1. Občané jedné smluvní strany jsou co do způsobilosti zřídit nebo zrušit závěť o majetku, který je na území druhé smluvní strany, nebo o právech, která se tam mají uplatnit, jakož i co do způsobilosti nabývat dědictvím nebo odkazem takového majetku nebo takových práv, postaveni na roveň občanům druhé smluvní strany. Majetek a práva přecházejí na ně za podmínek stanovených pro vlastní občany žijící na území této smluvní strany.

2. Osvědčení o právních poměrech dědických, zejména potvrzení o nabytí dědictví nebo osvědčení vykonavatele závěti, která byla vydána příslušným orgánem jedné smluvní strany, mají tutéž důkazní moc na území druhé smluvní strany.