I. Energetické stroje a tažné prostředky
Traktory

(1) Řízení traktoru smí být svěřeno pouze řidiči, který má odpovídající řidičský průkaz.

(2) Při ručním roztáčení motoru kolového traktoru musí být traktor zabrzděn ruční brzdou, řadící páka v poloze chodu na prázdno, motor musí být seřízen na malý předstih zážehu, ozub roztáčení jak na klikovém hřídeli, tak na roztáčecí klice musí být v bezvadném stavu. Roztáčecí klika musí být opatřena otáčecím držadlem a smí být uchopena jen jednou rukou, a to tak, aby palec byl vedle ostatních prstů. Roztáčení se provádí pomalým pohybem zdola nahoru a pracovník musí stát bokem k masce chladiče. Karburátor, (pokud je jím traktor vybaven), je zakázáno zahřívat plamenem.

(3) Při roztáčení spouštěcího motoru pásového traktoru pomocí šňůry nebo řemenu se nesmí šňůra nebo řemen omotávat kolem ruky. Přehřátý spouštěcí motor se nesmí roztáčet. Ohřívat karburátor spouštěcího motoru plamenem je zakázáno.

(4) Uvádět motor traktoru do chodu pomocí druhého traktoru nebo automobilu roztažením je dovoleno jen při použití tažné tyče řádně upevněné k oběma vozidlům.

(5) Každý traktor musí být vybaven lékárničkou; její obsah musí být plynule doplňován.

(1) Na traktoru smí být dopravováno pouze tolik osob, kolik je uvedeno v technickém průkazu. Dopravované osoby musí sedět na sedadlech; jízda na blatnících, závěsné liště a kdekoliv jinde je zakázána. Vozit děti na traktoru je přísně zakázáno.

(2) Jízda s kopce bez zařazení příslušného rychlostního stupně je zakázána. Před sjížděním s kopce, již před počátkem klesání cesty, musí být zařazen takový rychlostní stupeň, kterého by bylo zapotřebí při jízdě do téhož kopce se stejným zatížením.

(3) Je zakázáno naskakovat, popřípadě seskakovat s traktoru nebo přívěsu během jízdy.

(4) Mezi traktorem a závěsným nářadím se při práci nesmí nikdo zdržovat.

(5) Osvětlení traktoru při práci v poli musí být seřízeno tak, aby středy osvětlených kuželů předních světlometů dopadaly nejdále 30 m před traktor.

(6) Na zledovatělých a sněhem pokrytých vozovkách musí být zadní pneumatiky opatřeny protiskluzovými řetězy. Brzdění na takových vozovkách musí být pozvolné.

(7) Jízda v nerovném terénu musí být opatrná, aby nedošlo k převrácení traktoru. Stojí-li traktor na nerovném terénu, musí být zajištěn (zabrzděn, rychlost zasunuta, kola založena), aby se nedal sám do pohybu.

(8) Při používání traktoru jako hnacího stroje (při mlácení, řezání apod.) je třeba dbát toho, aby traktor byl postaven na rovném terénu, zabrzděn a zajištěn proti posunutí a popojetí podloženými klíny. Obsluhu smí provádět jen osoba k tomu určená.

(9) Traktor jako hnací stroj musí být postaven nejméně 6 m od budov, stohů, kůlen atd., a to na straně odvrácené od větru a v okruhu nejméně 3 m nesmějí být umístěny žádné hořlavé látky.

(10) Kloubový hřídel pro pohon strojů musí být zabezpečen podle § 4. Pokud pohon hřídele není vypnut, nesmí traktorista s traktoru sestoupit.

(11) Při brzdění traktoru za jízdy musí brzdit pravá a levá brzda současně a obě brzdy musí být seřízeny na stejný brzdící účinek. Jízda s rozpojenými pedály brzd na vozovce je zakázána.

(12) Blokování diferenciálu v místech, kde je možnost smyku, může se provádět jen při přímém směru jízdy.

(13) Při přepravě připojeného nářadí musí být nářadí bezpečně zajištěno v horní poloze hákem nebo západkou. Také nářadí nesené hydraulikou musí být při přepravě mechanicky zajištěno obdobným způsobem. Traktorista při opuštění traktoru musí spustit nářadí na zem.

(14) Rychlost traktoru s neseným nebo závěsným nářadím musí odpovídat technické konstrukci nářadí, popřípadě vlečenému stroji.

(15) Stroje nebo nářadí lze uvést do pohybu jedině po smluveném znamení pomocníka, (píšťalkou apod.).

d) řízením traktoru smí být pověřen jen řidič, který je držitelem odpovídajícího řidičského průkazu a je nejméně jeden rok traktoristou z povolání.

(16) Výfuk musí být opatřen, zejména při výmlatu, lapačem jisker a zbavován prachu.

(17) Před započetím práce na svahovitém terénu musí vedoucí pracovního úseku uvážit pracovní možnost a nebezpečí a podle toho traktoristu poučit a stanovit pracovní postup tak, aby nedošlo k nebezpečnému sklonu traktoru s ohledem na půdní a pracovní podmínky traktoru. Práce s traktorem ve svahovitém terénu může být svěřena jen zkušeným a opatrným traktoristům.

(18) Při montáži navijáku na traktory musí být současně namontována ochranná síť k zábraně úrazu řidiče v případě přetržení lana. Traktorové navijáky musí být montovány tak, aby byly snadno ovladatelné s místa řidiče.

(19) Při vyprošťování uváznuvšího vozidla traktorem je nutno dbát zvýšené opatrnosti, aby v případě přetržení lana nebo řetězu nedošlo k úrazu osob obsluhujících traktor nebo jiných osob v blízkosti se nacházejících. Lano nebo řetěz se zavěsí tak, aby směr tahu byl vždy v podélné ose traktoru. Použít lze jen takového lana nebo řetězu, jehož pevnost v tahu odpovídá alespoň dvojnásobné váza vyprošťovaného vozidla.

(20) Zakazuje se používat traktoru k tlačení jiných vozů, strojů nebo materiálu naloženého na vlecích tyčí nebo břevnem, vloženým mezí traktor a tlačený předmět.

(21) Pro dopravu osob je zakázáno používat traktoru Zetor 25 K. V silniční dopravě může být Zetor 25 K používán pouze při dodržení těchto podmínek:

(22) Pásové traktory se nesmějí otáčet na prostorách užších než dvojnásobná největší délka traktoru.

a) rozchod zadních kol musí být 1460 mm,

b) traktor a přívěs musí být opatřen účinným vzducho-tlakovým brzdícím zařízením,

c) za traktorem smí být připojen pouze jeden přívěs. Celková váha přívěsu včetně nákladu nesmí přesahovat 4000 kg. Při sklonu větším než 5 % musí být celková váha přiměřeně snížena a nesmí přesahovat 3000 kg,

(1) Je zakázáno provádět údržbu traktoru při chodu motoru vyjma kontrolu chodu motoru, účinnosti brzd, nabíjení a kontrolních ukazatelů.

(2) Kontrola výšky hladiny elektrolitu akumulátoru nesmí být prováděna osvětlováním pomocí otevřeného ohně.

(3) Otevírat uzávěru chladiče u přehřátého motoru není dovoleno.

(4) Čistění naftou rozprašovací pistolí pod tlakem vzduchu je povoleno provádět pouze na volném prostranství nebo v oddělené ohnivzdorné dobře větrané místnosti. Při této práci, stejně jako při tankování pohonných látek, je zakázáno kouřit a zacházet s ohněm.

(5) Po skončení práce nebo v době pracovní přestávky musí být traktor zajištěn proti neoprávněnému použití.

(1) Výrobce je povinen dodat ke každému elektrickému motoru návod obsahující pokyny pro jeho zapojení a obsluhu. Tímto návodem, jenž musí být na vhodném místě umístěn, je nutno se při zapojení a obsluze motoru řídit.

(2) Elektrický motor, jeho převod a spouštěcí zařízení musí být udržováno stále v dobrém stavu. S vadným nebo poškozeným motorem se pracovat nesmí. Motor musí být pravidelně čištěn od veškerých nečistot, zejména od nánosu prachu.

(3) Elektrický motor nesmí být umísťován v blízkosti zápalných hmot. Musí se používat motorů v provedení odpovídajícím zvláštním předpisům a příslušným státním technickým normám pro různá pracovní prostředí s kryty odpovídajícími prostředí, ve kterých má motor pracovat. Nesmí se používat volně postavených elektrických motorů, nýbrž namontovaných v uzavíratelné skříni na podvozku nebo na nosítkách.

(4) Přívodní elektrické kabely k motoru, stejně jako ostatní provizorní přívody elektrického proudu ke strojům musí být nejdříve řádně zapojeny do motoru a nesměji být vedeny po zemi, nýbrž v dostatečné výšce na závěsech dřevěných tyčí tak, aby byly z dosahu mechanického poškození.

(1) Spalovací motory musí být vzdáleny nejméně 6 m od skladů, stodol, kůlen, stohů apod. a umístěny vždy na jejich závětrné straně.

(2) Jsou-li spalovací motory postaveny v místnostech, musí být tyto místnosti ohnivzdorné, dostatečně vysoké, vydatně větrané a oddělené od ostatních provozoven.

(3) Výfukové plyny spalovacích motorů musí být odváděny do volného prostoru vhodným způsobem a v dostatečné výšce tak, aby nedocházelo k ohrožování zdraví osob. V blízkosti výfukového potrubí nesmějí být ukládány hořlavé nebo lehce zápalné látky.

(4) Má-li setrvačník motoru vnější průměr větší než 1,6 m nebo je-li setrvačník menšího průměru těžko přístupný, musí motor být opatřen bezpečnostním roztáčecím zařízením. Rovněž motory o vyšší výkonnosti než 5 koňských sil, jež nejsou zařízeny na spouštění stlačeným vzduchem apod., nutno vybavit takovým zařízením.

(5) Pro obsluhu a údržbu spalovacích motorů platí ustanovení § 8 této vyhlášky. Pro roztáčení spalovacích motorů se zakazuje používat stlačeného kyslíku.

(1) Lokomobila se nesmí používat dříve, dokud její parní kotel nebyl podroben zkouškám, předepsaným příslušnými předpisy.^*) Zkoušky provádějí dozorčí orgány Ústavu technického dozoru (dále jen „dozorčí orgán“).

(2) Lokomobilní parní kotel musí být opatřen předepsanou bezpečnostní armaturou (pojistné ventily — záklopky, manometr, vodoznak a zkušební kohouty); za její stav odpovídá zkoušený topič a provozovatel. Bezpečnostní armatura musí být dobře osvětlena a viditelna.

(3) Parní lokomobila musí mít na kotli štítek s těmito údaji: výrobce, výrobní číslo, rok výroby a nejvyšší dovolený přetlak v kg/cm² (atp.). Parní kotel musí mít dále revizní knihu (certifikát) a musí být přihlášen k dozoru u Ústavu technického dozoru.

(4) Pravidelné úřední vnitřní prohlídky kotle se provádějí jednou za tři roky. Zkoušky vodním tlakem se provádějí nejpozději jednou za 9 let. Dozorčí orgán má však právo nařídit tlakovou zkoušku, když se provedla podstatná změna v rekonstrukci kotle, popřípadě když se při opravě vyměnila více než dvacetina výhřevné plochy kotle. Dozorčí orgán nutno vyrozumět předem o každé větší opravě kotle. Výměna žárových trubek do průměru 100 mm není u trubkových kotlů důvodem k nové úřední zkoušce.

(5) Kotel je nutno pravidelně — podle potřeby — češtit od kotelního kamene a armaturu zabrušovat, popřípadě opravovat. Po odstavení kotle na delší dobu je nutno vyčistit topeniště, trubky a komoru pod komínem od sazí a popele a armaturu vyčistit, zabrousit, popřípadě opravit a konzervovat.

(6) Parní lokomobila má být nejméně jednou ročně, pokud možno v chodu, podrobena Ústavem technického dozoru zevní prohlídce, i když byla v témže roce vykonána vnitřní prohlídka nebo zkouška vodním tlakem.

(7) Parní lokomobila, která je mimo provoz déle než 2 roky, může být dána opět do provozu až po vnitřní prohlídce spojené se zkouškou vodním tlakem, o kterou je třeba požádat příslušný dozorčí orgán.

(8) Mění-li se stanoviště lokomobily, je vedoucí závodu povinen k umožnění prohlídek hlásit každoročně příslušnému dozorčímu orgánu, kde a jak dlouho bude lokomobila umístěna, pokud bude umístěna mimo závod.

(9) Výsledky zkoušek zapisuje dozorčí orgán do revizní knihy (certifikátu) kotle. Revizní kniha musí být uschována u provozovatele lokomobily.

(10) Lokomobila musí mít spolehlivé brzdy.

(11) Při přepravě lokomobily musí být oheň vyhrabán z kotle, pára vypuštěna, komín sklopen a závažový pojistný ventil zajištěn (zaklínován).

(12) Lokomobila musí být při provozu postavena nejméně 5 m od stodol, stohů, kůlen, skladišť apod., a to na jejich závětrné straně. Prostor kolem lokomobily v okruhu nejméně. 5 m musí být prostý slámy nebo jiného hořlavého materiálu; na poli musí být prostor zorán. Lokomobila musí stát při provozu vodorovně a její kola musí být dobře zaklínována, aby se při chodu stroje nemohla pohybovat. Je nutno ji postavit na pevnou půdu; není-li půda dosti pevná, musí být kola podložena, aby se nebořila.

(13) Komín lokomobily musí být opatřen lapačem jisker a topeniště dobře uzavíratelnými dvířky. Při zatápění v lokomobile nesmí se používat nafty, petroleje nebo jiné hořlaviny. Topič musí být opatrný při otvírání topných dvířek a přikládaní paliva a po skončení pracovního úkolu musí vždy uhasit oheň v topeništi.

(14) Lokomobily smějí obsluhovat jen topiči starší 18 let, mající průkaz způsobilosti k obsluze parních kotlů, který po úspěšné zkoušce vydává Ústav technického dozoru.

(16) Parní lokomobily, které pracují pod širým nebem, musí mít stanoviště topičovo kryto stříškou.

(17) Pro parní lokomobily platí bezpečnostní předpisy a technická pravidla pro parní generátory (kotle).

(15) Pokud je parní lokomobila v činnosti, nesmí se topič od ní vzdálit.