Studium
Studium jazykové

(1) Studium aspiranta se skládá ze studia příslušné umělecké specializace a uměleckovědných oborů, studia marxistické filosofie a studia jazykového.

(2) Studium aspiranta probíhá ve dvou obdobích. První období trvá nejdéle 18 měsíců, v nichž musí aspirant vykonat zkoušky z aspirantského minima (§ 25); druhé období je ukončeno předvedením závěrečného uměleckého díla nebo podáním uměleckého výkonu a předložením teoretické práce (§ 24).

(3) Základní metodou výchovy aspiranta je jeho samostatná práce, a to zejména samostatné studium umělecké literatury a samostatné tvoření uměleckých děl předepsaných studijním plánem (§ 16).

(1) Studium aspiranta probíhá podle individuálního plánu, sestaveného rámcově na celou dobu studia. Studijní plán musí být sestaven tak, aby doba potřebná k jeho plnění nepřesahovala 46 hodin týdně.

(2) Návrh studijního plánu aspiranta sestavuje školitel za účasti aspiranta v prvém měsíci aspirantury. Návrh obsahuje zejména látku a postup studia uměleckovědných oborů, marxistické filosofie a cizích jazyků, jakož i umělecká díla, jež má aspirant v aspirantuře vytvořit, plán eventuální pedagogické činnosti (§ 40 odst. 2), dále termíny zkoušek a úkoly souvisící s přípravou závěrečného uměleckého díla nebo uměleckého výkonu a teoretické práce. Jednotlivé úkoly musí být ve studijním plánu určeny tak, aby je bylo možno průběžně kontrolovat v předem stanovených lhůtách.

(3) O návrhu studijního plánu, podepsaném školitelem a projednaném za jeho účasti na schůzi katedry a v umělecké radě fakulty (vysoké školy), rozhodne děkan (rektor) nejdéle do dvou měsíců ode dne přijetí aspiranta. Studijní plán spolupodepisuje vedoucí katedry.

(4) Studijní plán může být měněn a doplňován jen ze závažných důvodů; pro postup při změně a doplnění studijního plánu platí obdobně ustanovení odstavce 3.

(5) Studijní plán se rozpracovává podrobně vždy na dobu jednoho roku.

(1) Aspirant je členem katedry vysoké školy, na níž se školí. Účastní se pravidelně schůzí této katedry, určených k projednávání uměleckých otázek.

(2) Aspirant je povinen plnit svědomitě studijní plán. Úkoly, které nejsou zahrnuty do studijního plánu, nesmějí být aspirantovi ukládány, ani kdyby šlo o úkoly nárazové. Na aspiranta se nevztahuje úprava obvyklé pracovní doby na pracovišti, musí však mít týdenní rozvrh, do něhož jsou zahrnuty všechny jeho studijní povinnosti v časovém rozsahu 46 hodin týdně.

(3) Aspirant je oprávněn používat kabinetů, knihoven, studijních publikaci a materiálů vysoké školy v témže rozsahu jako učitelé vysoké školy.

(1) Neplní-li aspirant bez závažných důvodů povinnosti vyplývající z tohoto řádu, napomene jej děkan (rektor).

(2) Při opětovném zanedbání povinností dá děkan (rektor) aspirantu výstrahu.

(3) Neplní-li aspirant ani pak své povinnosti, navrhne školitel děkanu (rektorovi), aby jeho aspirantura byla zrušena.

(1) Cílem studia uměnovědných oborů je, aby aspirant získal zevrubný přehled o dějinách a teorii světového a našeho umění a připravil se tak k vypracování teoretické práce, která bude ve vztahu k závěrečnému uměleckému dílu, nebo k uměleckému výkonu (§ 24).

(2) Hlavní metodou studia uměnovědných oborů je individuální studium řízené příslušnou katedrou.

(1) Cílem studia marxistické filosofie je

(2) Hlavní metodou studia marxistické filosofie je individuální studium řízené katedrami marxismu-leninismu.

(3) Školení v marxistické filosofii je povinné až do vykonání zkoušky z aspirantského minima v marxistické filosofii.

(4) Katedry pověřené školením aspirantů v marxistické filosofii pořádají přednášky, zajišťují konzultace a semináře pro skupiny aspirantů jednotlivých oborů v rozsahu nejméně 6 hodin měsíčně. Skupiny aspirantů jsou zpravidla pěti až desetičlenné. Tematika přednášek a seminářů musí být probrána v prvém roce aspirantury.

(5) Každý aspirant je vedoucím katedry přidělen některému učiteli marxistické filosofie, který je jeho konzultantem. Za konzultanty vybere vedoucí katedry nejzkušenější učitele marxistické filosofie. Po celou dobu školení vede konzultant záznamy o průběhu aspirantova studia.

(6) Po vykonání zkoušky z aspirantského minima studuje aspirant samostatně marxistickou literaturu vztahující se přímo na jeho uměleckou práci. O radu a pomoc může požádat katedru, která ho školila.

(1) Jazykové studium aspiranta záleží jednak ve studiu ruského jazyka jako jazyka hlavního, jednak ve studiu druhého cizího jazyka. O výběru tohoto jazyka rozhodne přijímací komise po dohodě s aspirantem přihlížejíc k tomu, který jazyk je pro aspirantovu specializaci důležitější.

(2) Jazyk ruský a druhý cizí jazyk studuje aspirant na jazykových katedrách vysokých škol. Zařazování do příslušných kateder provede rektor.

(3) Za učitele ruského jazyka a druhého cizího jazyka ustanoví vedoucí katedry nejlepší a nejzkušenější učitele a věnuje metodice školení zvláštní péči.

(4) Zvýšenou péči věnuje vedoucí katedry aspirantům, kteří bez vlastní viny nemohli získat potřebné předběžné jazykové znalosti.

(1) Cílem studia ruského jazyka je, aby aspirant dosáhl takové znalosti ruského jazyka, že bude s to, aby při své práci používal odborné sovětské literatury, poslouchal odborné přednášky a v případě potřeby mohl o otázkách svého oboru pojednávat s potřebnou zásobou odborné terminologie. Mimoto musí aspirant ovládat nejběžnější formy písemných projevů ve svém oboru (dotaz, krátká zpráva, résumé apod.).

(2) Cílem studia druhého cizího jazyka je dosáhnout takových znalostí, aby jich mohl aspirant bezpečně použít při své práci s odbornou literaturou a při poslechu odborných přednášek. Studium se zaměří především na to, aby se aspirant seznámil se základní odbornou terminologií oboru, který studuje.

(3) Před vykonáním jazykových zkoušek z aspirantského minima (§ 25) studuje aspirant za vedení učitele příslušného jazyka nejméně dvě hodiny týdně v kroužcích o dvou až pěti účastnících. Metodický postup, rozsah lexikálních a gramatických požadavků a učební texty stanoví vedoucí katedry.

(4) Po vykonání jazykových zkoušek z aspirantského minima může aspirant požádat katedru, na které se školil, o individuální konzultace, zaměřené především na odbornou terminologii a frazeologii studovaného oboru.

(1) Téma závěrečného uměleckého díla volí školitel v dohodě s aspirantem podle aspirantova zaměření a podle potřeb našeho uměleckého života nejpozději ve třetím semestru aspirantury. Téma schvaluje děkan (rektor) po projednání s příslušnou katedrou a uměleckou radou fakulty (vysoké školy).

(2) Nejpozději do konce prvního roku aspirantury vypracuje aspirant také plán teoretické práce, která bude ve vztahu k závěrečnému uměleckému dílu (uměleckému výkonu), na němž aspirant pracuje nebo k němuž se připravuje.

(3) Umělecká díla vypracovaná v aspirantuře nebo dílčí práce na závěrečném uměleckém díle a nastudované umělecké výkony jsou nejméně jednou za půl roku hodnoceny na schůzích katedry, na níž se aspirant školí. K diskusi o dílech (výkonech) mají být přizváni i jiní umělečtí pracovníci příslušného uměleckého oboru.

a) vychovávat aspiranty v uvědomělé umělce lidově demokratické republiky, chápající historickou úlohu dělnické třídy a její revoluční marxistické strany a osvojující si marxistickou metodu poznání a přetváření světa;

b) vychovávat aspiranty v duchu socialistického vlastenectví a proletářského internacionalismu v aktivní budovatele socialismu.

(7) Základní seznam literatury a doporučenou tematiku pro semináře a přednášky vydává ministerstvo školství a kultury. Katedry pověřené školením aspirantů zajistí, aby se vyučování marxistické filosofie přiblížilo umělecké specializaci aspiranta.