6. § 51 odst. 1 a 2 zní:
„(1) Ústřední rada odborů vydá prováděcí předpisy o peněžitých dávkách; v prováděcích předpisech bude podrobněji stanoveno zejména:
a) které složky příjmů tvoří zaměstnancův výdělek započitatelný pro stanovení nemocenského, podpory při ošetřování člena rodiny a peněžité pomoci v mateřství a jak se postupuje při výpočtu těchto dávek. Ústřední rada odborů může stanovit také odchylky, a to zejména pro případy, kdy zaměstnání netrvalo po celé období, za které se výdělek zjišťuje, nebo kdy je toho třeba se zřetelem ke zvláštním úpravám pracovního poměru;
b) jakou hodnotou se pro určení výdělku oceňují naturální požitky;
c) které doby se započítávají do nepřerušeného zaměstnání v témž podniku;
d) jak se uplatňuje nárok na jednotlivé peněžité dávky a jak se tyto dávky vyplácejí.
(2) Ústřední rada odborů vydá prováděcí předpisy o přídavcích na děti; v nich bude stanoveno zejména:
a) co se považuje za vlastní příjem dítěte;
b) co se považuje za odpracovaný den (směnu) a jak se zjišťuje splnění podmínky stanoveného počtu odpracovaných dnů (směn) při zvláštních úpravách pracovního poměru;
c) které složky příjmů se považují za hrubý výdělek rozhodný pro nárok na přídavky na děti nebo pro jejich výši, za které období se tento výdělek zjišťuje a na jakou dobu se podle něho určuje výše přídavků na děti;
d) komu a jak se přídavky na děti přiznávají, jestliže nárok na přídavky na totéž dítě může uplatnit více zaměstnanců nebo jestliže dítě není v přímém zaopatření zaměstnance, z jehož pojištění se přídavky na děti poskytují, jakož i v kterých případech se přídavky na děti poskytují odchylně od ustanovení § 30 odst. 2 nebo § 32;
e) za jakých podmínek mohou být přídavky na děti přiznány na schovance, vnuky nebo sourozence;
f) za jakých podmínek a v jaké výši je možno přídavky na děti přiznat a vyplácet na děti zdržující se mimo území Československé republiky;
g) jak se uplatňuje nárok na přídavky na děti a jak se tyto přídavky vyplácejí.“