2. Územní plány sídlišť

(1) Směrný územní plán se zpracovává především pro:

a) sídliště s velkým perspektivním rozvojem;

b) sídliště se složitými územními vztahy;

c) sídliště vyžadující úpravu vzájemných vztahů skladebných prvků vytvářejících dané sídliště;

d) skupinu dvou nebo více navzájem těsně spjatých sídlišť.

(2) Směrný územní plán se vypracovává pro celé území sídliště a jeho zájmové území.

(3) Územím sídliště se rozumí území vymezené hranicemi jeho výhledového rozvoje. Zahrnuje dosavadní plochy sídliště a plochy určené územním plánem k jeho dalšímu rozvoji, s nimiž má vytvořit organický funkční a výtvarný celek.

(4) Zájmovým územím sídliště se rozumí území přilehlé k vlastnímu území sídliště, které slouží nebo má sloužit bezprostředně hospodářským, společenským či jiným potřebám sídliště a jehož uspořádání musí být proto řešeno ve vzájemné funkční závislosti současně s vlastním územím sídliště.

(5) Směrný územní plán řeší souborně vzájemné územní vztahy mezi jednotlivými existujícími i nově navrhovanými skladebnými prvky sídliště, jakož i tyto vztahy mezi rozvojem sídliště a jeho zájmovým územím; vytyčuje hlavní zásady územního rozvoje sídliště jako organického funkčního a výtvarného celku s ohledem na jeho současný stav, požadavky dlouhodobých hospodářských výhledů i bezprostřední investiční výstavby a na ostatní společenské zájmy.

(6) Úkolem směrného územního plánu je zejména:

a) vymezit velikost sídliště zejména určením plánovaného počtu obyvatel a hustoty osídlení obytné části, stanovit hranice jeho územního rozvoje a zájmového území na základě uvažovaného výhledu hospodářského rozvoje; u historicky cenných sídlišť vymezit také jejich chráněnou část;

c) stanovit zásady urbanistické skladby a architektonického řešení sídliště a jeho významných částí (zásady řešení centra, popřípadě i historického jádra a podružných středisek, hlavních ulic a náměstí, umístění zařízení vyšší vybavenosti, výtvarné řešení hlavních souborů, řešení zeleně, základní výšková pásma);

b) navrhnout uspořádání základních skladebných prvků sídliště, rozvrhnout plochy na území sídliště podle účelu (pro bydlení, výrobu, dopravu, rekreaci apod.) včetně potřebných rezerv a stanovit zásady jejich využití a včlenění do území; vymezit plochy soustavné asanace a rekonstrukce, plochy chráněných území a ochranná pásma;

d) navrhnout rozvrh ploch podle různých účelů na území sídliště tak, aby byly vytvořeny podmínky pro hospodárnou výstavbu jeho jednotlivých částí nejen s ohledem na současný stav sídliště (vybavení, místní podmínky, historický vývoj), ale zejména se zřetelem na komplexní funkci řešeného území;

e) navrhnout zásadní řešení dopravy na území sídliště a její zapojení na síť státních silnic a jiných dopravních zařízení;

f) navrhnout zásadní řešení technického vybavení sídliště (zásobování vodou a energií, odvádění a čištění odpadních vod) a základní technické úpravy území;

g) navrhnout uspořádání základních skladebných prvků zájmového území sídliště (rozvržení ploch pro účely těžby, průmyslové, zemědělské, lesní a jiné výroby, ploch vodních, ploch pro účely dopravní, pro bydlení, rekreaci a obsluhu obyvatelstva), jakož i řešit důležité vzájemné vztahy mezi sídlištěm a jeho zájmovým územím;

h) navrhnout první, popřípadě další pořadí realizace výstavby a provádění ostatních opatření tak, aby byla umožněna účelná koordinace, hospodárnost a ucelenost výstavby v jednotlivých časových úsecích;

i) sestavit ekonomickou rozvahu navržených úprav a výstavby a ekonomickou bilanci prvního pořadí výstavby.

(7) Řešení směrného územního plánu, vyžaduje-li to složitost podmínek, se zpřesňuje studiemi (v podrobnějším měřítku), které slouží jako jeden z podkladů k řízení výstavby.

(1) Podrobný územní plán se vypracovává zpravidla na základě směrného územního plánu pro jednotlivé urbanisticky a provozně ucelené části sídliště:

a) má-li být v části sídliště v souladu se státním plánem rozvoje národního hospodářství provedena časově a místně soustředěná výstavba nebo

b) je-li třeba, aby jednotlivé plánované záměry dlouhodobé výstavby, přestavby nebo celkové úpravy části sídliště byly provedeny podle jednotného urbanistického a provozně technického pojetí.

(2) Podrobný územní plán se vypracovává výjimečně též pro celé území menšího sídliště v případech, kdy investiční výstavba vyvolává nutnost řešení a zásahů v převážné části sídliště.

(3) Rozsah území řešeného podrobným územním plánem je třeba ve všech případech uvedených v odstavcích 1 a 2 vymezit tak, aby zahrnoval území bezprostředního vlivu nové výstavby, rekonstrukce nebo asanace na současné okolní zastavění.

(4) Úkolem podrobného územního plánu je zejména:

c) určit hraniční čáry zastavění, výškové hladiny zastavění a zásady výškové úpravy celého území;

b) určit rozsah a umístění občanského a technického vybavení a kategorie zeleně na řešeném území;

a) řešit komplexní účelově ucelenou výstavbu a úpravu určité části území sídliště se stanovením zásadních směrnic pro architektonické a urbanistické řešení jednotlivých souborů a významných objektů;

e) vyčíslit orientační náklady na celou předpokládanou výstavbu a na navrhované úpravy podle etap realizace.

d) určit technicky a ekonomicky správnou organizaci předpokládané výstavby a její rozdělení na etapy podle plánů investiční výstavby nebo podle jednotlivých technologicky a časově koordinovaných úseků;

(5) Podrobné územní plány musí být vypracovány tak, aby mohly být přímým podkladem pro vydání územních rozhodnutí (§§ 15 až 18), zejména pro umísťování jednotlivých staveb a zpracování investičních úkolů.

(6) Podrobné územní plány určené k zajištění časově a místně soustředěné výstavby [odstavec 1 písm. a)] musí řešit situování hlavní sítě technického vybavení (vodovodů, kanalizací, energetických a spojových vedení, komunikací a jiné), výškové a terénní úpravy tak, aby na základě podrobného územního plánu bylo možno vypracovat jejich zadávací projekty.

(7) Vypracovává-li se podle rozhodnutí odboru výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru podrobný územní plán bez předchozího vypracování a schválení směrného územního plánu (§ 6 odst. 5 zákona), musí vycházet ze schválených politickohospodářských a technických zásad ke směrnému územnímu plánu anebo jiných podkladů, schválených orgány hospodářského plánování, přičemž musí řešení podrobného územního plánu přihlížet k zásadním souvislostem uspořádání sídliště jako celku doloženými studiemi, aby pozdější návrh směrného územního plánu nebyl dílčím řešením narušen.