(1) Připouští-li tato vyhláška odchylnou úpravu od svých ustanovení dohodou stran a nedojde-li mezi stranami k takové dohodě, nemůže se žádná ze stran domáhat stanovení takovéto odchylné úpravy cestou sporu.

(2) V poměru generálního dodavatele technologické části (hlavního dodavatele) k finálním dodavatelům neplatí ustanovení odstavce 1 při neshodě o lhůtě podle § 21 odst. 1.

b) na místě plnění podle § 23 odst. 4,

c) na způsobu přejímky ve smyslu § 31 odst. 2, jestliže některá ze stran prohlásí tyto otázky za podstatnou náležitost smlouvy.

(3) Dále neplatí ustanovení odstavce 1 v případě, že se strany nedohodnou

a) na stanovení lhůty pro zahájení zkušebního provozu nebo na délce trvání záruky,

(4) Ustanovení odstavce 1 neplatí rovněž v případě, že se strany nedohodnou na dodacích podmínkách stavební části podle § 48 odst. 2.