(1) Po skončení a zhodnocení jednotlivých etap prací na úkolu může být pracovníkům poskytnuta záloha na prémie, a to v zásadě až do výše 50 % prémie; záloha větší může být poskytnuta jen ve výjimečných případech a se souhlasem nadřízeného orgánu. V žádném případě nesmí být záloha vyplacena dříve, dokud není zajištěno dodržení předpokládaných technickoekonomických parametrů. Např. pracovníkům ve výzkumu může být 50 procentní záloha vyplacena po ověření funkce nového výrobku, konstruktérům ve vývoji teprve po ověření prototypu, pracovníkům, y přípravě výroby po zhotovení osvojovací série apod. Zbývající částka prémie bude vyplacena teprve tehdy, jestliže ověřením společenské efektivnosti příslušného úkolu se zjistí, že bylo dosaženo předpokládaných výsledků. Bude-li přitom zjištěno, že roční hospodářský výnos je větší nebo menší než se předpokládalo v rozboru společenské efektivnosti, může být doplatek prémie úměrně zvýšen nebo snížen. Poskytnutá záloha na prémie se nevrací, s výjimkou případů uvedených v předpisech o vymáhání neprávem vyplacených částek příjmů z pracovního poměru.^*)

(2) Konečná výše prémií jednotlivých pracovníků nebo kolektivů pracovníků musí odpovídat míře jejich zásluhy na konečném efektu vyřešeného úkolu. Přitom může činit u jednotlivce nejvýše 250 000 Kčs za jeden úkol. Pracovníku smí být během jednoho kalendářního roku vyplaceno na zálohách a doplatcích prémie nejvýše 50 000 Kčs. Částky prémií přesahující 50 000 Kčs budou vyplaceny v dalších kalendářních letech obdobným způsobem.

(3) Prémie jednotlivých pracovníků nebo kolektivů pracovníků za práci na úkolech nové techniky se krátí o částky odměn vyplacených za tutéž práci nebo její část podle předpisů o vynálezech, objevech a zlepšovacích návrzích.^**)