ÚVĚRY NA ZÁSOBY

Ředitel pobočky banky může povolit poskytování úvěru i na drobné a krátkodobé předměty v používání, jestliže jsou organizací řádně evidovány a odpisovány.
Banka může požadovat, aby příslušný ústřední orgán, popřípadě výrobní hospodářská jednotka vydaly seznam výrobků nebo jejich skupin, které mají omezený odbyt a u nichž se nepovoluje nadplánová výroba a které proto nebudou úvěrovány.
a) na sezónní a jiné krátkodobé potřebné zásoby surovin, základního materiálu a nakupovaných polotovarů, pomocného materiálu, obalů, náhradních součástek pro opravy, paliva, drobných a krátkodobých předmětů na skladě, nedokončené výroby, polotovarů vlastní výroby, hotových výrobků, zboží, jakož i odeslaného a nevyfakturovaného zboží, na sezónní nedokončenou výrobu a zásoby neprůmyslových hospodářství, popřípadě sezónní zásoby jiných materiálových hodnot uvedené v plánu oběžných prostředků.
Sezónními zásobami se rozumí jakékoli dočasné plánované nahromadění zásob následkem nerovnoměrného rozložení plánovaného nákupu, spotřeby, průběhu výroby, odbytu nebo dopravy během roku, které je nezbytné pro zajištění plánované výroby a realizace. Banka může požadovat, aby příslušný ústřední orgán, popř. výrobní hospodářská jednotka vymezily seznamem sezónní zásoby, na které se poskytuje úvěr.
Jinými krátkodobými potřebnými zásobami se rozumějí zásoby, které se během roku nahromadily z jiných důvodů než uvedených v předcházejícím odstavci a které organizace použije k plnění plánovaných úkolů do konce 1. čtvrtletí příštího roku.
V rámci sezónních a jiných krátkodobých potřebných zásob poskytuje banka úvěr na zásoby potřebné k výzkumu, k aplikovanému výzkumu, k vývoji a k výrobě prototypů pro odběratele;

Ředitel úvěrové správy ústředí banky může povolit úvěrování dlouhodobých potřebných zásob vzniklých z jiných důvodů.
Úvěr na dlouhodobé potřebné zásoby poskytují pobočky banky jen vybraným organizacím na základě dohody jejich ústředních orgánů s ústředím banky, zpravidla podle zvláštního seznamu a zvláštní oddělené evidence;
b) na dlouhodobé potřebné zásoby (dlouhodobé předzásobení, dlouhodobé kompletační a odbytové zásoby). Dlouhodobé potřebné zásoby jsou takové zásoby, které byly kvůli maximální hospodárnosti při plném dodržení plánovací disciplíny dovezeny, vyrobeny nebo vykoupeny v rozsahu převyšujícím potřebu výrobců nebo odběratelů plánovanou do konce prvního čtvrtletí příštího roku.

c) výjimečně i na nepotřebné zásoby. Nepotřebnými zásobami se rozumějí nahromaděné zásoby, o nichž organizace neprokáže, že jich použije k plnění plánovaných úkolů nejpozději do konce prvého čtvrtletí příštího roku a u nichž přitom nejde o sezónní, popřípadě dlouhodobé potřebné zásoby.

(1) Úvěry na zásoby uvedené v § 24, poskytuje banka na zvláštním, popř. na prostém úvěrovém účtě.

(2) Je-li třeba prohloubit kontrolu některé skupiny nebo některého druhu zásob, může pobočka banky pro poskytování úvěru na takovou skupinu nebo takový druh zásob otevřít samostatné úvěrové účty v rámci analytické evidence banky, schválené ústředím banky. O úvěrování některé skupiny nebo některého druhu zásob na samostatném úvěrovém účtě rozhoduje ředitel pobočky banky.

Úvěrování zásob podle stavu na prostém úvěrovém účtě
Splácení úvěru
Stanovení výše úvěru a způsob jeho použití
Podklady pro poskytování úvěru

a) podle zpráv o stavu zásob (oběžných prostředků),

b) podle účetních výkazů,

c) podle plánu oběžných prostředků, popř. rozpisu plánovaného obratu zásob.

(1) Zprávu o stavu zásob předkládá organizace pobočce banky, když žádá o poskytnutí úvěru na zásoby a v případě uvedeném v § 39. Organizace je povinna předložit bance tuto zprávu okamžitě po jejím vystavení, popř. ve lhůtě dohodnuté s pobočkou banky.

(2) Jestliže organizace požaduje úvěr podle účetních výkazů, předloží současně zprávu o stavu zásob jen s údaji, které nejsou obsaženy v účetních výkazech.

(3) Ve zprávě o stavu zásob uvádí organizace zásoby na skladě i zásoby na cestě. Zásoby v úschově u dodavatele nebo u odběratele uvádí organizace jen tehdy, dá-li ředitel pobočky banky souhlas k jejich úvěrování. Materiál přijatý ke zpracování se ve zprávě o stavu zásob neuvádí.

a) nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby a hotové výrobky se oceňují pro potřeby úvěrování ve skutečných vlastních nákladech, nejvýše však v plánovaných vlastních nákladech; ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky může v dohodě s příslušným ústředním orgánem povolit výjimku z tohoto ustanovení. Pro jednotlivou organizaci povoluje výjimku ředitel pobočky banky;

b) pokud oceňování zásob podle účetní evidence organizací neodpovídá jejich skutečné, popřípadě plánované hodnotě (např. obaly), může ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky stanovit způsob oceňování těchto zásob pro potřeby úvěrování odpovídající jejich skutečné, popřípadě plánované hodnotě.

(1) Pobočky banky jsou povinny projednat s organizacemi takové členění zásob ve zprávách o stavu zásob, aby mohly zajistit stanovení výše úvěru na sezónní a jiné potřebné zásoby a soustavné prověřování efektivnosti využití zásob. Za tím účelem uvádějí organizace zvlášť zásoby úvěrované na samostatných úvěrových účtech, popř. zásoby, které se samostatně vykazují (např. dlouhodobé potřebné zásoby), a zvlášť zásoby vyloučené z úvěrování, nadplánové a takové zásoby, které nebudou upotřebeny do konce 1. čtvrtletí příštího roku, nejde-li o sezónní, popř. dlouhodobé potřebné zásoby, jakož i zásoby s omezenými odbytovými možnostmi, uvedené ve zvláštních seznamech vydaných příslušným ústředním úřadem.

(2) Z úvěrování se vylučují zejména zásoby jsoucí na cestě nad lhůty určené dohodou mezi organizací a pobočkou banky, zásoby přebytečné, nelikvidní, nevhodné pro použití, zmetkovité, špatně uskladněné, popř. znehodnocené.

(1) Organizace je povinna uvádět ve zprávě o stavu zásob:

(2) Jestliže se stav závazků vůči dodavatelům zásob neodchyluje podstatně od korektivu na dodavatele, nebo dochází-li jen ke krátkodobým odchylkám od korektivu na dodavatele, může dát ředitel pobočky banky pro jednotlivou organizaci souhlas k tomu, aby se ve zprávě o stavu zásob neuváděly závazky vůči dodavatelům zásob, anebo se uváděly ve výši dohodnuté při předložení čtvrtletního plánu oběžných prostředků.

(1) Organizace, které řádně hospodaří se zásobami a pečují o jejich efektivní využití, zejména jsou-li pověřeny tvorbou odbytových zásob, mohou požádat pobočku banky o zálohové poskytování úvěru na zásoby v průběhu jednotlivých měsíců do výše plánovaného měsíčního zvýšení zásob, a to bez předkládání zpráv o zásobách. Souhlas k tomuto postupu dává ředitel pobočky banky.

(2) Organizace i pobočka banky musí při tomto způsobu poskytování úvěru soustavně dbát, aby nedocházelo k neúčelnému čerpání úvěru a k hromadění volných prostředků na obratovém účtě organizace.

a) zásoby vyloučené z úvěrování (§ 29) a zásoby převyšující stav čtvrtletního plánu oběžných prostředků, nebyly-li přijaty k úvěrování,

b) zásoby úvěrované na jiných úvěrových účtech,

c) normativy zásob.

a) zaplacené sezónní a jiné potřebné zásoby,

b) zaplacení dosud nezaplacených zásob.

(1) Pobočky banky určí zaplacené úvěrovatelné zásoby tím způsobem, že od hodnoty zásob zjištěné podle § 32 odečte celý nadplánový stav závazků vůči neinvestičním dodavatelům (závazky vůči dodavatelům zásob snížené o korektiv na dodavatele).

(2) Jestliže pobočka banky povolila organizaci při úvěrování podle stavu neuvádět ve zprávě o stavu zásob závazky vůči dodavatelům zásob (§ 30, odst. 2), považuje celé zásoby za zaplacené.

(1) Pobočka banky poskytuje úvěr na zaplacení dosud nezaplacených zásob až do výše nadplánových závazků vůči dodavatelům, přičemž nakupované zásoby proplácí při splatnosti přímo na vrub úvěrového účtu. Na žádost organizace může pobočka banky proplatit zúčtovací doklady z úvěru na zásoby před lhůtou splatnosti.

(2) Má-li organizace úvěr nesplacený ve lhůtě, poskytuje jí pobočka banky úvěr jen na zaplacené zásoby a neposkytuje úvěr na zaplacení dosud nezaplacených výrobních zásob s výjimkou případů, kdy jsou splněny podmínky pro poskytování platebních úvěrů.

(1) Splátky úvěrů stanoví pobočka banky v souladu s prověřeným čtvrtletním plánem oběžných prostředků a s tvorbou a použitím vlastních zdrojů organizace takovým způsobem, aby nedocházelo k hromadění prostředků na obratovém účtě organizace.

(2) Jestliže pobočka banky poskytuje úvěr na zásoby související s řešením úkolů nové techniky pro odběratele, stanoví lhůty splatnosti úvěru po uzavření hospodářské smlouvy v souladu s termíny v ní stanovenými.

(1) Pobočka banky může s přihlédnutím k tvorbě vlastních zdrojů a k jejich použití, popřípadě k vývoji prostředků na obratovém účtě požadovat splacení úvěru před dobou splatnosti, popřípadě splacení větší částky, než bylo určeno.

(2) Jestliže došlo k vyššímu poklesu zásob, než předpokládal plán, je organizace povinna ihned splatit úvěr v odpovídající výši. Zjistí-li pobočka banky, že organizace tuto povinnost neplní, může od organizace požadovat předkládání zpráv o stavu zásob ke dnům, kdy se vyúčtovávají splátky úvěru.

a) normativy, popřípadě vlastní a jim podobné oběžné prostředky v souladu s čtvrtletním plánem oběžných prostředků,

b) celkový stav závazků vůči dodavatelům zásob, zálohy odběratelů a příslušné korektivy,

c) všechny ostatní zdroje, které jsou volné nebo použité neefektivně (například ke krytí imobilizace oběžných prostředků); přitom organizace vychází z poslední rozvahy nebo z jiných posledně známých stavů, a ze svého platebního kalendáře.

Úvěrování zásob podle obratu na zvláštním úvěrovém účtě

(1) Splátky úvěru stanoví pobočka banky na počátku každého měsíce po dohodě s organizací a s přihlédnutím k plánované spotřebě výrobních zásob, realizaci nakupovaných zásob a změnám ve stavu nedokončené výroby a hotových výrobků, jakož i s přihlédnutím k tvorbě a použití vlastních zdrojů organizace.

(2) Jestliže má dojít během měsíce podle plánu oběžných prostředků ke snížení nedokončené výroby, popřípadě hotových výrobků úvěrovaných na zvláštním úvěrovém účtě, zvýší banka splátky úvěru vypočtené podle plánované spotřeby výrobních zásob a realizace nakupovaných zásob o plánované snížení nedokončené výroby a hotových výrobků.

(1) Splátku úvěru stanovenou na měsíc rozdělí pobočka banky na dílčí splátky úvěru (např. na denní, třídenní, pětidenní splátková období) v dohodě s organizací tak, aby to mělo vliv na zrovnoměrnění výroby a odbytu a aby se přihlédlo k nutným nerovnoměrnostem ve výrobě a odbytu. Při rozdělování splátek úvěru postupují pobočky tak, aby nedocházelo k hromadění prostředků na obratovém účtě organizace, přičemž vycházejí z platebního kalendáře organizace.

(2) Má-li organizace trvalý přebytek prostředků, dohodne s ní pobočka denní splátky, popřípadě splátky uprostřed nebo na počátku stanoveného splátkového období.

(1) Jestliže organizace bez vlastní viny nedodržuje plánovanou spotřebu výrobních zásob, popřípadě nesnižuje podle plánu nedokončenou výrobu a zásoby hotových výrobků úvěrované na zvláštním úvěrovém účtě, může během měsíce požádat pobočku banky o prolongaci splátek úvěru.*)

(2) Jestliže organizace překračuje plánovanou spotřebu výrobních zásob, popřípadě snižuje stavy nedokončené výroby a hotových výrobků ve větším rozsahu, než bylo plánováno, je povinna oznámit tuto skutečnost pobočce banky, a odpovídajícím způsobem zvýšit splátky úvěru. Zjistí-li pobočka banky, že organizace tuto povinnost soustavně neplní, může od ní požadovat předkládání zpráv o zásobách ke stanoveným dnům.

(1) Nesplatila-li organizace úvěr ve lhůtě, poskytuje jí pobočka banky bez zvláštní žádosti nové úvěry na zvláštním úvěrovém účtě po dobu 10 dnů po vzniku úvěru nesplaceného ve lhůtě.

(2) Jestliže příčiny finančních obtíží nemohou být v této lhůtě odstraněny, může organizace požádat pobočku banky o další poskytování úvěru na zvláštním úvěrovém účtě, přičemž předloží plán opatření k odstranění závad, jimiž bude zajištěna návratnost poskytnutého úvěru. Souhlas k dalšímu poskytování úvěru při úvěru nesplaceném ve lhůtě dává ředitel pobočky banky.

a) výdajový limit nebo

b) poskytování úvěru s přihlédnutím k výši docházejících příjmů, nebo

c) poskytování úvěru s přihlédnutím k výši splátek úvěru na zvláštní úvěrový účet a ke snížení úvěru nesplaceného ve stanovené lhůtě vždy od počátku měsíce anebo

d) stanovení maximální hranice k čerpání úvěru.

(1) Poskytuje-li se organizaci úvěr s přihlédnutím k docházejícím příjmům, stanoví se podle příjmů organizace za stanovené období (např. za uplynulý týden) výdajový limit na další období.*)

(2) Pobočka banky může zvýšit výdajový limit, jestliže organizace plánuje zvýšení zásob.

(1) Na zvláštním úvěrovém účtě poskytuje banka organizacím úvěr na sezónní a jiné krátkodobé, popřípadě dlouhodobé potřebné zásoby.

(2) U organizací průmyslu nesezónního, jejichž zásoby se pohybují v rámci normativů, se při úvěrování podle obratu zpravidla používá sdruženého úvěrování podle §§ 111 až 118.

(1) Organizace mohou čerpat úvěr ze zvláštního úvěrového účtu na proplácení nákupu zásob bez omezení, pokud využívají zásob efektivně k plnění a společensky žádoucímu překračování plánu, zajišťují tvorbu kompletačních a odbytových zásob a soustavné zrychlování obratu zásob, nepřipouštějí hromadění bezobrátkových zásob a spotřebovávají (realizují) zásoby podle plánu oběžných prostředků.

(2) Nemá-li organizace potřebné prostředky na obratovém účtě, poskytuje pobočka banky ze zvláštního úvěrového účtu úvěr i na přepravné vždy na dobu tří dnů.

(3) Ředitel pobočky banky může dát souhlas k proplácení všech přepravních výkonů ze zvláštního úvěrového účtu za předpokladu, že jde převážně o přepravné placené za nakupované zásoby.

(4) Úvěr na nedokončenou výrobu a hotové výrobky poskytují pobočky banky na zvláštním úvěrovém účtě během měsíce na podkladě zprávy o stavu zásob (příloha č. 2), kterou organizace předložila. Jde-li však o organizaci, která plní základní ukazatele podnikového plánu a pečuje o efektivní využití oběžných prostředků, může ředitel pobočky banky povolit, aby byl organizaci poskytován úvěr na nedokončenou výrobu a hotové výrobky podle plánu oběžných prostředků. V takovém případě se poskytuje úvěr podle plánovaného zvýšení nedokončené výroby a hotových výrobků, zmenšeného o plánonou spotřebu výrobních zásob a realizaci nakupovaných zásob.

(3) Jestliže organizace překračuje plánovaný nákup, výrobu, popřípadě odbyt, projedná pobočka banky s organizací zvýšení splátek úvěru stanovených podle čtvrtletního plánu oběžných prostředků, s přihlédnutím k překračování plánu za předchozí měsíc (měsíce), popř. přechod ke splácení úvěru podílem připadajícím ve fakturaci na spotřebované výrobní zásoby.

Úvěry na nepotřebné zásoby

(1) Organizace, která žádá o poskytnutí úvěru na nepotřebné zásoby, předkládá pobočce banky:

a) je-li vedena zvláštní evidence pro tyto zásoby podle pokynů jednotlivých ústředních orgánů, jsou-li tyto zásoby odděleně uskladněny nebo viditelně označeny;

b) zajistí-li organizace hospodárné využití těchto zásob ve lhůtách uvedených v § 57. Podmínka, aby organizace zajistila hospodárné využití nepotřebných zásob, je splněna zejména tehdy, prokáže-li organizace reálnost likvidace zásob prodejem těchto zásob jiným organizacím, nebo jejich spotřebou při plnění plánovaných úkolů v příštím roce.

(1) Pobočka banky poskytuje úvěr na nepotřebné zásoby, které budou likvidovány do 6 měsíců, se souhlasem ředitele pobočky banky a na zásoby, které budou likvidovány do 12 měsíců, se souhlasem ředitele krajské pobočky banky.

(2) Tato doba se počítá ode dne, kdy byly tyto zásoby poprvé zahrnuty do výkazu, jímž byl vykázán vznik nepotřebných zásob, popřípadě ode dne, kdy byly zjištěny.

(3) Ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky může ve výjimečných případech povolit poskytnutí úvěru na delší dobu.

(1) Jestliže nepotřebné zásoby vznikly zaviněním organizace (např. při nadměrném nákupu, neplnění plánu výroby nebo sortimentu), nebo jestliže soustavně rostou anebo jestliže se organizace nestará o jejich řádnou evidenci a likvidaci, banka úvěr na tyto zásoby neposkytuje.

(2) Ve výjimečných případech může dát ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky souhlas k tomu, aby banka tyto zásoby úvěrovala, s tím, že vůči organizaci uplatní sankce podle sedmé části, popř. že bude jako podmínku pro poskytnutí úvěru požadovat stanovení nákupního limitu nadřízeným orgánem, nebo předepsání úrokových nákladů k náhradě pracovníkům, kteří nahromadění těchto zásob zavinili.

(1) Úvěr na nepotřebné zásoby poskytuje banka na samostatném prostém úvěrovém účtě.

(2) Vyskytují-li se však nepotřebné zásoby v jednotlivých odvětvích v menším rozsahu, může ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky pro celé odvětví, anebo ředitel pobočky banky pro jednotlivou organizaci dát souhlas k jejich společnému úvěrování s ostatními zásobami. V takovém případě je však organizace i nadále povinna plánovat, evidovat a vykazovat nepotřebné zásoby odděleně.

(2) Jestliže organizace žádá o úvěr na podkladě účetních výkazů, předloží současně zprávu o stavu zásob s údaji, které nejsou obsaženy v účetních výkazech. Přitom musí zvlášť uvést nepotřebné zásoby, které neodpovídají podmínkám pro poskytování úvěrů podle těchto směrnic.

b) plán likvidace nepotřebných zásob.

a) zprávu o stavu zásob (příloha č. 2),

Prověrky zajištění úvěru na zásoby

(1) Pobočky banky provádějí prověrky zajištění úvěru na zásoby především podle účetních výkazů; jde-li o samostatně úvěrovanou skupinu nebo druh zásob, který není uveden v účetních výkazech v samostatné položce, provádějí prověrku zajištění podle údajů běžné účetní evidence, které v těchto případech předkládají organizace bance s účetními výkazy.

(2) Prověrku zajištění úvěru na zásoby provádějí pobočky banky měsíčně tím způsobem, že vypočtou zajištění úvěru pro úhrn zásob úvěrovaných na jednom úvěrovém účtě, přičemž vycházejí ze zajištění úvěru podle jednotlivých skupin zásob (výrobní zásoby, nedokončená výroba, hotové výrobky a zboží, ostatní zásoby). Úvěruje-li se skupina nebo druh zásob na samostatném úvěrovém účtě, vypočte se zajištění úvěru odděleně pro každý úvěrový účet.

(3) Za poslední měsíc ve čtvrtletí provádějí pobočky banky prověrku zajištění úvěru i podle jednotlivých položek výrobních zásob uvedených ve čtvrtletních účetních výkazech; zásoby převyšující stav v plánu oběžných prostředků přejímají jako zajištění úvěru teprve po prozkoumání, zda je možno tyto zásoby úvěrovat.

(4) Úvěruje-li se podle stavu, postupují pobočky banky při prověrce zajištění úvěru s přihlédnutím zejména k §§ 32 až 36. Při úvěrování podle obratu se postupuje obdobně s tím, že se vždy v plné výši odečítají nadplánové závazky vůči neinvestičním dodavatelům.

(1) Jestliže pobočka banky při prověrce zajištění úvěru podle účetních výkazů zjistí nedostatek zajištění úvěru, uhradí ihned částku nezajištěného úvěru bez zvláštního příkazu organizace.

(2) Jestliže však v období od 1. dne měsíce do dne předložení účetních výkazů byl nezajištěný úvěr splacen, může organizace současně s účetními výkazy předložit pobočce banky zprávu o stavu zásob k pozdějšímu datu. V takovém případě pobočka banky přihlédne při prověrce zajištění úvěru podle účetních výkazů ke zprávě o stavu zásob.

(1) Údaje uváděné ve zprávách o stavu zásob prověřuje pobočka banky podle údajů skladní a ostatní účetní evidence nejméně jednou za půl roku podle plánu schváleného ředitelem pobočky banky. Přitom se zaměřuje ve spolupráci s organizací zejména na zásoby s malou obrátkou a zásoby bezobrátkové. Organizace, které mají nechozrasčotní provozovny v jiných místech, musí předkládat k prověrce originály dokladů, hlášení a jiné podklady, které tvoří podklad pro sestavení zpráv o stavu zásob předkládaných organizací.

(2) Dále prověřuje pobočka banky správnost vedení skladní evidence namátkovým srovnáním originálů dokladů (přejímacích protokolů), železničních nákladních listů, faktur a jiných dokladů se zápisy ve skladních kartách. Namátková kontrola se musí provádět tak, aby mohla pobočka banky dělat závěry o celých zásobách. Zápis o prověrce podepisuje ředitel nebo ekonomický náměstek, popř. jemu na roveň postavený vedoucí pracovník organizace a úvěrový inspektor pobočky banky.

(1) Podle příkazu a plánu ředitele pobočky banky provádí pobočka banky prověrky zásob zjištěním na místě zejména v organizacích, které dostatečně nepečují o efektivní využití zásob a o mobilizaci rezerv, mají vážné závady v zásobování, ve skladování zásob, ve výrobě nebo odbytu, popřípadě v evidenci. Tyto prověrky provádí pobočka banky tak, aby působila na odstraňování nehospodárnosti a nepořádků v účetní evidenci a na likvidaci nepotřebných zásob a zásob s omezeným odbytem.

(2) Zjistí-li pobočka banky, že zboží a materiálové hodnoty jsou uskladněny špatně a že hrozí jejich znehodnocení, popřípadě že jsou takovým uskladněním částečně znehodnoceny, přejímá takové zásoby k úvěrování jen tehdy, jestliže organizace do stanovené lhůty zajistí nápravu a jestliže při částečném znehodnocení zásob provede jejich nové ocenění pro potřeby úvěrování.

(3) Má-li pobočka banky pochybnosti o správnosti provedeného nového ocenění, povolí úvěrování takových zásob s podmínkou, že budou na náklady organizace oceněny znalcem ve lhůtě, kterou pobočka banky s organizací sjedná.

(4) Jestliže pobočka banky při prověrce na místě zjistí nižší stav zásob ve srovnání se stavem vykázaným ve skladní a ostatní účetní evidenci, použije výsledku namátkové prověrky na všechny úvěrované hodnoty organizace. Rozsah prověrky zásob zjištěním na místě stanoví ředitel pobočky banky. Zápis o prověrce podepisuje ředitel nebo ekonomický náměstek, popřípadě jemu naroveň postavený vedoucí pracovník organizace, a za pobočku banky úvěrový inspektor.