(1) Základní metodou kontrolní práce na místě je, že kontroloři získávají poznatky osobním prověřováním skutečného stavu věcí a jednání lidí a že v protokolech o prověrce nebo revizi uvádějí jen skutečnosti, o jejichž objektivní pravdivosti a správnosti se přesvědčili. Je nepřípustnou v protokole o prověrce nebo revizi uvádět domněnky a úvahy. Kontroloři pracují tak, aby mohli všechna svá zjištění prokázat konkrétním a hodnověrným materiálem.

(2) Kontroloři zabezpečují nejužší spolupráci s pracovníky kontrolované jednotky tím, že s vedoucím organizace projednají vhodnou formu, kterou pracující budou seznámeni, že v organizaci pracuje prověrková nebo revizní skupina a že mají možnost se na ni obracet se svými stížnostmi, oznámeními a náměty a budou vyzváni, aby kontrolním orgánům pomáhali.

(3) Podmínkou účinného průběhu a výsledku prověrky nebo revize je, aby kontroloři byli v soustavném styku s funkcionáři stranických, odborových a jiných masových organizací (ČSM, s výbory žen, uličními výbory apod.) a s pracovníky prověřované nebo revidované organizace. Běžně si u nich ujasňují prověřované otázky a ověřují výsledky své práce.

(4) Při kontrolní práci na místě si kontroloři všímají, zda směrnice, pokyny, příkazy, případně i jiné předpisy odpovídají současné etapě vývoje, soustřeďují průkazný materiál, odůvodňující změny platných předpisů a předkládají jej s příslušnými návrhy vyšším orgánům.

(5) Kontroloři dále zkoumají, zda v uplynulém období se neprojevovaly duplicity v kontrolní činnosti.

(6) Kontroloři nejsou oprávněni zasahovat do operativního řízení kontrolovaných organizací a nahrazovat jejich vedoucí; veškerá opatření provádějí jen jejich prostřednictvím.