(1) Jednání řídí předseda rozhodčího orgánu nebo jím pověřený člen (dále jen „předseda rozhodčího orgánu”) tak, aby skutečný stav věci byl zjištěn co nejúčelněji a nejrychleji. Rozhodčí orgán jedná jako kolektivní orgán. Jednání lze zahájit a provést jen tehdy, je-li přítomna alespoň polovina jeho členů.

(2) Jednání mají být přítomni oba účastníci sporu. Za závod jedná vedoucí závodu nebo jiný pracovník, kterého tím pověřilo vedení podniku.

(3) Zaměstnanec, o jehož spor jde, může se dát zastoupit jen výjimečně, a to tehdy, nemůže-li se k jednání dostavit pro nemoc nebo z jiných vážných důvodů, nebo není-li schopen srozumitelně se vyjadřovat. Zástupcem zaměstnance může být jen jeho spoluzaměstnanec nebo svéprávný rodinný příslušník a musí se vykázat písemnou plnou mocí. Za zaměstnance mladšího 15 let a za nezletilého učně jedná jeho zákonný zástupce; za nezletilé zaměstnance starší 15 let jedná jejich zákonný zástupce, pokud předmětem sporu je náhrada škody nebo odměna za vynález nebo zlepšovací návrh. Jsou-li předmětem sporu shodné nároky několika zaměstnanců, mohou být při rozhodčím jednání zastupováni některým z nich na podkladě písemné plné moci podepsané zaměstnanci, o jejichž zastoupení jde.

(4) Nedostaví-li se k jednání zaměstnanec, může být jednání provedeno v jeho nepřítomnosti jen tehdy, dal-li k tomu předem souhlas; nedal-li zaměstnanec k tomu souhlas, odloží rozhodčí orgán jednání na přiměřenou dobu. Nedostaví-li se zaměstnanec, aniž uvedl včas vážný důvod, ani k tomuto odloženému jednání, může být jednáno v jeho nepřítomnosti.

(5) Nedostaví-li se k jednání zástupce podniku, aniž uvedl včas vážný důvod, může být jednání provedeno i v jeho nepřítomnosti.