ÚZEMNÍ PLÁNY RAJÓNŮ A SÍDLIŠŤ

1. Územní plány rajónů

2. Územní plány sídlišť

3. Zpracování územních plánů rajónů a sídlišť

4. Projednání a závaznost územních plánů rajónů a sídlišť

(1) Územní plán rajónu se zpracovává zejména pro:

a) území většího plošného rozsahu s velkým objemem výstavby, opírající se o surovinovou nebo výrobní základnu, ve kterém je nutné vytvořit organizovaný systém výroby, osídlení, dopravy, zásobování vodou a energií;

b) území menšího plošného rozsahu s výstavbou nebo jinou činností vyvolávající rozsáhlé a složité změny ve svém okolí, které podstatným způsobem mění strukturu daného území a jeho jednotlivých prvků a kde vyvolané problémy nutno řešit ve vzájemných souvislostech;

c) území, jehož rozvoj je spjat s rozvojem významného hospodářského střediska nebo jehož perspektivní rozvoj a realizace nové výstavby jsou nerozlučně spojeny s objasněním všech možností jeho využití;

d) území vhodná pro lázeňství, rekreaci a turistiku.

(2) Dílčí části území rajónu lze řešit také metodami ostatních územních plánů v potřebném měřítku a s předepsanými náležitostmi zpracování.

(3) Rozsah území, pro které má být vypracován územní plán rajónu, stanoví se s přihlédnutím k účelu, který je při vypracování sledován a tak, aby byly řešeny všechny základní prvky rozhodující pro rozvoj hlavních článků hospodářství daného rajónu.

(4) Územní plán rajónu vychází z plánovaného, popřípadě předpokládaného výhledu rozvoje hospodářství v řešeném území.

(5) Úkolem územního plánu rajónu je zejména:

c) určit účelné využití všech ploch na území rajónu, zejména vymezit zásadní opatření týkající se asanace krajiny, ochrany přírody, čistoty ovzduší a vody, ochrany, meliorace a rekultivace půdy, zalesnění a celkového estetického vzhledu krajiny;

b) stanovit materiální, ekonomické a technické předpodklady výstavby a přestavby na území rajónu a vzájemný soulad všech opatření směřujících k jeho uspořádání a rozvoji;

a) určit umístění jednotlivých staveb a jejich souborů na území rajónu, vyřešit jejich vzájemné vztahy, jakož i důsledky, které nová výstavba a hospodářský rozvoj na daném území vyvolávají a zabezpečit jejich účelné včlenění do řešeného území;

d) navrhnout ostatní opatření nezbytná podle povahy území k odstranění dosavadních závad a disproporcí a k uskutečnění hospodárné a socialistickým společenským podmínkám odpovídající organizace a výstavby rajónu jako celku;

e) navrhnout sled vybudování všech funkčních celků na území rajónu a postup ostatních navrhovaných opatření tak, aby byla umožněna účelná koordinace a hospodárnost výstavby a její rozvržení na ucelené etapy.

(1) Směrný územní plán se zpracovává především pro:

a) sídliště s velkým perspektivním rozvojem;

c) sídliště vyžadující úpravu vzájemných vztahů skladebných prvků vytvářejících dané sídliště;

b) sídliště se složitými územními vztahy;

d) skupinu dvou nebo více navzájem těsně spjatých sídlišť.

(2) Směrný územní plán se vypracovává pro celé území sídliště a jeho zájmové území.

(3) Územím sídliště se rozumí území vymezené hranicemi jeho výhledového rozvoje. Zahrnuje dosavadní plochy sídliště a plochy určené územním plánem k jeho dalšímu rozvoji, s nimiž má vytvořit organický funkční a výtvarný celek.

(4) Zájmovým územím sídliště se rozumí území přilehlé k vlastnímu území sídliště, které slouží nebo má sloužit bezprostředně hospodářským, společenským či jiným potřebám sídliště a jehož uspořádání musí být proto řešeno ve vzájemné funkční závislosti současně s vlastním územím sídliště.

(5) Směrný územní plán řeší souborně vzájemné územní vztahy mezi jednotlivými existujícími i nově navrhovanými skladebnými prvky sídliště, jakož i tyto vztahy mezi rozvojem sídliště a jeho zájmovým územím; vytyčuje hlavní zásady územního rozvoje sídliště jako organického funkčního a výtvarného celku s ohledem na jeho současný stav, požadavky dlouhodobých hospodářských výhledů i bezprostřední investiční výstavby a na ostatní společenské zájmy.

(6) Úkolem směrného územního plánu je zejména:

a) vymezit velikost sídliště zejména určením plánovaného počtu obyvatel a hustoty osídlení obytné části, stanovit hranice jeho územního rozvoje a zájmového území na základě uvažovaného výhledu hospodářského rozvoje; u historicky cenných sídlišť vymezit také jejich chráněnou část;

b) navrhnout uspořádání základních skladebných prvků sídliště, rozvrhnout plochy na území sídliště podle účelu (pro bydlení, výrobu, dopravu, rekreaci apod.) včetně potřebných rezerv a stanovit zásady jejich využití a včlenění do území; vymezit plochy soustavné asanace a rekonstrukce, plochy chráněných území a ochranná pásma;

c) stanovit zásady urbanistické skladby a architektonického řešení sídliště a jeho významných částí (zásady řešení centra, popřípadě i historického jádra a podružných středisek, hlavních ulic a náměstí, umístění zařízení vyšší vybavenosti, výtvarné řešení hlavních souborů, řešení zeleně, základní výšková pásma);

f) navrhnout zásadní řešení technického vybavení sídliště (zásobování vodou a energií, odvádění a čištění odpadních vod) a základní technické úpravy území;

d) navrhnout rozvrh ploch podle různých účelů na území sídliště tak, aby byly vytvořeny podmínky pro hospodárnou výstavbu jeho jednotlivých částí nejen s ohledem na současný stav sídliště (vybavení, místní podmínky, historický vývoj), ale zejména se zřetelem na komplexní funkci řešeného území;

e) navrhnout zásadní řešení dopravy na území sídliště a její zapojení na síť státních silnic a jiných dopravních zařízení;

g) navrhnout uspořádání základních skladebných prvků zájmového území sídliště (rozvržení ploch pro účely těžby, průmyslové, zemědělské, lesní a jiné výroby, ploch vodních, ploch pro účely dopravní, pro bydlení, rekreaci a obsluhu obyvatelstva), jakož i řešit důležité vzájemné vztahy mezi sídlištěm a jeho zájmovým územím;

h) navrhnout první, popřípadě další pořadí realizace výstavby a provádění ostatních opatření tak, aby byla umožněna účelná koordinace, hospodárnost a ucelenost výstavby v jednotlivých časových úsecích;

i) sestavit ekonomickou rozvahu navržených úprav a výstavby a ekonomickou bilanci prvního pořadí výstavby.

(7) Řešení směrného územního plánu, vyžaduje-li to složitost podmínek, se zpřesňuje studiemi (v podrobnějším měřítku), které slouží jako jeden z podkladů k řízení výstavby.

(1) Podrobný územní plán se vypracovává zpravidla na základě směrného územního plánu pro jednotlivé urbanisticky a provozně ucelené části sídliště:

a) má-li být v části sídliště v souladu se státním plánem rozvoje národního hospodářství provedena časově a místně soustředěná výstavba nebo

b) je-li třeba, aby jednotlivé plánované záměry dlouhodobé výstavby, přestavby nebo celkové úpravy části sídliště byly provedeny podle jednotného urbanistického a provozně technického pojetí.

(2) Podrobný územní plán se vypracovává výjimečně též pro celé území menšího sídliště v případech, kdy investiční výstavba vyvolává nutnost řešení a zásahů v převážné části sídliště.

(3) Rozsah území řešeného podrobným územním plánem je třeba ve všech případech uvedených v odstavcích 1 a 2 vymezit tak, aby zahrnoval území bezprostředního vlivu nové výstavby, rekonstrukce nebo asanace na současné okolní zastavění.

(4) Úkolem podrobného územního plánu je zejména:

b) určit rozsah a umístění občanského a technického vybavení a kategorie zeleně na řešeném území;

a) řešit komplexní účelově ucelenou výstavbu a úpravu určité části území sídliště se stanovením zásadních směrnic pro architektonické a urbanistické řešení jednotlivých souborů a významných objektů;

c) určit hraniční čáry zastavění, výškové hladiny zastavění a zásady výškové úpravy celého území;

e) vyčíslit orientační náklady na celou předpokládanou výstavbu a na navrhované úpravy podle etap realizace.

d) určit technicky a ekonomicky správnou organizaci předpokládané výstavby a její rozdělení na etapy podle plánů investiční výstavby nebo podle jednotlivých technologicky a časově koordinovaných úseků;

(5) Podrobné územní plány musí být vypracovány tak, aby mohly být přímým podkladem pro vydání územních rozhodnutí (§§ 15 až 18), zejména pro umísťování jednotlivých staveb a zpracování investičních úkolů.

(6) Podrobné územní plány určené k zajištění časově a místně soustředěné výstavby [odstavec 1 písm. a)] musí řešit situování hlavní sítě technického vybavení (vodovodů, kanalizací, energetických a spojových vedení, komunikací a jiné), výškové a terénní úpravy tak, aby na základě podrobného územního plánu bylo možno vypracovat jejich zadávací projekty.

(7) Vypracovává-li se podle rozhodnutí odboru výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru podrobný územní plán bez předchozího vypracování a schválení směrného územního plánu (§ 6 odst. 5 zákona), musí vycházet ze schválených politickohospodářských a technických zásad ke směrnému územnímu plánu anebo jiných podkladů, schválených orgány hospodářského plánování, přičemž musí řešení podrobného územního plánu přihlížet k zásadním souvislostem uspořádání sídliště jako celku doloženými studiemi, aby pozdější návrh směrného územního plánu nebyl dílčím řešením narušen.

(1) Územní plány rajónu nebo sídliště a jejich změnu pořizují s výjimkou podle odstavce 2 odbory výstavby a vodního hospodářství rad krajských národních výborů, a to:

a) z vlastního podnětu, jestliže dosavadní stav a předpokládaný rozvoj určitého území nebo sídliště vyžaduje souborného územně plánovacího řešení, které je dlouhodobou směrnicí pro řízení výstavby a pro využití nebo zlepšení vlastností a podmínek území;

b) z rozhodnutí nadřízených orgánů;

c) na návrh výkonných orgánů národních výborů nižších stupňů nebo jiných orgánů státní správy nebo hospodářských organizací, které vzhledem ke svým dlouhodobým investičním a jiným záměrům potřebují vyřešení vztahů k potřebám a záměrům jiných hospodářských odvětví na daném území.

(2) Územní plány sídlišť zemědělského charakteru pořizují obdobně odbory výstavby a vodního hospodářství rad okresních národních výborů.

(3) Sídliště zemědělského charakteru je menší samostatná jednotka osídlení ve smyslu ustanovení § 6 odst. 6 zákona, na jejímž území jsou umístěny zemědělské výrobny a převážná část obyvatelstva zaměstnaného v místě pracuje v zemědělství. V těchto sídlištích nebudou zpravidla objekty jiných hospodářských odvětví, které by měly významnější vliv na změnu prostředí, územní nároky, na dopravu, energetiku a vybavenost (občanskou a technickou).

(4) Odbor výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru rozhodne, zda v případech uvedených v odstavci 1 písm. c) je k řešení daných úkolů nezbytné pořídit územní plán, jakého druhu a v jaké lhůtě nebo zda tyto úkoly lze zabezpečit územním rozhodnutím bez předchozího zpracování územního plánu na základě jiných podkladů; současně rozhodne o zpracování potřebných variant řešení nebo o opatření návrhů soutěží.

b) vypracování návrhu územního plánu.

a) přípravné práce;

(1) Za provedení přípravných prací k územním plánům odpovídají odbory výstavby a vodního hospodářství rad národních výborů; zajišťují je ve spolupráci s orgány hospodářského plánování a s ostatními dotčenými orgány státní správy.

(2) Přípravné práce zahrnují:

a) shromáždění výchozích údajů o daném stavu území a o předpokladech a záměrech pro jeho další rozvoj;

b) vypracování politickohospodářských a technických zásad pro územní plány rajónů a pro směrné územní plány, popřípadě programů výstavby pro podrobné územní plány.

(1) Hlavní úkoly, které má územní plán řešit, stanoví rada národního výboru příslušná pro jeho schválení podle § 9 zákona.

(2) Návrhy územních plánů rajónů a směrných územních plánů se vypracovávají na podkladě schválených politickohospodářských a technických zásad. Návrhy podrobných územních plánů se vypracovávají na podkladě schválených programů výstavby.

(3) Politickohospodářské a technické zásady i programy výstavby schvalují rady národních výborů příslušné pro schválení územního plánu podle § 9 zákona po předchozím projednání v radách národních výboru nižších stupňů, jejichž území se územní plán týká.

(4) Politickohospodářské a technické zásady obsahují zejména územní vymezení, charakteristiku jeho funkce v národním hospodářství a osídlení, ekonomické a technické zásady řešení, které mají být územním plánem rozpracovány, jakož i další směrnice pro způsob, hloubku a věcné zaměření návrhu územního plánu.

(5) Program výstavby pro vypracování podrobného územního plánu obsahuje zejména druh, rozsah a časový postup uskutečňování plánované výstavby v řešeném území, jakož i základní ekonomické ukazatele, kterých má být docíleno.

(6) Před schválením zásad a programů výstavby lze provádět pro jejich návrh pouze přípravné práce a studie, a to jen se souhlasem odboru výstavby a vodního hospodářství rady národního výboru, který odpovídá za jejich pořízení.

(1) Za zpracování návrhu územního plánu odpovídá projektová organizace, která jím byla pověřena. Práce na návrhu územního plánu zahrnují zejména:

a) sestavení osnovy úkolů a časového programu prací;

b) provedení a vyhodnocení průzkumů nezbytných pro řešení návrhu a jeho jednotlivých částí;

c) zpracování předběžného návrhu, popřípadě variant řešení a jejich projednávání s odbory výstavby a vodního hospodářství rad národních výborů, které je podle § 4 pořizují s místně příslušnými orgány státní správy a s dotčenými organizacemi podle osnovy programu prací uvedené pod písmenem a);

d) podle potřeby vypracování zjednodušeného exponátu pro seznámení občanů se základními záměry a návrhy;

e) vypracování konečného návrhu územního plánu.

(2) Odbor výstavby a vodního hospodářství rady, národního výboru soustavně sleduje, usměrňuje a napomáhá práci na návrhu územního plánu; projednává na žádost projektové organizace s orgány státní správy a jinými orgány a organizacemi jednotlivé základní otázky, na kterých závisí další postup prací.

b) základní výkresy;

(3) Územní plán rajónu nebo sídliště má zásadně tyto části:

a) průvodní zprávu s ekonomickou rozvahou (urbanistickým rozpočtem);

d) směrnice pro realizaci navrženého řešení.

c) doplňující přílohy;

(4) Průvodní zpráva stručně, přehledně a výstižně zdůvodňuje a vystihuje návrh, popřípadě dílčí řešení územního plánu; obsahuje též ekonomickou rozvahu, popřípadě orientační vyčíslení nákladů a jejich hrubé časové rozvržení. Základní výkresy obsahují současný stav i výsledný návrh řešení. Doplňující přílohy podle potřeby zdůvodňují, vysvětlují nebo dokreslují navrhované řešení. Směrnice pro realizaci navrženého řešení určují základní záměry, které je nutno dodržet při výstavbě nebo úpravách řešeného území.

(5) Konečný návrh územního plánu odevzdávají projektové organizace odboru výstavby a vodního hospodářství rady národního výboru, který jej pořizuje podle § 4, a to u územních plánů rajónů v jednom vyhotovení a u územních plánů sídlišť ve dvou vyhotoveních. Ostatní části územních plánů podle odstavce 1 písm. a), b), c), d) a odstavce 3 písm. c) se odevzdávají zásadně v jednom vyhotovení. Vyhotovení dalších souborných kopií územních plánů rajónů nebo jejich částí pro potřeby orgánů státní správy může povolit Státní výbor pro výstavbu, u územních plánů sídlišť odbory výstavby a vodního hospodářství rad národních výborů, které je pořizují.

(6) Metodu a techniku zpracování územních plánů určuje Státní výbor pro výstavbu.

(1) Orgány státní správy, s nimiž odbory výstavby a vodního hospodářství rad národních výborů projednávají návrhy územních plánů podle § 9 zákona, jsou povinny sdělit svoje odůvodněné stanovisko k předloženým návrhům do 30 dnů ode dne, kdy byly o to požádány. Jde-li o projednání otázek vyžadujících objasnění složitých vztahů, jsou orgány státní správy povinny v uvedené lhůtě předat předběžné vyjádření k návrhu a dohodnout s odborem výstavby a vodního hospodářství rady národního výboru přiměřené lhůty k provedení nezbytných šetření a k sdělení konečného stanoviska.

(2) Organizace socialistického sektoru, s nimiž odbory výstavby a vodního hospodářství rad národních výborů projednávají návrhy územních plánů podle § 9 zákona, jsou povinny sdělit závazné stanovisko k příslušným částem návrhu územního plánu obdobně jako v odstavci 1 nejpozději do 15 dnů. V závažných případech mohou v této lhůtě dohodnout s odborem výstavby a vodního hospodářství rady národního výboru pozdější termín konečného vyjádření.

(3) Se základními záměry směrného a podrobného územního plánu je nutno v době projednání plánu seznámit vhodnou formou občany.

(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují obdobně i na projednávání politickohospodářských a technických zásad a programů výstavby, jakož i na projednávání dílčích otázek v průběhu prací na územních plánech rajónů nebo sídlišť.

(5) Územní plány schvalují orgány uvedené v § 9 zákona.

(1) Územní plány rajónů se ukládají u odboru výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru; zahrnuje-li územní plán rajónu části území více krajů, určí místo uložení Státní výbor pro výstavbu.

(2) Směrné a podrobné územní plány sídlišť se ukládají u odboru výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru a u výkonného orgánu místního národního výboru; doplňující přílohy jen u výkonného orgánu místního národního výboru, pokud je stavebním úřadem I. stupně, jinak u odboru výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru.

(3) O plánech rajónů a sídlišť se vede evidence, která zachycuje veškeré změny v průběhu vývoje a zpracování územních plánů.

(4) Orgány uvedené v odstavci 1 jsou povinny sledovat a zajišťovat realizaci opatření a dodržování územních plánů a navrhovat včas jejich revizi nebo zpřesnění v souladu s plány rozvoje národního hospodářství.

(5) Orgány uvedené v odstavci 1 vydávají též potvrzení o tom, že vyhotovení geometrického (polohopisného) plánu na dělení nebo jinou změnu pozemku je v souladu s územním plánem nebo jinými podklady podle § 12 zákona.

b) rozvržení a vymezení ploch podle účelu (pro průmyslovou, zemědělskou a jinou výrobu a výstavbu, pro bytový fond, pro důležité dopravní stavby, pro rekreaci) a základní organizační skladba;

c) základní urbanistická kompozice, zejména poloha a zásadní řešení centra, historické části místních středisek a sítě hlavních ulic;

d) stanovení základních výškových pásem u obytného území;

e) zásadní řešení občanské vybavenosti sídliště zařízeními vyššího stupně;

f) zásadní řešení technické vybavenosti sídliště (zařízení pro zásobování sídliště vodou a energií, zařízení pro dopravu, zásady řešení kanalizace, čištění odpadních vod a zásady velkých technických úprav na území sídliště);

g) řešení asanace a rekultivace půdy, vymezení a kategorie zeleně, určení chráněných území, objektů a ochranných pásem;

h) zásadní řešení zájmového území sídliště (rozvržení ploch pro účely dobývání nerostných ložisek, průmyslové, zemědělské a jiné výroby a výstavby, pro účely dopravní, pro osídlení, rekreaci a obsluhu sídliště);

i) návrh pořadí výstavby a ostatních důležitých opatření, vymezení a program dalších územně plánovacích a projektových prací;

j) základní ekonomické ukazatele vyplývající z ekonomické rozvahy.

a) rozsah výstavby s vymezením ploch zejména pro bydlení, výrobu, energetiku, dopravu, zemědělství, rekreaci a zásady pro provádění výstavby (použití typů, sled postupu výstavby atd.);

c) hraniční čáry zastavění ulic, náměstí a průmyslových dvorů a výškové kóty křižovatek uličních os;

d) podélné a typické příčné profily hlavních ulic a silnic;

b) organizační skladba, urbanistická kompozice, výška a hustota zastavění;

e) síť občanského vybavení, jeho náplň, objem a umístění;

f) řešení technického vybavení v rozsahu nutném pro zpracování jeho zadávacího projektu na celé území nebo jeho část;

g) určení druhů a ploch zeleně, chráněných území a objektů a ochranných pásem;

h) zásady organizace výstavby, zejména pořadí staveb a jejich technologii;

i) celkový orientační náklad a základní ekonomické ukazatele.

C. U podrobných územních plánů sídlišť:

B. U směrných územních plánů sídlišť:

A. U územních plánů rajónů:

a) územní rozloha, nároky a vymezení území pro dobývání nerostných ložisek a ostatní průmyslovou výstavbu, umístění hlavních průmyslových podniků s vyjádřením jejich rozhodujících kapacit;

b) vymezení hlavních zemědělských a lesních ploch pro zemědělskou a lesní výrobu a výstavbu;

c) umístění staveb a zařízení pro účely dopravy nebo území vyhrazená pro tyto stavby a schéma hlavních dopravních tras;

d) umístění nových a hlavní zásady územního rozvoje dosavadních sídlišť, popřípadě zrušení sídlišť nebo jejich částí, určení směrné velikosti důležitějších sídlišť;

e) zásady hospodaření vodou, především s ohledem na zajištění její čistoty, celkové vodní bilance, základní řešení zásobování vodou a odkanalizování, úprav toků, zavlažování nebo odvodnění jednotlivých částí území;

f) základní řešení zásobování energií;

g) určení zásad asanace a rekultivace půdy a ochrany ovzduší;

h) vymezení, popřípadě zásady zajištění chráněných území a objektů nebo ochranných pásem;

i) vymezení rekreačních oblastí;

j) návrh pořadí naléhavosti a etap výstavby, vymezení a program dalších územně plánovacích a projektových prací;

k) základní ekonomické ukazatele vyplývající z ekonomické rozvahy.

a) výhledová velikost sídliště pro navrhovaná období;

(1) Změny nebo doplňky územních plánů rajónů a sídlišť v částech, které byly prohlášeny za závazné, může povolit jen orgán, který příslušný územní plán schválil.

(2) Pro řízení o změnách nebo doplňcích platí stejné zásady jako pro schvalování a řízení o územních plánech (§ 9 zákona).

(3) V textových a výkresových částech schválených územních plánů rajónů a sídlišť, uložených u orgánů uvedených v § 10 odst. 1 a 2, není dovoleno provádět opravy, změny nebo doplňky. Schválené změny nebo doplňky územních plánů se vypracovávají jako zvláštní výkresy nebo zápisy. Orgány, u kterých jsou původní schválené plány uloženy, jsou povinny takto zpracované změny nebo doplňky k těmto plánům připojit.

(4) Změny a doplňky, které vyplynou ze zajišťování trvalého souladu územních plánů s plány rozvoje národního hospodářství a budou prováděny v obdobích zpravidla shodných s obdobím platnosti těchto plánů rozvoje, budou zaznamenány obdobně.