§ 1
V československé státní normě ČSN 01 0011 „Tvorba, evidence a vyhlašování technických podmínek“, uveřejněné ve vyhlášce č. 172/1959 Ú. l., se v čl. 31 doplňují údaje o přidělení písmen pro číslování TP o údaj:
„Místní hospodářství . . .N“ a v posledním odstavci škrtá se v rezervovaných písmenech písmeno „N“.
„Místní hospodářství . . .N“ a v posledním odstavci škrtá se v rezervovaných písmenech písmeno „N“.
§ 2
V československé státní normě ČSN 34 3100 „Pracovní a provozní předpisy pro elektrická zařízení“, uveřejněné ve vyhlášce č. 225/1957 Ú. l., se mění § 12 442 takto:
„Ochrany musí odpovídat § 10 108 a dalším Předpisům ESČ 1950 (viz též doplňky k těmto paragrafům, obsažené v ČSN 34 1330).
V místech, kde je vodovodní potrubí, jehož zemní odpor nepřesahuje 3 ohmy, lze ho použít pro zemnění za podmínek platných pro uzemňování na vodovod elektrických silnoproudých zařízení (viz ČSN 35 7705); při tom se musí užit též nulování, je-li v síti zavedena ochrana nulováním. Při připojování zařízení na síť se musí nejdříve připojit uzemnění a teprve potom zařízení. Při odpojování zařízení od sítě se nejdříve odpojí zařízení a teprve potom uzemnění.
Norma se dále doplňuje §§ 12 491, 12 492 a 12 493, které platí pro prohlídky elektrických zařízení vestavěných ve skříňových karosériích silničních vozidel; znění těchto paragrafů je uvedeno v ČSN 34 1330.
„Ochrany musí odpovídat § 10 108 a dalším Předpisům ESČ 1950 (viz též doplňky k těmto paragrafům, obsažené v ČSN 34 1330).
V místech, kde je vodovodní potrubí, jehož zemní odpor nepřesahuje 3 ohmy, lze ho použít pro zemnění za podmínek platných pro uzemňování na vodovod elektrických silnoproudých zařízení (viz ČSN 35 7705); při tom se musí užit též nulování, je-li v síti zavedena ochrana nulováním. Při připojování zařízení na síť se musí nejdříve připojit uzemnění a teprve potom zařízení. Při odpojování zařízení od sítě se nejdříve odpojí zařízení a teprve potom uzemnění.
Norma se dále doplňuje §§ 12 491, 12 492 a 12 493, které platí pro prohlídky elektrických zařízení vestavěných ve skříňových karosériích silničních vozidel; znění těchto paragrafů je uvedeno v ČSN 34 1330.
§ 3
V československé státní normě ČSN 35 3438 „Plynová relé“, uveřejněné ve vyhlášce č. 70/1957 Ú. l., se pod tab. I doplní:
„Hodnoty uvedené ve sloupci vinutí transformátoru pro AI platí pro transformátory s hliníkovým vinutím u typů vzniklých přímou náhradou mědi hliníkem při snížení výkonu podle ČSN 35 1121 z roku 1953. U transformátorů s hliníkovým vinutím podle ČSN 35 1121 z roku 1958, které jsou rovnocenné transformátorům s měděným vinutím, se volí plynové relé stejně jako u transformátorů s měděným vinutím.“
„Hodnoty uvedené ve sloupci vinutí transformátoru pro AI platí pro transformátory s hliníkovým vinutím u typů vzniklých přímou náhradou mědi hliníkem při snížení výkonu podle ČSN 35 1121 z roku 1953. U transformátorů s hliníkovým vinutím podle ČSN 35 1121 z roku 1958, které jsou rovnocenné transformátorům s měděným vinutím, se volí plynové relé stejně jako u transformátorů s měděným vinutím.“
§ 4
V časopise Normalizace č. 3/1960 jsou uveřejněny změny a doplňky následujících československých státních norem části žací lišty:
uveřejněných ve vyhlášce č. 245/1959 Ú. l.
| ČSN 47 5110 | „Nože kos“ |
| ČSN 47 5114 | „Kulová hlavice kosy“ |
| ČSN 47 5118 | „Prst žací lišty travní, řídké a střední“ |
| ČSN 47 5122 | „Dvojprst travní žací lišty“ |
| ČSN 47 5131 | „Přidržovač kosy obilní“ |
| ČSN 47 5138 | „Šroub prstu (dvojprstu)“ |
| ČSN 47 5140 | „Travní žací lišta. Sestava“, |
uveřejněných ve vyhlášce č. 245/1959 Ú. l.
§ 5
V československé státní normě ČSN 73 6201 „Projektování a prostorová úprava mostů“, uveřejněné ve vyhlášce č. 331/1953 Ú. l., se mění úvodní článek takto:
Za třetí odstavec se vkládá nový (čtvrtý) odstavec tohoto znění:
Znění posledního odstavce se upravuje takto:
„Tato norma platí spolu s ostatními normami pro projektování mostů pro všechny trvalé i zatímní mosty, po nichž přechází veřejná i neveřejná komunikace (dráha, dálnice, silnice, cesta, stezka, komunikační prostranství, vodní cesta apod.)“
„Průmyslové mosty a jiné konstrukce bez pěší komunikace (lávky k obsluze strojních mechanismů se nepovažují za pěší komunikaci), křižující veřejnou komunikaci nebo vlečkové koleje nebo zasahující do jejich prostorů, navrhují se podle norem pro ně platných za podmínky, že v návrzích takových konstrukcí bude zachován průjezdný průřez a bude přihlíženo k působení kouře a vyšších teplot na konstrukci, je-li na veřejné komunikaci nebo vlečkové koleji parní provoz.“
„Ustanovení této normy ani ostatních norem pro projektování mostů se nevztahují:
b) na mosty a konstrukce, pro něž jsou vydány zvláštní předpisy nebo pro něž platí ustanovení podle zvláštních smluv (např. pro mosty na železnicích a silnicích, jež jsou ve vlastnictví nebo v provozu cizozemských správ na území ČSR, jakož i na mosty ve správě ČSD na cizím území a na mosty na státních hranicích).“
a) na mosty průmyslové (potrubní, transportní apod.) bez pěší komunikace, které nekřižují veřejnou komunikaci nebo vlečkové koleje ani nezasahují do jejich prostorů,
Za třetí odstavec se vkládá nový (čtvrtý) odstavec tohoto znění:
Znění posledního odstavce se upravuje takto:
„Tato norma platí spolu s ostatními normami pro projektování mostů pro všechny trvalé i zatímní mosty, po nichž přechází veřejná i neveřejná komunikace (dráha, dálnice, silnice, cesta, stezka, komunikační prostranství, vodní cesta apod.)“
„Průmyslové mosty a jiné konstrukce bez pěší komunikace (lávky k obsluze strojních mechanismů se nepovažují za pěší komunikaci), křižující veřejnou komunikaci nebo vlečkové koleje nebo zasahující do jejich prostorů, navrhují se podle norem pro ně platných za podmínky, že v návrzích takových konstrukcí bude zachován průjezdný průřez a bude přihlíženo k působení kouře a vyšších teplot na konstrukci, je-li na veřejné komunikaci nebo vlečkové koleji parní provoz.“
„Ustanovení této normy ani ostatních norem pro projektování mostů se nevztahují:
b) na mosty a konstrukce, pro něž jsou vydány zvláštní předpisy nebo pro něž platí ustanovení podle zvláštních smluv (např. pro mosty na železnicích a silnicích, jež jsou ve vlastnictví nebo v provozu cizozemských správ na území ČSR, jakož i na mosty ve správě ČSD na cizím území a na mosty na státních hranicích).“
a) na mosty průmyslové (potrubní, transportní apod.) bez pěší komunikace, které nekřižují veřejnou komunikaci nebo vlečkové koleje ani nezasahují do jejich prostorů,
§ 6
V československé státní normě ČSN 73 6202 „Zatížení a statický výpočet mostů“, uveřejněné ve vyhlášce č. 172/1953 Ú. l., se mění úvodní článek takto:
Dosavadní znění dodatku se ruší a nahrazuje se novým zněním:
„Tato norma platí pro stanovení zatížení a vlivů působících na mosty, pro jejichž projektování a prostorovou úpravu platí ČSN 73 6201.“
»Souvisící normy:
Dosavadní znění dodatku se ruší a nahrazuje se novým zněním:
„Tato norma platí pro stanovení zatížení a vlivů působících na mosty, pro jejichž projektování a prostorovou úpravu platí ČSN 73 6201.“
»Souvisící normy:
| ČSN 73 1302 | „Podrobné statické výpočty stavebních konstrukcí“ |
| ČSN 73 1310 | „Zatížení stavebních konstrukcí“ |
| ČSN 73 6201 | „Projektování a prostorová úprava mostů“ |
| ČSN 73 6204 | „Navrhování ocelových mostních konstrukcí“.« |
§ 7
Čl. 11 československé státní normy ČSN 74 6120 „Dřevěná okna zdvojená otvíravé a sklápěcí“, uveřejněné ve vyhlášce č. 124/1959 Ú. l.,
čl. 12 československé státní normy ČSN 74 6130 „Dřevěná okna zdvojená kyvná a sklápěcí“, uveřejněné ve vyhlášce č. 190/1959 Ú. l. a
čl. 12 československé státní normy ČSN 74 6165 „Dřevěné balkonové dveře zdvojené, dovnitř otevíravé“, uveřejněné ve vyhlášce č. 176/1959 Ú. l., se mění a zní:
„Zdvojená okna mají být těsněna alespoň ve styku vnitřních křídel s okenním rámem. Příklady těsnění viz ČSN 74 6101.
Těsnění se připevňuje po ustálení konstrukce okna na stavbě (obvykle po 1 roce zabudování).
Okna lze po dohodě mezi dodavatelem těsnění a spotřebitelem těsnit též jiným způsobem.
Těsnění výrobce oken nedodává.“
čl. 12 československé státní normy ČSN 74 6130 „Dřevěná okna zdvojená kyvná a sklápěcí“, uveřejněné ve vyhlášce č. 190/1959 Ú. l. a
čl. 12 československé státní normy ČSN 74 6165 „Dřevěné balkonové dveře zdvojené, dovnitř otevíravé“, uveřejněné ve vyhlášce č. 176/1959 Ú. l., se mění a zní:
„Zdvojená okna mají být těsněna alespoň ve styku vnitřních křídel s okenním rámem. Příklady těsnění viz ČSN 74 6101.
Těsnění se připevňuje po ustálení konstrukce okna na stavbě (obvykle po 1 roce zabudování).
Okna lze po dohodě mezi dodavatelem těsnění a spotřebitelem těsnit též jiným způsobem.
Těsnění výrobce oken nedodává.“
§ 8
Změny k československým státním normám ČSN 74 6411 až ČSN 74 6420 a ČSN 74 6431 až ČSN 74 6434, uveřejněným ve vyhlášce č. 3/1960 Ú. l., platí jen při použití dveřních zániků jednotných zadlabacích se závorou a střelkou podle ČSN 16 5125; při použití zámku podle ČSN 16 5110, ČSN 16 5111, ČSN 16 5115 a ČSN 16 5116 (do vyčerpání zásob) uvedená změna neplatí a v daných případech platí původní hodnoty výšky klik stanovené v normách dveří.
§ 9
V československé statní normě ČSN 86 4810 „Smíšená sušená lidská krevní plasma“, uveřejněné ve vyhlášce č. 34/1954 Ú. l., se mění ustanovení čl. 3 takto:
bb) při 20 °C:
Je-li prokázána kontaminace (třeba jen v jedné zkumavce) nebo jsou-li pochybnosti, opakuje se zkouška na dvojnásobném počtu půd. Výsledek této zkoušky je rozhodující.
Odečítá se po deseti dnech makroskopicky. Kontaminované a podezřelé půdy se vyočkovávají na plotny s krevním agarem pro aerobní kultivaci a na Fortnerovy plotny v případě kontaminace anaeroby.
1 zkumavka s Brewerovým thioglykolanem sodným
1 zkumavka s bujónovou kulturou
1 zkumavka s Brewerovým thioglykolanem sodným zalitá sterilním parafinovým olejem pro anaerobní kultivací
1 zkumavka s Brewerovým thioglykolanem sodným
1 zkumavka s bujónovou půdou
ba) při 37 °C:
Do uvedených půd se odebírají 1 až 2 ml krevní plasmy, rozpuštěné ve vodě k injekci na původní množství. Ponechá se v termostatu:
Zkoušky sterility se provádějí na pěti pomnožovacích půdách. Z toho dvě půdy jsou zkumavky s hovězím bujónem, rozplněné po 15 až 20 ml, další tři zkumavky jsou plněny po 8 až 10 ml půdou s thioglykolanem sodným podle Brewera (úprava podle Lindena). Jedna ze tří zkumavek s půdou podle Brewera, zalitá sterilním parafinovým olejem, se použije pro anaerobní kultivaci.
b) Postup zkoušky
Předepsané živné půdy se připravují podle ČSN 86 4609 „Živné půdy pro zkoušku sterility biologických přípravků“
a) Zkušební pomůcky
„3. Zkouška sterility
Čl. 6. Zkouška neškodnosti se ruší.
bb) při 20 °C:
Je-li prokázána kontaminace (třeba jen v jedné zkumavce) nebo jsou-li pochybnosti, opakuje se zkouška na dvojnásobném počtu půd. Výsledek této zkoušky je rozhodující.
Odečítá se po deseti dnech makroskopicky. Kontaminované a podezřelé půdy se vyočkovávají na plotny s krevním agarem pro aerobní kultivaci a na Fortnerovy plotny v případě kontaminace anaeroby.
1 zkumavka s Brewerovým thioglykolanem sodným
1 zkumavka s bujónovou kulturou
1 zkumavka s Brewerovým thioglykolanem sodným zalitá sterilním parafinovým olejem pro anaerobní kultivací
1 zkumavka s Brewerovým thioglykolanem sodným
1 zkumavka s bujónovou půdou
ba) při 37 °C:
Do uvedených půd se odebírají 1 až 2 ml krevní plasmy, rozpuštěné ve vodě k injekci na původní množství. Ponechá se v termostatu:
Zkoušky sterility se provádějí na pěti pomnožovacích půdách. Z toho dvě půdy jsou zkumavky s hovězím bujónem, rozplněné po 15 až 20 ml, další tři zkumavky jsou plněny po 8 až 10 ml půdou s thioglykolanem sodným podle Brewera (úprava podle Lindena). Jedna ze tří zkumavek s půdou podle Brewera, zalitá sterilním parafinovým olejem, se použije pro anaerobní kultivaci.
b) Postup zkoušky
Předepsané živné půdy se připravují podle ČSN 86 4609 „Živné půdy pro zkoušku sterility biologických přípravků“
a) Zkušební pomůcky
„3. Zkouška sterility
Čl. 6. Zkouška neškodnosti se ruší.
§ 10
Vyhláška nabývá účinnosti ode dne vyhlášení.