Hubení škodlivých živočichů jedy a látkami škodlivými zdraví^*)
Hubení škodlivých živočichů plynnými jedy
Hubení škodlivých živočichů látkami škodlivými zdraví

(1) Hubení škodlivých živočichů jedy a látkami škodlivými zdraví (dále jen „hubení škodlivých živočichů”) smějí provádět pouze hygienickoepidemiologické stanice a se souhlasem hlavního hygienika Republiky československé podniky a zařízení zřízené pro provádění této činnosti v oboru působnosti příslušných ústředních orgánů, jakož i podniky zřízené za tím účelem národními výbory. Tím není dotčeno právo jednotlivých osob hubit škodlivé živočichy schválenými prostředky pro vlastni potřebu (§ 6 odst. 3 vyhlášky č. 106/1953 Ú. l., o dezinfekci a boji proti škodlivým živočichům).

(2) Podniky (zařízení) uvedené v odstavci 1 jsou povinny ustanovit vedoucího pracovníka zodpovědného za řádné provádění prací souvisících s hubením škodlivých živočichů (§ 8).

(3) Podniky (zařízení) uvedené v odstavci 1 jsou povinny koordinovat svou práci s opatřeními orgánů hygienické a protiepidemické služby a řídit se při tom jejich pokyny.

(1) O hubení škodlivých živočichů plynnými jedy (dále jen „plynování jedy”) musí být zpraven nejméně 48 hodin před zahájením okresní hygienik. Okresní hygienik potvrdí na opise oznámení, že bylo podáno včas.

(2) Oznámení musí obsahovat

(3) Plynování jedy smí být zahájeno, jestliže okresní hygienik jeho provedení ve lhůtě uvedené v odstavci 1 nezakázal; okresní hygienik může plynování zakázat zejména tehdy, lze-li škodlivé živočichy vyhubit jinak než plynnými jedy. V téže lhůtě může okresní hygienik plynování vázat na zvláštní podmínky. Zvláštní podmínky stanoví okresní hygienik, zejména jde-li o plynování kyanovodíkem (§ 48).

(4) Nárazové plynování jedy v plynových komorách železniční dopravy, které v obecném zájmu, zejména z důvodů protiepidemických, musí být provedeno neprodleně a které nelze předem oznámit ve lhůtě uvedené v odstavci 1, oznámí podniky (zařízení) okresnímu hygienikovi nejpozději při zahájení, a do podle okolností telefonicky; v oznámení uvedou místo plynové komory, druh a množství plynovaných předmětů, druh jedu, kterého má být použito, a jméno vedoucího pracovníka.

(1) K plynování jedy smí být použito jen plynu s přísadou dostatečného množství varovné látky.

(2) K plynování jedy, při němž by použitím plynu s přísadou varovné látky mohlo dojít ke znehodnocení ovoce a zeleniny, a k plynování ovocných stromků lze použít čistého kyanovodíku, je-li zabezpečeno řádné provádění a sledování zostřených ochranných a bezpečnostních opatření uvedených ve zvláštních podmínkách, které stanovil okresní hygienik podle § 45 odst. 3.

(1) Vedoucí pracovník musí zajistit, aby objekty, ve kterých se má provádět plynování jedy, byly včas opuštěny lidmi a zvířaty. Okresní hygienik může ve výjimečných případech povolit, aby plynují-li se jedy jen některé prostory objektu, byly lidmi a zvířaty opuštěny pouze tyto prostory; zkouškou provedenou pomocí slzních nebo dráždivých plynů však musí být bezpečně prokázáno, že zdi, stropy a podlahy těchto prostor nepropouštějí plyn.

(2) Místnosti, které s plynovými prostorami bezprostředně souvisí, a to nejen ty, které jsou v témže podlaží, ale i místnosti nad nimi a pod nimi musí být po celou dobu plynování stále a řádně větrány. Není-li to možné, musí být tyto místnosti opuštěny lidmi i zvířaty v každém případě.

(3) Z plynovaných prostor musí být odstraněny poživatiny, tabákové výrobky, léčiva a všechny zdravotnické potřeby a podle druhu jedu, kterého má být použito, též nádoby s vodou, vlhké a mokré předměty, jakož i předměty, z nichž zbytky plynu nelze snadno odstranit větráním ani jinými mechanickými způsoby. To platí i pro místnosti, které bezprostředně sousedí s plynovanými prostorami, nelze-li zabezpečit jejich stálé a řádné větrání po celou dobu plynování. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na skladiště poživatin nebo předmětů běžného užívání, pokud jedy, kterých má být použito, jsou pro tento účel připuštěny orgány hygienické a protiepidemické služby.

(4) Má-li být prováděno plynování jedy v objektech stojících v bloku, musí být zkouškou uvedenou v odstavci 1 zjištěno, zda hraniční zdi k sousedním objektům nepropouštějí plyn. Nelze-li možnost pronikání plynu bezpečně vyloučit, platí pro místnosti objektů, které bezprostředně sousedí s plynovanými prostorami, obdobně ustanovení odstavců 2 a 3.

(1) Plynované objekty musí být bezpečně zajištěny proti unikání plynu navenek. Zejména musí být dokonalým utěsněním zabezpečeny střechy, klíčové dírky, skuliny v oknech, ve dveřích, stěnách, přepážkách a kolem potrubí, výpusti, zařízení pro odvádění odpadních látek do ovzduší (jako komíny, kamna s tahem do komína, větrací průduchy a ventilační zařízení), stoupací šachty a vodovody bez sifonu.

(2) V plynovaných objektech musí být před použitím plynů hořlavých a výbušných uhašen oheň, odstraněn nevyhaslý popel, vypojeno elektrické zařízení ze sítě a uzavřen hlavní přívod svítiplynu. Při použití vysoce výbušných plynů musí mít pracovníci boty s gumovou podešví a i jinak vyhovující bezpečnostním předpisům.

(1) Po zaplynování jedy musí být vchody do plynovaných objektů uzamčeny, popřípadě jinak bezpečně uzavřeny. Klíče těchto objektů musí být až do úplného skončení plynování uloženy u vedoucího pracovníka.

(2) Vchody do objektů plynovaných jedy musí být zalepeny a opatřeny varovnými nápisy „Čištění jedovatým plynem — životu nebezpečno!”; nad tímto nápisem musí být v přiměřené velikosti zobrazení lebky se skříženými hnáty. Varovné nápisy musí být vytištěny výrazným písmem a výška jednotlivých písmen musí být nejméně 6 cm. Nápisy se odstraní až po uvolnění plynovaných objektů (§ 52 odst. 3).

(3) Po dobu působení plynu musí být ke vchodům do plynovaných objektů postavena hlídka.

(1) Po uplynutí doby potřebné k řádnému působení jedovatého plynu musí být plynované objekty dokonale větrány. Větrání musí být prováděno postupné, tak aby neunikala do ovzduší najednou velká množství plynu. Je-li to podle povahy plynu a podle povětrnostních poměrů nutné, musí být v plynovaných objektech udržována teplota potřebná pro řádné větrání.

(2) Při větrání se musí postupovat tak, aby unikajícím plynem nebyly zamořeny sousední objekty, které nebyly plynovány. Než se započne s větráním, musí být proto v nejbližším okolí plynovaných objektů uzavřena všechna okna a dveře na dobu přiměřeně dlouhou s ohledem na povahu plynu, kterého bylo použito.

(3) Plynované objekty smějí být uvolněny teprve tehdy, je-li chemickou zkouškou bezpečně prokázáno, že v nich nejsou zbytky plynu v koncentraci škodící zdraví. Způsob provádění této chemické zkoušky se stanoví v pracovních pokynech vydaných podle § 23.

(4) Místnosti s plynovanými prostorami bezprostředně sousedící, které byly opuštěny lidmi a zvířaty, mohou být uvolněny ihned po zahájení větrání plynovaných prostorů, je-li zkouškou podle odstavce 3 bezpečně prokázáno, že do nich nepronikl plyn v koncentraci škodící zdraví.

(5) Poživatiny, které přišly do styku s jedovatým plynem, smějí být dány do oběhu jen se souhlasem krajského hygienika, který dá provést potřebná laboratorní vyšetřování; těchto poživatin může být použito ke krmení zvířat jen se souhlasem orgánů veterinární služby.

(1) Plynování železničních vozů a jiných dopravních prostředků jedy — pokud nejde o plynování v plynových komorách — musí být prováděno v dostatečné vzdálenosti od obytných budov a od budov a prostor, v nichž jsou lidé nebo zvířata; lodi, ve kterých se provádí plynování jedy, nesmějí bezprostředně sousedit s jinými loďmi.

(2) V ostatním platí pro plynování železničních vozů, lodí a jiných dopravních prostředků obdobně ustanovení §§ 45 a 47 až 52.

(1) Nástrahy pro hubení hlodavců pevnými nebo kapalnými jedy (dále jen „nástrahy”) je dovoleno připravovat pouze v místnostech s dobře fungujícím větracím zařízením nebo na volných prostranstvích. K nástrahám musí být vždy zamezen přístup nepovolaným osobám a hospodářským a domácím zvířatům. Nádobí určeného pro přípravu nástrah nesmí být používáno k jiným účelům s výjimkou mořicích bubnů, kterých se používá k moření obilí.

(2) Nástrahy musí být vkládány buď do nor hlodavců nebo do zvláštních skříněk. Skříňky s nástrahami musí být uzamčeny a opatřeny nápisem „Pozor jed — životu nebezpečné!”. Nory hlodavců v uzavřených prostorách musí být po vložení nástrah pevně ucpány.

(3) Místa pro položení nástrah musí být volena tak, aby v žádném případě nedošlo ke smíšení jedu s poživatinami nebo s krmivy. Okolí těchto míst musí být po dobu hubení hlodavců kontrolováno. V uzavřených prostorách musí být zbytky jedu, které byly hlodavci zaneseny mimo nory nebo skříňky, pravidelně odstraňovány a těla uhynulých hlodavců bez průtahu sebrána a spálena. Těla uhynulých hlodavců nesmějí být v žádném případě zakopána.

(4) Vchody do prostor, jakož i pozemky, kde se provádí hubení hlodavců, musí být po položení nástrah označeny varovnými nápisy. Vedoucí pracovník je povinen poučit osoby, které mají přístup k těmto místům, na nebezpečí jedu pro lidi, zvláště děti, a pro zvířata.

(5) Jakmile je skončeno hubení škodlivých hlodavců, musí vedoucí pracovník učinit opatření, aby jed, kterého bylo použito v uzavřených prostorách, byl bezpečně zneškodněn.

(1) Hubení plynnými (dýmotvornými) nebo kapalnými látkami škodlivými zdraví je dovoleno provádět jen v prostorách, které byly opuštěny lidmi a zvířaty a z nichž byly odstraněny poživatiny, tabákové výrobky, léčiva a zdravotnické potřeby. Odchylky z tohoto ustanovení mohou být povoleny orgány hygienické a protiepidemické služby pro skladiště poživatin nebo předmětů běžného užívání.

(2) Při hubení plynnými (dýmotvornými) látkami a aerosoly musí být utěsněna okna, dveře, průduchy, spáry a jiné otvory tak, aby látka, které bylo použito, nepronikala mimo prostory, v nichž se provádí hubení. Hubí-li se hlodavci plynnými prostředky v podpodlaží, musí být utěsněny všechny skuliny tak, aby plyn odtud neunikal. Je-li používáno prostředků hořlavých nebo výbušných, musí být provedena též opatření uvedená v § 50 odst. 2. Vchody do prostorů, v nichž se provádí hubení, musí být uzamčeny, popřípadě jinak bezpečně uzavřeny. Klíče musí být po celou dobu hubení v úschově u vedoucího pracovníka.

(3) O větrání prostor, ve kterých se provádělo hubení, platí obdobně ustanovení § 52 odst. 1. Prostory smějí být zpravidla uvolněny teprve tehdy, až zcela vymizel zápach po látce, které bylo použito.

(4) Obdobně platí též ustanovení § 52 odst. 5 o oběhu poživatin, které při hubení škodlivých živočichů přišly do styku s látkami škodlivými zdraví.

a) přesné označení objektu, v němž má být plynování prováděno,

b) výměru (kubaturu) objektu, popřípadě výměru (kubaturu) jednotlivých místností, a jde-li o skladiště, též druhy skladovaného zboží,

c) druh, přibližné množství a koncentraci jedů, kterých má být použito; má-li být použito čistého kyanovodíku (§ 48), musí být na tuto okolnost v oznámení zvláště výrazně poukázáno,

d) přípravné práce, které bude nutno provést, a dobu potřebnou k jejich provedení,

e) den a hodinu započetí plynování,

f) dobu působení jedu a dobu, jíž bude pravděpodobně zapotřebí k plynování,

g) bezpečnostní opatření, která budou učiněna,

h) jméno a bydliště vedoucího pracovníka.

(1) Při hubení pevnými látkami škodlivými zdraví musí být provedena opatření, aby nedošlo ke smíšení těchto látek s poživatinami a krmivy. Osoby, které mají přístup do prostor, v nichž se provádí hubení, musí být podle povahy látky, které bylo použito, upozorněny na nebezpečí pro zdraví lidí, zvláště dětí, a zvířat.

(2) Ustanovení § 54 odst. 5 platí i pro zneškodnění látek škodlivých zdraví.