(1) Předseda rozhodčího orgánu svolá rozhodčí orgán tak, aby projednávání sporu započalo co nejdříve a skončilo nejpozději do 30 dnů od podání návrhu na zahájení rozhodčího řízení.

(2) Je-li toho třeba, zejména v obtížnějších sporech, může rozhodčí orgán pověřit některou ze svých komisí přípravou materiálů a podkladů pro jednání a rozhodnutí rozhodčího orgánu (např. ve sporech o náhradu škody za pracovní úrazy komisi bezpečnosti práce, ve mzdových sporech mzdovou komisi, ve sporech o odměny za vynález nebo zlepšovací návrh komisi zlepšovatelů a vynálezců). Může si také podle zásad platných pro zřizování ostatních komisí závodního (dílenského) výboru zřídit k tomuto účelu i zvláštní komisi pro pracovní spory. Nepovažuje-li rozhodčí orgán za nutné svěřit přípravu jednání některé komisi, provede potřebné přípravné práce sám, popřípadě pověří tím některého svého člena.

(3) Komise pověřená přípravou jednání vyslechne účastníky sporu, vyžádá si od vedení závodu i od zaměstnance předložení dokladů, které se týkají předmětu sporu a na základě zjištěných skutečností pokusí se dosáhnout urovnání sporu smírem. Komise sama nemůže spor rozhodnout, a proto nepodaří-li se jí dosáhnout uzavření smíru, předá podklady pro rozhodnutí sporu rozhodčímu orgánu. Dojde-li ke smíru, sepíše o tom komise záznam, ve kterém uvede přesný obsah smíru, předseda komise vysvětlí účastníkům sporu obsah sjednaného smíru a předloží jim záznam k podpisu. Záznam o uzavření smíru zašle pak ke schválení rozhodčímu orgánu. Rozhodčí orgán smír neschválí, je-li v rozporu s platnými předpisy nebo s pracovním řádem a učiní opatření potřebná k odstranění nedostatků. Schválí-li rozhodčí orgán smír, doručí opis záznamu obsahujícího smír účastníkům sporu s dodatkem, že smír schválil.

(4) Nedošlo-li při přípravě jednání k uzavření platného smíru, stanoví rozhodčí orgán den a hodinu, kdy spor projedná. Doba jednání má být zásadně stanovena na mimopracovní dobu účastníků sporu. K jednání v rozhodčím orgánu pozve navrhovatele a ostatní účastníky sporu a podle potřeby též osoby, které momou přispět k objasnění věci.

(5) Jednání rozhodčího orgánu je pro zaměstnance závodu veřejné, pokud předmětem jednání nejsou skutečnosti, které mají zůstat v obecném zájmu utajeny (státní, hospodářské tajemství apod.). O tom, zda má být z tohoto důvodu jednání neveřejné, rozhodne předseda rozhodčího orgánu v dohodě s ředitelem závodu; ukáže-li se nutnost neveřejného jednání až v jeho průběhu, rozhodne o tom rozhodčí orgán.