2. Územní plány sídlišť

(1) Směrný územní plán se zpracovává především pro:

a) sídliště s velkým perspektivním rozvojem;

b) sídliště se složitými územními vztahy;

c) sídliště vyžadující úpravu vzájemných vztahů skladebných prvků vytvářejících dané sídliště;

d) skupinu dvou nebo více navzájem těsně spjatých sídlišť.

(2) Směrný územní plán se vypracovává pro celé území sídliště a jeho zájmové území.

(3) Územím sídliště se rozumí území vymezené hranicemi jeho výhledového rozvoje. Zahrnuje dosavadní plochy sídliště a plochy určené územním plánem k jeho dalšímu rozvoji, s nimiž má vytvořit organický funkční a výtvarný celek.

(4) Zájmovým územím sídliště se rozumí území přilehlé k vlastnímu území sídliště, které slouží nebo má sloužit bezprostředně hospodářským, společenským či jiným potřebám sídliště a jehož uspořádání musí být proto řešeno ve vzájemné funkční závislosti současně s vlastním územím sídliště.

(5) Směrný územní plán řeší souborně vzájemné územní vztahy mezi jednotlivými existujícími i nově navrhovanými skladebnými prvky sídliště, jakož i tyto vztahy mezi rozvojem sídliště a jeho zájmovým územím; vytyčuje hlavní zásady územního rozvoje sídliště jako organického funkčního a výtvarného celku s ohledem na jeho současný stav, požadavky dlouhodobých hospodářských výhledů i bezprostřední investiční výstavby a na ostatní společenské zájmy.

(6) Úkolem směrného územního plánu je zejména:

a) vymezit velikost sídliště zejména určením plánovaného počtu obyvatel a hustoty osídlení obytné části, stanovit hranice jeho územního rozvoje a zájmového území na základě uvažovaného výhledu hospodářského rozvoje; u historicky cenných sídlišť vymezit také jejich chráněnou část;

b) navrhnout uspořádání základních skladebných prvků sídliště, rozvrhnout plochy na území sídliště podle účelu (pro bydlení, výrobu, dopravu, rekreaci apod.) včetně potřebných rezerv a stanovit zásady jejich využití a včlenění do území; vymezit plochy soustavné asanace a rekonstrukce, plochy chráněných území a ochranná pásma;

c) stanovit zásady urbanistické skladby a architektonického řešení sídliště a jeho významných částí (zásady řešení centra, popřípadě i historického jádra a podružných středisek, hlavních ulic a náměstí, umístění zařízení vyšší vybavenosti, výtvarné řešení hlavních souborů, řešení zeleně, základní výšková pásma);

d) navrhnout rozvrh ploch podle různých účelů na území sídliště tak, aby byly vytvořeny podmínky pro hospodárnou výstavbu jeho jednotlivých částí nejen s ohledem na současný stav sídliště (vybavení, místní podmínky, historický vývoj), ale zejména se zřetelem na komplexní funkci řešeného území;

e) navrhnout zásadní řešení dopravy na území sídliště a její zapojení na síť státních silnic a jiných dopravních zařízení;

f) navrhnout zásadní řešení technického vybavení sídliště (zásobování vodou a energií, odvádění a čištění odpadních vod) a základní technické úpravy území;

g) navrhnout uspořádání základních skladebných prvků zájmového území sídliště (rozvržení ploch pro účely těžby, průmyslové, zemědělské, lesní a jiné výroby, ploch vodních, ploch pro účely dopravní, pro bydlení, rekreaci a obsluhu obyvatelstva), jakož i řešit důležité vzájemné vztahy mezi sídlištěm a jeho zájmovým územím;

h) navrhnout první, popřípadě další pořadí realizace výstavby a provádění ostatních opatření tak, aby byla umožněna účelná koordinace, hospodárnost a ucelenost výstavby v jednotlivých časových úsecích;

i) sestavit ekonomickou rozvahu navržených úprav a výstavby a ekonomickou bilanci prvního pořadí výstavby.

(7) Řešení směrného územního plánu, vyžaduje-li to složitost podmínek, se zpřesňuje studiemi (v podrobnějším měřítku), které slouží jako jeden z podkladů k řízení výstavby.

(1) Podrobný územní plán se vypracovává zpravidla na základě směrného územního plánu pro jednotlivé urbanisticky a provozně ucelené části sídliště:

a) má-li být v části sídliště v souladu se státním plánem rozvoje národního hospodářství provedena časově a místně soustředěná výstavba nebo

b) je-li třeba, aby jednotlivé plánované záměry dlouhodobé výstavby, přestavby nebo celkové úpravy části sídliště byly provedeny podle jednotného urbanistického a provozně technického pojetí.

(2) Podrobný územní plán se vypracovává výjimečně též pro celé území menšího sídliště v případech, kdy investiční výstavba vyvolává nutnost řešení a zásahů v převážné části sídliště.

(3) Rozsah území řešeného podrobným územním plánem je třeba ve všech případech uvedených v odstavcích 1 a 2 vymezit tak, aby zahrnoval území bezprostředního vlivu nové výstavby, rekonstrukce nebo asanace na současné okolní zastavění.

(4) Úkolem podrobného územního plánu je zejména:

a) řešit komplexní účelově ucelenou výstavbu a úpravu určité části území sídliště se stanovením zásadních směrnic pro architektonické a urbanistické řešení jednotlivých souborů a významných objektů;

b) určit rozsah a umístění občanského a technického vybavení a kategorie zeleně na řešeném území;

c) určit hraniční čáry zastavění, výškové hladiny zastavění a zásady výškové úpravy celého území;

d) určit technicky a ekonomicky správnou organizaci předpokládané výstavby a její rozdělení na etapy podle plánů investiční výstavby nebo podle jednotlivých technologicky a časově koordinovaných úseků;

e) vyčíslit orientační náklady na celou předpokládanou výstavbu a na navrhované úpravy podle etap realizace.

(5) Podrobné územní plány musí být vypracovány tak, aby mohly být přímým podkladem pro vydání územních rozhodnutí (§§ 15 až 18), zejména pro umísťování jednotlivých staveb a zpracování investičních úkolů.

(6) Podrobné územní plány určené k zajištění časově a místně soustředěné výstavby [odstavec 1 písm. a)] musí řešit situování hlavní sítě technického vybavení (vodovodů, kanalizací, energetických a spojových vedení, komunikací a jiné), výškové a terénní úpravy tak, aby na základě podrobného územního plánu bylo možno vypracovat jejich zadávací projekty.

(7) Vypracovává-li se podle rozhodnutí odboru výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru podrobný územní plán bez předchozího vypracování a schválení směrného územního plánu (§ 6 odst. 5 zákona), musí vycházet ze schválených politickohospodářských a technických zásad ke směrnému územnímu plánu anebo jiných podkladů, schválených orgány hospodářského plánování, přičemž musí řešení podrobného územního plánu přihlížet k zásadním souvislostem uspořádání sídliště jako celku doloženými studiemi, aby pozdější návrh směrného územního plánu nebyl dílčím řešením narušen.