Vyhláška ministerstva školství a kultury o vývozu kulturních památek a předmětů muzejní hodnoty

(1) O souhlas k vývozu chráněného předmětu může žádat vlastník (u národního majetku organizace, která jej má ve správě nebo v trvalém užívání), a jde-li o záznamní oběh v cizině ke kulturně propagačním účelům, také organizace, která takový podnik pořádá nebo obesílá.

(2) Žádost se podává trojmo u orgánu oprávněného udělit souhlas — a jde-li o vývoz národní kulturní památky u ministerstva školství a kultury — na předepsaném tiskopise, jehož vzor tvoří přílohu k této vyhlášce.

(1) Žadatel je povinen opatřit žádost odborným vyjádřením, které podle povahy věci podává buď krajské muzeum nebo krajská galerie (krajský vlastivědný ústav). Nemá-li příslušný krajský ústav odborníka specializovaného pro potřebný obor, dále v případech, kdy tento ústav sám hodlá uskutečnit vývoz chráněného předmětu, a rovněž tehdy, má-li žadatel bydliště v Praze,

podá vyjádření:	jde-li o:
Národní museum v Praze	chráněné předměty, pokud podle povahy věci nepřísluší jejich posouzení některému z dále uvedených odborných ústavů,
Národní galerie	díla výtvarných umění (umění malířského, grafického a sochařského)
Uměleckoprůmyslové museum v Praze	chráněné předměty z oboru umění užitého a uměleckých řemesel,
Archeologický ústav Československé akademie věd	chráněné předměty archeologické,
Státní knihovna Československé republiky v Praze	knihy včetně starých tisků a knih rukopisných,
Národní technické muzeum v Praze	chráněné předměty z oboru techniky, matematických a fyzikálních věd a chemie,
Poštovní muzeum v Praze	chráněné předměty z oboru poštovnictví a tvorby poštovních známek,
Vojenské historické muzeum v Praze	chráněné předměty vojenské a historické zbraně všeho druhu,
Státní židovské muzeum v Praze	památky židovské kultury.

(2) Odborný ústav, který podává odborné vyjádření, musí přitom uvážit, zda vývoz chráněného předmětu je možný z hlediska ostatních ústavů uvedených v odstavci 1; v případě potřeby si vyžádá jejich stanoviska.

(3) Své vyjádření poznamená posuzující odborný ústav na všechna vyhotovení žádosti (popřípadě i na identifikační přílohy) a jedno vyhotovení si ponechá jako doklad.

(4) Zjistí-li posuzující odborný ústav, že předmět, k jehož vývozu se žádá o povolení, není kulturní památkou ani předmětem muzejní hodnoty, uvede ve svém vyjádření, že se na daný předmět ustanovení zákonů č. 22/1958 Sb. a č. 54/1959 Sb. nevztahují a že tudíž udělení souhlasu k vývozu podle těchto předpisů není třeba. Jedno vyhotovení žádosti odevzdá odborný ústav žadateli pro příslušný celní orgán, druhé dva si ponechá jako doklad.

(5) V případech, kdy žadatelem není orgán státní správy, učiní posuzující odborný ústav opatření k tomu, aby posuzovaný předmět nemohl být zaměněn.

(1) Schvalující orgán vyznačí své rozhodnutí, učiněné na základě vyjádření příslušného odborného ústavu, na obě zbývající vyhotovení žádosti (popřípadě i na identifikační přílohy); při záznamním oběhu v cizině vyznačí současně lhůtu, do které má být chráněný předmět dovezen zpět. V případě, že souhlas k vývozu chráněného předmětu byl udělen, obdrží jedno vyhotovení žadatel jako doklad pro příslušný celní orgán, druhé si ponechá schvalující orgán; v případě, že souhlas k vývozu udělen nebyl, ponechá si schvalující orgán jako doklad vyhotovení obě.

(2) Schvalující orgán je oprávněn vyhradit si v kterémkoli případě přítomnost svého pověřeného zástupce při celním řízení (odbavení chráněného předmětu celnicí).

(1) Souhlas podle § 1 se nevyžaduje k vývozu chráněných předmětů do záznamního oběhu v cizině ke kulturně propagačním účelům, jestliže takový podnik pořádá nebo obesílá instituce pověřená ministerstvem školství a kultury; tato výjimka se nevztahuje na národní kulturní památky.

(2) Nejde-li o národní kulturní památky, může ministerstvo školství a kultury v odůvodněných případech povolit další výjimky z ustanovení této vyhlášky.