Čl. I Při celkovém růstu osobní spotřeby všeho obyvatelstva je v zájmu péče o děti, aby rychleji rostla osobní spotřeba rodin s nižšími příjmy, především rodin s více dětmi. Proto se v souvislosti s jinými opatřeními směřujícími ke zvýšení osobní spotřeby nově upravuje také výše přídavků na děti.
Čl. II Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, se mění a doplňuje takto:
1. § 30 zní:
„(1) Přídavky na děti náleží zaměstnanci, jestliže má nezaopatřené děti (§ 31), má předepsaný pracovní úvazek (§ 33) a odpracoval stanovený počet pracovních dnů (§ 34).
(2) Přídavky na děti náleží tomu zaměstnanci, u něhož se k dětem přihlíží podle zákona o dani ze mzdy jako k vyživovaným osobám; jiné osobě na tytéž děti přídavky nenáleží.
(3) Zaměstnanci povolanému ke službě v ozbrojených silách, s výjimkou příslušníků ozbrojených sil z povolání, náleží na nezaopatřené děti přídavky, jestliže byl v posledních šesti měsících před nástupem služby v ozbrojených silách zaměstnán aspoň 90 dnů.“
„(1) Přídavky na děti náleží zaměstnanci, jestliže má nezaopatřené děti (§ 31), má předepsaný pracovní úvazek (§ 33) a odpracoval stanovený počet pracovních dnů (§ 34).
(2) Přídavky na děti náleží tomu zaměstnanci, u něhož se k dětem přihlíží podle zákona o dani ze mzdy jako k vyživovaným osobám; jiné osobě na tytéž děti přídavky nenáleží.
(3) Zaměstnanci povolanému ke službě v ozbrojených silách, s výjimkou příslušníků ozbrojených sil z povolání, náleží na nezaopatřené děti přídavky, jestliže byl v posledních šesti měsících před nástupem služby v ozbrojených silách zaměstnán aspoň 90 dnů.“
2. § 31 zní:
„(1) Za nezaopatřené děti se považují vlastní i osvojené děti zaměstnance nebo jeho manžela, pokud se zdržují na území Československé republiky, a to do skončení povinné školní docházky; za stejných podmínek se považují za nezaopatřené děti oboustranně osiřelí vnuci nebo oboustranně osiřelí sourozenci zaměstnance nebo jeho manžela, jestliže jsou v jejich přímém zaopatření.
(2) Po skončení povinné školní docházky, nejdéle však do 25. roku věku, se děti uvedené v předchozím odstavci považují za nezaopatřené tehdy, jestliže nemají vlastní příjem vyšší než 200 Kčs měsíčně a jestliže
a) se soustavně připravují předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí povolání nebo
b) jsou pro nemoc nebo pro tělesnou či duševní vadu trvale neschopny k práci.“
„(1) Za nezaopatřené děti se považují vlastní i osvojené děti zaměstnance nebo jeho manžela, pokud se zdržují na území Československé republiky, a to do skončení povinné školní docházky; za stejných podmínek se považují za nezaopatřené děti oboustranně osiřelí vnuci nebo oboustranně osiřelí sourozenci zaměstnance nebo jeho manžela, jestliže jsou v jejich přímém zaopatření.
(2) Po skončení povinné školní docházky, nejdéle však do 25. roku věku, se děti uvedené v předchozím odstavci považují za nezaopatřené tehdy, jestliže nemají vlastní příjem vyšší než 200 Kčs měsíčně a jestliže
a) se soustavně připravují předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí povolání nebo
b) jsou pro nemoc nebo pro tělesnou či duševní vadu trvale neschopny k práci.“
3. § 32 zní:
„Přídavky se neposkytují na děti:
a) na které náleží sirotčí důchod podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců nebo o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil, popřípadě podle obdobných předpisů;
b) které mají bezplatné plné internátní zaopatření z prostředků rozpočtových, hospodářských nebo jiných organizací;
c) které jsou již déle než šest měsíců v bezplatném plném zaopatření léčebného nebo podobného ústavu.“
„Přídavky se neposkytují na děti:
a) na které náleží sirotčí důchod podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců nebo o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil, popřípadě podle obdobných předpisů;
b) které mají bezplatné plné internátní zaopatření z prostředků rozpočtových, hospodářských nebo jiných organizací;
c) které jsou již déle než šest měsíců v bezplatném plném zaopatření léčebného nebo podobného ústavu.“
4. § 35 zní:
„Přídavky na děti činí, pokud se dále nestanoví jinak, měsíčně:
Při více dětech se zvyšuje částka přídavků na děti, která náleží zaměstnanci na 5 dětí, na každé další dítě
o 260 Kčs měsíčně při hrubém měsíčním výdělku zaměstnance do 1400 Kčs,
o 240 Kčs měsíčně při hrubém měsíčním výdělku zaměstnance nad 1400 Kčs do 3000 Kčs a
o 220 Kčs měsíčně při hrubém měsíčním výdělku zaměstnance nad 3000 Kčs.“
„Přídavky na děti činí, pokud se dále nestanoví jinak, měsíčně:
| při hrubém měsíčním výdělku zaměstnance, z jehož pojištění se přídavky na děti poskytují | na 1 dítě | na 2 děti | na 3 děti | na 4 děti | na 5 dětí | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Kčs | Kčs | Kčs | Kčs | Kčs | Kčs | |
| do 1400 | 70 | 170 | 430 | 690 | 950 | |
| nad 1400 | do 2200 | 70 | 170 | 400 | 640 | 880 |
| nad 2200 | do 3000 | 70 | 170 | 370 | 590 | 830 |
| nad 3000 | do 3800 | neposkytují se | 100 | 330 | 530 | 750 |
| nad 3800 | neposkytují se | neposkytují se | 310 | 490 | 710 | |
Při více dětech se zvyšuje částka přídavků na děti, která náleží zaměstnanci na 5 dětí, na každé další dítě
o 260 Kčs měsíčně při hrubém měsíčním výdělku zaměstnance do 1400 Kčs,
o 240 Kčs měsíčně při hrubém měsíčním výdělku zaměstnance nad 1400 Kčs do 3000 Kčs a
o 220 Kčs měsíčně při hrubém měsíčním výdělku zaměstnance nad 3000 Kčs.“
5. § 36 odst. 1 zní:
„(1) Zaměstnanci, který je zároveň uživatelem zemědělské půdy ve výměře nad 0,5 ha (v pastvinářské nebo pícninářské oblasti nad 2 ha), jakož i zaměstnanci, který žije s takovým uživatelem půdy ve společné domácnosti jako člen rodiny, náleží přídavky na děti jen v těchto měsíčních částkách:
Přídavky na 6 dětí činí 378 Kčs měsíčně, na 7 dětí 476 Kčs měsíčně a zvyšují se na každé další dítě o 108 Kčs měsíčně.“
„(1) Zaměstnanci, který je zároveň uživatelem zemědělské půdy ve výměře nad 0,5 ha (v pastvinářské nebo pícninářské oblasti nad 2 ha), jakož i zaměstnanci, který žije s takovým uživatelem půdy ve společné domácnosti jako člen rodiny, náleží přídavky na děti jen v těchto měsíčních částkách:
| při hrubém měsíčním výdělku zaměstnance, z jehož pojištění se přídavky na děti poskytují | na 1 dítě | na 2 děti Kčs | na 3 děti Kčs | na 4 děti Kčs | na 5 dětí Kčs | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Kčs | Kčs | Kčs | Kčs | Kčs | Kčs | |
| do 3000 | 38 | 86 | 144 | 212 | 290 | |
| nad 3000 | do 3800 | neposkytují se | 48 | 144 | 212 | 290 |
| nad 3800 | neposkytují se | neposkytují se | 144 | 212 | 290 | |
Přídavky na 6 dětí činí 378 Kčs měsíčně, na 7 dětí 476 Kčs měsíčně a zvyšují se na každé další dítě o 108 Kčs měsíčně.“
6. § 51 odst. 1 a 2 zní:
„(1) Ústřední rada odborů vydá prováděcí předpisy o peněžitých dávkách; v prováděcích předpisech bude podrobněji stanoveno zejména:
a) které složky příjmů tvoří zaměstnancův výdělek započitatelný pro stanovení nemocenského, podpory při ošetřování člena rodiny a peněžité pomoci v mateřství a jak se postupuje při výpočtu těchto dávek. Ústřední rada odborů může stanovit také odchylky, a to zejména pro případy, kdy zaměstnání netrvalo po celé období, za které se výdělek zjišťuje, nebo kdy je toho třeba se zřetelem ke zvláštním úpravám pracovního poměru;
b) jakou hodnotou se pro určení výdělku oceňují naturální požitky;
c) které doby se započítávají do nepřerušeného zaměstnání v témž podniku;
d) jak se uplatňuje nárok na jednotlivé peněžité dávky a jak se tyto dávky vyplácejí.
(2) Ústřední rada odborů vydá prováděcí předpisy o přídavcích na děti; v nich bude stanoveno zejména:
a) co se považuje za vlastní příjem dítěte;
b) co se považuje za odpracovaný den (směnu) a jak se zjišťuje splnění podmínky stanoveného počtu odpracovaných dnů (směn) při zvláštních úpravách pracovního poměru;
c) které složky příjmů se považují za hrubý výdělek rozhodný pro nárok na přídavky na děti nebo pro jejich výši, za které období se tento výdělek zjišťuje a na jakou dobu se podle něho určuje výše přídavků na děti;
d) komu a jak se přídavky na děti přiznávají, jestliže nárok na přídavky na totéž dítě může uplatnit více zaměstnanců nebo jestliže dítě není v přímém zaopatření zaměstnance, z jehož pojištění se přídavky na děti poskytují, jakož i v kterých případech se přídavky na děti poskytují odchylně od ustanovení § 30 odst. 2 nebo § 32;
e) za jakých podmínek mohou být přídavky na děti přiznány na schovance, vnuky nebo sourozence;
f) za jakých podmínek a v jaké výši je možno přídavky na děti přiznat a vyplácet na děti zdržující se mimo území Československé republiky;
g) jak se uplatňuje nárok na přídavky na děti a jak se tyto přídavky vyplácejí.“
„(1) Ústřední rada odborů vydá prováděcí předpisy o peněžitých dávkách; v prováděcích předpisech bude podrobněji stanoveno zejména:
a) které složky příjmů tvoří zaměstnancův výdělek započitatelný pro stanovení nemocenského, podpory při ošetřování člena rodiny a peněžité pomoci v mateřství a jak se postupuje při výpočtu těchto dávek. Ústřední rada odborů může stanovit také odchylky, a to zejména pro případy, kdy zaměstnání netrvalo po celé období, za které se výdělek zjišťuje, nebo kdy je toho třeba se zřetelem ke zvláštním úpravám pracovního poměru;
b) jakou hodnotou se pro určení výdělku oceňují naturální požitky;
c) které doby se započítávají do nepřerušeného zaměstnání v témž podniku;
d) jak se uplatňuje nárok na jednotlivé peněžité dávky a jak se tyto dávky vyplácejí.
(2) Ústřední rada odborů vydá prováděcí předpisy o přídavcích na děti; v nich bude stanoveno zejména:
a) co se považuje za vlastní příjem dítěte;
b) co se považuje za odpracovaný den (směnu) a jak se zjišťuje splnění podmínky stanoveného počtu odpracovaných dnů (směn) při zvláštních úpravách pracovního poměru;
c) které složky příjmů se považují za hrubý výdělek rozhodný pro nárok na přídavky na děti nebo pro jejich výši, za které období se tento výdělek zjišťuje a na jakou dobu se podle něho určuje výše přídavků na děti;
d) komu a jak se přídavky na děti přiznávají, jestliže nárok na přídavky na totéž dítě může uplatnit více zaměstnanců nebo jestliže dítě není v přímém zaopatření zaměstnance, z jehož pojištění se přídavky na děti poskytují, jakož i v kterých případech se přídavky na děti poskytují odchylně od ustanovení § 30 odst. 2 nebo § 32;
e) za jakých podmínek mohou být přídavky na děti přiznány na schovance, vnuky nebo sourozence;
f) za jakých podmínek a v jaké výši je možno přídavky na děti přiznat a vyplácet na děti zdržující se mimo území Československé republiky;
g) jak se uplatňuje nárok na přídavky na děti a jak se tyto přídavky vyplácejí.“
7. § 53 odst. 1 zní:
„(1) Nemocenské pojištění se provádí v závodech a v orgánech Revolučního odborového hnutí.“
„(1) Nemocenské pojištění se provádí v závodech a v orgánech Revolučního odborového hnutí.“
8. § 63 odst. 3 zní:
„(3) Ústřední rada odborů je oprávněna činit opatření k odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění tohoto zákona, a může pověřit jiné odborové orgány, aby taková opatření činily v jednotlivých případech.“
„(3) Ústřední rada odborů je oprávněna činit opatření k odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění tohoto zákona, a může pověřit jiné odborové orgány, aby taková opatření činily v jednotlivých případech.“
Čl. III Kde se v zákoně č. 54/1956 Sb. nebo v jiných právních předpisech užívá výrazu „rodinné přídavky“, nahrazuje se tento výraz výrazem „přídavky na děti“.
Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti ode dne 1. dubna 1959; provedou jej všichni členové vlády.