Vyhláška ministra státní kontroly, kterou se vydávají metodické pokyny pro kontrolní činnost

(1) Podmínkou pro správné zaměření kontrolní činnosti na řešení rozhodujících otázek a pro zajištění kvality a účinnosti kontrolní práce je, aby kontrolní orgány byly seznámeny s činností kontrolovaných organizačních jednotek a aby se na každou jednotlivou prověrku nebo revizi řádně připravily.

(2) Soustavné sledování činnosti kontrolovaných organizačních jednotek organizuje a řídí vedoucí kontrolního orgánu. Předpokladem soustavného sledování je seznámení se kontrolního orgánu se směrnicemi vytýčenými stranou a vládou pro další rozvoj národního hospodářství, řízeného ústředně nebo národními výbory, dále s příslušnými zákony, vládními nařízeními a usneseními, směrnicemi a jinými předpisy, příkazy ministrů, usneseními národních výborů a je jich rad, příkazy vedoucích výrobně hospodářských nebo jiných jednotek atd. Kontrolní orgány jsou v úzkém styku a využívají poznatků těch úseků své organizační jednotky, které provádějí ekonomickou kontrolu činnosti kontrolovaných jednotek, např. po zmatků úseku ekonomického náměstka, plánovací komise a finančního odboru rady národního výboru. Tak získávají přehled o výsledcích činnosti kontrolovaných jednotek, zejména o plnění plánu a rozpočtu a jak uspokojují potřeby společnosti. Studují rozbory, ze jména každoroční komplexní rozbory činnosti organizačních jednotek, zprávy a jiné materiály (např. zprávy pro kolegium ministra, pro národní výbor a jeho radu, pro ředitele organizace apod.), případně se účastní porad důležitých úseků své organizační jednotky,

(3) Kontrolní orgán vyhodnocuje základní příčiny oprávněných stížností, oznámení a podnětů pracujících, udržuje styk s příslušnými stranickými, odborovými a jinými masovými organizacemi a seznamuje se s jejich podněty a připomínkami, týkajícími se činnosti kontrolovaných jednotek; kontrolní orgány rad národních výborů využívají zejména poznatků a zkušeností členů národních výborů a stálých komisí.

(4) Kontrolní orgány spolupracují s jinými kontrolními orgány a využívají jejich poznatků, např. kontrolní odbory rad národních výborů poznatků krajských a okresních poboček Státní banky československé, oblastních orgánů Státního úřadu statistického, inspekcí, orgánů Státní arbitráže apod.

(1) Soustavným sledováním a rozborem stavu a vývoje činnosti kontrolovaných jednotek získává kontrolní orgán přehled o základních problémech a o nejzávažnějších závadách a nedostatcích v organizačních jednotkách. Na tomto základě provádí výběr aktuálních námětů pro prověrky a revize a vypracovává plán své činnosti.

(2) V období sestavování plátnu činnosti koordinuje kontrolní orgán svou prověrkovou a revizní činnost s kontrolní činností příslušných orgánů vnější a vnitřní kontroly. Při koordinaci zabezpečuje, aby jednotlivé kontrolní orgány navzájem spolupracovaly, radily se o vhodných námětech pro prověrky nebo revize, ve své činnosti se doplňovaly a využívaly výsledků své práce a zabránily duplicitám v kontrolní činnosti.

(3) Plán prověrek a revizí usměrňuje činnost kontrolního orgánu a je proto třeba sestavovat jej s potřebnou perspektivou a zejména zajistit, aby kontrolní orgán provedl revize v přímo podřízených jednotkách každoročně, popř. při velkém počtu podřízených organizačních jednotek v přiměřeně delších obdobích, nejméně však jednou za dva roky. Obsahuje i prověrky plnění opatření k nápravě, která byla uložena při předchozích prověrkách a revizích. Plán se pololetně, popř. čtvrtletně zpřesňuje a přizpůsobuje potřebě řešení aktuálních problémů. Má obsahovat organizační jednotky, v nichž mají být prověrky nebo revize provedeny, prověrkové nebo revizní téma a cíl prověrky nebo revize a časové období, v němž se prověrka nebo revize uskuteční. Ve zpřesněných plánech se uvádí jméno vedoucího prověrky nebo revize a počet kontrolorů, kteří prověrku nebo revizi provedou, a dále počet pracovníků odborných útvarů, kteří podle dohody s příslušnými orgány se zúčastní prověrky nebo revize, jakož i orgány, s nimiž kontrolní orgán svoji kontrolní činnost zkoordinoval a s nimiž sjednal spolupráci na prověrkách nebo revizích. Ve zpřesněných plánech se dále uvádí, které prověrky nebo revize budou provedeny ve spolupráci s aktivem pracujících.

(4) Plány schvaluje vedoucí organizační jednotky (ministr, ředitel apod., u národních výborů rada národního výboru), případně ekonomický náměstek zmocněný vedoucím organizační jednotky. Plán je pro kontrolní orgán závazný a jeho změny mohou být provedeny jen se souhlasem vedoucího, který plán schválil.

(1) Rozsah a hloubka přípravy, která předchází provedení jednotlivých prověrek a revizí, se řídí úrovní výsledků soustavného sledování činnosti kontrolovaných organizačních jednotek. Vlastní přípravu je nutno provádět podle konkrétních podmínek, vždy však s cílem, aby kontroloři, určení k provedení prověrky nebo revize, byli předem dokonale obeznámeni s problematikou kontrolovaných organizačních jednotek a s prověrkovým nebo revizním tématem.

(2) Organizovaný průběh vlastní přípravy zajišťuje plán přípravy, který vypracovává vedoucí prověrky nebo revize, zejména při rozsáhlejších prověrkách a revizích. Plán přípravy určuje pracovníky odpovědné za prostudování konkrétních materiálů a stanoví termíny, v nichž toto studium má být provedeno.

(3) Ve vlastní přípravě se kontroloři především seznamují s výkazy a rozbory výrobního, technického a ekonomického rázu, s materiály z předchozích prověrek a revizí vlastních i jiných orgánů, jakož i s ostatním materiálem, majícím vztah k činnosti a hospodářským výsledkům prověřované nebo revidované jednotky, vyhodnocují základní příčiny nedostatků, vyplývající z oprávněných stížností, oznámení a podnětů pracujících, jakož i z podnětů projednávaných na schůzích stranických, odborových a jiných masových organizací, technickoekonomických rad, uličních výborů apod., vztahujících se k prověřovaným nebo revidovaným otázkám.

(4) V průběhu vlastní přípravy kontroloři studují zákony, nařízení a usnesení vlády, národního výboru a jeho rady, příkazy ministrů a vedoucích ústředních orgánů a organizačních jednotek, směrnice, pokyny atd., týkající se prověrkového nebo revizního tématu. Kontroloři se dále seznamují s organizační strukturou prověřované nebo revidované jednotky, pracovní náplní a odpovědností vedoucích pracovníků a s nejdůležitějšími vztahy kontrolovaných jednotek k organizačním jednotkám, s nimiž spolupracují (např. s odběratelskými nebo dodavatelskými vztahy apod.). Součástí přípravy může být i studium technické a ekonomické literatury, souvisící s prověrkovým nebo revizním tématem.

(5) Kontrolní orgán využívá poznatků orgánů Státní banky československé a projednává s nimi případnou účast na vlastním provedení prověrky nebo revize a konkrétní účast na jejím závěru, především z hlediska hospodaření.

(6) Kontrolní orgán zapojuje v dohodě s vedoucími příslušných útvarů do přípravy dále pracovníky odborných útvarů vlastní organizační jednotky i jiných orgánů (např. oblastních orgánů Státního úřadu statistického, kontrolních orgánů podřízených jednotek, pracovníky odborů rad národních výborů, inspekcí apod.) a dohodne s nimi konkrétní úkoly při provádění prověrek a revizí.

(7) V přípravě na některé prověrky a revize je vhodné organizovat pro kontrolory speciální instruktáže ke složitým výrobním, technickým, ekonomickým a jiným otázkám, zejména takovým, v nichž kontroloři mají dosud málo zkušeností. K provedení instruktáží se doporučuje přibírat odborníky z jiných odborných útvarů, podniků, výzkumných ústavů, organizací, škol atd. K prohloubení přípravy slouží v závažných případech i průzkum provedený kontrolory přímo na místě, např. za účelem seznámení se s technologickými a jinými otázkami na jiném podniku se stejnou nebo obdobnou výrobou apod.

(1) Vedoucím prověrky nebo revize má být určen politicky a odborně nejzkušenější pracovník. Řídí a organizuje práci prověrkové nebo revizní skupiny při přípravě prověrky nebo revize i při práci na místě. Je povinen poskytovat kontrolorům praktickou pomoc a zajišťovat účinnost a hospodárnost jejich práce. Členy prověrkové nebo revizní skupiny jmenuje vedoucí kontrolního orgánu. Výběr členů prověrkové nebo revizní skupiny je nutno provést včas a přihlížet při něm k odborným zkušenostem a kvalifikaci kontrolorů. Kontrolorům je třeba určovat při přípravě i při vlastním provedení prověrky nebo revize úkoly, odpovídající pokud možno jejich speciálnímu zaměření.

(2) Vedoucí kontrolního orgánu a vedoucí prověrkové nebo revizní skupiny a její členové jsou povinni již při přípravě důkladně uvážit organizaci prověrky nebo revize a tak vytvářet předpoklady pro její včasné a hospodárné provedení a maximální účinnost. K tomuto cíli přispívají svými zkušenostmi i ostatní pracovníci kontrolního orgánu.

(1) Výsledky vlastní přípravy na jednotlivé prověrky nebo revize vedoucí kontrolního orgánu a vedoucí prověrkové nebo revizní skupiny shrnou a vyhodnotí za účasti pracovníků kontrolního orgánu, aby se tak v plné míře uplatnily jejich zkušenosti, návrhy a náměty. Výsledkem přípravy má být ucelená a konkrétní znalost daného prověrkového nebo revizního tématu a organizačních jednotek, na nichž prověrka nebo revize má být provedena a vytvoření spolehlivých podkladů pro sestavení programu prověrky nebo revize.

(2) Program prověrky nebo revize určuje závazně hlavní otázky, které má prověrková nebo revizní skupina na místě prověřit. Program musí práci kontrolorů usměrňovat a jejich pozornost soustřeďovat na hlavní otázky prověrky nebo revize a zajišťovat, že bude dosaženo splnění vytčeného cíle prověrky. Jednotlivé body programu musí být výstižné, jasné a stručné. Rozsah programu musí odpovídat počtu kontrolorů a časovému fondu, stanovenému pro provedení prověrky nebo revize.

(3) Má-li být prověrka nebo revize provedena současně více orgány (např. tematická prověrka nebo revize resortní kontrolou a podnikovou kontrolou nebo kontrolním odborem rady krajského národního výboru a kontrolními odbory rad okresních národních výborů), vypracovává se typový program prověrky nebo revize, zajišťující její jednotné provedení.

(4) Program prověrky nebo revize schvaluje vedoucí kontrolního orgánu.

(1) Při provádění prověrky nebo revize na miste je účelné, aby se kontroloři obhlídkou podniku nebo organizace seznámili s jejich zařízením a provozy, které budou prověřovat, a s náplni činnosti příslušných pracovníků a tak se seznámili se stavem, činností a organizací práce v kontrolované jednotce. Tím si kontroloři zabezpečí, že prověrka nebo revize bude prováděna se znalostí skutečného stavu a že osobně poznají pracovníky, s nimiž při své práci přijdou ve styk a s nimiž si mohou přímo na pracovišti vyjasnit otázky, které mají význam pro provedení prověrky nebo revize.

(2) Vedoucí prověrkové nebo revizní skupiny odpovídá za organizaci práce, řízení a kontrolu činnosti členů prověrkové nebo revizní skupiny, odborníků, aktivistů atd. a podílí se zpravidla i na vlastní kontrolní práci. Dbá, aby byly dodržovány platné předpisy o zacházení s utajovanými skutečnostmi. Zabezpečuje, aby kontrolní práce probíhaly podle programu a aby bylo zajištěno dosažení účelu a cíle prověrky nebo revize nejúčinnější a nejhospodárnější cestou. Vedoucí dbá, aby z kontrolní práce byl odstraněn formalismus a šablonovitost (např. vyplňování různých dotazníků, vypracovávání obsáhlých zpráv, obsahujících převážně nekontrolovatelné údaje nebo úvahy apod.), které podrývají důvěru v kontrolní orgány, zatěžují pracovníky organizace i kontrolory a vedou k hromadění neužitečných a nepoužitelných materiálů. Vedoucí odpovídá za včasné a správné vypracování výsledných materiálů o prověrce nebo revizi, za jejich projednání s příslušnými orgány a za předání úplného materiálu vedoucímu kontrolního orgánu.

(1) Základní metodou kontrolní práce na místě je, že kontroloři získávají poznatky osobním prověřováním skutečného stavu věcí a jednání lidí a že v protokolech o prověrce nebo revizi uvádějí jen skutečnosti, o jejichž objektivní pravdivosti a správnosti se přesvědčili. Je nepřípustnou v protokole o prověrce nebo revizi uvádět domněnky a úvahy. Kontroloři pracují tak, aby mohli všechna svá zjištění prokázat konkrétním a hodnověrným materiálem.

(2) Kontroloři zabezpečují nejužší spolupráci s pracovníky kontrolované jednotky tím, že s vedoucím organizace projednají vhodnou formu, kterou pracující budou seznámeni, že v organizaci pracuje prověrková nebo revizní skupina a že mají možnost se na ni obracet se svými stížnostmi, oznámeními a náměty a budou vyzváni, aby kontrolním orgánům pomáhali.

(3) Podmínkou účinného průběhu a výsledku prověrky nebo revize je, aby kontroloři byli v soustavném styku s funkcionáři stranických, odborových a jiných masových organizací (ČSM, s výbory žen, uličními výbory apod.) a s pracovníky prověřované nebo revidované organizace. Běžně si u nich ujasňují prověřované otázky a ověřují výsledky své práce.

(4) Při kontrolní práci na místě si kontroloři všímají, zda směrnice, pokyny, příkazy, případně i jiné předpisy odpovídají současné etapě vývoje, soustřeďují průkazný materiál, odůvodňující změny platných předpisů a předkládají jej s příslušnými návrhy vyšším orgánům.

(5) Kontroloři dále zkoumají, zda v uplynulém období se neprojevovaly duplicity v kontrolní činnosti.

(6) Kontroloři nejsou oprávněni zasahovat do operativního řízení kontrolovaných organizací a nahrazovat jejich vedoucí; veškerá opatření provádějí jen jejich prostřednictvím.

(1) Významným předmětem prověrkové a revizní činnosti na místě je zjišťování příčin vyskytujících se závad a nedostatků. Přitom je zkoumána i činnost odpovědných pracovníků, zejména zda a do jaké míry zavinili zjištěné závady a nedostatky nesplněním nebo nedostatečným plněním svých povinností. Konkrétní a věcné prověření činnosti nebo nečinnosti pracovníků odpovědných za vznik a trvání závad je jednou z nejdůležitějších cest k odstranění závad a nedostatků a nejúčinnějším výchovným prostředkem pracovníků kontrolované organizace.

(2) Kontroloři prověřují jednání odpovědných pracovníků tak, že povinnosti, které těmto pracovníkům ukládají zákony, vládní nařízení a usnesení, usnesení národních výborů a jejich rad, směrnice, příkazy ministrů a vedoucích organizačních jednotek, statuty, organizační a pracovní řády, funkční náplně apod.; nebo které je nutno za daných okolností považovat za jejich normální povinnosti, porovnávají se skutečným jednáním příslušného pracovníka. Úkolem kontrolorů je uvádět v prověrkových nebo revizních materiálech řádně doložené konkrétní chyby v jednání pracovníků v poměru k jejich povinnostem, logicky je řadit za sebou tak, aby z jejich sledu jasně vyplynulo, že nesplnění konkrétní povinnosti pracovníkem bylo nutnou příčinou vzniku zjištěného nedostatku. Tím vést pracovníky kontrolované organizace k tomu, aby si uvědomili, jakých nedostatků se ve své práci dopustili a aby vytvářeli podmínky pro odstranění zjištěných závad a pro zabránění jejich opakování. Uvedený postup umožňuje dále kontrolorům předkládat vedoucím organizačních jednotek řádně odůvodněné návrhy, aby vyvodili kárné, majetkové a trestní důsledky proti odpovědným osobám, u nichž byla zjištěna závažná porušení povinností.

(1) Při volbě způsobu opatřování dokladů vycházejí kontroloři z konkrétních podmínek a přísně dbají zásady účelnosti. Přikládají k prověrkovým nebo revizním materiálům jen doklady nezbytně nutné, aniž by tím však oslabovali průkaznost kontrolních zjištění. Kontroloři vycházejí při volbě způsobu opatřování dokladů z těchto zásad:

(2) Doklady vypracovávají pro prověrkovou nebo revizní skupinu zásadně pracovníci kontrolované organizace a odpovídají za jejich správnost. Doklady jsou adresovány kontrolnímu orgánu. Je nepřípustné, kromě případů dále výslovně uvedených, aby si kontroloři vyhotovovali doklady sami. Aby byla ulehčena práce s přípravou dokladů, projedná kontrolor předběžně s příslušnými pracovníky nejvhodnější formu a obsah dokladů. Při stanovení termínu pro vypracování dokladů je třeba vycházet z reálných možností pro jejich přípravu a sestavení.

(1) O skutečnostech, které vyžadují speciálních znalostí, vyžádá si vedoucí prověrkové skupiny se souhlasem svého vedoucího expertizu. Prověrkové skupiny mohou spolupracovat s odborníky, vyžádat si laboratorní analýzy a zkoušky a zajistit odebrání výrobních vzorků za své osobní účasti. Výrobní vzorky, pokud to jejich povaha dovoluje, kontroloři vrátí prověřované organizaci, jakmile jich není dále potřeba pro další řízení.

(2) Expertizy a doklady o výsledcích laboratorních analýz a zkoušek, obsahující stanovisko orgánu, od něhož expertiza byla vyžádána nebo který provedl analýzu či zkoušku, se přikládají k protokolu, v němž se kontroloři odvolají na jejich obsah.

(3) Velmi účinným a průkazným dokladovým materiálem, jehož je často možno velmi dobře využít i k okamžitému zjednávání nápravy, jsou fotografické snímky, např. o skladování materiálu, zařízení, o stavu výrobních prostorů a pracovišť apod. a fotokopie originálních dokladů. Fotografický snímek musí být označen údaji o předmětu a čase snímku, podepsán odpovědnými osobami a opatřen razítkem kontrolované organizace.

(1) Doklady, které kontroloři přikládají k prověrkovým nebo revizním materiálům, musí být podepsány odpovědnou osobou, datovány a opatřeny razítkem kontrolované organizace a doložkou o správnosti např. opisu, výpisu apod.

(2) Účelnost při vyžadování dokladů kontroloři zajišťují tím, že promyšleně a z hlediska využitelnosti dokladů v prověrkovém nebo revizním materiálu přejímají jen doklady nezbytně potřebné. Počet dokladů snižuje, když se kontroloři zaměřují především na závažné a zásadní nedostatky a dávají vedoucím pracovníkům podněty, aby drobné závady odstraňovali operativně již v průběhu prověrky nebo revize.

(1) Písemný materiál o prověrce nebo revizi je nutno vypracovat jako podklad opatření pro zjednání nápravy zjištěných závad a nedostatků a ke splnění povinnosti zanechat v kontrolované organizaci záznam (protokol, příkaz vedoucího organizace) o provedené prověrce nebo revizi.

(2) Způsob vypracování výsledných materiálu o prověrce nebo revizi je podřízen základnímu cíli veškeré prověrkové a revizní činnosti, jímž je urychlené a účinné zjednání nápravy a důsledné odstranění zjištěných závad a nedostatků. Vypracování výsledných materiálů musí být proto oproštěno od zbytečné administrativy a průtahů, které oslabují účinnost kontrolní práce. Písemný výsledný materiál je podkladem pro zevšeobecnění kontrolních výsledků (na poradách, v tisku apod.) a umožňuje vedoucím ostatních organizací odstraňovat obdobné nedostatky v práci jejich organizací; orientuje a usměrňuje činnost jiných kontrolních orgánů, které mají využívat a navazovat na předchozí prověrky nebo revize; je i prostředkem k posouzení kvality práce kontrolorů.

(1) Velmi účelným způsobem zpracování výsledků prověrek a revizí je sestavení protokolu o prověrce nebo revizi jako základního dokladu. V zájmu jednotnosti všechny kontrolní orgány používají pro tuto formu zpracování výsledků prověrky nebo revize jednotného označení „Protokol o prověrce (revizi)”.

(2) Protokol o prověrce nebo revizi kontroloři vypracují vždy, mají-li být vyvozeny proti odpovědným pracovníkům důsledky kárné, majetkové nebo trestní.

(3) Protokol o prověrce nebo revizi shrnuje výsledky prověrky nebo revize a opíraje se o spolehlivé doklady, uvádí nedostatky a závady, jejich příčiny, spočívající zejména v nedodržování nebo porušování povinností, uložených příslušným pracovníkům, jakož i pracovníky, kteří jsou odpovědni za vznik a trvání závad a nedostatků. Kontroloři dále uvedou konkrétně právní předpisy, které byly odpovědnými osobami porušeny a důsledky jejich nesprávného jednání, např.; vzniklou škodu a její výši apod.

(4) Obsah protokolu musí být pravdivý a přesný, srozumitelný a stručný, nemá být zatížen popisem méně významných nebo všeobecně známých skutečností. Závady v něm musí být uváděny adresně v souvislosti s činností konkrétních osob. Při sestavování protokolu musí být kontroloři zásadoví, uvádět chyby a nedostatky bez ohledu na to, kým byly způsobeny, a přísně objektivně brát v úvahu veškeré okolnosti a souvislosti, které měly vliv na vznik a trvání nedostatků.

(5) Protokol nesmí obsahovat úvahy, domněnky, neprověřené okolnosti apod., nýbrž jen skutečnosti kontrolory spolehlivě a všestranně zjištěné a doložené věrohodnými doklady.

(6) Kontrolní zjištění uvádějí se v protokole podle jednotlivých bodů programu, a to u každé otázky; uceleně.

(7) Kontroloři jsou povinni v protokolech uvádět nedostatky v řídící a kontrolní práci vedoucích pracovníků, zejména zda kontrolují stav plnění úkolů přímo na pracovištích a jaká je kvalita a účinnost opatření, která učinili k odstranění nedostatků.

(8) Je nepřípustné, aby kontroloři v protokole uváděli funkční odpovědnost pracovníků. Funkční odpovědnost činí pracovníky odpovědnými jen z titulu funkce, kterou zastávají, aniž je u každého pracovníka přesně uvedeno, jaké povinnosti mu byly uloženy a kterým konkrétním a řádně doloženým jednáním je porušil.

(9) Prověřené dobré zkušenosti, pokrokové pracovní metody, kladné poznatky o zjednodušování a zlevňování aparátu apod. mohou být v protokole uvedeny, je-li účelné navzájem porovnat, organizace, závody, cechy apod., které pracují za obdobných podmínek a docilují různých výsledků. Jinak kontroloři kladné zkušenosti a poznatky jen shromažďují pro jejich zevšeobecnění.

(10) Závady a nedostatky v činnosti pracovníků nadřízených organizací se v protokole neuvádějí. Kontroloři však soustřeďují průkazný materiál, jehož využijí při prověrce nebo revizi nadřízených organizací, pokud patří do jejich oboru působnosti, nebo jej předají vedoucímu kontrolního orgánu nadřízené organizace, případně ministerstvu státní kontroly, jestliže by dané otázky ani tyto orgány nemohly úspěšně řešit.

(11) Kontroloři při sestavování protokolu přihlížejí k výsledkům předchozích prověrek a revizí a vyhodnocují v něm zejména nesplnění úkolů, které z nich vyplynuly pro vedoucí pracovníky.

(12) Protokol podepisují všichni členové prověrkové nebo revizní skupiny.

(1) Příkaz vedoucího pracovníka k odstranění zjištěných závad a nedostatků obsahuje dvě základní části: zjišťovací (konstatační) a přikazovací.

(2) Zjišťovací část příkazu obsahuje stručné vylíčení zjištěných hlavních nedostatků, příčin jejich vzniku a jména pracovníků, kteří jsou za ně odpovědni.

(3) Přikazovací část příkazu vychází ze zjišťovací části a vedoucí pracovník v ní ukládá pracovníkům, odpovědným za příslušné pracovní úseky činnosti kontrolované organizační jednotky jasně, adresně a konkrétně formulované úkoly a stanoví termíny jejich provedení.

(4) Obsah příkazu je připravován vedoucím kontrolované organizace již v průběhu prověrky, nebo revize a je projednáván za účasti kontrolorů. Přitom využívají v nejširší míre iniciativy a zkušeností pracujících a vytvářejí podmínky pro jejich bezprostřední zainteresování na opatřeních, která mají být učiněna k zjednání nápravy. Vedoucí pracovník vydává příkaz pravidelně na poradě, které se účastni kontroloři, vedoucí a případně další pracovníci, u nichž je účelné, aby byli obeznámeni s výsledky prověrky nebo revize, a funkcionáři organizací KSČ, ROH, ČSM apod. Vedoucí pracovník na poradě zhodnotí zjištěné závady a nedostatky, jejich příčiny a vysvětlivky odpovědných osob, projedná opatření k nápravě a vydá příkaz k odstranění zjištěných nedostatků.

(1) Před podpisem protokolu vedoucími pracovníky prověřované nebo revidované organizace kontroloři je seznámí s obsahem protokolu v rozsahu, vyplývajícím z jejich pravomoci a odpovědnosti. Vedoucí pracovnici (např. ředitelé, vedoucí odborů rad národních výborů apod.) budou seznámeni s obsahem celého protokolu a ostatní pracovníci jen s těmi částmi protokolu, které se týkají jejich odpovědnosti za vznik nebo trvání zjištěných nedostatků. Rozsah, v němž pracovníci kontrolované organizace byli seznámeni s obsahem protokolu, se uvádí v jeho závěru; příslušní pracovníci potvrdí svým podpisem, že s obsahem protokolu byli seznámeni.

(2) Pokud je v protokole o prověrce nebo revizi, který již byl podepsán, třeba provést opravy nebo změny, neprovádějí je kontroloři v textu protokolu, nýbrž až za podpisy osob, které byly s protokolem seznámeny. Kontroloři s provedenými změnami seznámí pracovníky, jichž se týkají, a tyto osoby svým podpisem potvrdí, že s úpravou protokolu byly obeznámeny a v případě potřeby doplní své vysvětlivky.

(1) K protokolu o prověrce nebo revizi kontroloři vyžadují od odpovědných osob vždy písemné vysvětlivky, pokud podle části VIII nebyl sjednán s prokurátorem jiný postup. V ostatních případech, souhlasí-li s tím vedoucí organizační jednotky a je-li to podle okolnosti konkrétního případu účelné a vhodné, mohou odpovědné osoby podat vysvětlivky ústně.

(2) Vysvětlivky je účelné vyžadovat již v průběhu prověrky nebo revize, jakmile kontrolorům je daná otázka jasná.

(3) Kontroloři musí dbát, aby odpovědní pracovníci, kterým přísluší právo uvést ve vysvětlivkách vše, co považují za vhodné, se vyjádřili především jasně a konkrétně k nedostatkům, za něž jsou činěni odpovědnými. Jestliže odpovědná osoba ve vysvětlivkách vyvrací kontrolní zjištění, kontroloři tvrzení odpovědné osoby prověří. Zjistí-li, že námitky byly odůvodněné, zpřesní v dodatku k protokolu příslušné jeho části, seznámí s nimi odpovědné osoby a vyžádají si od nich nové vysvětlivky. Bude-li zjištěno, že údaje v protokole jsou správné, kontroloři prokáží odpovědné osobě správnost svého zjištění a vyžádají si nové vysvětlivky.

(4) Podávání vysvětlivek odpovědnými osobami v průběhu prověrky nebo revize nezbavuje kontrolory povinnosti seznámit s obsahem protokolu o prověrce nebo revizi nebo s příslušnou jeho částí i pracovníky, kteří již podali vysvětlivky k dílčím kontrolním materiálům, a to proto, aby byli seznámeni s nedostatky ve své práci v jejich souvislosti s celkovými výsledky prověrky nebo revize. Odpovědný pracovník se pak může buď odvolat na své dříve podané vysvětlivky nebo je může podle svého uvážení doplnit.

(5) Jednotliví pracovníci jsou osobně odpovědni za zjištěné nedostatky. Není proto možno, aby byly podávány vysvětlivky několika osobami společně (kolektivní vysvětlivky) nebo vysvětlivky, v nichž se odpovědná osoba odvolává na vysvětlivky jiných pracovníků. Je proto nutno vyžadovat vysvětlivky osobní (individuální).

(6) Kontroloři musí podle okolností jednotlivého případu uvážit, zda je nutno, aby k podání vysvětlivek byla přizvána i odpovědná osoba, která v době provádění prověrky nebo revize již nepracuje v kontrolované organizaci.

(1) Realizace výsledků prověrek a revizí je vyvrcholením kontrolní činnosti, neboť znamená zjednání nápravy úplným a včasným odstraněním zjištěných nedostatků, provedením opatření bránících jejich opakováni, jakož i případným postižením odpovědných osob kárnými, majetkovými nebo trestními důsledky.

(2) Účinnost prověrkové a revizní činnosti vyžaduje, aby kontroloři působili na vedoucí pracovníky, aby zjištěné závady a nedostatky odstraňovali v největším rozsahu již v průběhu prověrky nebo revize. Z kontrolní činnosti je nutno vymýtit zbytečnou administrativu, průtahy v zjednávání nápravy a nehospodárnost a přejít k formám, které vedou k operativnímu odstraňování závad a které konkrétně pomáhají kontrolované organizaci. Operativnost v odstraňování nedostatků předpokládá, že kontroloři zvládli prověrkové nebo revizní téma a že jsou politicky i odborně na úrovni, která jim dovoluje, aby konkrétně a účinně radou a pomocí spolupracovali s odpovědnými pracovníky na přípravě jejich opatření, jimiž mají být odstraněny zjištěné závady nebo nedostatky.

(1) O výsledcích prověrek a revizí kontrolní orgány informují příslušné stranické a odborové funkcionáře a orgány a projednávají s nimi a vedoucími organizačních jednotek způsoby, jimiž pracující a občané budou seznámeni s výsledky kontrolní práce, např. na schůzích, aktivech apod. V závažných případech navrhují, aby výsledky prověrek nebo revizí byly projednávány v orgánech stranických, odborových apod., výborem nebo členskou schůzí atd. Na schůzích a aktivech pracujících, jichž se účastní příslušní vedoucí pracovníci (ředitelé atd.), popřípadě v závažných případech i vedoucí pracovníci nadřízených orgánů, se projednávají zjištěné závady a nedostatky v činnosti kontrolované organizace, příčiny nedostatků a návrhy na jejich odstranění, případně přijetí závazků jednotlivců či skupin pracovníků, jimiž konkrétně přispějí k odstranění závad, jakož i jiných způsobů, jimiž se pracující v největším rozsahu podílejí na zjednání nápravy a kontrole jejího provádění.

(2) Prostředkem k seznámení pracujících s výsledky kontrolní práce je i tisk např. podnikový, místní, celostátní, odborný, dále rozhlas i televize, v nichž se vhodným způsobem zveřejňují poznatky z kontrolní činnosti. Účinným prostředkem jsou i fotografie, které přesvědčujícím způsobem ukazují např. nepořádky na pracovištích, při uskladnění zařízení apod.

(3) Kontroloři doporučují nebo sami zajišťují, aby byly zevšeobecňovány kladné poznatky a zkušenosti a aby jich bylo využito ke zlepšování práce kontrolovaných i jiných organizaci.

(1) Zákony o trestním řízení soudním a trestním řízení správním ukládají státním orgánům a jiným orgánům, pokud plní úkoly státní správy a organizacím socialistického sektoru povinnost pomáhat orgánům činným v trestním řízení a národním výborům při plnění jejich úkolů, zejména s největším urychlením vyhovovat jejich dožádání a neprodleně oznamovat prokurátorům trestné činy nebo národním výborům přestupky, o nichž se dovědí. Tyto povinnosti se vztahují i na pracovníky kontrolních orgánů, kteří při prováděni prověrek a revizí zjišťují také skutečnosti, odůvodňující podezření, že pracovníci kontrolované organizace se dopustili trestného činu nebo přestupku.

(2) K zajištění splnění povinnosti spolupracovat a oznamovat trestné činy nebo přestupky prokurátorům a národním výborům při současném zabezpečení splnění povinností, které jsou platnými předpisy uloženy kontrolním orgánům, upravuje se v dohodě s ministrem vnitra a generálním prokurátorem styk kontrolních orgánů s prokurátory a orgány ministerstva vnitra způsobem dále uvedeným.

(1) Zjistí-li kontrolní orgány při provádění prověrky nebo revize skutečnosti, souvisící s otázkami programu prověrky nebo revize a nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin nebo závažný přestupek, projedná vedoucí prověrky nebo revize neprodleně případ s prokurátorem a dohodne s ním, které skutečnosti a v jakém rozsahu — s ohledem na stanovenou dobu trvání prověrky nebo revize — zjistí a dolož kontrolní orgány a které prokurátor, popřípadě orgány jim pověřené nebo dožádané. Vedoucí prověrky nebo revize projedná s prokurátorem též výsledky, prověrky nebo revize, pokud jde o zjištěnou trestnou činnost a dohodne s ním způsob předání materiálu prověrky nebo revize k dalšímu šetření, jakož i způsob vyžádání vysvětlivek od odpovědných osob.

(2) Materiál z prověrky nebo revize v rozsahu potřebném pro posouzení trestnosti jednání odpovědných osob (protokol nebo výpisy z protokolu, vysvětlivky odpovědných osob a ostatní potřebné doklady) předá vedoucí prověrky nebo revize příslušnému prokurátorovi a příjem si dá spolu se seznamem předávaného materiálu potvrdit.

(3) Při projednávání skutečností, nasvědčujících, podezření ze spáchání trestného činu nebo závažného přestupku, s prokurátorem a při předání materiálu z prověrky nebo revize prokurátorovi, je vedoucí prověrky nebo revize zproštěn povinnosti zachovávat státní, hospodářské nebo služební tajemství.

(4) Jestliže si prokurátor nevyžádá po skončení prověrky nebo revize neprodlené předání prověrkového nebo revizního materiálu, podává oznámení o podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku příslušné prokuratuře vedoucí organizační jednotky, jemuž jsou podřízeni kontroloři, kteří provedli prověrku nebo revizi. Týká-li se podezření vedoucího organizační jednotky, jemuž je podřízen kontrolní orgán, který zjištění provedl, informuje vedoucí kontrolního orgánu vedoucího nadřízené organizace, který pak podává oznámení prokuratuře.

(5) Zjistí-li kontrolní orgány při prověrce nebo revizi skutečnosti, nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin nebo přestupek, který však nesouvisí s otázkami programu prověrky nebo revize, vedoucí prověrky nebo revize oznámí podezření z trestného jednání zpravidla orgánům ministerstva vnitra v okresu, popřípadě v kraji nebo orgánům jimi pověřeným k dalšímu řízení.

(1) Je-li nezbytně nutno, aby prokurátoři nebo orgány ministerstva vnitra si vyžádali spolupráci kontrolních orgánů, upravuje se jejich vzájemný styk takto:
Generální prokuratura nebo ministerstvo vnitra požádá ministry a vedoucí ostatních ústředních úřadů a orgánů o provedení prověrky nebo revize kontrolními orgány ministerstev, ústředních úřadů a orgánů;
krajský prokurátor nebo náčelník krajské správy ministerstva vnitra požádá rady krajských národních výborů a vedoucí organizačních jednotek s krajskou nebo obdobnou působností o provedení prověrky nebo revize kontrolními odbory rad krajských národních výborů, popř. kontrolními orgány organizačních jednotek s krajskou nebo obdobnou působností;
okresní prokurátor nebo náčelník okresního oddělení ministerstva vnitra požádá rady okresních národních výborů a vedoucí organizačních jednotek s okresní nebo obdobnou působností o provedení prověrky nebo revize kontrolními odbory rad okresních národních výborů popř. kontrolními orgány organizačních jednotek s okresní nebo obdobnou působností.

(2) Stejným způsobem postupují prokurátoři a orgány ministerstva vnitra v případech vyžadování materiálů z prověrek a revizí, provedených kontrolními orgány. Kontrolní orgány jsou povinny jejich dožádání vyhovět.

(3) Kontrolní orgány jsou povinny upozorňovat prokuratury a orgány ministerstva vnitra i na jiná porušení zákonů a ostatních právních předpisů, která neodstranily ve vlastní působnosti.

(4) Kontroloři mohou při prověrkách a revizích požádat prokurátory, aby jim bylo umožněno použít právní dokumentace publikovaných právních předpisů, pokud se nemohli s příslušnou právní normou seznámit již v přípravě na prověrku nebo revizi.

(5) Rovněž soudy se mohou dohodnout s kontrolními orgány o zaslání materiálů z prověrek a revizí, případně o provedení prověrky nebo revize.