III
Řízení
Žaloba a žalobní odpověď
Rozhodování o příslušnosti
Doručování a právní pomoc
Zajištění důkazu a předběžná opatření
Jmenování rozhodce
Odmítnutí rozhodce
Klid řízení
Rozhodčí nález a rozhodnutí předsednictva
Navrácení v předešlý stav
Vrchní rozhodce a hlasování
Místo rozhodčího řízení
Urychlení rozhodčího řízení
Pokus o smír
Ústní jednání
Sankce proti straně, která nesplnila rozhodčí nález
Obecná ustanovení o rozhodčím řízení
Jistota za náklady
Tarif poplatků a odměn
Otázky mezinárodního dosahu a zjištění cizího práva
Náklady rozhodčího řízení

(1) Rozhodčí řízení se zahajuje pouze na žádost strany (stran). Žaloba (návrh na provedení řízení) se podává Rozhodčímu soudu v písemné formě.

b) údaj o smlouvě o rozhodci nebo údaj o rozhodčí doložce, o kterou se příslušnost Rozhodčího soudu opírá; a

a) jméno, předmět podnikání nebo zaměstnání, sídlo nebo bydliště obou stran, popřípadě jméno jejich zákonného zástupce nebo zmocněnce;

(2) Žaloba má obsahovat:

c) vylíčení skutečností, zakládajících žalobní nárok s označením důkazů, jakož i určitý návrh.

(3) Písemné doklady vztahující se ke skutečnostem, uvedeným v odstavci 2 písm. b) a c), mají být k žalobě připojeny buď v prvopisu nebo v opisu, příp. v jiné formě rozmnožení. Správnost opisů nebo rozmnožení má být ověřena prohlášením s podpisem žalobce.

(4) Žaloba a přílohy mají být podány v tolika vyhotoveních, aby Rozhodčí soud mohl doručit jedno vyhotovení každému ze žalovaných a po jednom každému rozhodci. Také k listinám přiloženým v prvopisu má být připojen uvedený potřebný počet opisů nebo jiných rozmnožení.

(3) Ustanovení § 13 odst. 3 a 4 o přílohách a počtu vyhotovení žaloby a jejich příloh platí obdobně i o žalobní odpovědi, jakož i o dalších podáních stran.

(2) Je-li žaloba nejasná nebo neúplná, zejména chybí-li určitý konečný návrh, vyžádá si tajemník od žalující strany doplnění ve lhůtě, která nemá zpravidla přesahovat jeden měsíc. Dojde-li doplnění v této lhůtě, má se zato, že žaloba byla podána již v době, kdy byla předložena původní nejasná nebo neúplná žaloba. Tajemník je oprávněn zmíněnou lhůtu k odůvodněné žádosti přiměřeně prodloužit.

(1) Má-li tajemník zato, že spor může být předmětem rozhodčího řízení podle tohoto Řádu, doručí žalovanému bez odkladu jedno vyhotovení žaloby a příloh a vyzve ho, aby do určité lhůty, nepřesahující jeden měsíc od doručení, předložil Rozhodčímu soudu žalobní odpověď (vyjádření k žalobě) se všemi doklady. Tajemník je oprávněn zmíněnou lhůtu k odůvodněné žádosti přiměřeně prodloužit.

(2) Nedojde-li ve lhůtě zmíněná smlouva nebo doložka nebo souhlasný projev ochoty podrobit se příslušnosti Rozhodčího soudu a nebylo-li ani potvrzeno, že taková smlouva či doložka byla uzavřena, postoupí tajemník věc předsednictvu, které žalobu odmítne pro nepříslušnost.

(1) Není-li k žalobě připojena řádná smlouva o rozhodci nebo rozhodčí doložka, nebo je-li taková smlouva nebo doložka nejasná nebo neúplná, dotáže se tajemník obou stran, zda jsou ochotny v přiměřené lhůtě takovou smlouvu nebo doložku, která zakládá příslušnost Rozhodčího soudu, předložit, nebo zda jsou ochotny podrobit se souhlasným prohlášením příslušnosti Rozhodčího soudu. Takové prohlášení se může stát také do protokolu.

(3) Byla-li mezi stranami uzavřena smlouva o rozhodci nebo rozhodčí doložka, nebo prohlásily-li strany do protokolu, že se podrobí příslušnosti Rozhodčího soudu, jsou strany povinny podrobit se rozhodčímu řízení. Nepodá-li strana k výzvě podle § 14 odst. 1 žalobní odpověď ve lhůtě tam stanovené a nechá-li výzvu zcela bez povšimnutí, bude se rozhodčí řízení konat bez zřetele na to, že neodpověděla.

(1) Byla-li vznesena námitka nepříslušnosti Rozhodčího soudu, rozhodne o ní předsednictvo, jemuž je nutno předložit věc k rozhodnutí. Před rozhodnutím může předsednictvo podle okolností nařídit ústní jednání. Námitku nepříslušnosti lze vznést nejpozději do konce ústního jednání před rozhodcem, při němž se počalo jednat o věci samé.

(3) Rozhodce učiní, dříve než předloží předsednictvu k rozhodnutí otázku příslušnosti, opatření, která považuje za nezbytná k odvrácení újmy pro strany nebo k zachování výsledků řízení.

(2) Také rozhodce je povinen zkoumat v každém stadiu řízení, zda příslušnost Rozhodčího soudu je dána, pokud nebylo již o příslušnosti rozhodnuto předsednictvem ve smyslu odst. 1. Má-li však rozhodce o příslušnosti pochyby, předloží otázku k rozhodnutí předsednictvu.

(1) Všechna doručení Rozhodčího soudu jsou platná, byla-li učiněna na poslední adresu, kterou strany uvedly, doporučeným dopisem nebo telegramem s potvrzením příjmu, nebo byla-li odevzdána osobně na potvrzení, popř. byla-li provedena prostřednictvím dožádaného soudu nebo orgánu.

(2) Žádost o doručování prostřednictvím dožádaného cizího soudu nebo orgánu nebo jiné žádosti o poskytnutí právní pomoci prostřednictvím takového soudu nebo orgánu náleží do působnosti předsedy.

(1) Po podané žalobě, avšak před jmenováním rozhodce, může předseda v naléhavých případech na žádost obou stran nebo i jedné z nich ustanovit ve věci jednoho nebo i více znalců k provedení důkazu.

(2) Před zahájením rozhodčího řízení i v jeho průběhu může kterákoliv strana požádat obecný soud nebo jiný příslušný orgán o povolení předběžného opatření. Takovou žádost však musí strana oznámit Rozhodčímu soudu.

(2) Je-li dohoda o tom, že spor má být rozhodován jedním rozhodcem, anebo stanovil-li předseda podle předchozího odstavce, že spor má být rozhodován jedním rozhodcem, vyzve tajemník obě strany, aby se v přiměřené lhůtě jím určené dohodly, není-li jiné úmluvy, o osobě rozhodce. Nedojde-li v této lhůtě k dohodě, jmenuje rozhodce předseda.

(3) Je-li dohoda o tom, že spor má být rozhodován třemi rozhodci, anebo stanovil-li předseda podle odst. 1, že spor bude rozhodován třemi rozhodci, pak každá ze stran, není-li jiné úmluvy, jmenuje v přiměřené lhůtě, stanovené tajemníkem, svého rozhodce. Nedojde-li v této lhůtě ke jmenování rozhodce jedné nebo obou stran, jmenuje rozhodce předseda. Jakmile byli oba rozhodci jmenováni, vyzve je tajemník, aby se v přiměřené lhůtě jím stanovené dohodli o osobě vrchního rozhodce. Nedojde-li v této lhůtě k dohodě, jmenuje vrchního rozhodce předseda.

(4) Jestliže rozhodci nebo vrchnímu rozhodci brání nějaká překážka trvalejšího rázu, aby konal svou funkci, ustanoví strana, která ho jmenovala, nového rozhodce, popř. rozhodci, kteří se shodli na osobě vrchního rozhodce, nového vrchního rozhodce, a to v nové přiměřené lhůtě, stanovené tajemníkem. V případech, kdy podle odst. 2 a 3 byl rozhodce nebo vrchní rozhodce jmenován předsedou, nebo uplynula-li marně lhůta, uvedená v předchozí větě, provede jmenování předsednictvo.

(1) Strany se mohou dohodnout, že spor bude rozhodnut jedním nebo třemi rozhodci. Není-li dohody o počtu, stanoví předseda zpravidla, že spor bude rozhodován jedním rozhodcem, v závažnějších případech třemi rozhodci.

(1) Vrchní rozhodce při řízení předsedá.

(1) Rozhodce oznámí tajemníku dobu ústního jednání a předvolá strany. Jestliže jedna nebo obě strany se nedostaví, ačkoliv byly řádně předvolány a neuvedou na omluvu důvody, jež rozhodce uzná za postačující, může rozhodce bez újmy ustanovení § 27 odst. 1 jednat i v nepřítomnosti stran; přitom přihlíží také ke všem písemným tvrzením strany, která se nedostavila.

(2) Ústní jednání je veřejné. Předsednictvo i rozhodce však mohou veřejnost vyloučit usnesením na návrh jedné ze stran, nebo jestliže by veřejné projednávání bylo proti obecnému zájmu.

(3) O ústním jednání před předsednictvem i před rozhodcem se sepíše protokol.

(4) Strany mohou před předsednictvem i před rozhodcem jednat osobně nebo zmocněncem, který se vykáže plnou mocí. Zmocněncem může být jmenován i cizí státní příslušník.

(5) Rozhodce rozhoduje na základě výsledků ústního jednání. Je však přípustná úmluva stran, podle níž se rozhodování sporného případu svěří rozhodci na základě předloženého písemného materiálu. Rozhodce má nicméně právo ve výjimečném případě nařídit ústní jednání, ukáže-li se předložený materiál nedostatečným.

(1) Na souhlasný návrh stran bude rozhodčí řízení ponecháno v klidu. Rozhodce může rovněž řízení ponechat v klidu, když se obě strany k ústnímu jednání nedostaví, ač byly řádně předvolány.

(2) Za klidu řízení se nekonají ústní jednání. Procesní lhůty se staví.

(3) V řízení lze pokračovat na návrh jedné strany po uplynutí tří měsíců. Nebyl-li návrh podán ve lhůtě jednoho roku, řízení se natrvalo zastaví.

(2) V řízení před třemi rozhodci rozhoduje názor většiny. Vrchní rozhodce jako předseda hlasuje naposledy.

(3) Vyskytnou-li se o částkách, které mají rozhodci přiznat nebo zamítnout, více než dvě mínění, připočítává se hlas odevzdaný pro nejvyšší částku ke hlasu odevzdanému pro částku nejblíže nižší.

(5) Skončí-li řízení jiným způsobem než rozhodčím nálezem ve věci samé (nikoliv však rozhodnutím podle § 16), upraví výši nákladů rozhodce. Pokud rozhodce nebyl ustanoven, upraví ji předseda usnesením. Ustanovení odstavců 1 až 4 platí obdobně.

(6) Odmítne-li předsednictvo žalobu pro nepříslušnost ( § 16), rozhodne zároveň o nákladech celého řízení.

(1) Předsednictvo při rozhodování podle tohoto Řádu a rozhodce v řízení ve věci samé vykonávají vhodnými prostředky všechna šetření a provádějí všechny důkazy potřebné k objasnění skutkové podstaty sporu. Mohou vyslýchat svědky nebo znalce, a to i v otázkách práva, platného v cizině. Projednává-li se věc před třemi rozhodci, mohou usnesením pověřit jednoho rozhodce provedením některých důkazů. Obdobně postupuje i předsednictvo.

(2) Předsednictvo i rozhodce pečují o to, aby v řízení bylo tak postupováno a aby rozhodnutí nebo nález byl tak odůvodněn a formulován, aby mohl být uznán a vykonán.

(3) Pokud strany neučinily jiné dohody o rozhodčím řízení a pokud řízení není upraveno tímto Řádem, řídí se předsednictvo, rozhodce i tajemník v rozhodčím řízení přiměřeně předpisy československého občanského soudního řádu.

(1) Náklady řízení platí zpravidla druhé straně strana, která podlehla, a to v zásadě v poměru v jakém podlehla. Náklady stranou zaviněné, zejména neodůvodněně opožděným přednesem skutečností, jí mohou být uloženy bez zřetele na výsledek sporu. Rozhodce však může s přihlédnutím ke zvláštním okolnostem případu rozhodnout o nákladech neodvisle od výsledku sporu.

(2) Za náklady vzniklé Rozhodčímu soudu odpovídá vůči Rozhodčímu soudu i strana, které byla přisouzena náhrada nákladů proti odpůrci.

(3) Výše nákladů řízení se určuje podle tarifu (§ 35). Jejich součástí jsou též odměny předsednictva a rozhodce uvedené v tarifu, dále odměny znalců a tlumočníků podle platných předpisů a jiná vydání spojená s rozhodčím řízením.

(4) Stranám nepřísluší zpravidla náhrada za výlohy spojené s jejich účastí nebo s účastí jejich poradců nebo zmocněnců na rozhodčím řízení ani odměny požadované jejich poradci nebo zmocněnci (§ 24 odst. 4). Ve zcela výjimečných případech může předsednictvo nebo rozhodce s přihlédnutím k okolnostem případu přiznat stranám náhradu i takových výloh.

(3) Rozhodčí nález podepisuje rozhodce, spolupodepisují jej předseda a tajemník. Rozhodnutí předsednictva podepisuje předseda, nebo nepředsedal-li jednání, člen předsednictva, který předsedal, spolupodepisuje je tajemník. Shledá-li předseda při podpisu rozhodčího nálezu, že nález vykazuje formální závady, zařídí jejich odstranění.

(2) O rozhodnutích předsednictva, vydaných po ústním jednání, platí ustanovení odst. 1. Rozhodnutí podle §§ 15 a 16 musí být vždy odůvodněna, ostatní rozhodnutí mohou být odůvodněna.

(1) Rozhodčí nález se stranám ústně vyhlásí a písemně doručí. Řízení však lze skončit s tím, že nález bude vydán písemně, a to i bez ústního vyhlášení. Nález musí obsahovat označení stran, jména rozhodců, rozhodnutí o vznesených nárocích a o nákladech a musí být dostatečně odůvodněn.