Všeobecná ustanovení

(1) Silniční provoz vyžaduje bezpodmínečnou a dobrovolnou kázeň všech jeho účastníků. Každý musí dbát toho, aby neohrožoval bezpečnost a plynulost silničního provozu, zejména život a zdraví osob a majetek a nepoškozoval silnici.

(2) Silničním provozem se rozumí provoz na silnicích a na ostatních místech sloužících veřejnému provozu nebo jen některému druhu veřejného provozu (např. polní a lesní cesty, zvláštní drážní tělesa tramvají nebo trolejbusů, autobusová nádraží, nádražní prostory a tovární dvory přístupné vozidlům apod.).

(3) Každý je povinen v silničním provozu dodržovat pravidla silničního provozu stanovená v této vyhlášce a uposlechnout dopravních značek a dopravních zařízení (včetně světelných znamení) a pokynů dopravních orgánů.

(1) V mezích předpisů o silničním provozu smí každý užívat míst sloužících tomuto provozu obvyklým způsobem k účelům, pro které jsou určeny. Účastník silničního provozu se musí přizpůsobit zejména stavu a povaze silnice.

(2) Osoba, která pro svůj věk nebo pro tělesnou anebo duševní vadu by mohla ohrozit bezpečnost nebo plynulost silničního provozu anebo bezpečnost vlastní, smí užívat silnice, jen je-li vhodně postaráno o to, aby k ohrožení nedošlo, např. je-li taková osoba doprovázena průvodcem nebo užívá-li nevidomá osoba bílé hole podle povolení Svazu čs. invalidů.