Vyhláška Ústřední rady odborů, kterou se vydávají směrnice pro rozhodování pracovních sporů v závodech

(1) V rozohodčím řízení se projednávají spory vzniklé mezi zaměstnancem a vedením závodu o

(2) Soudy projednají spory uvedené v odstavci 1 (dále jen „pracovní spory”) jen, bylo-li rozhodčí řízení o nich bezvýsledné (§ 13). Bez provedení rozhodčího řízení lze projednat pracovní spor u soudu:

(3) V rozhodčím řízení se neprojednávají spory, týkající se podnikových bytů, nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení zaměstnanců.

(1) Orgán, kterému přísluší v závodě provádět rozhodčí řízení a rozhodovat pracovní spory, je závodní výbor, popřípadě dílenský výbor ROH, pokud tím byl závodním výborem pověřen (dále jen „rozhodčí orgány”). Na jiné odborové orgány než dílenské výbory nemůže být rozhodování pracovních sporů přeneseno. V pracovním sporu vzniklém z takového opatření vedení závodu, o kterém závodní výbor spolurozhodoval (článek 6 Usnesení IV. všeodborového sjezdu o závodních výborech základních organizací ROH), provádí rozhodčí řízení vždy výhradně závodní výbor.

(2) Závodní výbor spolu s vedením závodu vyhlásí trvalou vývěskou v závodě, které orgány v závodě provádějí rozhodčí řízení a kde a kdy lze podávat návrhy na zahájení rozhodčího řízení.

(1) Rozhodčí řízení se zahajuje na návrh zaměstnance nebo vedení závodu, jestliže se nepodařilo dosáhnout urovnání sporu jednáním mezi účastníky sporu.

(2) Návrhy na zahájení rozhodčího řízení se podávají u závodního výboru. Návrh je možno podat písemně (ve dvojím vyhotovení) nebo ústně. Byl-li návrh podán ústně, sepíše o tom záznam pověřený člen závodního výboru nebo pracovník vedení závodu, kterého k tomu účelu vedení závodu po dohodě se závodním výborem na potřebnou dobu uvolní.

(3) Z návrhu na zahájení rozhodčího řízení má být zřejmo

(4) Návrh na zahájení rozhodčího řízení se zapíše do seznamu podaných návrhů, ve kterém se poznamená den podání návrhu, jméno navrhovatele a stručné označení předmětu sporu. Je-li návrh neúplný, zajistí ten, kdo návrh přijímá nebo sepisuje, odstranění závad. (Např. uplatňuje-li se nárok proti závodu, je třeba zajistit, aby byl v návrhu označen jako účastník sporu příslušný podnik). Nebude-li návrh projednávat závodní výbor sám, odevzdá jej bez průtahu předsedovi toho dílenského výboru, který má rozhodčí řízení provést a opis podaného návrhu (záznamu) zašle druhému účastníku sporu. Odevzdání návrhu dílenskému výboru k projednání se rovněž poznamená v seznamu podaných návrhů.

(1) Předseda rozhodčího orgánu svolá rozhodčí orgán tak, aby projednávání sporu započalo co nejdříve a skončilo nejpozději do 30 dnů od podání návrhu na zahájení rozhodčího řízení.

(2) Je-li toho třeba, zejména v obtížnějších sporech, může rozhodčí orgán pověřit některou ze svých komisí přípravou materiálů a podkladů pro jednání a rozhodnutí rozhodčího orgánu (např. ve sporech o náhradu škody za pracovní úrazy komisi bezpečnosti práce, ve mzdových sporech mzdovou komisi, ve sporech o odměny za vynález nebo zlepšovací návrh komisi zlepšovatelů a vynálezců). Může si také podle zásad platných pro zřizování ostatních komisí závodního (dílenského) výboru zřídit k tomuto účelu i zvláštní komisi pro pracovní spory. Nepovažuje-li rozhodčí orgán za nutné svěřit přípravu jednání některé komisi, provede potřebné přípravné práce sám, popřípadě pověří tím některého svého člena.

(3) Komise pověřená přípravou jednání vyslechne účastníky sporu, vyžádá si od vedení závodu i od zaměstnance předložení dokladů, které se týkají předmětu sporu a na základě zjištěných skutečností pokusí se dosáhnout urovnání sporu smírem. Komise sama nemůže spor rozhodnout, a proto nepodaří-li se jí dosáhnout uzavření smíru, předá podklady pro rozhodnutí sporu rozhodčímu orgánu. Dojde-li ke smíru, sepíše o tom komise záznam, ve kterém uvede přesný obsah smíru, předseda komise vysvětlí účastníkům sporu obsah sjednaného smíru a předloží jim záznam k podpisu. Záznam o uzavření smíru zašle pak ke schválení rozhodčímu orgánu. Rozhodčí orgán smír neschválí, je-li v rozporu s platnými předpisy nebo s pracovním řádem a učiní opatření potřebná k odstranění nedostatků. Schválí-li rozhodčí orgán smír, doručí opis záznamu obsahujícího smír účastníkům sporu s dodatkem, že smír schválil.

(4) Nedošlo-li při přípravě jednání k uzavření platného smíru, stanoví rozhodčí orgán den a hodinu, kdy spor projedná. Doba jednání má být zásadně stanovena na mimopracovní dobu účastníků sporu. K jednání v rozhodčím orgánu pozve navrhovatele a ostatní účastníky sporu a podle potřeby též osoby, které momou přispět k objasnění věci.

(5) Jednání rozhodčího orgánu je pro zaměstnance závodu veřejné, pokud předmětem jednání nejsou skutečnosti, které mají zůstat v obecném zájmu utajeny (státní, hospodářské tajemství apod.). O tom, zda má být z tohoto důvodu jednání neveřejné, rozhodne předseda rozhodčího orgánu v dohodě s ředitelem závodu; ukáže-li se nutnost neveřejného jednání až v jeho průběhu, rozhodne o tom rozhodčí orgán.

(1) Jednání řídí předseda rozhodčího orgánu nebo jím pověřený člen (dále jen „předseda rozhodčího orgánu”) tak, aby skutečný stav věci byl zjištěn co nejúčelněji a nejrychleji. Rozhodčí orgán jedná jako kolektivní orgán. Jednání lze zahájit a provést jen tehdy, je-li přítomna alespoň polovina jeho členů.

(2) Jednání mají být přítomni oba účastníci sporu. Za závod jedná vedoucí závodu nebo jiný pracovník, kterého tím pověřilo vedení podniku.

(3) Zaměstnanec, o jehož spor jde, může se dát zastoupit jen výjimečně, a to tehdy, nemůže-li se k jednání dostavit pro nemoc nebo z jiných vážných důvodů, nebo není-li schopen srozumitelně se vyjadřovat. Zástupcem zaměstnance může být jen jeho spoluzaměstnanec nebo svéprávný rodinný příslušník a musí se vykázat písemnou plnou mocí. Za zaměstnance mladšího 15 let a za nezletilého učně jedná jeho zákonný zástupce; za nezletilé zaměstnance starší 15 let jedná jejich zákonný zástupce, pokud předmětem sporu je náhrada škody nebo odměna za vynález nebo zlepšovací návrh. Jsou-li předmětem sporu shodné nároky několika zaměstnanců, mohou být při rozhodčím jednání zastupováni některým z nich na podkladě písemné plné moci podepsané zaměstnanci, o jejichž zastoupení jde.

(4) Nedostaví-li se k jednání zaměstnanec, může být jednání provedeno v jeho nepřítomnosti jen tehdy, dal-li k tomu předem souhlas; nedal-li zaměstnanec k tomu souhlas, odloží rozhodčí orgán jednání na přiměřenou dobu. Nedostaví-li se zaměstnanec, aniž uvedl včas vážný důvod, ani k tomuto odloženému jednání, může být jednáno v jeho nepřítomnosti.

(5) Nedostaví-li se k jednání zástupce podniku, aniž uvedl včas vážný důvod, může být jednání provedeno i v jeho nepřítomnosti.

(1) Rozhodčí orgán projednává spor na základě zprávy, kterou podá jeho předseda, popřípadě předseda komise pověřené přípravou jednání. Rozhodčí orgán vyslechne stanoviska obou účastníků sporu a porovná správnost jejich tvrzení s obsahem předložených dokladů, popřípadě vyslechne osoby, které mohou přispět k objasnění věci.

(2) Je-li to k objasnění věci nutné, zejména za účelem opatření dalších dokladů, odborných posudků nebo vyslechnutí dalších osob, může rozhodčí orgán jednání odložit na dobu co možná nejkratší tak, aby i v tomto případě mohlo rozhodčí řízení skončit do 30 dnů od jeho zahájení (§ 5 odst. 1).

(1) Ještě během celého průběhu jednání před rozhodčím orgánem má se rozhodčí orgán snažit o to, aby spor byl vyřešen smírem. Dojde-li před rozhodčím orgánem k uzavření smíru, je třeba, aby i tento smír rozhodčí orgán schválil. Rozhodčí orgán přitom dbá, aby smír nebyl v rozporu s platnými předpisy nebo pracovním řádem. V zápise o jednání (§ 10) se uvede přesný obsah smíru s dodatkem, že rozhodčí orgán smír schválil.

(2) Předseda rozhodčího orgánu je povinen účastníkům sporu zápis o jednání přečíst a obsah smíru jim vysvětlit dříve, než jim předloží zápis k podpisu. Opis zápisu obsahující smír doručí rozhodčí orgán účastníkům sporu.

(1) Nedošlo-li při jednání k uzavření smíru, rozhodčí orgán v neveřejné poradě zhodnotí výsledky provedeného jednání a rozhodne o sporu nadpoloviční většinou přítomných členů rozhodčího orgánu. Jeho rozhodnutí musí odpovídat platným předpisům a ustanovením pracovního řádu.

(2) Rozhodnutí rozhodčího orgánu oznámí účastníkům sporu předseda tohoto orgánu na konci jednání se stručným uvedením důvodů a poučením o možnosti podat proti rozhodnutí námitky. Do 3 dnů ode dne rozhodnutí musí být účastníkům sporu doručeno písemné vyhotovení tohoto rozhodnutí se stručným jeho zdůvodněním a s upozorněním na možnost podat proti němu námitky, v jaké lhůtě a kde je lze podat. Rozhodnutí vyhotoví a podepisuje předseda rozhodčího orgánu a zapisovatel, který prováděl zápis o jednání.

(1) Proti rozhodnutí rozhodčího orgánu může do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí podat účastník sporu námitky. Do této lhůty se nepočítá den, kdy bylo písemné vyhotovení rozhodnutí účastníku doručeno. Končí-li lhůta dnem pracovního klidu, je možno podat námitky ještě v nejbližší příští pracovní den. Námitky zaslané poštou považují se za včas podané i tehdy, byly-li podány na poštu nejpozději v poslední den lhůty. Námitky podané po uplynutí 15 denní lhůty závodní výbor odmítne jako opožděné a uvědomí o tom účastníka sporu, který námitky podal. V odůvodněných případech může však závodní výbor zmeškání lhůty prominout.

(2) Námitky se podávají vždy u závodního výboru, a to buď písemně ve dvojím vyhotovení nebo ústně obdobně jako návrh na zahájení rozhodčího řízení. V námitkách je třeba uvést důvody, pro které účastník sporu považuje rozhodnutí za nesprávné; může v nich také uvést další důkazy k prokázání uplatňovaných nároků.

(3) Závodní výbor zařídí doručení opisu námitek druhému účastníku sporu a jestliže sám spor nerozhodoval, sdělí dílenskému výboru, který spor projednával, že proti jeho rozhodnutí byly podány námitky, a vyžádá si od něho spisy, týkající se sporu. Současně vyznačí v seznamu podaných návrhů podání námitek s uvedením data, kdy byly námitky podány a který účastník je podal.

(4) Závodní výbor může na podkladě podaných námitek spor přezkoumat a vydat do 15 dnů od podání námitek nové rozhodnutí bez ohledu, zda rozhodčí řízení prováděl sám nebo dílenský výbor. Přitom závodní výbor může podle potřeby provést další opatření k objasnění věci, zejména vyslechnout účastníky sporu. Nové rozhodnutí závodního výboru nahrazuje rozhodnutí, proti kterému byly podány námitky.

(5) Považuje-li závodní výbor námitky za neodůvodněné, je povinen oznámit to účastníkům sporu a postoupit bezodkladně spisový materiál lidovému soudu. Tuto povinnost má závodní výbor také tehdy, nerozhodne-li o námitkách do 15 dnů vůbec.

(6) Jestliže i proti rozhodnutí, které učinil závodní výbor na základě podaných námitek (odstavec 4), některý z účastníků sporu podal další námitky, závodní výbor již o těchto dalších námitkách nerozhoduje a je povinen postoupit spisový materiál bezodkladně lidovému soudu.

(1) Nebylo-li v rozhodčím řízení dosaženo uzavření platného smíru ani vydáno rozhodnutí rozhodčího orgánu do 30 dnů ode dne, kdy byl podán návrh na zahájení rozhodčího řízení, může kterýkoliv účastník sporu navrhnout závodnímu výboru, aby spor byl předložen k rozhodnutí lidovému soudu.

(2) Prováděl-li rozhodčí řízení závodní výbor sám, je povinen bezodkladně návrhu účastníka vyhovět a spisový materiál, týkající se sporu postoupit lidovému soudu. Prováděl-li rozhodčí řízení dílenský výbor, může závodní výbor převzít další provádění rozhodčího řízení sám. Nepodaří-li se v takovém případě závodnímu výboru spor skončit smírem nebo rozhodnutím do 15 dnů ode dne, kdy účastník podal návrh na předložení sporu soudu, je závodní výbor povinen bezodkladně postoupit spisový materiál lidovému soudu a uvědomit o tom účastníky sporu.

(1) Vznikla-li podle předchozích ustanovení pro závodní výbor povinnost postoupit spisový materiál sporu se týkající lidovému soudu (§ 11 odst. 5 a 6, § 12 odst. 2), rozhodčí řízení je bezvýsledné. Další projednávání a rozhodnutí sporu přísluší lidovému soudu, v jehož obvodu má závodní výbor své sídlo. Lidový soud projedná spor na základě spisového materiálu, který mu postoupil závodní výbor. Nepostoupí-li v těchto případech závodní výbor spisový materiál soudu, může kterýkoliv účastník sporu uplatnit nárok žalobou u soudu, v níž uvede svůj původní návrh podaný u rozhodčího orgánu; přitom může navrhnout, aby si lidový soud vyžádal spisový materiál od závodního výboru.

(2) Účastníci sporu mohou až do vynesení rozsudku ještě uzavřít soudní smír nebo ohlásit lidovému soudu, u něhož je spor veden, že se podrobují rozhodnutí rozhodčího orgánu. V tomto případě lidový soud další řízení ve sporu zastaví, oznámí závodnímu výboru, že se účastníci podrobili rozhodnutí rozhodčího orgánu, a vrátí mu spisy zpět.

(1) Vedení závodu je povinno bezplatně poskytnout pro jednání vhodnou místnost a nutné technické potřeby, zejména dát k dispozici potřebné texty právních předpisů a podle možnosti i odbornou literaturu. Vedení závodu je také povinno včas zajistit a bezplatně provádět podle dohody se závodním výborem potřebné písemné a administrativní práce (sepisovat návrhy na zahájení rozhodčího řízení, zápisy o jednání rozhodčích orgánů, doručování těchto písemností apod.) a hradit vzniklé náklady, zejména hradit osobám, které byly vyslechnuty v rozhodčím řízení, nutné náklady, které jim tím vznikly, a ušlou mzdu (§ 7 odst. 1).

(2) Vedení závodu je povinno rovněž nahradit ušlou mzdu členům rozhodčího orgánu, pokud výjimečně rozhodčí jednání zasahovalo do jejich pracovní doby.

(3) Zaměstnanec, který podal návrh na zahájení rozhodčího řízení, má vůči vedení závodu nárok na náhradu nutných nákladů včetně náhrady ušlé mzdy, jestliže jeho nárok byl uznán alespoň zčásti za oprávněný.

(4) Bylo-li řízení zahájeno na návrh vedení závodu a nárok jím uplatňovaný byl zamítnut nebo uznán jen zčásti za oprávněný, je vedení závodu povinno uhradit zaměstnanci nutné náklady, včetně náhrady ušlé mzdy, poměrně podle výsledků sporu ve výši stanovené rozhodčím orgánem.

(1) Pro účely těchto směrnic se považují za zaměstnance též domáčtí dělníci a učni.

(2) Tyto směrnice se nevztahují na rozhodování pracovních sporů státních zaměstnanců, které rozhodují podle příslušných předpisů státní orgány nebo rozhodčí komise zřízené podle vládního nařízení č. 120/1950 Sb.