Osobní hmotná zainteresovanost

(1) Tato část vyhlášky se vztahuje jen na úkoly obsažené v plánech technického rozvoje, které se týkají výzkumu, vývoje, osvojení a zavedení nových průmyslových výrobků do výroby a s tím souvisícího řešení a osvojení nových výrobních technologií a technické normalizace (dále jen „úkoly nové techniky”), pokud je provádějí organizace uvedené v § 1 odst. 2.

(2) Ostatní úkoly obsažené v plánech technického rozvoje, jejichž zavedení přispěje ke zvýšení a zhospodárnění výroby (např. zlepšení technologie, zvýšení produktivity práce, snížení nákladů apod.), jsou odměňovány podle platných mzdových předpisů.

(1) Způsob prémiování a odměňování stanovený touto vyhláškou se týká:

(2) Pro pracovníky základního výzkumu se dále uvedených ustanovení použije jen tehdy, jestliže to připouští povaha daného úkolu.

(1) Celková prémie určená procentním podílem z hodnotového vyjádření hospodářského výnosu [§ 9 písm. a)] se stanoví podle těchto sazeb:

(2) Sazby uvedené v odstavci 1 může v jednotlivých případech, kdy nový výrobek předstihne ve svých technickoekonomických parametrech světovou úroveň, přiměřeně zvýšit na návrh příslušného ústředního úřadu (orgánu) Státní výbor pro rozvoj techniky.

(1) V rozmezí sazeb uvedených v §§ 10 a 11 stanoví sazby pro jednotlivé výrobní obory příslušné ústřední úřady a orgány (podle jejich společenské důležitosti). Je-li pro některý výrobní obor příslušno několik ústředních úřadů nebo orgánů, stanoví se maximální sazba jejich dohodou.

(2) Jestliže se při řešení úkolů nové techniky použije ve větším rozsahu zkušeností a poznatků získaných při řešení obdobných úkolů v Československu, stanoví se celková prémie určená procentním podílem z hodnotového vyjádření hospodářského efektu pouze v rámci 50 % sazeb uvedených v odstavci 1.

(3) Obdobně podle odstavce 2 se postupuje, je-li úkol řešen na základě údajů vyžádaných v rámci vědeckotechnické spolupráce a údajů získaných při pracovní cestě do ciziny, konané za tímto účelem.

(4) Prémie se neposkytuje vůbec, je-li řešení nového výrobku závislé plně na licenci; při částečné závislosti na licenci se poskytnou přiměřeně, zkrácené prémie.

(5) Ustanovení odstavců 2 až 4 platí obdobně též o celkových prémiích stanovených pevnou částkou (§ 11).

(1) Celkovou prémii za splnění příslušného úkolu v rozmezí sazeb uvedených v § 12 rozdělí na řešitele, výrobce, popřípadě uživatele orgán nadřízený řešiteli, a to na podkladě rozboru společenské efektivnosti úkolu. Tento rozbor a určení podílu musí být předem dohodnuty s organizacemi výrobce i uživatele.

(2) Zúčastní-li se řešení více organizací, podřízených témuž resortu nebo různým resortům, vypracuje rozbor ta z nich, jejíž účast z hlediska koncepce a podílu na řešení převažuje. Prémie stanovená podle § 12 se rozdělí tak, aby na úsek řešitele připadlo zpravidla nejméně 40 % a na úsek výrobce zpravidla nejméně 30 %. V rámci částek stanovených pro jednotlivé úseky rozdělí prémie na jednotlivé organizace zúčastněné na některém úseku orgán nadřízený řešiteli, a to podle míry jejich účasti. Rozbor musí být předem projednán se všemi organizacemi, které se podstatnější měrou na řešení zúčastní.

(3) Zúčastní-li se na některém úseku (řešitele, výrobce nebo uživatele) více organizací různých resortů, určí se celková prémie i její rozdělení na jednotlivé úseky v rámci maximálního procentního podílu stanoveného pro organizaci, jejíž účast na řešení má největší ekonomický význam.

(1) Po skončení a zhodnocení jednotlivých etap prací na úkolu může být pracovníkům poskytnuta záloha na prémie, a to v zásadě až do výše 50 % prémie; záloha větší může být poskytnuta jen ve výjimečných případech a se souhlasem nadřízeného orgánu. V žádném případě nesmí být záloha vyplacena dříve, dokud není zajištěno dodržení předpokládaných technickoekonomických parametrů. Např. pracovníkům ve výzkumu může být 50 procentní záloha vyplacena po ověření funkce nového výrobku, konstruktérům ve vývoji teprve po ověření prototypu, pracovníkům, y přípravě výroby po zhotovení osvojovací série apod. Zbývající částka prémie bude vyplacena teprve tehdy, jestliže ověřením společenské efektivnosti příslušného úkolu se zjistí, že bylo dosaženo předpokládaných výsledků. Bude-li přitom zjištěno, že roční hospodářský výnos je větší nebo menší než se předpokládalo v rozboru společenské efektivnosti, může být doplatek prémie úměrně zvýšen nebo snížen. Poskytnutá záloha na prémie se nevrací, s výjimkou případů uvedených v předpisech o vymáhání neprávem vyplacených částek příjmů z pracovního poměru.^*)

(2) Konečná výše prémií jednotlivých pracovníků nebo kolektivů pracovníků musí odpovídat míře jejich zásluhy na konečném efektu vyřešeného úkolu. Přitom může činit u jednotlivce nejvýše 250 000 Kčs za jeden úkol. Pracovníku smí být během jednoho kalendářního roku vyplaceno na zálohách a doplatcích prémie nejvýše 50 000 Kčs. Částky prémií přesahující 50 000 Kčs budou vyplaceny v dalších kalendářních letech obdobným způsobem.

(3) Prémie jednotlivých pracovníků nebo kolektivů pracovníků za práci na úkolech nové techniky se krátí o částky odměn vyplacených za tutéž práci nebo její část podle předpisů o vynálezech, objevech a zlepšovacích návrzích.^**)

a) tvůrčích pracovníků řešitele, výrobce a uživatele, kteří sami přímo řeší úkoly nové techniky (§§ 7 až 15);

b) vedoucích pracovníků řešitele, kteří sami úkoly nové techniky přímo neřeší, avšak řídí práci většího počtu tvůrčích pracovníků (§ 17);

c) vedoucích pracovníků výrobních hospodářských jednotek, podniků a závodů (§ 18);

d) ostatních technických, ekonomických a administrativních pracovníků, kteří aktivně a prokazatelně přispějí k vyřešení nebo urychlenému splnění úkolů nové techniky (§ 19);

e) dělníků, kteří aktivně přispěli při řešení a zavádění nové techniky (§ 20).

a) na úseku řešitele: za dodržení a zlepšení technickoekonomických ukazatelů, včetně cenových limitů stanovených v rozboru společenské efektivnosti. Prémie může být podmíněna dodržením termínu vyřešení úkolu, dodržením požadavků hygieny a bezpečnosti práce, vyplývajících z platných předpisů a pokynů příslušných orgánů, (jde-li o významné úkoly v oboru hygieny a bezpečnosti práce, je nutná také úzká součinnost s Výzkumným ústavem ochrany a bezpečnosti práce Revolučního odborového hnutí), popřípadě dalšími podmínkami, které stanoví zadavatel úkolu nebo vedoucí organizace, která je nositelem úkolu. Při nedodržení některého z ukazatelů, popřípadě některé z podmínek, bude podle míry jejich důležitosti prémie přiměřeně krácena, popřípadě nebude vyplacena vůbec;

b) na úseku výrobce: za dodržení, popřípadě zkrácení termínu zavedení do výroby. Prémie je podmíněna dodržením stanovených technickoekonomických parametrů. Při spoluúčasti na koncepci řešení, zhotovení a vyzkoušení prototypu budou pracovníci úseku výrobce prémiováni podle ukazatelů a podmínek platných pro pracovníky úseku řešitele;

c) na úseku uživatele (odběratele): za dodržení a zlepšení ukazatelů a podmínek toho úseku (řešitele nebo výrobce), na kterém svou spoluprací účinně pomohli k vyřešení a zavedení nových průmyslových výrobků.

Jde-li o organizace, v nichž jsou úkoly nové techniky financovány z oběžných prostředků (normativ nákladů příštích období), rozvrhnou se pro účel propočtu hospodářského výnosu náklady spojené s řešením úkolů nové techniky a se zavedením do výroby na dobu ekonomické životnosti, nejdéle však na dobu 10 let;
a) zásadně procentním podílem z hodnotového vyjádření národohospodářského výnosu (dále jen „hospodářský výnos”) propočteného v rozboru společenské efektivnosti na objem výroby předpokládaný v prvním nebo druhém roce po zavedení do běžné výroby; jde-li o výrobky, pro něž je lhůta pro zavedení do běžné výroby delší, může být se souhlasem nadřízeného orgánu vzat za základ průměrný roční hospodářský výnos propočtený na objem výroby třetího až pátého roku. Hospodářský výnos je čistý hospodářský efekt vypočtený podle metodických pokynů Státní plánovací komise, který v konkrétním případě přinese v daném roce nová technika jak u výrobce, tak u uživatele.
Jde-li o spotřební zboží, započítává se do hospodářského výnosu pouze čistý hospodářský efekt pro národní hospodářství (bez propočtu přínosu pro spotřebitele).

b) pevnou korunovou částkou, jde-li o úkol, jehož hospodářský výnos nelze hodnotově vyjádřit anebo není-li jeho hospodářský výnos úměrný společenskému významu úkolu, popřípadě pracnosti řešení.

a) přiznat vybranému okruhu dělníků specialistů, pracujících v časové mzdě bez prémií na zhotovení a vyzkoušení prototypů nových výrobků nebo při zavádění nové technologie, osobní příplatky. V organizacích, v nichž nová soustava dělnických mezd není zavedena, lze těmto dělníkům specialistům přiznat osobní platy podle platných předpisů;^*)

d) přiznat dělníkům odměny za tvůrčí účast na řešení úkolů nové techniky, za účast na jejich zavádění a na stálém rozvíjení techniky ve všech formách účastí pracujících na jejím řízení.

c) vyplácet dělníkům za včasné osvojení nové techniky (přechod na nový způsob práce) jednorázové odměny, pokud již z toho důvodu nemají nárok na doplatek k úkolové mzdě podle předpisů o vynálezech a zlepšovacích návrzích;

b) stanovit při zavádění nové výroby a při uplatnění nové obtížné technologie prozatímní výkonové normy; ve výjimečných případech je možno odměňovat zvlášť kvalifikované dělníky pracující v úkole dosavadním průměrným výdělkem, a to po dobu potřebnou pro zavedení nové výroby a osvojení nové technologie;

(1) Prémie a odměny podle předchozích ustanovení se vyplácejí z prostředků organizace, ve které je odměněný zaměstnán.

c) ve výzkumných ústavech resortů a ve výzkumných pracovištích akademií věd fond odměn za vyřešení vědeckých a výzkumných úkolů a pokud jde o prémie uvedené v § 17, mzdový fond.

(2) Zdrojem pro výplatu uvedených prémií a odměn jsou:

a) v organizacích, kde jsou uplatněny dlouhodobé normativy osobní hmotné zainteresovanosti, prémiový fond, a pokud jde o odměny a příplatky uvedené v § 20, základní mzdový fond:

b) v organizacích, kde nejsou uplatněny dlouhodobé normativy osobní hmotné zainteresovanosti, mzdový fond;

(1) Při plánování prostředků prémiových fondů a jejich použití jsou podniky povinny počítat s dostatečnými prostředky na úhradu prémií podle §§ 7 až 15 a 17. V podnicích, kde nejsou uplatněny normativy osobní hmotné zainteresovanosti, je třeba vytvořit k témuž účelu rezervu ve mzdovém fondu.

(2) Výrobní hospodářské jednotky vytvářejí obdobné rezervy k úhradě případných mimořádných potřeb podle §§ 7 až 15 a 17.

(3) Ústřední úřady a orgány si obdobně ponechávají nezbytné rezervy na úhradu prémií pro případy, kdy k úhradě výjimečně nestačí zdroj výrobní hospodářské jednotky a přitom nebude použito zvláštního způsobu tvorby prémiových fondů podle § 25.

c) jde-li o prémii podle § 9 písm b), může se dotace poskytnout pouze z rezerv ministerstva. Výše dotace bude závislá na tom, kolik výrobků bylo v prvním roce nebo v prvních dvou letech po zavedení do výroby skutečně vyrobeno a odběratelem odebráno.

b) dotace prémiového fondu se stanoví tak, že se celková částka prémií podle § 12 rozdělí na počet výrobků, který měl být podle rozboru společenské efektivnosti vyroben až do roku rozhodného pro výpočet celkové prémie. Bude-li tedy celková prémie vypočtena podle efektu předpokládaného v prvním roce po zavedení výroby, rozdělí se částka na počet výrobků, předpokládaných pro první rok. Nárok na zvláštní dotaci prémiového fondu bude v tomto případě jen 1 rok. V případě, že se pro výpočet použilo výroby předpokládané v druhém roce (popřípadě v období 3 až 5 let po zavedení do běžné výroby), rozdělí se částka celkové prémie na celkový objem výroby za 2 roky (popřípadě za období 3 až 5 let) a nárok na zvláštní dotaci bude 2 roky (popřípadě 3 až 5 let);

(1) Ve výjimečných případech, v nichž nebude možno zajistit zvýšení zájmu na plnění úkolů nové techniky, např. ani tvorbou cen (zavedení nových výrobků by vedlo ke zhoršení hospodářských výsledků) apod., může Státní plánovací komise v dohodě s ministerstvem financí a na žádost resortu povolit organizaci zvláštní příděly do prémiového fondu na vrub odvodu zisku, vypočtené procentním podílem z hodnotového vyjádření hospodářského výnosu nově vyvinutých výrobků; zvláštní příděly musí odpovídat částce prémií, jež mají být za splnění úkolů vyplaceny pracovníkům příslušné organizace. Přitom se postupuje takto:

a) seznam výrobků, pro něž se použije zvláštních přídělů do prémiových fondů, bude navržen a schválen současně s návrhem ročního plánu rozvoje národního hospodářství;

(2) Ustanovení odstavce 1 lze použít pouze pro jednotlivé úkoly (výrobky), jejichž rentabilita nedosahuje průměrné rentability příslušného výrobního oboru.

(3) Příděl do prémiového fondu se provádí plynule podle realizace příslušných výrobků.

(4) Podle odstavců 1 až 3 lze obdobně postupovat, pokud jde o organizace, v nichž nejsou zřízeny prémiové fondy.

(5) Není-li řešitel totožný s výrobcem, převede výrobce přiměřenou část prostředků získaných podle odstavce 1 na organizaci řešitele.

(6) Výše, způsob a termín přesunu prostředků musí být dohodnuty mezi oběma organizacemi ve smlouvě o zadání úkolu.

b) o hospodářskou organizaci, u níž nejsou zavedeny normativy hmotné zainteresovanosti, do fondu odměn zvláště k tomu účelu zřízeného. Prostředky jsou vedeny na zvláštním účtě u Státní banky československé. Odměny zúčtované z tohoto fondu jsou součástí mzdového fondu; mzdový fond o ně může být překročen;

(7) Řešitel zahrne přesunuté částky, jde-li:

d) o zvláštní rozpočtovou organizaci, obdobně podle písmene b).

c) o rozpočtovou organizaci, do příjmů rozpočtu. Odměny a prémie pracovníků organizace se vyplácejí ze mzdového fondu, u resortních výzkumných ústavů a vědeckotechnických pracovišť akademií věd též z fondu odměn za vyřešení vědeckých a výzkumných úkolů; fond, z něhož se odměny a prémie vyplácejí, lze až do výše převedené částky překročit;

a) o hospodářskou organizaci, v níž jsou zavedeny normativy osobní hmotné zainteresovanosti, do prémiového fondu;

(1) Jestliže jde o výrobky, pro které se neposkytuje dotace prémiového fondu podle § 25, a má-li odběratel na výrobě těchto, výrobků mimořádný zájem, může odběratel převést část svých prémiových fondů na organizaci řešitele nebo i výrobce k úhradě prémií jejich pracovníků. Výši a způsob těchto přesunů dohodnou zúčastněné organizace předem. Získané prostředky se zahrnují do příslušných fondů podle § 25 odst. 7.

(2) Přesuny uvedené v odstavci 1 lze uskutečnit i mezí organizací výrobce a řešitele.

(1) V akademiích věd a v těch ústředních úřadech a orgánech, které určí Státní plánovací komise v dohodě s ministerstvem financí, se zřídí dotací ze státního rozpočtu zvláštní fond odměn mimo mzdový fond.

(2) Z fondu uvedeného v odstavci 1 se vyplácejí Odměny osobám, které vyřešily celostátní úkol vyhlášený v tematickém plánu, v soutěži nebo ve veřejném konkursu nebo k vyřešení takového úkolu přispěly.

(3) Odměny se stanoví v zásadě podle sazeb, uvedených v §§ 10 a 11, a to vždy pevnou korunovou částkou a vypisují se při vyhlášení úkolu.

(4) Přitom nesmí být jednotlivci vyplaceno v kalendářním roce více než 50 000 Kčs.

(1) Prémie a odměny vyplácené podle ustanovení §§ 7 až 15 a 27 podléhají zdanění stejně jako odměny za vynálezy a zlepšovací návrhy.

(2) Ustanovení §§ 4 až 29 se vztahují na úkoly nové techniky uložené před 1. lednem 1980, jsou-li rozpracovány pouze do té míry, že použití nového systému prémiování může podstatně zlepšit technickoekonomické ukazatele nových výrobků. V takových případech se celková částka prémií, popřípadě jednotlivé prémie, snižují o prémie a mimořádné odměny vyplacené dříve za řešení týchž úkolů.