(1) Významným předmětem prověrkové a revizní činnosti na místě je zjišťování příčin vyskytujících se závad a nedostatků. Přitom je zkoumána i činnost odpovědných pracovníků, zejména zda a do jaké míry zavinili zjištěné závady a nedostatky nesplněním nebo nedostatečným plněním svých povinností. Konkrétní a věcné prověření činnosti nebo nečinnosti pracovníků odpovědných za vznik a trvání závad je jednou z nejdůležitějších cest k odstranění závad a nedostatků a nejúčinnějším výchovným prostředkem pracovníků kontrolované organizace.

(2) Kontroloři prověřují jednání odpovědných pracovníků tak, že povinnosti, které těmto pracovníkům ukládají zákony, vládní nařízení a usnesení, usnesení národních výborů a jejich rad, směrnice, příkazy ministrů a vedoucích organizačních jednotek, statuty, organizační a pracovní řády, funkční náplně apod.; nebo které je nutno za daných okolností považovat za jejich normální povinnosti, porovnávají se skutečným jednáním příslušného pracovníka. Úkolem kontrolorů je uvádět v prověrkových nebo revizních materiálech řádně doložené konkrétní chyby v jednání pracovníků v poměru k jejich povinnostem, logicky je řadit za sebou tak, aby z jejich sledu jasně vyplynulo, že nesplnění konkrétní povinnosti pracovníkem bylo nutnou příčinou vzniku zjištěného nedostatku. Tím vést pracovníky kontrolované organizace k tomu, aby si uvědomili, jakých nedostatků se ve své práci dopustili a aby vytvářeli podmínky pro odstranění zjištěných závad a pro zabránění jejich opakování. Uvedený postup umožňuje dále kontrolorům předkládat vedoucím organizačních jednotek řádně odůvodněné návrhy, aby vyvodili kárné, majetkové a trestní důsledky proti odpovědným osobám, u nichž byla zjištěna závažná porušení povinností.