Příloha vyhlášky č. 150/1960 Sb.
ŘÁD ROZHODČÍHO SOUDU ČESKOSLOVENSKÉ OBCHODNÍ KOMORY V PRAZE

I
Základní ustanovení o Rozhodčím soudu

II
Organizace Rozhodčího soudu
Složení
Předsednictvo
Předseda
Rozhodci
Tajemník a sekretariát

III
Řízení
Žaloba a žalobní odpověď
Rozhodování o příslušnosti
Doručování a právní pomoc
Zajištění důkazu a předběžná opatření
Jmenování rozhodce
Odmítnutí rozhodce
Klid řízení
Rozhodčí nález a rozhodnutí předsednictva
Navrácení v předešlý stav
Vrchní rozhodce a hlasování
Místo rozhodčího řízení
Urychlení rozhodčího řízení
Pokus o smír
Ústní jednání
Sankce proti straně, která nesplnila rozhodčí nález
Obecná ustanovení o rozhodčím řízení
Jistota za náklady
Tarif poplatků a odměn
Otázky mezinárodního dosahu a zjištění cizího práva
Náklady rozhodčího řízení

IV
Fakultativní smírčí řízení

V
Jednací řád

(2) Pravomoc Rozhodčího soudu se vztahuje na řešení sporů z obchodního styku mezi československými právnickými osobami na straně jedné a cizozemskými osobami, podniky, ústavy a organizacemi na straně druhé, dále, pokud to podle platných předpisů není vyloučeno, i mezi československými právnickými osobami navzájem a konečně i na řešení sporů mezi cizozemskými právními subjekty navzájem, a to ve všech případech na základě písemné smlouvy o rozhodci (rozhodcích) nebo rozhodčí doložky.

(1) Při Československé obchodní komoře v Praze působí nezávislý Rozhodčí soud Československé obchodní komory (dále jen „Rozhodčí soud“) podle § 25 vyhlášky ministra zahraničního obchodu ze dne 29. června 1960 číslo 103 Sb., o působnosti Československé obchodní komory a její organizaci.

(1) Rozhodčí soud se skládá z předsednictva, z rozhodců a ze stálého tajemníka.

(2) V čele Rozhodčího soudu je předseda; tajemník je vedoucím sekretariátu.

(1) Předsednictvo Rozhodčího soudu (dále jen „předsednictvo“) se skládá z předsedy Rozhodčího soudu (dále jen „předseda“) a z dalších šesti členů, jakož i ze tří náhradníků. Předseda i členové jsou voleni představenstvem Československé obchodní komory.

(2) Funkční období předsedy a členů předsednictva činí pět let od doby zvolení. Předseda i členové však zůstávají ve své funkci i po uplynutí tohoto období až do nové volby.

(1) Současně s volbou předsedy a členů předsednictva zvolí představenstvo Československé obchodní komory i náhradníky. O volbě náhradníků a o jejich funkčním období platí obdobně ustanovení § 3.

(2) Za člena, který odpadl, povolává předseda náhradníka v pořadí, určeném představenstvem při volbě. Povolaný náhradník má stejná práva a povinnosti jako člen předsednictva.

(1) Předseda zastupuje Rozhodčí soud navenek a vykonává úkony, svěřené mu tímto Řádem.

(2) Dokud není ustanoven rozhodce (nejsou ustanoveni rozhodci), je předseda oprávněn vykonávat všechny procesní úkony, pokud nejsou svěřeny tajemníkovi.

(2) Při výkonu funkce jsou rozhodci nezávislí a nemají nikdy povahu zástupce kterékoliv strany.

(1) Rozhodci jsou příslušni k vlastnímu věcnému rozhodování sporů, patřících do pravomoci Rozhodčího soudu, jakož i k ostatním úkonům, svěřeným jim tímto Řádem.

(3) Pokud dále nevyplývá ze smyslu příslušných ustanovení něco jiného, platí všechna ustanovení, týkající se rozhodce, také o rozhodcích.

(1) O zapsání rozhodce do listiny rozhodců a o jeho vyškrtnutí z této listiny rozhoduje předsednictvo.

(2) Jako rozhodci mohou být do listiny zapsány osoby, které si svou činností v hospodářském životě, zejména v mezinárodním obchodu, nebo jinou svou odbornou činností osvojily způsobilost pro funkci rozhodce a jejichž vědomosti a zkušenosti ve spojení s jejich osobními vlastnostmi dávají záruku úspěšného vykonávání této funkce. Československé státní občanství není pro zápis do listiny rozhodců podmínkou.

(1) Tajemník je jmenován předsednictvem v dohodě s předsedou Československé obchodní komory.

(4) Administrativní práce Rozhodčího soudu obstarává sekretariát. Náklady nese Československá obchodní komora.

(3) V případě potřeby může předseda pověřit jiného pracovníka sekretariátu přechodným výkonem funkce tajemníka.

(2) Tajemník obstarává úkony svěřené mu tímto Řádem, doručuje žaloby a žalobní odpovědi a jiné přípravné spisy stran, pečuje o vhodné časové rozvržení ústních jednání a jiných úkonů rozhodčího řízení; pečuje dále o řádný chod a průběh rozhodčího řízení, připravuje zasedání předsednictva a vede listinu rozhodců, do níž zapisuje a z níž vyškrtává osoby určené předsednictvem; pečuje konečně o řádnou archivaci veškeré korespondence Rozhodčího soudu a o řádné vyhotovování a překlady rozhodčích nálezů a uveřejňuje vhodným způsobem nálezy zásadní důležitosti. Tajemník má právo zúčastňovat se všech jednání předsednictva s hlasem poradním, jakož i být přítomen u všech ústních jednání před rozhodcem.

(2) Žaloba má obsahovat:

(3) Písemné doklady vztahující se ke skutečnostem, uvedeným v odstavci 2 písm. b) a c), mají být k žalobě připojeny buď v prvopisu nebo v opisu, příp. v jiné formě rozmnožení. Správnost opisů nebo rozmnožení má být ověřena prohlášením s podpisem žalobce.

a) jméno, předmět podnikání nebo zaměstnání, sídlo nebo bydliště obou stran, popřípadě jméno jejich zákonného zástupce nebo zmocněnce;

b) údaj o smlouvě o rozhodci nebo údaj o rozhodčí doložce, o kterou se příslušnost Rozhodčího soudu opírá; a

c) vylíčení skutečností, zakládajících žalobní nárok s označením důkazů, jakož i určitý návrh.

(1) Rozhodčí řízení se zahajuje pouze na žádost strany (stran). Žaloba (návrh na provedení řízení) se podává Rozhodčímu soudu v písemné formě.

(4) Žaloba a přílohy mají být podány v tolika vyhotoveních, aby Rozhodčí soud mohl doručit jedno vyhotovení každému ze žalovaných a po jednom každému rozhodci. Také k listinám přiloženým v prvopisu má být připojen uvedený potřebný počet opisů nebo jiných rozmnožení.

(2) Je-li žaloba nejasná nebo neúplná, zejména chybí-li určitý konečný návrh, vyžádá si tajemník od žalující strany doplnění ve lhůtě, která nemá zpravidla přesahovat jeden měsíc. Dojde-li doplnění v této lhůtě, má se zato, že žaloba byla podána již v době, kdy byla předložena původní nejasná nebo neúplná žaloba. Tajemník je oprávněn zmíněnou lhůtu k odůvodněné žádosti přiměřeně prodloužit.

(1) Má-li tajemník zato, že spor může být předmětem rozhodčího řízení podle tohoto Řádu, doručí žalovanému bez odkladu jedno vyhotovení žaloby a příloh a vyzve ho, aby do určité lhůty, nepřesahující jeden měsíc od doručení, předložil Rozhodčímu soudu žalobní odpověď (vyjádření k žalobě) se všemi doklady. Tajemník je oprávněn zmíněnou lhůtu k odůvodněné žádosti přiměřeně prodloužit.

(3) Ustanovení § 13 odst. 3 a 4 o přílohách a počtu vyhotovení žaloby a jejich příloh platí obdobně i o žalobní odpovědi, jakož i o dalších podáních stran.

(2) Nedojde-li ve lhůtě zmíněná smlouva nebo doložka nebo souhlasný projev ochoty podrobit se příslušnosti Rozhodčího soudu a nebylo-li ani potvrzeno, že taková smlouva či doložka byla uzavřena, postoupí tajemník věc předsednictvu, které žalobu odmítne pro nepříslušnost.

(1) Není-li k žalobě připojena řádná smlouva o rozhodci nebo rozhodčí doložka, nebo je-li taková smlouva nebo doložka nejasná nebo neúplná, dotáže se tajemník obou stran, zda jsou ochotny v přiměřené lhůtě takovou smlouvu nebo doložku, která zakládá příslušnost Rozhodčího soudu, předložit, nebo zda jsou ochotny podrobit se souhlasným prohlášením příslušnosti Rozhodčího soudu. Takové prohlášení se může stát také do protokolu.

(3) Byla-li mezi stranami uzavřena smlouva o rozhodci nebo rozhodčí doložka, nebo prohlásily-li strany do protokolu, že se podrobí příslušnosti Rozhodčího soudu, jsou strany povinny podrobit se rozhodčímu řízení. Nepodá-li strana k výzvě podle § 14 odst. 1 žalobní odpověď ve lhůtě tam stanovené a nechá-li výzvu zcela bez povšimnutí, bude se rozhodčí řízení konat bez zřetele na to, že neodpověděla.

(2) Také rozhodce je povinen zkoumat v každém stadiu řízení, zda příslušnost Rozhodčího soudu je dána, pokud nebylo již o příslušnosti rozhodnuto předsednictvem ve smyslu odst. 1. Má-li však rozhodce o příslušnosti pochyby, předloží otázku k rozhodnutí předsednictvu.

(1) Byla-li vznesena námitka nepříslušnosti Rozhodčího soudu, rozhodne o ní předsednictvo, jemuž je nutno předložit věc k rozhodnutí. Před rozhodnutím může předsednictvo podle okolností nařídit ústní jednání. Námitku nepříslušnosti lze vznést nejpozději do konce ústního jednání před rozhodcem, při němž se počalo jednat o věci samé.

(3) Rozhodce učiní, dříve než předloží předsednictvu k rozhodnutí otázku příslušnosti, opatření, která považuje za nezbytná k odvrácení újmy pro strany nebo k zachování výsledků řízení.

(1) Všechna doručení Rozhodčího soudu jsou platná, byla-li učiněna na poslední adresu, kterou strany uvedly, doporučeným dopisem nebo telegramem s potvrzením příjmu, nebo byla-li odevzdána osobně na potvrzení, popř. byla-li provedena prostřednictvím dožádaného soudu nebo orgánu.

(2) Žádost o doručování prostřednictvím dožádaného cizího soudu nebo orgánu nebo jiné žádosti o poskytnutí právní pomoci prostřednictvím takového soudu nebo orgánu náleží do působnosti předsedy.

(1) Po podané žalobě, avšak před jmenováním rozhodce, může předseda v naléhavých případech na žádost obou stran nebo i jedné z nich ustanovit ve věci jednoho nebo i více znalců k provedení důkazu.

(2) Před zahájením rozhodčího řízení i v jeho průběhu může kterákoliv strana požádat obecný soud nebo jiný příslušný orgán o povolení předběžného opatření. Takovou žádost však musí strana oznámit Rozhodčímu soudu.

(1) Strany se mohou dohodnout, že spor bude rozhodnut jedním nebo třemi rozhodci. Není-li dohody o počtu, stanoví předseda zpravidla, že spor bude rozhodován jedním rozhodcem, v závažnějších případech třemi rozhodci.

(3) Je-li dohoda o tom, že spor má být rozhodován třemi rozhodci, anebo stanovil-li předseda podle odst. 1, že spor bude rozhodován třemi rozhodci, pak každá ze stran, není-li jiné úmluvy, jmenuje v přiměřené lhůtě, stanovené tajemníkem, svého rozhodce. Nedojde-li v této lhůtě ke jmenování rozhodce jedné nebo obou stran, jmenuje rozhodce předseda. Jakmile byli oba rozhodci jmenováni, vyzve je tajemník, aby se v přiměřené lhůtě jím stanovené dohodli o osobě vrchního rozhodce. Nedojde-li v této lhůtě k dohodě, jmenuje vrchního rozhodce předseda.

(2) Je-li dohoda o tom, že spor má být rozhodován jedním rozhodcem, anebo stanovil-li předseda podle předchozího odstavce, že spor má být rozhodován jedním rozhodcem, vyzve tajemník obě strany, aby se v přiměřené lhůtě jím určené dohodly, není-li jiné úmluvy, o osobě rozhodce. Nedojde-li v této lhůtě k dohodě, jmenuje rozhodce předseda.

(4) Jestliže rozhodci nebo vrchnímu rozhodci brání nějaká překážka trvalejšího rázu, aby konal svou funkci, ustanoví strana, která ho jmenovala, nového rozhodce, popř. rozhodci, kteří se shodli na osobě vrchního rozhodce, nového vrchního rozhodce, a to v nové přiměřené lhůtě, stanovené tajemníkem. V případech, kdy podle odst. 2 a 3 byl rozhodce nebo vrchní rozhodce jmenován předsedou, nebo uplynula-li marně lhůta, uvedená v předchozí větě, provede jmenování předsednictvo.

(1) Rozhodce oznámí tajemníku dobu ústního jednání a předvolá strany. Jestliže jedna nebo obě strany se nedostaví, ačkoliv byly řádně předvolány a neuvedou na omluvu důvody, jež rozhodce uzná za postačující, může rozhodce bez újmy ustanovení § 27 odst. 1 jednat i v nepřítomnosti stran; přitom přihlíží také ke všem písemným tvrzením strany, která se nedostavila.

(2) Ústní jednání je veřejné. Předsednictvo i rozhodce však mohou veřejnost vyloučit usnesením na návrh jedné ze stran, nebo jestliže by veřejné projednávání bylo proti obecnému zájmu.

(3) O ústním jednání před předsednictvem i před rozhodcem se sepíše protokol.

(4) Strany mohou před předsednictvem i před rozhodcem jednat osobně nebo zmocněncem, který se vykáže plnou mocí. Zmocněncem může být jmenován i cizí státní příslušník.

(2) V řízení před třemi rozhodci rozhoduje názor většiny. Vrchní rozhodce jako předseda hlasuje naposledy.

(5) Rozhodce rozhoduje na základě výsledků ústního jednání. Je však přípustná úmluva stran, podle níž se rozhodování sporného případu svěří rozhodci na základě předloženého písemného materiálu. Rozhodce má nicméně právo ve výjimečném případě nařídit ústní jednání, ukáže-li se předložený materiál nedostatečným.

(3) Vyskytnou-li se o částkách, které mají rozhodci přiznat nebo zamítnout, více než dvě mínění, připočítává se hlas odevzdaný pro nejvyšší částku ke hlasu odevzdanému pro částku nejblíže nižší.

(1) Vrchní rozhodce při řízení předsedá.

(1) Na souhlasný návrh stran bude rozhodčí řízení ponecháno v klidu. Rozhodce může rovněž řízení ponechat v klidu, když se obě strany k ústnímu jednání nedostaví, ač byly řádně předvolány.

(2) Za klidu řízení se nekonají ústní jednání. Procesní lhůty se staví.

(3) V řízení lze pokračovat na návrh jedné strany po uplynutí tří měsíců. Nebyl-li návrh podán ve lhůtě jednoho roku, řízení se natrvalo zastaví.

(2) Předsednictvo i rozhodce pečují o to, aby v řízení bylo tak postupováno a aby rozhodnutí nebo nález byl tak odůvodněn a formulován, aby mohl být uznán a vykonán.

(1) Rozhodčí nález se stranám ústně vyhlásí a písemně doručí. Řízení však lze skončit s tím, že nález bude vydán písemně, a to i bez ústního vyhlášení. Nález musí obsahovat označení stran, jména rozhodců, rozhodnutí o vznesených nárocích a o nákladech a musí být dostatečně odůvodněn.

(2) O rozhodnutích předsednictva, vydaných po ústním jednání, platí ustanovení odst. 1. Rozhodnutí podle §§ 15 a 16 musí být vždy odůvodněna, ostatní rozhodnutí mohou být odůvodněna.

(3) Rozhodčí nález podepisuje rozhodce, spolupodepisují jej předseda a tajemník. Rozhodnutí předsednictva podepisuje předseda, nebo nepředsedal-li jednání, člen předsednictva, který předsedal, spolupodepisuje je tajemník. Shledá-li předseda při podpisu rozhodčího nálezu, že nález vykazuje formální závady, zařídí jejich odstranění.

(1) Předsednictvo při rozhodování podle tohoto Řádu a rozhodce v řízení ve věci samé vykonávají vhodnými prostředky všechna šetření a provádějí všechny důkazy potřebné k objasnění skutkové podstaty sporu. Mohou vyslýchat svědky nebo znalce, a to i v otázkách práva, platného v cizině. Projednává-li se věc před třemi rozhodci, mohou usnesením pověřit jednoho rozhodce provedením některých důkazů. Obdobně postupuje i předsednictvo.

(3) Pokud strany neučinily jiné dohody o rozhodčím řízení a pokud řízení není upraveno tímto Řádem, řídí se předsednictvo, rozhodce i tajemník v rozhodčím řízení přiměřeně předpisy československého občanského soudního řádu.

(1) Náklady řízení platí zpravidla druhé straně strana, která podlehla, a to v zásadě v poměru v jakém podlehla. Náklady stranou zaviněné, zejména neodůvodněně opožděným přednesem skutečností, jí mohou být uloženy bez zřetele na výsledek sporu. Rozhodce však může s přihlédnutím ke zvláštním okolnostem případu rozhodnout o nákladech neodvisle od výsledku sporu.

(2) Za náklady vzniklé Rozhodčímu soudu odpovídá vůči Rozhodčímu soudu i strana, které byla přisouzena náhrada nákladů proti odpůrci.

(3) Výše nákladů řízení se určuje podle tarifu (§ 35). Jejich součástí jsou též odměny předsednictva a rozhodce uvedené v tarifu, dále odměny znalců a tlumočníků podle platných předpisů a jiná vydání spojená s rozhodčím řízením.

(4) Stranám nepřísluší zpravidla náhrada za výlohy spojené s jejich účastí nebo s účastí jejich poradců nebo zmocněnců na rozhodčím řízení ani odměny požadované jejich poradci nebo zmocněnci (§ 24 odst. 4). Ve zcela výjimečných případech může předsednictvo nebo rozhodce s přihlédnutím k okolnostem případu přiznat stranám náhradu i takových výloh.

(5) Skončí-li řízení jiným způsobem než rozhodčím nálezem ve věci samé (nikoliv však rozhodnutím podle § 16), upraví výši nákladů rozhodce. Pokud rozhodce nebyl ustanoven, upraví ji předseda usnesením. Ustanovení odstavců 1 až 4 platí obdobně.

(6) Odmítne-li předsednictvo žalobu pro nepříslušnost ( § 16), rozhodne zároveň o nákladech celého řízení.

(2) Smírčí řízení se provádí jen, souhlasí-li s tím také druhá strana. Řízení se koná před smírčím výborem složeným z tajemníka, který předsedá a ze dvou členů, z nichž po jednom jmenuje každá ze stran. Strany přednesou svá stanoviska při jednání, svolaném tajemníkem k provedení smírčího řízení. Výsledkem jednání má být návrh smíru, který strany mohou přijmout nebo zamítnout.

(3) Návrh smíru, který smírčí výbor stranám po provedeném smírčím řízení doporučí, nemůže být stranám na újmu v případném dalším sporu. Rovněž tak nemůže být stranám na újmu, cokoliv během smírčího řízení přednesly.

(1) Rozhodčí soud může na podaný návrh v rámci své pravomoci (§ 1) provést dobrovolné smírčí řízení o vzneseném nároku, a to bez ohledu, zda v daném případě byla uzavřena rozhodčí smlouva.

(4) Poplatek za smírčí řízení zaplatí strany předem. Výše poplatku je určena tarifem.