88/1959 Sb. — Vyhláška ministerstva financí o opatřeních týkajících se některých věcí užívaných organizacemi socialistického sektoru

§ 1

(1) Tato vyhláška se vztahuje na věci, které jsou ve vlastnictví fyzických osob nebo soukromých právnických osob a jsou zcela, popřípadě převážně užívány organizacemi socialistického sektoru k plnění jejich úkolů, a to na základě nájemního nebo jiného právního poměru, vzniklého přede dnem 25. března 1959.

(2) Tato vyhláška se nevztahuje na věci užívané na základě právních poměrů vzniklých podle vládního nařízení č. 50/1955 Sb., o některých opatřeních k zajištění zemědělské výroby, a na věci užívané jednotnými zemědělskými družstvy na základě právních poměrů vzniklých podle předpisů upravujících vztahy mezi těmito družstvy a jejich členy.

§ 2

Věc je užívána převážně organizacemi socialistického sektoru, jestliže tyto organizace v poměru k ostatním spoluuživatelům užívají větší část věci anebo spolu s ostatními uživateli celou věc po větší část užívací doby, anebo jestliže věc vzhledem k své povaze je převážně určena k úkolům, k nimž ji užívají organizace socialistického sektoru.

§ 3

Jiným právním poměrem, na základě něhož organizace socialistického sektoru užívá věcí uvedených v § 1 odst. 1 (dále jen „najatá věc”), rozumí se jiný, než nájemní poměr, opravňující organizaci věci užívat; přitom nezáleží, jde-li o právní poměr občanskoprávní (např. požívání, výpůjčka, půjčka) nebo právní poměr, který se řídí jinými předpisy než občanskoprávními (např. povolené předběžné užívání při vyvlastňovacím řízení, národní správa).

§ 4

(1) Organizace socialistického sektoru (dále jen „nájemce”) je povinna bez průtahu přezkoušet důvodnost dalšího trvání nájemních a jiných právních poměrů o věcech, na které se vztahuje tato vyhláška.

(2) Další trvání nájemních nebo jiných právních poměrů lze považovat za důvodné, vyžadují-li jejich zachování takové zvláštní hospodářské důvody, která nejsou v rozporu s obecným zájmem.

(3) Nejsou-li splněny podmínky podle odstavce pro další trvání nájemních a jiných právních poměrů je nájemce povinen neprodleně přistoupit k jejich zrušení podle příslušných předpisů právní poměr upravujících nebo, potřebuje-li věci nezbytně k plnění svých úkolů, k získání najatých věcí do socialistického vlastnictví podle této vyhlášky.

§ 5

(1) Zjistí-li nájemce po přezkoušení podle § 4, že další trvání nájemních nebo jiných právních poměrů je důvodné, nebo že je třeba získat najaté věci do socialistického vlastnictví, je povinen odděleně podle jednotlivých vlastníků věcí podat o tom oznámení ve dvojím vyhotovení podle připojeného vzoru (příloha)^*) nejpozději 30. června 1959 finančnímu odboru rady, okresního národního výboru, v jehož obvodu najatá věc je (dále jen „finanční odbor”); v oznámení uvede, zda bude žádat o získání najaté věci do socialistického vlastnictví podle této vyhlášky anebo z jakých důvodů zamýšlí pokračovat v dosavadním právním poměru.

(2) Žádost o udělení souhlasu ke koupi (§ 8 odst. 1) nebo žádost o vydání rozhodnutí o přechodu najaté věci do socialistického vlastnictví (§ 9 odst. 1 a § 11), podaná u finančního odboru ve lhůtě uvedené v odstavci 1, nahrazuje oznámení podle tohoto odstavce, pokud obsahuje všechny údaje, které mají být v oznámení uvedeny.

§ 6

Nakládání s najatými věcmi

(1) Pokud se v této vyhlášce nestanoví jinak, smí jiné osoby než nájemce nakládat s najatou věcí jen se souhlasem finančního odboru. Nakládáním se rozumí nakládání právní (např. darování, prodej, pronájem, zrušení pronájmu) i nakládání faktické (např. změna věci, demolice); povinnost udržovat a opravovat najatou věc není tím dotčena. Souhlas může být finančním odborem udělen jen tehdy, není-li udělení souhlasu v rozporu s obecným zájmem; před rozhodnutím vyslechne finanční odbor nájemce.

(2) Právní úkony, které jsou v rozporu s ustanovením odstavce 1, jsou neplatné (§ 3 odst. 2 nařízení).

(3) K pořízení na případ smrti o najatých věcech není třeba souhlasu finančního odboru.

§ 7

(1) Chce-li nájemce získat do socialistického vlastnictví najatou věc, kterou nezbytně potřebuje k plnění svých úkolů, může se pokusit ji získat od vlastníka koupí, jestliže najatou věcí jsou věci movité, jejichž cena činí nejvýše 10 000 Kčs, nebo věci nemovité v ceně nejvýše 50 000 Kčs.

(2) Cenou podle předchozího odstavce se rozumí u movitých věcí běžná cena podle platných předpisů, u staveb cena reprodukční, tj. cena rovnající se dnešním pořizovacím nákladům snížená o opotřebení (amortizaci) a u pozemků cena, za jakou se podobné pozemky prodávaly v místě 20. června 1939, přepočtená podle předpisů o peněžní reformě.^*) Rozhodnou je cena všech najatých věcí, které nájemci hodlají od téhož vlastníka získat do socialistického vlastnictví. Přitom se zvlášť posuzuje cena věcí movitých a zvlášť cena věcí nemovitých; tvoří-li však movité věci příslušenství věci nemovité (§ 27 obč. zák.), oceňují se společně s věcmi nemovitými.

(3) Kupní cena za najaté věci nesmí být u movitých věcí vyšší než běžná cena podle platných předpisů, u nemovitých věcí než cena určená podle předpisů o určování náhrady za vyvlastnění nemovitostí s přihlédnutím ke stavu jejich opotřebení;^**) ustanovení těchto předpisů o povolování výjimek se nepoužije. Kupní cena se snižuje o všechny náklady, které nájemci na věc vynaložili, ačkoliv k tomu nebyli podle platných předpisů povinni, avšak jen pokud tyto náklady nebyly nájemcům osobami k tomu podle těchto předpisů povinnými nahrazeny.

(4) U najatých věcí, které vlastníci získali podle předpisů o rozdělení konfiskovaného majetku, nesmí být kupní cena určená podle předchozího odstavce vyšší než cena, za niž vlastník věc získal, snížená o hodnotu opotřebení a zvýšená o cenu investic, vlastníkem na věc vynaložených a dosud trvajících. Ustanovení zvláštních předpisů,^*) podle nichž přídělce konfiskovaného majetku je povinen při jeho prodeji odvést část kupní ceny do státního rozpočtu, jsou nedotčena.

(5) Ustanovení předchozích odstavců vztahují se i na případy, kdy lidové výrobní družstvo úplatně nabývá věcí od svých členů místo koupí na základě rozhodnutí družstevního orgánu (§ 4 odst. 4 nařízení).

§ 8

(1) K platnosti kupní smlouvy je třeba souhlasu finančního odboru (§ 4 odst. 2 nařízení).

(2) Finanční odbor odepře souhlas s kupní smlouvou, zjistí-li zejména,

a) že nájemce najatou věc nezbytně nepotřebuje k plnění svých úkolů,

b) že předmětem koupě jsou věci v ceně převyšující částky uvedené v § 7 odst. 1,

c) že sjednaná kupní cena je vyšší, než připouští ustanovení § 7 odst. 3 a 4,

d) že jiný nájemce než ten, který sjednal kupní smlouvu, potřebuje najatou věc naléhavěji,

e) že předmětem koupě jsou věci, na něž se tato vyhláška nevztahuje.

(3) K platnosti nabytí věci na základě rozhodnutí družstevního orgánu lidového výrobního družstva (§ 7 odst. 5) je rovněž třeba souhlasu finančního odboru. Ustanovení odstavce 2 platí obdobně s tou odchylkou, že finanční odbor nemůže odepřít souhlas z důvodu uvedeného v odstavci 2 písm. a).

§ 9

(1) Odepře-li finanční odbor souhlas s kupní smlouvou z důvodu uvedeného v § 8 odst. 2 písm. c), rozhodne na základě žádosti nájemce (nájemců) o přechodu najaté věci do socialistického vlastnictví a o náhradě za ni; o výši náhrady platí obdobně ustanovení § 7 odst. 3 a 4. Totéž platí, jestliže nedošlo ke sjednání kupní smlouvy o najaté věci v ceně nepřevyšující částky uvedené v § 7 odst. 1.

(2) Podá-li žádost více nájemců téže věci z řad státního socialistického sektoru a nedohodnou-li se o tom, komu z nich má najatá věc přijít do správy, rozhodne finanční odbor jen o přechodu najaté věci do státního socialistického vlastnictví. Vyřešení otázky příslušnosti ke správě odkáže na řízení podle předpisů o správě národního majetku.^*) Náhradu (§ 9 odst. 1) proplatí organizace, které bude najatá věc svěřena do správy.

(3) Podá-li o téže věci žádost nájemce z řad státního socialistického sektoru a nájemce z řad jiného než státního socialistického sektoru a jsou-li u obou nájemců podmínky splněny, rozhodne finanční odbor, že najatá věc přechází do státního socialistického vlastnictví.

(4) Podá-li o téže věci žádost více nájemců z řad jiného než státního socialistického sektoru, rozhodne finanční odbor po uvážení všech okolností, do vlastnictví kterého nájemce má najatá věc přejít.

§ 10

(1) Nájemce vyplatí vlastníku kupní cenu (§ 7 odst. 3) popřípadě náhradu (§ 9 odst. 1) po právní moci rozhodnutí na bezúročný účet^**) vlastníka u státní spořitelny. Nabývá-li nájemce věci od spoluvlastníků, vyplatí jednotlivým spoluvlastníkům podíly z kupní ceny (náhrady) úměrné jejich spoluvlastnickým podílům na jejich bezúročné účty^**) u státní spořitelny.

(2) O uvolňování kupní ceny, popřípadě náhrady (§ 9 odst. 1) z bezúročného účtu platí obdobně ustanovení §§ 10 až 14 vyhlášky č. 206/1958 Ú. l., o úplatném nabývání věcí od soukromníků organizacemi socialistického sektoru. Ze složené kupní ceny (náhrady) může však být proplacena vlastníku v běžném roce volná částka jen ve výši 1000 Kčs; totéž platí o proplácení z bezúročného účtu vzniklého podle § 14 odst. 1 uvedené vyhlášky. Jestliže však má vlastník (věřitel) na bezúročném účte složeny částky z jiných prodejů, lze s výplatou částky 1000 Kčs započít teprve až budou vyčerpány veškeré částky získané z jiných prodejů.

(3) Lidové výrobní družstvo vyplatí svému členu na jeho bezúročný účet u státní spořitelny za jeho věci, které získalo rozhodnutím svého orgánu (§ 7 odst. 5), jen tu část úplaty která zbývá po odvedení příslušného podílu do fondu družstva.

§ 11

(1) Najatá věc, jejíž cena převyšuje příslušnou částku uvedenou v § 7 odst. 1, může být převedena do socialistického vlastnictví jen rozhodnutím finančního odboru na žádost nájemce, jestliže ji nájemce nezbytně potřebuje k plnění svých úkolů; o náhradě se rozhodne podle zvláštního prováděcího předpisu.

(2) Ustanovení § 9 odst. 2 až 4 platí i zde.

§ 12

(1) Při přechodu najaté věcí do státního socialistického vlastnictví zanikají podle zvláštních předpisů^*) zástavní práva a věcná břemena na najaté věci, a to dnem, kdy se najatá věc stává základním prostředkem organizace státního socialistického sektoru.

(2) Jiné organizace socialistického sektoru než organizace státního socialistického sektoru přejímají s najatou věcí, která přechází do jejich vlastnictví (§ 11), i závady na ní skutečně váznoucí a jsou je povinny vypořádat podle obecných předpisů. Je-li oprávněným za závady, fyzická osoba nebo soukromá právnická osoba, vypořádá se závada na jejich bezúročný účet u státní spořitelny podle jejich bydliště (sídla). Ustanovení § 10 odst. 2 platí i zde.

§ 13

Tato vyhláška vztahuje se i na případy, kde nájemce přede dnem 25. března 1959 uzavřel o najaté věci kupní smlouvu, která však do tohoto dne nenabyla ještě platnosti, a na případy, kde k návrhu nájemce bylo zahájeno o najaté věci vyvlastňovací řízení, toto však nebylo ke dni 25. března 1959 ještě pravomocně skončeno.

§ 14

Finanční odbor rozhoduje v řízení podle této vyhlášky podle obecných předpisů o řízení ve věcech správních. Finanční odbor rozhodne na základě ocenění provedeného odborem výstavby a vodního hospodářství, popřípadě odborem místního hospodářství, dopravy a obchodu nebo odborem zemědělství a lesního hospodářství rady okresního národního výboru. Před rozhodnutím si vyžádá stanoviska příslušných odvětvových odborů rady svého okresního národního výboru, popřípadě výkonných orgánů nadřízeného krajského národního výboru.

§ 15

Tato vyhláška nabývá účinnosti ode dne vyhlášení.