Ochrana družstevního hospodaření a družstevního majetku
Náhrada škody

(1) Je přední povinností družstevních orgánů vést družstevníky k socialistickému uvědomění ve všech vztazích týkajících se družstevního hospodaření, aby nedocházelo ke škodám na majetku v socialistickém družstevním vlastnictví a v družstevním užívání. K tomu slouží také morální a hmotná zainteresovanost družstevníka na výsledku jeho práce, na dodržování družstevní kázně, odpovědnost za způsobenou škodu a kárná opatření.

(2) Družstevníci jsou povinni chránit družstevní hospodářství a učinit vše, čeho je třeba k odvrácení hrozící škody nebo ke zmenšení škody již nastalé.

(1) Způsobí-li družstevník z nedbalosti družstvu škodu v souvislosti s plněním členských povinností, je povinen ji nahradit podle tohoto zákona.

(2) Družstvo je povinno prokázat družstevníkovi zavinění, pokud dále není stanoveno jinak.

(1) Způsobí-li družstevník škodu z nedbalosti, je povinen nahradit družstvu skutečnou škodu, nikoliv však to, co družstvu ušlo.

(2) Odpovídá-li družstvu za vzniklou škodu více družstevníků, určuje se výše náhrady škody pro každého zvlášť podle míry jeho zavinění. Při rozhodování o výši podílů jednotlivých družstevníků na náhradě není soud vázán návrhy účastníků.

(3) Výše náhrady nesmí přesáhnout u jednotlivého družstevníka částku rovnající se polovině jeho ročního příjmu z družstva za poslední rok před zjištěním škody.

(4) V odůvodněných případech může být výše náhrady škody určena nižší částkou než je skutečná škoda, popřípadě než je polovina ročního příjmu družstevníka z družstva za poslední rok před zjištěním škody, a při nepatrné míře zavinění může být náhrada škody prominuta.

(5) Při určení výše náhrady se přihlédne zejména k družstevníkovu poměru k práci a k družstevnímu vlastnictví, k jeho třídnímu původu, k míře zavinění, k společenskému významu škody, k osobním vlastnostem družstevníka a k jeho hospodářským poměrům.

(1) Výši náhrady škody, která má být požadována, určuje a o snížení, popřípadě prominutí náhrady škody rozhoduje členská schůze. Jde-li o snížení nebo prominutí přesahující částku 500 Kčs, je třeba souhlasu výkonného orgánu okresního národního výboru.

(2) Uzná-li družstevník závazek nahradit škodu v určené výši písemně, uhradí družstvo svou pohledávku v mezích stanovených předpisy o exekuci na plat srážkou z pracovního příjmu družstevníka; jinak družstvo uplatní svůj nárok u soudu.

(1) Byla-li družstevníkem z nedbalosti způsobená škoda spoluzaviněna také orgánem, funkcionářem nebo zástupcem družstva při výkonu jejich funkce, je družstevník povinen nahradit škodu v rozsahu odpovídajícím míře svého zavinění. Díl škody, který by takto nebyl družstevník povinen nahradit, uplatní družstvo proti tomu, kdo škodu spoluzavinil. Je-li jich více, řídí se jejich odpovědnost ustanovením § 41 odst. 2.

(2) Nebyla-li škoda způsobena z nedbalosti výlučně družstevníkem, neboť při ní spolupůsobila skutečnost, za kterou družstvo bez svého zavinění odpovídá, je družstevník povinen nahradit škodu rovněž podle míry svého zavinění.

(1) Převezme-li družstevník odpovědnost za hodnoty svěřené k vyúčtování zvláštní písemnou smlouvou, odpovídá za vzniklý schodek; této odpovědnosti se zprostí zcela, popřípadě zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela, popřípadě zčásti bez jeho zavinění.

(2) Zvláštní písemná smlouva může být uzavřena jen tehdy, vytvořilo-li družstvo družstevníku přiměřené pracovní podmínky. Tato smlouva může být podle pracovních podmínek omezena jen na určité hodnoty svěřené k vyúčtování.

(3) Družstevník, jemuž byly svěřeny hodnoty k vyúčtování zvláštní písemnou smlouvou, je povinen nahradit skutečnou škodu, pokud za ni odpovídá, v plné výši. Ustanovení § 41 odst. 3 a 4 v těchto případech neplatí. Náhradu škody může snížit pouze soud podle zásad stanovených v § 41 odst. 5.

(1) Družstevníci jsou povinni dodržovat družstevní kázeň.

(2) Družstevníku, který se dopustil kárného provinění hrubým nebo opětovným porušením družstevní kázně, může uložit příslušný družstevní orgán některé z kárných opatření, uvedených ve vzorových stanovách. Vedle tohoto kárného opatření nebo místo něho, připouštějí-li to stanovy, lze provinilému družstevníkovi zcela nebo zčásti odepřít výhody poskytované ze sociálního nebo kulturního fondu, nejde-li o dávky, které družstvo podle vzorových stanov nebo jiných předpisů poskytovat musí.

(4) Nepřevezme-li družstevník odpovědnost za hodnoty svěřené k vyúčtování zvláštní písemnou smlouvou, odpovídá za škodu, pokud mu družstvo prokáže zavinění a jen v rozsahu § 41 odst. 3 a 4.

(3) Případy drobného rozkrádání a jiného úmyslného poškozování družstevního majetku mohou být stíhány jako kárná provinění za podmínek stanovených zákonem č. 24/1957 Sb., o kárném (disciplinárním) stíhání rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví.

(4) Řízení podle odstavců 2 a 3 provádí představenstvo, a jde-li o člena představenstva nebo revizní komise, členská schůze.