NOVĚ VÝROBKY ORGANIZACI ŘÍZENÝCH ÚSTŘEDNÍMI ÚŘADY

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Kapitola první
Kapitola druhá
NOVÝ VÝROBEK
NÁVRHY CEN

OPAKOVANĚ VYRÁBĚNÉ VÝROBKY
Kapitola první
Kapitola druhá
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Cenový limit
PROJEDNÁNÍ NÁVRHU A STANOVENÍ CENY

JEDNORÁZOVĚ VYRÁBĚNÉ VÝROBKY

TECHNOLOGICKÁ ČÁST INVESTIČNÍCH CELKŮ
Kapitola první
Kapitola druhá
Kapitola třetí
SPOLEČNĚ USTANOVENÍ
TECHNOLOGICKÁ ČÁST PRO TUZEMSKOU INVESTIČNÍ VÝSTAVBU
TECHNOLOGICKÉ ZAŘÍZENÍ VÝVOZNÍCH INVESTIČNÍCH CELKŮ

SLUŽBY

(1) Novým výrobkem organizace řízené ústředním úřadem se z hlediska tvorby cen rozumí nově vyráběný výrobek, který uspokojuje potřeby národního hospodářství výhodněji než výrobek dosavadní. Za nový se tedy nepovažuje výrobek, který již byl po poslední úpravě cen ve stejném provedení dodáván, ani nově dodávaný výrobek, který se liší od dosavadního výrobku jen odstraněním závad nebo zlepšením pro spotřebitele (odběratele) nevýznamným, ani výrobek, jehož konstrukce nebo technologie výroby byla sice pozměněna, ale jehož zavedení do výroby nevede k úsporám v národním hospodářství nebo vede jen k úsporám nepatrným, které nejsou rozhodné pro cenové porovnání.

a) uspokojování nové potřeby, která dosud uspokojována nebyla,

b) uspokojování dosavadní potřeby odlišným způsobem, který vzhledem ke změně vlastností výrobku (jakosti, životnosti, rozměru, výkonu, váhy, vzhledu, povrchové úpravy atd.) umožňuje využít výrobku účelněji nebo ve větším rozsahu, například snížit vlastní náklady, docílit lepšího využití surovin, zlepšit pracovní podmínky, zvýšit bezpečnost práce, lépe uspokojit potřeby obyvatelstva.

(3) Odstraněním závady výrobku se rozumí taková úprava výrobku, po níž výrobek nabývá vlastností, které měl mít již v době stanovení dosavadní ceny a které byly uvedeny v jeho technických normách (státních, úsekových a podnikových) nebo v jeho technických podmínkách (dále jen „technické normy“) anebo v jeho popisu.

(2) Výhodnějším uspokojováním potřeb národního hospodářství se rozumí zejména

(5) Při tvorbě cen výrobků, které nejsou výrobky novými ve smyslu ustanovení odstavců 1 až 4, se zásadně použije platných cen; pouze v odůvodněných případech se postupuje podle ustanovení o změnách cen (§ 104 a násl.).

(4) Novost výrobku vyráběného organizací řízenou ústředním úřadem se při tvorbě velkoobchodních cen posuzuje bez zřetele k tomu, zda stejné výrobky vyrábějí nebo vyráběly organizace místního hospodářství, výrobní nebo spotřební družstva nebo soukromí výrobci (s výjimkou výrobků uvedených v § 86 odst. 2).

(6) Novost výrobku z hlediska tvorby maloobchodní ceny je možné posuzovat odlišně od novosti výrobku z hlediska tvorby ceny velkoobchodní.

Etapy prací na návrhu

c) vypracování návrhu ceny na podkladě zjištění uvedeného v písmenu a) a rozboru uvedeného v písmenu b) (oddíl čtvrtý).

b) rozbor podmínek výroby a realizace nového výrobku (oddíl třetí),

a) zjištění výše ceny, která by odpovídala úrovni vyplývající ze soustavy cen (oddíl druhý),

Výše ceny na úrovni vyplývající ze soustavy cen
Použití přirážek a srážek a započítání dalších nákladů

(2) Porovnatelnost výrobků se posuzuje bez ohledu na to, zda výrobky, s nimiž má být nový výrobek porovnán, vyrábí nebo vyráběla i jiná dodavatelská organizace nebo zda se též dovážejí nebo dovážely ze zahraničí.

(3) Při tvorbě velkoobchodních cen nelze zásadně porovnat:

(4) Při tvorbě maloobchodních cen nelze porovnávat nový výrobek s výrobky, jejichž ceny byly změněny podle § 111.

b) cenu nového výrobku s cenami výrobků platnými před poslední úpravou cen.

a) nový výrobek organizace řízené ústředním úřadem s výrobky, které vyrábějí nebo vyráběly organizace místního hospodářství, výrobní nebo spotřební družstva či soukromí výrobci, pokud nejde o případy uvedené v § 86 odst. 2;

b) výrobek, který se vyrábí stejnou či podobnou technologií, jaké se používá při výrobě nového výrobku téhož výrobního oboru nebo téže výrobní skupiny; takového porovnatelného výrobku se však použije k cenovému porovnání, jen neexistují-li výrobky uvedené v písmenu a).

a) výrobek, který odběratel může plně nebo částečně nahradit výrobkem novým, popřípadě výrobek, který slouží stejnému nebo obdobnému účelu nebo

(1) Výše cen nového výrobku na úrovni vyplývající ze soustavy cen se zjišťuje zásadně metodou cenového porovnání. Nelze ji zjišťovat pouze na základě individuálních vlastních nákladů s připočtením pevného procenta zisku či průměrného zisku, dosahovaného výrobním podnikem nebo stanoveného tomuto podniku plánem.

(1) Porovnatelným výrobkem se rozumí

(2) Cenové porovnání je odvození výše navrhované ceny nového výrobku z cen pokud možno několika výrobků porovnatelných; cena nového výrobku musí být k cenám porovnatelných výrobků v takovém poměru, v jakém jsou náklady nutné na výrobu nového výrobku k nákladům nutným na výrobu výrobků porovnatelných. Výše nutných nákladů vyplývá z poměru nákladů nového a porovnatelného výrobku ve vztahu k účinnosti obou výrobků.

(1) Použitím cenových skupin se rozumí zařazení nového výrobku podle jeho funkce, složitosti jeho výroby, jeho rozměru nebo jiných znaků do cenové skupiny a určení jeho ceny na základě cen porovnatelných výrobků této skupiny.

b) je možno určit skupinu jednoznačně tak, aby bylo vyloučeno zařazení téhož výrobku do více skupin.

a) jde o výrobky, které se vyrábějí v podstatě stejnou technologií, avšak ve velkém počtu tvarů, rozměrů, vah apod., a jestliže

c) všechny výrobky cenové řady, včetně výrobku nového, jsou shodné co do vybavení i co do úpravy; jestliže se nový výrobek vybavením nebo úpravou od dosavadních výrobků liší a přesto se použije cenové řady, stanoví se současně srážka z ceny nebo přirážka k ceně nového výrobku za jiné vybavení, za jiné provedení apod.

b) jde o výrobky stejné funkce, ale různé velikosti základních parametrů a jestliže

a) lze opatřit údaje o takovém počtu výrobků, jakého je třeba k vytvoření cenové řady, jestliže

b) spolu s jiným způsobem cenového porovnání.

a) jestliže úspory, kterých docílí hlavní odběratel zařazením nového výrobku do výroby, dostatečně charakterizují výhodnost nového výrobku pro národní hospodářství a

h) kombinací těchto způsobů (§ 23).

g) kalkulačního porovnání (§ 22),

f) stavebnicového způsobu (§ 21),

e) cenových normativů (§ 20),

d) bodovacího systému (§ 19),

c) cenové skupiny (§ 18),

b) cenové řady (§ 17),

a) rozboru vlivu použití nového výrobku odběratelem (§ 16).

(2) Cenové skupiny lze k vypracování návrhu ceny použít jen, jestliže

(2) Cenové řady lze použít jen, jestliže

(1) Použitím cenové řady se rozumí zařazení nového výrobku do cenové řady, která vyjadřuje závislost cen porovnatelných, druhově nebo typově shodných výrobků na jejich základních parametrech. Je-li cena závislá na několika parametrech, použije se při sestavování cenové řady kombinace těchto parametrů.

(5) Jestliže se ke zjištění výše ceny výrobního prostředku použije některého z ostatních způsobů cenového porovnání, ověřuje se správnost zjištění rozborem vlivu použití nového výrobku.

(4) Rozbor vlivu lze ke zjištění výše ceny použít jen

(3) Cena nového výrobku se odvozuje z vlastních nákladů v tom podniku, který se na odběru nového výrobku podílí nejvíce. Musí zainteresovávat výrobce na výrobě nového výrobku a odběratele na jeho používání a nesmí pro konečného odběratele znamenat zhoršení ukazatelů hospodárnosti.

(2) K rozboru vlivu se použije jen některých složek vlastních nákladů, jestliže porovnání těchto složek postačí k přesnému posouzení úspor, kterých docílí odběratel zařazením nového výrobku do výroby.

(1) Rozborem vlivu použití nového výrobku odběratelem se rozumí porovnání vlastních nákladů, které odběrateli vzniknou používáním nového výrobku, s vlastními náklady, které mu vznikají při používání dosavadního porovnatelného výrobku. Jestliže cena dosavadního výrobku, který bude popřípadě novým výrobkem nahrazen, neodpovídá úrovni vyplývající ze soustavy cen, upraví se pro účely rozboru na tuto úroveň.

(2) Ústřední orgány, kterým přísluší cenu stanovit (s výjimkou Státní plánovací komise), určí v dohodě s ústředními orgány zúčastněnými na stanovení cen, kterého ze způsobů cenového porovnání se k vypracování návrhů cen jednotlivých skupin výrobků použije. Současně určí i podklady (parametry atp.), které budou sloužit jako základ cenového porovnání jednotlivých skupin výrobků.

(1) Cenové porovnání lze uskutečnit použitím

(2) Stavebnicového způsobu lze ke zjištění výše ceny použít jen, jde-li o takové výrobky, které se skládají z různě kombinovaných složek (konstrukčních prvků).

(1) Stavebnicovým způsobem se rozumí zjišťování výše ceny nového výrobku na podkladě součtů cen těch jeho složek (konstrukčních prvků), které jsou obsaženy též ve výrobcích porovnávaných. Ceny jednotlivých složek (konstrukčních prvků) se tvoří některým z ostatních způsobů cenového porovnání, pokud nejde o složky, jejichž ceny jsou již stanoveny.

(2) Cenových normativů lze ke zjištění výše ceny použít jen, jestliže pro skupinu porovnávaných výrobků platí jednoduchý, soustavně se opakující technologický postup a jestliže v rámci skupiny dochází jen k obměnám dílčích, stále stejných operací.

(1) Použitím cenových normativů se rozumí zařazení nového výrobku do určité skupiny porovnatelných výrobků na podkladě součtu dílčích, po dobu platnosti cenové soustavy neměnných položek (např. pevné mzdové sazby za jednotlivé operace, normy spotřeby materiálu, přirážky na režii) a na podkladě pevného procenta rentability.

(1) Použitím bodovacího systému se rozumí ohodnocení jednotlivých vlastností nového výrobku určitým počtem bodů, pro jejichž celkový součet je stanovena cena odpovídající poměru vlastnosti nového výrobku a vlastností výrobků porovnatelných.

(2) Bodovacího systému lze k vypracování návrhu ceny použít jen, jestliže charakteristika jednotlivých vlastností nového výrobku je tak nesporná, že jejich jednoznačné ohodnocení určitým počtem bodů umožňuje.

b) vypracování návrhu ceny nového výrobku, stanoví se výše rentability tak, že se k prověřeným nákladům nového výrobku, stanoveným na úrovni nákladů porovnatelného výrobku, připočte rentabilita procentem, kterého má být dosaženo podle plánové kalkulace porovnatelného výrobku v období, v němž se navrhuje cena nového výrobku.

a) stanovení ceny porovnatelného výrobku, stanoví se výše rentability tak, že se k nákladům nového výrobku stanoveným na úrovni nákladů porovnatelného výrobku, připočte rentabilita procentem, které bylo uvažováno při stanovení ceny porovnatelného výrobky,

(4) Přirážky a srážky za jiné než obvyklé množství je možno uskutečnit jen, má-li odběratel nárok na nákup výrobků za velkoobchodní cenu nebo při dodávkách obchodním organizacím. Přirážky nebo srážky jdou k tíži nebo k dobru těm organizacím, na nichž je výrobní množství závislé. Toto ustanovení platí přiměřeně i o ostatních přirážkách a srážkách (§ 4 odst. 5).

(3) Za hospodárné (obvyklé) se považuje to množství výrobků, které je uvedeno v cenících nebo v základních podmínkách dodávky výrobků; také přirážky nebo srážky se uskutečňují ve výši a za podmínek, které jsou uvedeny v cenících. Nejsou-li hospodárná (obvyklá) množství, výše přirážek nebo srážek ani podmínky jejich použití v cenících nebo v základních podmínkách dodávky výrobků uvedeny, musí být dohodnuty mezi dodavatelem a odběratelem v hospodářské smlouvě.

(2) Neumožňují-li zakázky jednotlivých odběratelů výrobu v obvyklém množství, může se dodavatel s odběratelem dohodnout na přirážce za menší množství. Jestliže je naopak zakázka konkrétního odběratele větší než je obvyklá a jestliže umožňuje dodavateli dosáhnout při výrobě nižších vlastních nákladů, může se dodavatel s odběratelem dohodnout na srážce.

(1) Při zjišťování výše velkoobchodních cen nových výrobků se vychází z toho, že nový výrobek bude vyráběn v množství, které je při výrobě výrobků toho druhu obvyklé.

(6) Jestliže se při porovnání použije plánové kalkulace porovnatelného výrobku, platné v období

(5) Jestliže se při porovnání použije rozpočtové nebo výsledné kalkulace porovnatelného výrobku, stanoví se výše rentability nového výrobku tak, že se k nákladům nového výrobku, stanoveným na úrovni nákladů porovnatelného výrobku, připočte rentabilita procentem, které je uvedeno v rozpočtové nebo výsledné kalkulaci porovnatelného výrobku.

(4) Jestliže náklady porovnatelného výrobku jsou podle výsledné kalkulace nižší než podle kalkulace rozpočtové, přihlíží se výjimkou z ustanovení odstavce 3 při cenovém porovnání k faktorům, které měly vliv na toto snížení nákladů. V odůvodněných případech se na základě zjištěných faktorů použije pro kalkulační porovnání výsledné kalkulace porovnatelného výrobku.

(3) Při kalkulačním porovnání se používá především rozpočtových kalkulací.^*)

(2) Rozdíl mezi náklady nového výrobku a náklady výrobku porovnatelného musí být přiměřený úsporám, dosahovaným v národním hospodářství zavedením nového výrobku. Proto se jednak specifikují rozdíly nákladů na jednotlivé části výrobku, jednak se pomocí dalších rozborů charakterizuje úměrnost jednotlivých kalkulačních položek.

(1) Kalkulačním porovnáním se rozumí porovnání kalkulace nového výrobku s kalkulací jednoho nebo více výrobků porovnatelných; kalkulace nového výrobku se upraví tak, aby výše mzdových nákladů na shodné operace, nákladů na spotřebu shodných druhů surovin a materiálů a na režijní přirážky (popřípadě nákladů na shodné díly, mzdy atd.) byla stejná jako v kalkulacích výrobků porovnatelných.

c) hodnota projektových prací,

a) náklady na výzkum, na vývoj a na technologickou přípravu výroby, pokud nejsou hrazeny z jiných zdrojů,

b) náklady na kompletaci, na licence, na patenty, na odměny za vynálezy a na garanční opravy,

(2) Použitím zahraničních cenových relací se rozumí zkoumání, zda poměr mezi cenami výrobků výrobního oboru (typově řady) na jednom nebo více zahraničních trzích odpovídá poměru cen stejných druhů výrobků v Československu. Přitom je nutno provést rozbor vývoje cen na jednotlivých zahraničních trzích a očistit je od konjunkturálních vlivů.

(1) K přesnějšímu zjištění výše ceny nového výrobku je možno použít i několika způsobů cenového porovnání. Pro ověření zjištěné výše cen je však nutno porovnat rozpočtové kalkulace (§ 22) a jde-li o výrobní prostředky, též rozbor vlivu použití nového výrobku (§ 16). Pro ověření zjištěné výše cen důležitých dovážených nebo vyvážených výrobků je nutno použít též zahraničních cenových relací. Pro ověření zjištěné výše cen spotřebního zboží se porovná též výše daně z obratu.

(2) Dodavatel předloží odběrateli zároveň s návrhem velkoobchodní ceny nového výrobku specifikaci nákladů uvedených v odstavci 1, jen je-li specifikace zapotřebí pro účely kalkulačního porovnání nebo pokud by v důsledku zmíněných nákladů měla být stanovena cena vyšší.

(1) Součástí velkoobchodní ceny nového výrobku jsou zejména

d) hodnota montážních prací, pokud je dodavatel též provádí.

Rozbor podmínek výroby a realizace nového výrobku

(2) Při rozboru výše ceny vyplývající ze soustavy cen je třeba zejména zkoumat její vliv na zainteresovanost výrobce a odběratele na zavádění nové techniky, a to zejména v případech, v nichž stanovení ceny na úrovni vyplývající ze soustavy cen by s ohledem na ekonomicky zdůvodněné vyšší náklady v prvním období výroby nezainteresovávalo výrobce dostatečně na výrobě nového výrobku.

(1) Pokud jde o výši velkoobchodní ceny nových výrobků, zkoumá se, jak by dodavatel a odběratel byli navrženou cenou zainteresováni na novém výrobku, zejména jaký vliv by cena měla na úroveň jejich vlastních nákladů výroby, na strukturu jejich výrobního programu, na zavádění nové techniky, na strukturu jimi spotřebovávaných surovin a materiálů, na používání nových výrobních nástrojů a na výši hospodárného výrobního množství.

c) ekonomicky zdůvodněné rozšiřování sortimentu.

b) zvyšování sériovosti výroby a tím snižování vlastních nákladů výroby.

a) poptávku po novém výrobku a na změnu v poptávce po porovnatelných výrobcích, která vzniká zavedením nového výrobku na trh.

(1) Pokud jde o výši maloobchodní ceny nových výrobků, zkoumá se zejména vliv navržené ceny na

(2) Výjimečně se výše maloobchodní ceny nového výrobku nestanoví na úrovni vyplývající ze soustavy cen, jestliže jde o zboží denní potřeby nebo o zboží nižší cenové skupiny a na trhu není dostatečný výběr jiných podobných výrobků ve stejné cenové úrovni a jestliže zároveň nový, kvalitnější výrobek nahrazuje na trhu dosavadní porovnatelný výrobek levnější, po kterém by však i nadále byla poptávka; v takových případech zůstává maloobchodní cena nového výrobku stejná jako cena, za jakou se prodával méně kvalitní výrobek dosavadní a návrh maloobchodní ceny se neprojednává jako návrh změny maloobchodní ceny.

(3) Za výjimku ze soustavy cen se nepovažuje případ, v němž se maloobchodní cena nového výrobku vyráběného za účelem zpestření nebo obměny sortimentu stanoví pomocí cenových skupin (§ 18).

Návrh ceny

(3) Na základě rozboru je možné navrhnout zejména

(1) Na podkladě zjištěné výše ceny a výsledků rozboru podmínek výroby a realizace nového výrobku se vypracuje návrh ceny nového výrobku.

(2) Navrhovatelé cen uschovávají veškeré podklady aspoň do příští celkové úpravy cen. To platí i o kalkulačních a ostatních podkladech, i když nejsou náležitostmi návrhu ceny.

(1) Jestliže výše ceny zjištěná cenovým porovnáním odpovídá úrovni vyplývající ze soustavy cen a jestliže podle výsledků rozboru podmínek výroby a realizace nového výrobku vyhovuje potřebám národního hospodářství, postupuje se dále podle ustanovení §§ 12 až 78.

(2) V opačném případě platí pro další postup projednávání návrhu ceny ustanovení o projednávání návrhu změn cen (§ 104 a násl.)

a) stanovení ceny nižší, než jaká by vyplývala ze soustavy cen, avšak na takové výši, aby cena zainteresovávala výrobce na výrobě nového výrobku (např. pokud jde o výrobky dosahující vynikající technickoekonomické úrovně, o náhradní hmoty a materiály apod.);

b) stanovení přechodně vyšší velkoobchodní ceny a současně řešení zainteresovanosti odběratele na používání výrobku, dále dobu, na kterou se stanovení přechodně vyšší ceny uvažuje, a způsob přechodu na velkoobchodní cenu vyplývající ze soustavy cen (např. jestliže by stanovení ceny na úrovni vyplývající ze soustavy cen s ohledem na ekonomicky zdůvodněné vyšší náklady v prvním období výroby nezainteresovávalo dostatečně výrobce na výrobě nového výrobku atd);

c) stanovení stejné maloobchodní ceny nového, zlepšeného výrobku, za kterou se prodává méně kvalitní výrobek dosavadní, jestliže spotřebitel může zlepšení těžko zjistit nebo jestliže nový výrobek má nahradit dosavadní výrobek sloužící stejnému účelu; v těchto případech se návrh projednává buď jako návrh méně důležité změny maloobchodní ceny výrobku (§ 6 písm. B č. 5 vyhlášky č. 186/1959 Ú. l., o podrobnějším vymezení působnosti v oboru plánování, tvorby a kontroly cen), nebo jako návrh změny maloobchodní ceny, jejíž stanovení je vyhrazeno vládě (§ 6 písm. A č. 3 téže vyhlášky).

(1) Návrh velkoobchodní ceny nového výrobku musí obsahovat zejména

(2) Návrh velkoobchodní ceny nově dováženého výrobku neobsahuje náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. c) a e). Obsahuje však navíc ekonomické zhodnocení výhodnosti dovozu, výši úspor nebo zlepšení, které dovezený výrobek v národním hospodářství znamená, jakož i jeho nákupní cenu s kalkulací pořizovacích nákladů zahraničního obchodu.

a) název a popis výrobku v takovém znění, aby mohl být shodně pojat do ceníku velkoobchodních cen i do ceníků maloobchodních cen,

i) jde-li o důležitější výrobek, který bude předmětem dovozu nebo vývozu, též zprávu o poměru cen nového a porovnatelného výrobku na jednom nebo na několika důležitých zahraničních trzích, vypracovanou na podkladě údajů organizací zahraničního obchodu.

ch) vzorek nového výrobku, pokud je to vzhledem k rozměrům nebo váze výrobku technicky proveditelné, pokud to není spojeno s neúměrným nákladem a pokud to neodporuje předpisům. Jde-li o průmyslové zboží, musí být předloženy i jeho výkresy a fotografie. Vzorky se po projednání vracejí, pokud se při posuzování návrhu cen nespotřebují;

h) číslo příslušné technické normy; nejsou-li pro příslušné výrobky ještě stanoveny technické normy, uvedou se jejich návrhy a nejsou-li ani tyto návrhy, uvede se popis technického provedení;

g) limit velkoobchodní ceny, byl-li stanoven, a zdůvodnění event. odchylek od tohoto limitu;

f) porovnání navrhované ceny a technických charakteristik nového výrobku s velkoobchodní cenou a technickými charakteristikami porovnatelného výrobku, s podrobným zdůvodněním jejich rozdílu podle některého ze způsobů cenového porovnání;

e) kalkulace porovnatelných výrobků, podle kterých se provádělo cenové porovnání (byla-li cena navržena kalkulačním porovnáním);

d) technické a ekonomické ukazatele porovnatelného výrobku (porovnatelných výrobků) a důvody volby tohoto výrobku pro cenové porovnání;

c) technickoekonomický rozbor, který obsahuje:

b) důvody, pro které se výroba nového výrobku zavádí, údaje o tom, zda nový výrobek nahrazuje některý z výrobků dosavadních nebo zda rozšiřuje sortiment výrobků, jakož i údaje o množství vyráběných nových a porovnatelných výrobků;

a) popis a hlavní technické a ekonomické ukazatele nového výrobku;

3. rentabilitu vyrábějícího podniku (vyrábějících podniků) v uplynulém období;

2. rozpočtovou (popř. plánovou) kalkulaci nákladů nového výrobku, členěnou podle předepsaného kalkulačního vzorce.

1. výši úspor nebo popis zlepšení dosažených v důsledku zavedení nového výrobku,

b) návrh maloobchodní ceny nového výrobku spolu s vyčíslením jejích součástí (obchodní srážky, daně z obratu a velkoobchodní ceny),

e) limit maloobchodní ceny, byl-li stanoven, a zdůvodnění event. odchylek od tohoto limitu.

c) technické a ekonomické ukazatele porovnatelného výrobku (porovnatelných výrobků) a důvody volby tohoto výrobku pro cenové porovnání,

d) porovnání navrhované maloobchodní ceny a technických charakteristik nového výrobku s maloobchodní cenou a technickými charakteristikami porovnatelného výrobku, s podrobným zdůvodněním jejich rozdílu podle některého ze způsobů cenového porovnání,

(2) Ustanovení odstavce 1 a ostatní ustanovení této hlavy platí přiměřeně i pro vymezení pojmu výrobku opakovaně dováženého a pro tvorbu ceny takového výrobku.

(1) Opakovaně vyráběným výrobkem se rozumí výrobek vyráběný hromadně nebo v jednotlivých sériích o větším počtu kusů, a to podle týchž technických norem.

(2) Návrh cenového limitu se vypracovává některým ze způsobů cenového porovnání. Obsahuje popis a základní technické údaje o novém výrobku, výpočet pravděpodobných úspor nebo popis zlepšení, údaje o porovnávaných výrobcích a jde-li o důležité vyvážené výrobky, též údaje o poměrech cen nového a porovnatelného výrobku v zahraničí.

(1) Návrh cenového limitu (§ 7) se vypracovává pro takové druhy opakovaně vyráběných výrobků, které jsou nově uvedeny v plánu technického rozvoje, nebo pro takové výrobky, jejichž cena není v době sestavení návrhu plánu ještě stanovena.

(1) Návrh cenového limitu opakovaně vyráběného výrobku vypracovává dodavatelská organizace, popřípadě výzkumný ústav; projednává jej s hlavními odběrateli nového výrobku. Odběratelé jsou povinni zaslat do 20 dnů ode dne, kdy návrh cenového limitu obdrželi, dodavatelské organizaci (výzkumnému ústavu) své vyjádření k návrhu; jinak platí cenový limit navržený dodavatelem.

(2) Nesouhlasí-li odběratelé s návrhem, rozhodne o výši cenového limitu ústřední orgán nadřízený dodavatelské organizaci (výzkumnému ústavu) po projednání návrhu s ústředními orgány nadřízenými hlavním odběratelům.

b) dodavatelská organizace v ostatních případech.

(2) Cenový limit je závazný jen pro ten stupeň technické vyjasněnosti výrobku, pro který byl stanoven. Rozdíl mezi konečným návrhem ceny a cenovým limitem musí být technicky a ekonomicky zdůvodněn.

(1) Cenový limit opakovaně vyráběného výrobku stanoví

a) příslušný ústřední orgán, jestliže si stanovení cenového limitu vyhradil,

(2) Velkoobchodní ceny náhradních dílů opakovaně vyráběných po zastavení výroby finálního výrobku se tvoří tak, že k úhrnu cen všech náhradních dílů výrobku se připočte přirážka, jejíž výše nesmí přesahovat 20 % ceny všech náhradních dílů. O rozvržení výše této přirážky na jednotlivé druhy náhradních dílů se dohodnou dodavatelé s odběrateli a s gestorem.

(1) Výše cen nových náhradních dílů, které se vyrábějí společně s finálním výrobkem, se zjišťuje v zásadě metodou cenového porovnání tak, aby součet cen všech náhradních dílů nepřekročil cenu finálního výrobku.

(4) Ceníky velkoobchodních cen náhradních dílů se vydávají jen pro náhradní díly těch opakovaně vyráběných výrobků, k nimž je náhradních dílů obvykle třeba. V cenících se rovněž uvádí, o jaký druh náhradních dílů jde (živé nebo mrtvé typy) a zda cena zahrnuje přirážku či nikoliv.

(3) Přirážku podle odstavce 2 nelze připočítat, jestliže se bude stejných dílů používat pro nový typ finálního výrobku.

Výrobní prostředky
Ceny, které stanoví Státní plánovací komise
Ceny, které stanoví ostatní ústřední orgány
Ceny, které stanoví organizace podřízené ústředním orgánům

b) současně s návrhem technické normy, popř. s návrhem její změny.

a) tak, aby cena mohla být stanovena ještě před zahájením výroby výrobního prostředku nebo

(6) Lhůty uvedené, v odstavcích 1 až 4 jsou směrné; dodavatelské ústřední orgány mohou v odůvodněných případech v dohodě s odběratelskými ústředními orgány stanovit jiné lhůty.

(5) Návrhy velkoobchodních cen předkládají ústřední orgány Státní plánovací komisi zpravidla jako celkové návrhy jednou ročně, a to nejpozději 3 měsíce před předložením svého návrhu státního plánu na příští rok.

(4) Dodavatelský ústřední orgán projedná do 10 dnů po lhůtě stanovené pro vyjádření zúčastněných ústředních orgánů jejich připomínky k návrhu a spolu se zápisem o výsledcích tohoto jednání zašle návrh Státní plánovací komisi.

(3) Dodavatelský ústřední orgán prověří návrh do 15 dnů ode dne, kdy jej obdržel a po případných úpravách jej odešle ústředním orgánům nadřízeným hlavním odběratelům a ústředním orgánům, do jejichž oboru působnosti výroba výrobku především náleží (gestorům). Tyto ústřední orgány zašlou do 14 dnů ode dne, kdy návrh obdržely navrhujícímu ústřednímu orgánu své písemné vyjádření; jinak platí, že s návrhem dodavatelského ústředního orgánu souhlasí. Nesouhlas s návrhem musí být řádně zdůvodněn; musí k němu být připojen vlastní návrh ceny.

(2) Do pěti dnů po lhůtě stanovené pro vyjádření odběratelských organizací zašle dodavatelská organizace návrh velkoobchodní ceny nadřízenému ústřednímu orgánu.

b) zprávu o výsledku projednání návrhu mezi příslušnými ústředními orgány.

(1) Dodavatelská organizace projedná, jestliže to charakter výrobního oboru připouští, svůj návrh velkoobchodní ceny s hlavními odběratelskými organizacemi. Odběratelské organizace zašlou dodavatelské organizaci do 10 dnů ode dne, kdy návrh obdržely, své zdůvodněné vyjádření; jinak platí, že s návrhem dodavatelské organizace souhlasí. Odběratelská organizace odešle kopií vyjádření své nadřízené organizaci. Dodavatelská organizace uvede stanovisko odběratelských organizací v návrhu.

(2) Jde-li o výrobek vyráběný v mnoha provedeních nebo ve velkém počtu druhů, může Státní plánovací komise na návrh dodavatelského ústředního orgánu předem povolit omezení náležitostí návrhu.

(1) Návrh velkoobchodní ceny, kterou přísluší stanovit Státní plánovací komisi, musí kromě náležitostí uvedených v § 33 obsahovat:

a) vyjádření hlavních odběratelských ústředních orgánů s podrobným zdůvodněním stanoviska k jednotlivým částem návrhu,

(2) Jestliže některá z odběratelských organizací ve stanovené lhůtě oznámí dodavatelské organizaci, že s navrženou cenou nesouhlasí, projednává se návrh ceny dále způsobem určeným pro projednávání návrhů cen, které přísluší stanovit ústředním orgánům (§§ 47 a 48).

(1) Návrh velkoobchodní ceny výrobního prostředku, kterou přísluší stanovit jinému ústřednímu orgánu než Státní plánovací komisi, musí kromě náležitostí uvedených v § 33 obsahovat zprávu o výsledku projednání návrhu s hlavními odběratelskými organizacemi, jestliže návrh s nimi byl projednán.

(2) Dodavatelský ústřední orgán se může s hlavními odběratelskými ústředními orgány předem dohodnout na jiných náležitostech návrhu.

(1) O projednání návrhu platí ustanovení § 44 odst. 1 až 3 a odst. 6.

(2) Jestliže některý ze zúčastněných ústředních orgánů uplatní ve stanovené lhůtě připomínky, projedná je dodavatelský ústřední orgán do 10 dnů ode dne, kdy skončila lhůta pro předložení písemného vyjádření (§ 44 odst. 3).

(1) Výrobní prostředky (jejich skupiny), jejichž ceny přísluší stanovit organizacím podřízeným ústředním orgánům, jsou uvedeny v seznamech výrobních prostředků (jejich skupin), které kromě jejich výpočtu obsahují též označení způsobu tvorby jejich cen a podkladů uvedených v § 15 odst. 2.

(2) Návrhy seznamů vypracují dodavatelské ústřední orgány; dohodnou je se zúčastněnými ústředními orgány a předloží je spolu s podklady Státní plánovací komisi. Jestliže Státní plánovací komise seznamy a podklady schválí, zašlou je dodavatelské ústřední orgány do 30 dnů jednak svým podřízeným organizacím, jednak odběratelům.

(1) Jestliže odběratelská organizace ve stanovené lhůtě sdělí dodavatelské organizaci svůj souhlas s návrhem nebo se ve stanovené lhůtě k návrhu nevyjádří, stanoví dodavatelská organizace navrženou cenu do pěti dnů po uplynutí této lhůty.

Spotřební zboží
Společná ustanovení
Ceny spotřebního zboží, jehož maloobchodní ceny stanoví vláda
Ceny spotřebního zboží, které stanoví organizace podřízené ústředním orgánům
Ceny spotřebního zboží, jehož ceny stanoví ústřední orgány

(1) Návrhy velkoobchodních a maloobchodních cen spotřebního zboží se projednávají společně za účasti zástupců zúčastněných ústředních orgánů. Toto projednávání organizuje a řídi ústřední orgán, kterému přísluší maloobchodní cenu stanovit, popřípadě navrhnout vládě.

(2) Zástupci ústředních orgánů mohou přizvat k jednání zástupce podřízených podniků, výzkumných ústavů a jiné odborníky.

c) tak, aby ceny mohly být stanoveny nejpozději před zahájením výroby, jde-li o jiné než v písmenech a) a b) uvedené spotřební zboží.

b) současně s návrhem technické normy, popřípadě s návrhem její změny.

a) tak, aby projednávání návrhů mohlo být uskutečněno podle ustanovení odstavce 1 nebo 2 nebo

(2) Ústřední orgán, kterému přísluší maloobchodní cenu stanovit nebo navrhnout vládě, zajistí projednání návrhů do 10 dnů ode dne, kdy je obdržel.

(1) Dodavatelský ústřední orgán prověří návrhy do 15 dnů ode dne, kdy je obdržel a po případných úpravách je odešle příslušným ústředním orgánům.

b) zprávu o výsledku projednání návrhu příslušnými ústředními orgány.

a) nejméně jeden měsíc před uzavřením hospodářských smluv o dodávce výrobků, které se kontrahují jmenovitě (popř. před potvrzením objednávek, pokud pro nové spotřební zboží nejsou stanoveny limity cen) nebo

a) vyjádření odběratelských ústředních orgánů a ministerstva financí s podrobným zdůvodněním jejich stanovisek k jednotlivým částem návrhu,

(4) Výrobní podniky jsou povinny, pokud je to technicky proveditelné a není-li to spojeno s neúměrnými náklady, vyznačit na svých výrobcích maloobchodní cenu.

(1) Postup stanovení cen spotřebního zboží musí být v souladu s odbytovým řízením. Proto ústřední orgán nadřízený dodavatelské organizaci odešle návrh ceny zúčastněným orgánům

(3) Výrobní organizace vypracuje návrhy cen spotřebního zboží buď

(2) Jestliže se výrobky kontrahují jmenovitě nebo jsou-li součástí generální kolekce [odstavec 1 písm. a) a b)], mohou se zúčastněné ústřední orgány předem dohodnout i na jiných lhůtách; musí však zachovat zásadu, že cena bude stanovena nejpozději před zahájením výroby.

b) nejméně jeden měsíc před schválením generální kolekce spotřebního zboží nebo jejího dodatku, pokud se generální kolekce stanoví,

(1) Po projednání návrhu maloobchodní ceny předloží jej příslušný ústřední orgán do 14 dnů vládě.

(2) Velkoobchodní cenu spotřebního zboží stanoví Státní plánovací komise na návrh příslušného ústředního orgánu do 6 dnů ode dne, kdy vláda stanovila maloobchodní cenu tohoto zboží.

(1) Návrhy cen spotřebního zboží, jehož ceny přísluší stanovit ústředním orgánům, obsahují náležitosti uvedené v § 33, popř. v § 34.

(2) Dodavatelský ústřední orgán se může s hlavními odběratelskými ústředními orgány a s ministerstvem financí předem dohodnout na jiných náležitostech návrhu.

(1) Dodavatelský ústřední orgán prověří návrhy do 15 dnů ode dne, kdy je obdržel a po případných úpravách je odešle příslušným ústředním orgánům.

(2) Ústřední orgán, kterému přísluší maloobchodní cenu stanovit nebo navrhnout vládě, zajistí projednání návrhů do 10 dnů ode dne, kdy je obdržel.

(2) Jestliže odběratelská organizace s návrhy nesouhlasí, projednávají se návrhy dále způsobem určeným pro projednávání návrhů cen, které přísluší stanovit ústředním orgánům (§ 59).

(1) Jestliže odběratelská organizace s návrhy souhlasí, stanoví dodavatelská organizace do dalších 5 dnů velkoobchodní cenu a odběratelská organizace cenu maloobchodní.

(1) Jednorázově vyráběné výrobky (dále jen „nestandardní výrobky“) jsou:

a) jednotlivé výrobní prostředky, jejich součásti a díly vyráběné jednorázově podle individuálních požadavků odběratele a zpravidla, v jediném výrobním podniku, o nichž se v době tvorby ceny předpokládá, že ani v budoucnu nebudou ve stejném rozsahu a provedení vyráběny (jejich další výroba není plánována):

b) prototypy, výrobky vývojové, výrobky vyráběné na zkoušku a jiné obdobné výrobky.

(2) Za jednotlivé nestandardní výrobky se nepovažuje technologické zařízení investičních celků (provozní celek), ani jeho ucelené části, tj. provozní soubory a provozní jednotky.

(3) Pokud by byl nestandardní výrobek v budoucnosti opakovaně vyráběn, bude jeho cena znovu projednána jako cena opakovaně vyráběného výrobku.

(1) Odběratelská organizace, která požaduje předložení návrhu velkoobchodní ceny, předá dodavatelské organizaci jasné technické údaje o požadovaném nestandardním výrobku, zejména

b) počet, popřípadě množství žádaných nestandardních výrobků (v měrných technických jednotkách),

a) název a charakteristiku nestandardního výrobku, jeho provedení a účel,

c) technologické údaje a parametry o druhu, velikostí, složení a vlastnostech materiálu či látky, které budou podle charakteru a účelu na žádaném stroji nebo zařízení vyráběny, zpracovávány, dopravovány atd., požadovaný výkon, kapacitu a popřípadě druh a dobu provozu,

d) zvláštní požadavky na vybavení a provoz stroje nebo zařízení, na automatizaci, na mechanizaci, na bezpečnost a hygienu práce, popřípadě zvláštní technické a přejímací podmínky a výčet náhradních dílů,

e) údaje, o tom, kde bude stroj nebo zařízení umístěn, v jakých provozních podmínkách a v jakém prostředí,

f) přibližnou váhu nestandardního výrobku, pokud je odběrateli známa,

g) název a sídlo dřívější dodavatelské organizace a jí stanovenou cenu, jestliže jde o nestandardní výrobek, o němž je odběratelské organizaci známo, že byl již dříve dodán nebo nabízen v obdobném provedení nebo k obdobnému účelu použití.

(2) Rozsah údajů uvedených v odstavci 1 je možno vzájemnou dohodou přizpůsobit druhu, složitosti a technické náročnosti příslušného nestandardního výrobku.

a) popis a hlavní technickoekonomické ukazatele nového výrobku,

b) rozpočtovou, popř. plánovou kalkulaci nového výrobku,

c) zdůvodnění výše navrhované ceny, kterým se prokáže, že cena je navržena na úrovni vyplývající ze soustavy cen.

(1) Dodavatelská organizace sdělí odběratelské organizaci návrh velkoobchodní ceny nestandardního výrobku nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy obdržela jasné technické údaje podle § 66.

(2) Odběratelská organizace zašle dodavatelské organizaci do 20 dnů ode dne, kdy návrh obdržela, své zdůvodněné vyjádření; jinak platí, že s návrhem souhlasí. Jestliže odběratelská organizace s návrhem velkoobchodní ceny nesouhlasí, předloží svůj vlastní zdůvodněný návrh velkoobchodní ceny.

b) je k vypracování návrhu velkoobchodní ceny třeba návrhů cen od více stupňů poddodavatelů.

(3) Dodavatelská organizace se může dohodnout s organizací odběratelskou na lhůtách delších, než je stanoveno v odstavcích 1 a 2, zejména jestliže:

a) jde o dodávku nestandardního výrobku značného rozsahu,

(4) Jde-li o nestandardní výrobek, určený pro vývoz, stanoví se lhůta pro předložení návrhu velkoobchodní ceny lhůtou uvedenou v poptávce vývozní odběratelské organizace a lhůta pro vyjádření vývozního odběratele lhůtou platnosti nabídky organizace dodavatelské. Jestliže vývozní odběratelská organizace s návrhem velkoobchodní ceny nesouhlasí, předloží nejpozději do 30 dnů od podpisu smlouvy vlastní zdůvodněný návrh velkoobchodní ceny dodavatelské organizaci.

(5) Nedojde-li k dohodě o výši velkoobchodní ceny, předloží dodavatelská organizace do 15 dnů ode dne podepsání zápisu z projednání návrhu ceny mezi řediteli dodavatelské a odběratelské organizace cenový spor nadřízenému orgánu. Nedohodnou-li se orgány, nadřízené organizacím dodavatelské a odběratelské, předloží dodavatelská organizace spor nadřízenému ústřednímu orgánu ve stejné lhůtě a za stejných podmínek. Nepředloží-li v těchto lhůtách dodavatelská organizace cenový spor k řešení, platí návrh odběratelské organizace.

(1) Jestliže odběratelská organizace ve stanovené lhůtě sdělí svůj souhlas s návrhem velkoobchodní ceny, stanoví dodavatelská organizace navrženou cenu nejdéle do 5 dnů po uplynutí této lhůty.

(2) Jestliže odběratelská organizace ve stanovené lhůtě oznámí dodavatelské organizaci, že s navrženou cenou nesouhlasí, nebo jde-li o nestandardní výrobek, pro který si vyhradil stanovení ceny příslušný ústřední orgán, projednává se mezi ústředními orgány nadřízenými organizacím odběratelské a dodavatelské návrh velkoobchodní ceny dále způsobem určeným pro projednávání návrhů cen opakovaně vyráběných výrobních prostředků, které přísluší stanovit ústředním orgánům (§§ 47, 48 a 118).

(1) Prototypovým, vývojovým nebo na zkoušku vyráběným výrobkem se rozumí výrobek vyrobený za účelem ověření jeho funkce, pokud může být v budoucnu opakovaně vyráběn nebo jehož technické řešení bude dále používáno.

(2) Výjimečně a se souhlasem odběratele je možno navrhnout vyšší cenu vývojového nebo prototypového výrobku, než jaká by odpovídala úrovni vyplývající ze soustavy cen, a to na takové výši, aby dodavatel i odběratel byli na výrobě a použití vývojového nebo prototypového výrobku zainteresováni. Bude-li výrobek dále vyráběn opakovaně, není tato cena pro stanovení ceny opakovaně vyráběného výrobku rozhodující.

(2) Při použití třídící soustavy technologického zařízení investičních celků se rozumí technologickou částí provozní celek a jeho další stupně třídění, tj. provozní soubory, provozní jednotky a základní jednotky.

(1) Technologickou částí investičního celku se rozumí souhrn kompletního technologického strojního zařízení investičního celku, jakož i ostatních strojů a zařízení, které nepřímo slouží technologii výrobních procesů, a to včetně montážních prací a včetně předepsané projektové dokumentace.

(3) Ustanovení o technologické části se vztahují i na netechnologické stroje a zařízení investičních celků. Ustanovení §§ 73 až 75 se nevztahují ani na ceny montážních a projektových prací, které jsou součástí technologické části, ani na montážní a projektové práce netechnologických strojů a zařízení; cena montážních a projektových prací se stanoví podle zvláštních předpisů.

(4) Z hlediska cenových sporů se provozní jednotky, provozní celky a provozní soubory považují za nestandardní výrobky.

(1) Limitem odbytové ceny se rozumí rozpočtový náklad vyčíslený v rozpočtu k zadávacímu (jednostupňovému) projektu a dohodnutý investorem a generálním, popřípadě přímým finálním dodavatelem na celou dodávku technologické části.

(2) Návrh limitu odbytové ceny technologické části v členění podle generálních, popřípadě přímých finálních dodavatelů vypracovává generální projektant. K vypracování návrhu si vyžádá podle potřeby od generálních, popřípadě přímých finálních dodavatelů cenové podklady.

(3) Cenové podklady pro stanovení limitu odbytové ceny technologické části jsou:

a) velkoobchodní ceny těch opakovaně vyráběných základních jednotek, jejichž ceny jsou již stanoveny,

b) návrhy velkoobchodních cen jednotlivých základních jednotek vypracované pro potřebu stanovení limitu odbytové ceny, pokud základní jednotky budou v zadávacím projektu specifikovány a pokud ještě nebyly vyráběny,

c) souhrnné rozpočtové ukazatele provozních celků, provozních souborů a provozních jednotek. Do doby schválení těchto rozpočtových ukazatelů je nutno použít návrhů ukazatelů a správnost jejich výše zvlášť zdůvodnit buď porovnáním s obdobným, již vyráběným zařízením nebo jiným prokazatelným způsobem.

(4) Cenové podklady pro stanovení limitu odbytové ceny technologické části neplatí po schválení limitu odbytové ceny jako ceny velkoobchodní. Výjimkou jsou případy, v nichž v Seznamu strojů a zařízení zadávacího projektu budou specifikovány takové opakovaně vyráběné výrobní prostředky, jejichž velkoobchodní ceny jsou již stanoveny. Ostatní cenové podklady jsou pouhými podklady pro stanovení limitu odbytové ceny; lze je při zachování celkové výše limitu technologické části měnit, přičemž však musí být dodržena ustanovení příslušné vyhlášky Státního výboru pro výstavbu.^*)

(5) Postup a lhůty pro projednání, stanovení a případné změny limitů odbytových cen stanoví rovněž vyhláška Státního výboru pro výstavbu.^*)

a) na jednotlivé základní jednotky, pokud jsou předmětem samostatné dodávky;

(2) Návrh velkoobchodní ceny se tedy vypracovává:

(1) Návrh velkoobchodní ceny se vypracovává na základě prováděcího projektu a podkladů o technickém vyjasnění výrobku (§ 66). Vypracovává jej generální, popřípadě finální dodavatel nebo jiná dodavatelská organizace, a to v členění, které odpovídá fakturačním etapám nebo dílčím dodávkám stanoveným hospodářskou smlouvou.

b) na provozní jednotky a provozní soubory, pokud odpovídají členění fakturačních etap.

(4) Jestliže dodavatel se souhlasem investora a s vědomím generálního projektanta změní v důsledku hospodárnějšího řešení rozsah příslušné dodávky uvažovaný v zadávacím projektu, je povinen přiměřeně snížit velkoobchodní cenu technologického zařízení. V těchto případech se dodavatel podílí na úsporách podle příslušných předpisů.

(5) Návrh velkoobchodní ceny musí odpovídat úrovni vyplývající ze soustavy cen. Jsou-li návrhy velkoobchodních cen dodávek technologického zařízení ve srovnání s cenovými podklady použitými pro stanovení limitu odbytové ceny z důvodu zachování úrovně cen nižší, je dodavatel povinen fakturovat sníženou velkoobchodní cenu bez nároku na příslušný podíl z dosaženého snížení limitu odbytové ceny.

(3) Součet návrhů velkoobchodních cen základních jednotek, provozních jednotek a provozních souborů nesmí vcelku překročit výši limitu odbytové ceny dohodnutou s generálními, popřípadě přímými finálními dodavateli.

b) jde-li o jednorázově vyráběné výrobky, ustanovení §§ 67 až 69.

(2) Lhůty pro projednání velkoobchodních cen provozních jednotek a provozních souborů [§ 74 odst. 2 písm. b)] se stanoví, pokud to je podle ustanovení § 74 nutné, dohodou dodavatele a investora odchylně od ustanovení těchto směrnic.

(1) Pro projednání návrhů velkoobchodních cen jednotlivých základních jednotek [§ 74 odst. 2 písm. a)] platí

a) jde-li o opakovaně vyráběné výrobky, ustanovení §§ 42 až 52;

(1) Návrh velkoobchodní ceny uvede hlavní dodavatel v nabídce; rozsah i lhůtu pro vypracování nabídky určí vývozní odběratelská organizace v dohodě s hlavním dodavatelem.

(2) Návrh velkoobchodní ceny se člení podle jednotlivých fakturačních etap a podle cen a vah jednotlivých provozních jednotek, provozních souborů, nejdůležitějších základních jednotek nebo jiným způsobem dohodnutým s vývozní odběratelskou organizací. Rezerva na nepředvídané práce výjimečně dohodnutá mezi hlavním dodavatelem a vývozní odběratelskou organizaci není součástí velkoobchodní ceny; její čerpání se určí podle zvláštních předpisů. V celkové velkoobchodní ceně je nutno zvláště specifikovat cenu projektových prací, průvodní a technické dokumentace a montážních prací, pokud je dodavatel provádí, jakož i všechny použité přirážky.

(4) Vývozní odběratelská organizace vyjadřuje svůj souhlas s navrženou velkoobchodní cenou jejím výslovným přijetím při podpisu smlouvy. Jestliže s navrženou velkoobchodní cenou nesouhlasí, projednává se její výše jako spor o cenu nestandardního výrobku (§ 68 odst. 4, 5). Nadřízené ústřední orgány projednají spor o velkoobchodní cenu do 30 dnů po předložení potřebných podkladů. Ve výjimečných případech se mohou ústřední orgány nadřízené hlavnímu dodavateli a vývozní odběratelské organizaci dohodnout na lhůtě delší.

(3) Návrh velkoobchodní ceny musí obsahovat zdůvodnění rozdílu mezi informativní velkoobchodní cenou a návrhem velkoobchodní ceny, jestliže návrh informativní velkoobchodní ceny byl vypracován a jestliže rozdíl mezi informativní velkoobchodní cenou a návrhem velkoobchodní ceny přesahuje meze přesnosti stanovené podle § 78 odst. 2.

(2) Hlavní dodavatel může stanovit meze přesnosti navrhované informativní velkoobchodní ceny podle stupně technické vyjasněnosti výrobku a podle naléhavosti potřeby vývozní odběratelské organizace.

(1) Návrh informativní velkoobchodní ceny vypracuje hlavní dodavatel jen, jestliže vývozní odběratelská organizace požádala o vypracování informativní nabídky.

(1) Pro služby v oblasti technického rozvoje, na které se vztahují směrnice ministerstva financí o financování prací technického rozvoje,^*) se použije především cen uvedených v cenících.

(2) Nejsou-li v cenících ceny služeb v oblasti technického rozvoje uvedeny, stanoví je organizace, která práce provádí (dále jen „organizace“), v dohodě s objednatelem, a to nejpozději při uzavírání hospodářské smlouvy.

(3) Ceny musí být stanoveny úměrně k cenám obdobných, dříve poskytovaných služeb. Pokud takové služby dosud poskytnuté nebyly, navrhne organizace výjimkou ze zásady cenového porovnání ceny podle propočtu nákladů plánovaných na uskutečnění výzkumného nebo vývojového úkolu. K plánovaným nákladům smí v takovém případě připočíst maximálně 3 % zisku.

(4) Není-li možno určit výši plánovaných nákladů, dohodne organizace s objednatelem maximální cenový limit.

(5) Objednatel posuzuje přiměřenost navrhované ceny (cenového limitu) zejména z hlediska jejího vlivu na náklady a rentabilitu svých výrobků.