo jestliže pro ně je ujednáno samostatné plnění, provádí se přejímka strojů a zařízení, je-li výslovně tak smluveno, v závodě dodavatele způsobem přitom sjednaným. V tomto případě nemůže odběratel po provedení přejímky reklamovat jiná práva z odpovědnosti za zjevné vady, než že nebyly dodány stroje a zařízení, které byly převzaty nebo že byly dodány ve zhoršeném stavu, pokud za zhoršení dodavatel odpovídá (přejímka zásilek). Přejímka dodávek v závodě dodavatele se sjedná zejména také v případech, kdy budou dodávány stroje, které nevyžadují montáže.

(5) Jinak se v případech uvedených v odstavci 4 provádí

(6) O provedení přejímky se pořizuje zápis.

(7) Dodavatel je povinen vyzvat odběratele k prověření prací, jež v dalším pracovním postupu budou zakryty nebo se stanou nepřístupnými, jen v případech mezi stranami předem dohodnutých. Odběratel na vyzvání učiněné v přiměřené lhůtě předem, provede dílčí přejímku těchto prací, a to tak, aby se nenarušil postup dalších prací. Výsledek přejímky se zapíše do montážního deníku. Nedostaví-li se odběratel včas k přejímce, je dodavatel oprávněn pokračovat v pracích.

(8) Provádí-li se přejímka komplexním vyzkoušením, sjednají strany ve smlouvě, v kterých technicky odůvodněných případech se odběratel zúčastní individuálního vyzkoušení, popřípadě některých zkoušek jednotlivých strojů a zařízení prováděných dodavatelem. Postup dalších prací, popřípadě zkoušek prováděných dodavatelem, tím nesmí být narušen; nedostaví-li se odběratel včas, je dodavatel oprávněn v pracích popřípadě zkouškách pokračovat.

(9) Opatření odběratele, kterým za účelem splnění svých dílčích smluvních závazku vůči jiným svým smluvním partnerům přejímá dílčí práce, je přejímkou podle předchozích ustanovení, jen jestliže je tak stanoveno ve smlouvě; přejímkou pravidelně nebude takové opatření, týká-li se montážních prací nedokončených. Provedení těchto opatření se zapíše v montážním deníku.

(10) Při dodávkách pro vývoz jakostní kontrola odběratele prováděná podle § 31 odst. 4 není přejímkou.

(1) Splněním dodávky přechází správa (vlastnictví) na odběratele.

(2) Nestalo-li se tak již dříve, přechází současně se správou (vlastnictvím) i nebezpečí nahodilé zkázy nebo zhoršení.

(1) Zkušebním provozem se rozumí uvedení smontovaného zařízení investičního celku nebo jeho provozně ucelené části podle ujednání ve smlouvě do provozu k prokázání jeho provozní schopnosti, při čemž není nutné, aby zařízení dosáhlo zaručených hodnot (odstavec 4). V době zkušebního provozu je provozovatel povinen na žádost dodavatele odstavit zařízení k provedeni potřebných úprav nebo změn.

(2) Nebylo-li komplexní vyzkoušení provedeno při přejímce a je-li jej pro zkušební provoz třeba, sjednají je strany ve smlouvě jako součást zkušebního provozu.

(3) Je-li tak ujednáno ve smlouvě, pokládá se zkušební provoz za úspěšně skončený, jen jestliže zařízení po sjednanou dobu bude schopné pracovat nepřetržitě (třeba s výhradou sjednaného nejdelšího přerušení), popřípadě jestliže splní jiné smluvené podmínky; jinak je třeba zkušební provoz podle dohody stran, popřípadě — stanoví-li tak zvláštní předpisy — se souhlasem nadřízených orgánů přiměřeně prodloužit nebo opakovat.

(4) Garančními zkouškami se rozumí za ně zvlášť prohlášená část provozu, při které zařízení musí bez jiných než běžných údržbářských zásahů pracovat bezvadně a v jejímž průběhu dodavatel prokazuje, že zařízení dosahuje ve smlouvě výslovně zaručených jakostně technických ukazatelů a hodnot; způsob, doba provedení a trvání, jakož i další podmínky garančních zkoušek (zejména podle kterých norem se provedou příslušná měření a zjištění) se sjednají ve smlouvě.

(5) Doba zahájení a trvání zkušebního provozu a doba provedení a trvání garančních zkoušek, pokud se sjednávají, musí být mezi dodavatelem a odběratelem dohodnuta ve smlouvě podle technické povahy zařízení tak, aby garanční zkoušky byly uskutečněny nejpozději do skončení garančního provozu. Dodavatel musí předem písemně v přiměřené lhůtě vyrozumět odběratele o datu, kdy bude možno zahájit zkušební provoz i garanční zkoušky.

(6) Odběratel je povinen zajistit předpoklady pro zkušební provoz a garanční zkoušky podle obdoby příslušného ustanovení § 32 odst. 2 a další sjednané podmínky, jako např. opatřit úředně cejchované měřicí přístroje a umožnit i z hlediska případného svolání kolaudační či jiné přejímací (odborné) komise provedení a ukončení garančních zkoušek. Neučiní-li tak odběratel, dodavatel se s ním dohodne o náhradních opatřeních, při čemž se však má za to, pokud později provedené zkoušky neprokáží opak, že dnem, který dodavatel oznámil jako den možného zahájení zkušebního provozu, popřípadě garančních zkoušek, zařízení prokázalo provozní schopnost, popřípadě výslovně zaručené jakostně technické ukazatele a hodnoty. Dodavatel není povinen opakovat, nebo v případě, že odběratel mu neumožnil provedení garančních zkoušek, provádět tyto zkoušky po skončení garančního provozu.

(7) Při dodávkách do tuzemska dohodnou strany ve smouvě, v jaké formě bude zachycen protokolárně výsledek zkušebního provozu a garančních zkoušek. Při dodávkách pro vývoz, pokud nebude sjednáno něco jiného, sepisují se protokoly, zachycující průběh a výsledky zkoušek, popřípadě jiné skutečnosti na staveništi zpravidla společně mezi hlavním dodavatelem a vývozním odběratelem a mezi vývozním odběratelem a zahraničním zákazníkem; hlavní dodavatel však podepisuje s vývozním odběratelem pouze české vyhotovení, které je pro ně jedině závazné.

(8) Náklady vzniklé v souvislosti se zkušebním provozem a garančními zkouškami hradí odběratel, pokud nejde o opakování garančních zkoušek z důvodů na straně dodavatele. V době zkušebního provozu a zpravidla ani v souvislosti s garančními zkouškami nelze požadovat udržování provozu dodávaného zařízení ke krytí potřeb, výkonu nebo produkce, očekávaných v trvalém provozu.

(9) Dohodnou-li se strany z důvodů hospodářské účelnosti, že se do zkušebního provozu uvede některá samostatná provozní jednotka ihned po skončení komplexního zkoušení, platí ustanovení předchozích odstavců obdobně. Součástí dohody musí být i přiměřená úprava všech tím dotčených jiných práv či závazků stran.

(10) Uvede-li odběratel nebo osoba třetí některou samostatnou provozní jednotku nebo jinou část zařízení do zkušebního provozu bez sjednané účasti dodavatele, je dodavatel zproštěn veškerých záručních závazků.

(1) Trvalým provozem se rozumí další provoz po ukončení zkušebního provozu.

(2) Garančním provozem se rozumí doba, počínající ukončením zkušebního provozu, pokud nebude sjednáno jinak, a končící uplynutím záruční lhůty.

(1) Revizí se rozumí zpravidla provedení kontrolních opatření (jako např. částečné demontáže) a měření dodavatelem za účelem zjištění stavu dodaných strojů a zařízení ať pro potřebu dodavatele nebo odběratele; jestliže si ji vyžádal odběratel, hradí náklady s ní spojené. Tam, kde jsou pro to důvody, mohou strany místo revize nebo v souvislosti s ní dohodnout i repasi spolu s úpravou vzájemných práv a povinností.

(2) Při dodávkách pro vývoz:

(1) Odpovědnost dodavatele za zjevné vady zahrnuje

(2) Ustanovení předchozího odstavce platí přiměřeně i o vadách oprav, provedených dodavatelem.

(3) Jestliže ve smlouvě výjimečně nebude dohodnuto něco jiného, je odběratel povinen reklamovat zjevné vady

(4) V reklamaci musí být uvedeny údaje, řádně určující reklamovanou dodávku, popsány reklamované vady a vymezeny požadavky odběratele. Odběratel je povinen reklamovat u dodavatele v případech uvedených v odstavci 3 písm. a) zápisem o přejímce, v případech uvedených v odstavci 3 písm. b) a c) doporučeným dopisem odběratelovým, v případech uvedených v odstavci 3 písm. d) zápisem do montážního deníku; musí připojit všechny doklady, potvrzující její oprávněnost.

(5) Jestliže odběratel nedodržel reklamační lhůtu podle odstavce 3 nebo jestliže neprovedl reklamaci způsobem odpovídajícím odstavci 4, zaniká jeho právo z odpovědnosti za zjevné vady, a to, co mohl požadovat, nemůže uplatnit ani z jiného právního důvodu.

(6) Pro obsah odpovědnosti dodavatele za skryté vady platí obdobně ustanovení § 42 odst. 2 až 7. Odběratel může provést reklamaci skrytých vad jen ve lhůtě podle odstavce 7, jsou-li dány předpoklady stanovené v § 40 zákona a dodavatel ze záruky neodpovídá.

(7) Lhůta pro reklamaci skrytých vad činí 6 měsíců a počíná běžet stejným dnem jako lhůta pro reklamaci zjevných vad. Jinak pro reklamaci skrytých vad platí přiměřeně ustanovení odstavců 4 a 5.

(1) Záruka na finální dodávku zahrnuje souborně po celou záruční dobu ručení za jakost (tj. za použitý materiál a dílenské provedení) a za konstrukci dodaných strojů, za provedení dodané montáže, za funkci celé finální dodávky; dále obsahuje ručení za dosažení ve smlouvě výslovně zaručených jakostně technických, ukazatelů (parametrů) a hodnot (tzv. záruka za výkon), které zaniká úspěšným provedením garančních zkoušek nejpozději do konce záruční doby, jinak poskytnutím plnění podle § 42 odst. 2.

(2) Podmínkou poskytnutí záruky za finální dodávku je, že finální dodávka zahrnuje dodávku

(3) Záruka za finální dodávku se nevztahuje na vady

(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 platí obdobně pro záruku generálního dodavatele za technologickou část, která — není-li dohodnuto něco jiného — je co do rozsahu souborem záruk za finální dodávky.

(5) Hlavní dodavatel je povinen poskytovat záruku obdobně podle odstavce 1 za dodaný vývozní investiční celek, jestliže

(6) Záruka za vývozní investiční celek se nevztahuje na vady uvedené v odstavci 3 písm. c) až e), popřípadě též na vady, které mají původ v projektové dokumentaci nebo montáži včetně zkoušek, nedodávaných hlavním dodavatelem.

(7) Místo jediné záruky podle odstavce 4, popřípadě 5, může být ve smlouvě sjednána i jen záruka za jednotlivé etapy schopné samostatného provozu.

(1) Dílčí záruka za dodané jednotlivé stroje a zařízení zahrnuje:

(2) Záruka za dodanou montáž zahrnuje ručení za správnost provedení montáže.

(1) Souborné a dílčí záruky se nevztahují na poškození bezpečnostních opatření, jejichž účelem je, aby se roztrhla nebo zlomila při přílišném namáhání, na skleněné součástky, na veškerá poškození způsobená vnějšími nebo nepředvídatelnými vlivy, jako atmosférickými výboji, mrazem, nepředvídanými chemickými vlivy, bludnými proudy; nevztahují se rovněž na vady, způsobené vadami stavebních prací, které dodavatel nedodává, nebo z vadného či neodborného skladování u odběratele, na vady, které vznikly při provedení dodávky nebo montáže následkem vadných údajů odběratele, pokud jejich vadnost není zjevně seznatelná, na vady z normálního opotřebení, na všechny vady, způsobené zásahy třetích osob, opravami provedenými třetí osobou, neodbornou obsluhou, použitím nevhodné vody, nevhodných provozních hmot nebo mazadel, nebo tím, že nebylo dbáno předepsaného návodu k obsluze, například z přetížení strojů a zařízení nad výkonnost dodavatelem udanou nebo použitím dodaného stroje, popřípadě zařízení pro pracovní podmínky odlišné od podmínek sjednaných nebo obvyklých. Stejné se nevztahuje na vady vzniklé v důsledku poruch v podniku odběratelů, při dodávkách pro vývoz také v podniku zahraničního zákazníka, na cizí stroje a zařízení, na vady vzniklé v důsledku cizí montáže, jakož i na další případy sjednané mezi stranami.

(2) Za výrobky jiného než československého původu ručí dodavatel pouze v mezích ručení zahraničního dodavatele. Za těsnění všeho druhu a izolace ručí dodavatel jen v rozsahu zvyklostí.

(3) Pokud součástí dodávky budou výrobky, které jsou výsledkem nového výzkumu nebo vývoje a které ve smlouvě budou takto označeny, upraví se na žádost dodavatele příslušná záruka dohodou stran ve smlouvě způsobem odpovídajícím povaze těchto výrobků a jejich vlivu na dodávku.

(4) Záruky zanikají:
Ustanovení písm. b) však neplatí, jestliže dodavatel je s provedením oprav v prodlení nebo jestliže jde o opravy drobných vad, jejichž odstranění nestrpí odkladu a k jejichž provedení není účast dodavatele nutná.

(5) Strany jsou povinny sjednat na podkladě návrhu dodavatele přesné záruční podmínky, v kterých podle potřeby určí také přesně zaručené jakostně technické ukazatele (parametry) a hodnoty spolu se způsobem, dobou provedení a trvání, jakož i dalšími podmínkami garančních zkoušek a následky jejich nedodržení, způsob a postup hlášení záručních případů apod.

(1) Záruční případy, pokud nenastaly a nebyly zjištěny při zkušebním provozu nebo garančních zkouškách, musí odběratel hlásit dodavateli bez zbytečného odkladu po tom, co záruční případ nastal a mohl být zjištěn ve sjednané záruční lhůtě. Jestliže záruční případ nastal až po dodání dalšímu odběrateli, musí takové záruční případy hlásit prvý odběratel nejpozději do 7 dnů po obdržení včasného hlášení od dalšího odběratele. Hlášení dalšího odběratele je včasné, jestliže další odběratel je učiní bez zbytečného odkladu po tom, co záruční případ nastal a mohl být zjištěn v záruční lhůtě platné mezi dodavatelem a prvním odběratelem a jestliže hlášení došlo prvnímu odběrateli nejpozději do 10 dnů po skončení této záruční lhůty. Při dodávkách pro vývoz rozumí se dalším odběratelem i zahraniční zákazník; je-li v mezistátních podmínkách v takovém případě stanoveno, že hlášení může zahraniční zákazník podat do určité doby po skončení záruční lhůty, prodlužuje se o tuto dobu lhůta 10 dnů podle předchozí věty.

(2) Dodavatel je povinen bez zbytečného odkladu oznámit odběrateli, jakým způsobem a do kdy hlášený záruční případ vyřídí nebo důvody, proč záruční případ neuznává. Odstranění záručních závad spočívá podle volby dodavatele v opravě, výměně, popřípadě doplnění strojů, zařízení nebo jejich částí nebo, dohodnou-li se na tom strany, v poskytnutí přiměřené slevy z ceny; jestliže se poskytuje záruka za výkon, jsou strany již ve smlouvě povinny sjednat způsob výpočtu slevy, popřípadě další následky pro případ, že by dodavatel neprovedl garanční zkoušky úspěšně do lhůty pro ně sjednané, která však nesmí překročit dobu záruky. Součástí záručního plnění není náhrada jakékoliv majetkové újmy nebo jiných nákladů, jež by popřípadě odběrateli vznikly v souvislosti se záručním případem; dodavatel je však v jeho rámci povinen napravit i ty závady na garantovaném zařízení, k nimž došlo v přímé příčinné souvislosti s vlastní záruční závadou, pokud záruční případ byl hlášen ve smyslu odstavce 1 bez zbytečného odkladu po tom, co nastal a mohl být zjištěn. Řídí-li se při dodávkách pro vývoz obchodní případ mezistátními podmínkami, musí být záruční závada odstraněna v souladu s nimi.

(3) Jestliže záruční případ byl ohlášen sice včas ve lhůtě podle odstavce 1, avšak nikoliv bez zbytečného odkladu po tom, co závada nastala a mohla být zjištěna a zvětšila-li se v důsledku toho závada, je dodavatel povinen závadu v dohodnuté lhůtě odstranit, avšak nese náklady jen do výše výloh, které by vznikly, kdyby závada byla hlášena v době, kdy mohla být zjištěna.

(4) Výlohy spojené s neoprávněným uplatněním záručního případu jdou k tíži odběratele.

(5) Neodstraní-li dodavatel z důvodů, které jsou na jeho straně, závadu ve sjednané lhůtě a závadu si proto odstraní sám odběratel (popřípadě zahraniční zákazník), nebo jde-li o drobné vady, jejichž odstranění nestrpí odkladu a k jejichž provedení není účast dodavatele nutná, je dodavatel povinen nahradit odběrateli náklady za opravu; odběratel je povinen dbát, aby tyto náklady nepřesáhly přiměřenou výši.

(6) Rozhodne-li se dodavatel po projednání s odběratelem provést opravu na místě a není-li ujednáno něco jiného, je odběratel povinen dát dodavateli k dispozici pomocné pracovníky a zařízení, jako lešení a zdvihadla, dále drobný materiál a pomocné hmoty, jakož i elektrickou a jinou energii, paliva, páru, vodu, plyn, stlačený vzduch, v rozsahu, který je dodavatel povinen určit. Podle okolností případu zajistí odběratel splnění těchto svých povinností u dalšího odběratele, při dodávkách na vývoz i u zahraničního zákazníka. Náklady s tím spojené může investor požadovat od dodavatele, jiní odběratelé mohou je požadovat jen v rozsahu, v kterém jsou sami povinni je hradit svým dalším odběratelům.

(7) Při provádění opravy ve výrobním závodě zajistí odběratel na náklad dodavatele, pokud nebude ve smlouvě stanoveno něco jiného, dopravu vadných předmětů k opravě a jde-li o dodávky pro vývoz, i zpětnou dopravu po provedení opravy. Ustanovení odstavce 6 platí přiměřeně i pro nutnou demontáž a novou montáž na místě a pro dodávky náhradní při výměně. Vyměněné vadné předměty vrátí odběratel dodavateli na jeho žádost do jednoho měsíce; při dodávkách pro vývoz do 6 měsíců po výměně.

(8) Nedodržení lhůt pro hlášení záručního případu má za následek ztrátu práv ze záruky.

(9) Lhůta pro zánik práva ze záruky a práva na náhradu škody vzešlé z vady činí u dodávek na vývoz 3 roky.

(1) Nesjednají-li strany něco jiného, záruka poskytovaná podle § 39 odst. 1, 4, 5, popřípadě 8 trvá 12 měsíců od uvedení do provozu a připočítává se k ní sjednaná doba trvání zkušebního provozu.

(2) Záruční doba podle odstavce 1 se zkracuje o dobu, o kterou se skutečné uvedení do provozu zdrželo proti původně sjednané lhůtě z důvodů, které nejsou na straně dodavatele.

(3) Záruční doba podle odstavce 1 se prodlužuje o dobu, o kterou se sjednaná doba trvání zkušebního provozu prodloužila z důvodů, které jsou na straně dodavatele.

(4) Nesjednává-li se den uvedení do provozu, nebo je-li sjednáno samostatné plnění dodávek strojů a dodávky montáže, skončí záruka, nesjednají-li strany něco jiného, nejpozději 24 měsíců ode dne dodávky poslední podstatné části zařízení.

(5) Nesjednají-li strany něco jiného, platí pro dílčí záruky podle § 40 tyto lhůty:

(6) Dnem uvedení do provozu se rozumí pro počítání záručních lhůt den zahájení zkušebního provozu.

(7) Při dodávkách pro vývoz platí záruční lhůty, stanovené v mezistátních podmínkách, jimiž se v daném případě řídí smluvní vztahy mezi vývozním odběratelem a zahraničním zákazníkem, i pro hlavního dodavatele a finálního dodavatele. Dojde-li v průběhu obchodního případu v důsledku vyšší moci k ukončení záruky vývozního odběratele teprve v době, kdy záruka hlavního dodavatele je již skončena, je hlavní dodavatel povinen na žádost vývozního odběratele buď za příplatek prodloužit záruční lhůtu nebo záruční případ vývozního odběratele vyřídit jako svou povinnost ze záruky, ale za úplatu. Totéž platí pro ostatní dodavatele.

(1) Dodavatel, který je v prodlení s plněním dodávky (dílčí dodávky), je povinen zaplatit odběrateli podle druhu plnění penále ve výši, stanovené pro příslušné typy smluv v části druhé oddíl II zákona. Dodávky pro vývoz se pro účel stanovení výše penále pokládají vždy za dodávky pro centralizovanou investiční výstavbu; dodavatel je však povinen zaplatit při prodlení s plněním (dílčím plněním) delším než 2 měsíce další penále ve výši 2 % a při prodlení delším než 3 měsíce ještě další penále ve výši rovněž 2 %.

(2) Základem pro výpočet penále je cena nedodaného zbytku sjednaného rozsahu dodávky (dílčí dodávky); nelze-li však předmětu dodávky použít k určenému účelu z důvodu zpoždění její části, počítá se penále tak, jako kdyby v dodací lhůtě nebylo plněno vůbec.

(3) Stejné penále zaplatí odběratel při prodlení s odběrem; v případě kdy pro neodebrání části nelze provést ve lhůtě další dodávky (dílčí dodávky), je základem pro výpočet penále též cena těchto dalších dodávek (dílčích dodávek).

(4) Jestliže dodací lhůta nebyla dodržena jen proto, že veřejný dopravce bez zavinění dodavatele nepřijal zásilku k přepravě nebo překročil lhůtu stanovenou pro její přepravu, nevčítá se pro účely majetkových sankcí doba, po kterou zdržení způsobené dopravcem trvá, při dodávkách pro vývoz nejvýše však doba jednoho týdne.

(5) Penále za nedodržení jiných než dodacích lhůt (dílčích dodacích lhůt) stanoví strany ve smlouvě s ohledem na význam té které lhůty. Jedná-li se o lhůty, jimiž jsou podmíněny lhůty dodací a nedohodnou-li se strany jinak, činí penále Kčs 500,— za každý případ a den prodlení, maximálně však Kčs 15 000,—; toto penále se zvyšuje o částku, o kterou strana, která účtuje, je povinna zaplatit v důsledku nesplnění lhůty celkově více svým dodavatelům.

(6) Při dodávkách pro vývoz je odběratel oprávněn vrátit částku, zaplacenou jako penále, pokud mu nevznikla majetková újma vůči jeho dalšímu odběrateli.

(7) Nedodržení lhůt neopravňuje odběratele k odstoupení od smlouvy.

(8) Stanoví-li při dodávkách pro vývoz mezistátní podmínky, kterými se v daném případě řídí smluvní vztahy mezi vývozním odběratelem a zahraničním zákazníkem, penále za nesplnění dalších závazků, je odběratel oprávněn účtovat takové sankce v odpovídající výši, pokud prokáže, že ustanovení mezistátních podmínek písemně sdělil dodavateli při jednání o uzavření smlouvy. Dodavatel má obdobná práva vůči svému odběrateli.

(9) Odstoupí-li zahraniční zákazník od smlouvy s vývozním odběratelem z důvodu překročení dodací lhůty o maximální dobu, stanovenou pro tento účel mezistátními podmínkami, nebo není-li jich, o dobu která byla pro tento účel ve smlouvě mezi zahraničním zákazníkem a vývozním odběratelem sjednána shodně s jím uzavřenou smlouvou s hlavním dodavatelem, dojde k úpravě smlouvy mezi hlavním dodavatelem a vývozním odběratelem po opatření příslušných ministrů o jiném použití vývozního investičního celku.

(1) Rozhodne-li po uzavření smlouvy o dodávkách pro investiční celky do tuzemska vláda zastavit zatímně práce na dodávce, popř. výstavbě tohoto celku nebo jeho části (rozhodnutí o sistaci), je dodavatel povinen na žádost odběratele zastavit bez zbytečného odkladu práce, popřípadě dodávky. V žádosti o sistaci musí být uvedeno příslušné opatření vlády. Sistaci pozbývají platnosti ustanovení smlouvy, jež jsou jí dotčena; po odvolání sistace odběratelem musí být tato ustanovení dohodnuta nově.

(2) Není-li v rozhodnutí o sistaci určeno jinak, je dodavatel po dobu sistace povinen uschovat vše, co do dne doručení žádosti o sistaci připravil na plnění smlouvy; co bylo do doručení žádosti o sistaci již plněno, nemůže být z důvodu sistace vráceno zpět.

(3) Trvá-li sistace déle než 3 měsíce, je dodavatel po předchozím oznámení odběrateli oprávněn použít jinak toho, co připravil na plnění smlouvy. V případech, kdy to vyžaduje důležitý hospodářský zájem, má dodavatel právo požádat odběratele o souhlas s takovým opatřením i dříve.

(4) Odběratel hradí náklady a ztráty, které dodavateli vznikly v souvislosti se sistaci; nehradí však cenu za nové pořízení toho, co dodavatel použil jinak (odstavec 4) a náklady, popřípadě ztráty, které dodavateli vznikly tím, že žádosti o sistaci bez zbytečného odkladu nevyhověl. Odběratel, který požádal o sistaci, nemůže vůči dodavateli uplatňovat námitku, že opatření nadřízených orgánů nebylo řádně projednáno (odstavec 1, popřípadě 7) a je povinen po vyúčtování a prověření požadovanou částku do 1 měsíce uhradit.

(5) Ustanovení předchozích odstavců se, pokud jde o majetkové vypořádání, použije přiměřeně též při zrušení smlouvy.

(6) Ministr zahraničního obchodu v dohodě s ministrem, nadřízeným hlavnímu dodavateli, určí v jednotlivém případě, nastanou-li pro to závažné důvody, že vývozní odběratel může použít práva sistace podle ustanovení předchozích odstavců.

(1) Generální dodavatel, popřípadě hlavní dodavatel, mají právo provádět u svých dodavatelů i jejich poddodavatelů, a hlavní dodavatel též u generálního projektanta, kontrolu přípravy, zabezpečení a postupu projektových prací, výroby a montáží; mimo jiné mají právo vyžadovat předložení všech podkladů a podávání zpráv, jichž potřebují ke splnění svých úkolů.

(2) Konečný tuzemský odběratel má právo kdykoliv sledovat u svých dodavatelů a s jejich souhlasem i u jejich dodavatelů zajištění, přípravu a průběh projektových prací, výroby a montáže; zjistí-li při tom nedostatky, je povinen sdělit je bez zbytečného odkladu svému dodavateli. Je-li při dodávkách pro vývoz vývozní odběratel podle mezistátních podmínek zavázán umožnit zahraničnímu zákazníkovi i kontrolu postupu výroby, jakostí zboží, expedice nebo jinou kontrolu, je povinen to sdělit nejpozději při přijetí nabídky hlavnímu dodavateli a konkrétní případy hlásit hlavnímu dodavateli s dostatečným časovým předstihem. V ostatních případech dodávek pro vývoz platí totéž, pokud závazek vývozního odběratele vznikl se souhlasem hlavního dodavatele. Hlavní dodavatel i vývozní odběratel jsou povinni zajistit pro provedení takové kontroly potřebné předpoklady. Ustanovení platí obdobně i v poměru mezi hlavním dodavatelem a finálními dodavateli, popřípadě generálním projektantem.

(3) Zjistí-li kterýkoliv dodavatel, že nebude s to řádně plnit své úkoly, je povinen oznámit to ihned odběrateli s udáním důvodů. Takové oznámení však nic nemění na odpovědnosti za plnění závazků.

(1) Pokud se v této vyhlášce mluví o mezistátních podmínkách, rozumí se tím úmluvy, které byly jako mezistátní schváleny. Jestliže v jednotlivém případě dodávek pro vývoz přicházejí tyto podmínky v úvahu v poměru mezi vývozním odběratelem a hlavním dodavatelem, je vývozní odběratel povinen na to upozornit již v poptávce hlavního dodavatele a na jeho žádost mu znění příslušných podmínek dát k dispozici; hlavní dodavatel v takovém případě je povinen navrhnout příslušná smluvní ustanovení v souladu s nimi. Toto ustanovení platí i pro vztahy hlavního dodavatele k finálním dodavatelům popřípadě generálnímu projektantovi.

(2) Hlavní dodavatel a finální dodavatelé jsou povinni na žádost svého odběratele a na jeho náklad zabezpečovat nerušený provoz dodaných vývozních investičních celků (jejich částí) tak, aby případnými rozdíly záručních lhůt nebylo ohroženo plnění platných záručních závazků zúčastněných odběratelů, a to zejména rychlým odstraňováním vzniklých závad, jakož i pohotovými dodávkami náhradních dílů, prováděním inspekce a servisu i po uplynuti záruční lhůty vlastních (dílčích) záruk.

(3) Jestliže vývozní odběratel sám provádí kompletaci investičního celku z vývozního investičního celku dodávaného hlavním dodavatelem a z dodávek jiných, s vývozním odběratelem kooperujících zahraničních dodavatelů, je hlavní dodavatel povinen na žádost vývozního odběratele

(1) Připouští-li tato vyhláška odchylnou úpravu od svých ustanovení dohodou stran a nedojde-li mezi stranami k takové dohodě, nemůže se žádná ze stran domáhat stanovení takovéto odchylné úpravy cestou sporu.

(2) V poměru generálního dodavatele technologické části (hlavního dodavatele) k finálním dodavatelům neplatí ustanovení odstavce 1 při neshodě o lhůtě podle § 21 odst. 1.

(3) Dále neplatí ustanovení odstavce 1 v případě, že se strany nedohodnou

(4) Ustanovení odstavce 1 neplatí rovněž v případě, že se strany nedohodnou na dodacích podmínkách stavební části podle § 48 odst. 2.

(3) Jednotlivé vývozní investiční celky, rozpracované podle vyhlášky Státního úřadu plánovacího č. 200/1952 Ú. l., o dodávce a odběru vývozních investičních celků, budou dokončeny podle dosavadních předpisů.

(2) Ode dne její účinnosti řídí se touto vyhláškou rozpracované případy dodávek vývozních investičních celků, sjednaných podle ustanovení vládního nařízení č. 9/1956 Sb., o dodávce a odběru vývozních investičních celků, pokud se strany výjimečně nedohodnou jinak. Závazkové vztahy založené dosud přijetím nabídky hlavního dodavatele nebo prováděcím příkazem, se považují napříště za závazkové vztahy založené hospodářskou smlouvou podle této vyhlášky.

(1) U dodávek do tuzemska pro investiční celek, který je v den účinnosti této vyhlášky již rozpracován, řídí se závazkové vztahy dosavadními předpisy. Zúčastnění ministři, popřípadě orgány nebo organizace jimi zmocněné mohou v jednotlivých případech dohodnout přizpůsobení takových závazkových vztahů ustanovením této vyhlášky. Zúčastnění ministři, popřípadě orgány jimi zmocněné, mohou při tom v dohodě upravit jednotlivé otázky i odlišně od ustanovení této vyhlášky, jsou-li pro to závažné hospodářské důvody.