Provádění prověrky nebo revize na místě

(1) Při provádění prověrky nebo revize na miste je účelné, aby se kontroloři obhlídkou podniku nebo organizace seznámili s jejich zařízením a provozy, které budou prověřovat, a s náplni činnosti příslušných pracovníků a tak se seznámili se stavem, činností a organizací práce v kontrolované jednotce. Tím si kontroloři zabezpečí, že prověrka nebo revize bude prováděna se znalostí skutečného stavu a že osobně poznají pracovníky, s nimiž při své práci přijdou ve styk a s nimiž si mohou přímo na pracovišti vyjasnit otázky, které mají význam pro provedení prověrky nebo revize.

(2) Vedoucí prověrkové nebo revizní skupiny odpovídá za organizaci práce, řízení a kontrolu činnosti členů prověrkové nebo revizní skupiny, odborníků, aktivistů atd. a podílí se zpravidla i na vlastní kontrolní práci. Dbá, aby byly dodržovány platné předpisy o zacházení s utajovanými skutečnostmi. Zabezpečuje, aby kontrolní práce probíhaly podle programu a aby bylo zajištěno dosažení účelu a cíle prověrky nebo revize nejúčinnější a nejhospodárnější cestou. Vedoucí dbá, aby z kontrolní práce byl odstraněn formalismus a šablonovitost (např. vyplňování různých dotazníků, vypracovávání obsáhlých zpráv, obsahujících převážně nekontrolovatelné údaje nebo úvahy apod.), které podrývají důvěru v kontrolní orgány, zatěžují pracovníky organizace i kontrolory a vedou k hromadění neužitečných a nepoužitelných materiálů. Vedoucí odpovídá za včasné a správné vypracování výsledných materiálů o prověrce nebo revizi, za jejich projednání s příslušnými orgány a za předání úplného materiálu vedoucímu kontrolního orgánu.

(1) Základní metodou kontrolní práce na místě je, že kontroloři získávají poznatky osobním prověřováním skutečného stavu věcí a jednání lidí a že v protokolech o prověrce nebo revizi uvádějí jen skutečnosti, o jejichž objektivní pravdivosti a správnosti se přesvědčili. Je nepřípustnou v protokole o prověrce nebo revizi uvádět domněnky a úvahy. Kontroloři pracují tak, aby mohli všechna svá zjištění prokázat konkrétním a hodnověrným materiálem.

(2) Kontroloři zabezpečují nejužší spolupráci s pracovníky kontrolované jednotky tím, že s vedoucím organizace projednají vhodnou formu, kterou pracující budou seznámeni, že v organizaci pracuje prověrková nebo revizní skupina a že mají možnost se na ni obracet se svými stížnostmi, oznámeními a náměty a budou vyzváni, aby kontrolním orgánům pomáhali.

(3) Podmínkou účinného průběhu a výsledku prověrky nebo revize je, aby kontroloři byli v soustavném styku s funkcionáři stranických, odborových a jiných masových organizací (ČSM, s výbory žen, uličními výbory apod.) a s pracovníky prověřované nebo revidované organizace. Běžně si u nich ujasňují prověřované otázky a ověřují výsledky své práce.

(4) Při kontrolní práci na místě si kontroloři všímají, zda směrnice, pokyny, příkazy, případně i jiné předpisy odpovídají současné etapě vývoje, soustřeďují průkazný materiál, odůvodňující změny platných předpisů a předkládají jej s příslušnými návrhy vyšším orgánům.

(5) Kontroloři dále zkoumají, zda v uplynulém období se neprojevovaly duplicity v kontrolní činnosti.

(6) Kontroloři nejsou oprávněni zasahovat do operativního řízení kontrolovaných organizací a nahrazovat jejich vedoucí; veškerá opatření provádějí jen jejich prostřednictvím.

(1) Významným předmětem prověrkové a revizní činnosti na místě je zjišťování příčin vyskytujících se závad a nedostatků. Přitom je zkoumána i činnost odpovědných pracovníků, zejména zda a do jaké míry zavinili zjištěné závady a nedostatky nesplněním nebo nedostatečným plněním svých povinností. Konkrétní a věcné prověření činnosti nebo nečinnosti pracovníků odpovědných za vznik a trvání závad je jednou z nejdůležitějších cest k odstranění závad a nedostatků a nejúčinnějším výchovným prostředkem pracovníků kontrolované organizace.

(2) Kontroloři prověřují jednání odpovědných pracovníků tak, že povinnosti, které těmto pracovníkům ukládají zákony, vládní nařízení a usnesení, usnesení národních výborů a jejich rad, směrnice, příkazy ministrů a vedoucích organizačních jednotek, statuty, organizační a pracovní řády, funkční náplně apod.; nebo které je nutno za daných okolností považovat za jejich normální povinnosti, porovnávají se skutečným jednáním příslušného pracovníka. Úkolem kontrolorů je uvádět v prověrkových nebo revizních materiálech řádně doložené konkrétní chyby v jednání pracovníků v poměru k jejich povinnostem, logicky je řadit za sebou tak, aby z jejich sledu jasně vyplynulo, že nesplnění konkrétní povinnosti pracovníkem bylo nutnou příčinou vzniku zjištěného nedostatku. Tím vést pracovníky kontrolované organizace k tomu, aby si uvědomili, jakých nedostatků se ve své práci dopustili a aby vytvářeli podmínky pro odstranění zjištěných závad a pro zabránění jejich opakování. Uvedený postup umožňuje dále kontrolorům předkládat vedoucím organizačních jednotek řádně odůvodněné návrhy, aby vyvodili kárné, majetkové a trestní důsledky proti odpovědným osobám, u nichž byla zjištěna závažná porušení povinností.